Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se teploty v Evropě za posledních 30 let zvýšily více než dvakrát rychleji než celosvětový průměr.
Důsledky tohoto oteplování se již projevují - na celém kontinentu dochází k suchům, požárům a tání ledu. Zpráva o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná ve spolupráci se službou EU Copernicus, varuje, že s pokračujícím trendem oteplování budou mít mimořádná vedra, lesní požáry, záplavy a další důsledky klimatických poruch dopad na společnost, ekonomiku a ekosystémy.
Od roku 1991 do roku 2021 se teploty v Evropě oteplovaly průměrným tempem přibližně 0,5 °C za desetiletí. To mělo fyzikální důsledky: Alpské ledovce ztratily mezi lety 1997 a 2021 tloušťku ledu o 30 metrů a grónský ledovec rovněž taje, což přispívá ke zvyšování hladiny moří. V létě 2021 byly v Grónsku poprvé v historii zaznamenány srážky na jeho nejvyšším bodě, stanici Summit.
V důsledku extrémních povětrnostních jevů přišli o život lidé. Ve zprávě se uvádí, že v roce 2021 vedly události s vysokým dopadem na počasí a klima - z nichž 84 % tvořily povodně a bouře - ke stovkám úmrtí, přímo zasáhly více než 500 000 lidí a způsobily ekonomické škody přesahující 50 miliard dolarů.
"Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou před dopady extrémních povětrnostních jevů v bezpečí," uvedl generální tajemník WMO profesor Petteri Taalas. "V letošním roce, stejně jako v roce 2021, byly velké části Evropy postiženy rozsáhlými vlnami veder a sucha, které podnítily požáry. V roce 2021 způsobily výjimečné povodně smrt a zkázu."
Zjistila také, že tento trend bude s velkou pravděpodobností pokračovat a v budoucnu se předpokládá více katastrof způsobených počasím. Předpovídá, že teploty ve všech evropských oblastech porostou rychleji než průměrné globální teplotní změny, podobně jako tomu bylo v minulých pozorováních. S oteplením klimatu na 1,5 °C nad předindustriální úroveň se zrychlí výskyt povětrnostních jevů, přičemž stále klesající letní srážky pravděpodobně způsobí ničivá sucha. V pozdějších měsících budou pravděpodobně následovat extrémní deště a záplavy ve všech regionech s výjimkou Středomoří.
Přestože zpráva přináší chmurné čtení, je v ní i několik dobrých zpráv. Zpráva konstatuje, že mnohé evropské země velmi dobře snižují emise skleníkových plynů a že emise v EU se v letech 1990-2020 snížily o 31 %. Evropa také podnikla kroky na ochranu lidí před nejhoršími dopady klimatické nouze, přičemž systémy varování před extrémním počasím ochránily přibližně 75 % lidí, zatímco akční plány na ochranu před horkem zachránily mnoho životů.
"Pokud jde o zmírňování dopadů, dobré tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může sehrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda [o klimatu]," řekl Taalas.
Existuje řada důvodů, proč se Evropa otepluje rychleji než jiné části světa. Má vysoký podíl pevniny, která se ohřívá rychleji než moře. Arktida a obecně vysoké severní zeměpisné šířky jsou také celosvětově nejrychleji se oteplujícími oblastmi a poměrně velká část Evropy se nachází v severních zeměpisných šířkách.
Mohou k tomu přispívat i systémy zpětné vazby, například vyschlá půdní vlhkost, což znamená rychlejší nárůst teplot, a tím i větší vysychání půdy. Dalším příkladem zpětných vazeb je zranitelnost Evropy vůči dvojitým tryskovým proudům.
K tomuto "dvojitému" efektu dochází, když se tryskové proudění dočasně rozdělí na dvě části a mezi oběma větvemi zůstane oblast slabých větrů a vysokého tlaku vzduchu, která způsobuje extrémní horka. Tyto dvojité proudy se stávají pravděpodobnějšími s tím, jak se na začátku léta ohřívá pevnina.
Studie publikovaná v časopise Nature Communications na začátku tohoto roku zjistila, že Evropa je "horkým místem vln veder", mimo jiné proto, že dvojité tryskové proudění se podílí na kolísání teplot asi 35 %.
Jiní vědci tuto zprávu uvítali a poukázali na to, že evropská města jsou "tepelnými ostrovy", a proto více pociťují extrémní teploty. Profesorka Daniela Schmidtová z Cabotova institutu a Školy věd o Zemi na Bristolské univerzitě uvedla: "Teplota v Evropě je velmi vysoká: "Když se hovoří o globálním oteplování, pozornost se vždy soustředí na celosvětový průměr, který je v současnosti 1,1 °C. Existují však velké rozdíly: oceán se otepluje méně, pevnina více a čím dále k pólům, tím více. Naše města navíc představují tepelné ostrovy, což mnozí z nás pocítili během letošního horkého léta.
"Ve Velké Británii měla letošní letní vlna veder za následek téměř 3 000 dalších úmrtí lidí starších 65 let. Horko a sucho společně ovlivnily dopravu na evropských řekách, výrobu energie, naše ekosystémy a naše lidi. Tato rizika se budou s každým dalším oteplením jen zvyšovat a jejich snižování bude tím těžší, čím déle budeme čekat."
Žádné komentáře:
Okomentovat