Jižní Čechy jako 11 spolková země Rakouska

Jihočeši se mohou radovat, že se uskutečnil sen jejich dědů a pradědů. Pryč od Prahy! Zatím se Jihočeši vracejí k starému dobrému Rakousku jen nenápadně. Zprostředkovatelé turistických služeb  Booking.com už změnu státního uspořádání berou jako samozřejmost. A dokonce v jazyce českém.

Schloss Gmünd se nachází v Gmündu v Jihočeském kraji, 12 km od hradu Weitra. Nabízí ubytování s bezplatným Wi-Fi, dětské hřiště, zahradu a neplacené soukromé parkoviště.

Je známo, že jihočeský hejtman Kuba je nesmírně pracovitý a pro kraj a blahobyt obyvatelstva Jižních Čech dělá více než mu jeho postavení ukládá. Nelze se proto divit, že je pracovně  zatížen tak, že o některých významných krajských politických událostech ví jen málo, nebo vůbec neví. Pokud by o připojení Jihočeského kraje k Rakousku věděl, jistě by si to nenechal pro sebe. Podílí-li se však na tom, že Jižní Čechy se stávají spolkovou zemí  jednoho z nejbohatších evropských států, patří mu bezmezné díky. 

Změnu v územním uspořádání Rakouska jako první ohlásila mladá Vídeňačka, která hledal v ubytování v dolnorakouském Gmündu, ale město je vedeno na území Jižních Čech.

Dopravní předpisy EU zavádí i Švýcarsko

Od 1. dubna 2024 mohou být ve Švýcarsku uvedena do provozu jen taková nová vozidla, která budou vybavena záznamníky jízdy, aby v případě nehody byl její průběh zaznamenán. Rovněž nová vozidla musí být vybavena kontrolními asistenčními systémy. Svýcarsko tak chce své dopravní předpisy dát do souladu s EU.

Švýcarská spolková vláda chce zajistit, aby nová vozidla měla nejmodernější bezpečnostní systémy. Ty by měly automaticky kontrolovat řidiče, například upozorňovat na únavu, nepozornost a na nevhodné brzdění. Rovněž by měly zajistit bezpečné couvání a otáčení. 

Vozidla budou muset povinně mít vylepšené prvky karoserií, aby byly lépe tlumeny nárazy při srážkách s chodci a cyklisty. Kamiony a autobusy musejí mít zařízení, aby řidič viděl, co je v blízkosti vozidla vpředu, po stranách i vzadu. Konstrukce nových autobusů bude muset být taková, aby nedošlo snadno k převrácení a k vzniku požáru.   

Rakušané truchlí nad smrtí spolužáka v Praze

 Jednou ze 14 oběti šíleného studenta na FF UK se stal Adam Jurák ze Suchdola nad Lužnicí, který v létech 2009 až 2014 absolvoval učební obor a střední školu s maturitou v dolnorakouském  příhraničním Gmündu. 

Náměstí v Gmündu

"Rádi bychom vyjádřili hlubokou soustrast všem, jimž Adam bude chybě," sděluje školní centrum v Gmündu. "Byl to veselý, pohodový, dobrý přítel." Po maturitě Adam Jurák studoval na univerzitě ve Vídni. Zároveň pracoval na faře v Unterheiligenstadtu. "Nemůžeme pochopit, jak je možné, že se Adam objevil právě v nešťasnou chvíli na místě zločinu. (Vyřizoval si licenci česko-německého tlumočníka). Byl to léčitel lidských duší a především přítel nás všech. Se svým otcem dokázal všude udělat dobrou náladu, někdy za pomoci českého  piva nebo rakouského punče. Neexistovalo, aby někomu odmítl pomoc."

Truchlí i město Suchdol nad Lužnicí, rodiště Adama Juráka, na Štědrý den se v poledne rozezněly všechny zvony a sirény. Večer byla jeho tragedie připomenuta i při půlnoční mši. 

Během svátků se čekávají teroristické útoky v celé Evropě

 Ve Vídni byli dnes odpoledne zadržení tři muži, kteří jsou členy mezinárodní teroristické sítě. Tato síť má připravené plány na útoky ve Vídni, Kölnu,  Madridu a jiných městech. Oznámilo to vídeňské státní zastupitelství. V hledáčku teroristů byla katedrála svatého Štěpána ve Vídni, avšak plány na zaútočení zjištěny nebyly.

"Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by dnes ve Vídni útok hrozil," řekla mluvčí zastupitelství Nina Busseková. Osobní údaje zadržených mužů nebyly zveřejněny. Byly u nich provedeny domovní prohlídky a zajištěny údaje z počítačů, na jejichž vyhodnocení se pracuje. Podezřelí muži byli umístěni ve vídeňské věznici Josefov. Vzetí do vazby neodporuje rakouským zákonům o lidech podezřelých z terorizmu. Vídeňskou Státní bezpečnost upozornily na přítomnost teroristů partnerské služby v zahraničí.

Rakouská policie varuje, že o letošních Vánocích hrozí v celé Evropě teroristické útoky na křesťanské bohoslužby a na vánoční trhy. V Rakousku budou po celé vánoční svátky v pohotovosti všechny uniformované i civilní útvary policie. Všichni policisté jsou speciálně vybaveni včetně dlouhých zbraní. Obyvatelstvo může očekávat kontroly, především u vchodů do kostelů.

Jestli jsou zadržení muži napojeni na organizaci Islamischer Staat Provinz Khorasan (ISPK) (Islámský stát), mluvčí zastupitelství nepotvrdila.. .

Jména civilních držitelů zbraní by měla být všeobecně známá

 Stát má povinnost zajistit občanům právo na život. Česká republika jako jediná země v Evropské unii svévolně liberalizovala zákony o soukromém vlastnictví zbraní. Je to v podstatě zločinný pokyn k zabíjení. Politikové ODS, kteří pod tlakem nenasytných lupičů to způsobili, musejí odstoupit.

Střelec z FFUK zjevně trpěl psychickou poruchou, kdy dospěl k názoru, že svět je vůči němu nepřátelský a působí mu bolest, Proto se rozhodl spáchat sebevraždu a oplátkou způsobit světu co možná největší bolest.

Je selháním českých oficiálních struktur, že studentovi nebyla poskytnuta na škole řádná pastorální péče a že nikdo toto patologické smýšlení neobjevil. To je vážným varováním do budoucna.

Psychickými problémy trpí nyní velké množství mladých lidí. Mezi mladými muži kolem 20-25 let se vyskytují osoby, které mají nutkání střelbou způsobit masakr, víme to ze Spojených států.

Když dojde k masakru, je sice krásné modlit se v kostelích, ale primárním řešením musí být vytvořit efektivní psychologickou kampaň, aby už nikdy nemohl takovýto případ projít bez povšimnutí a bez nápravy. Zároveň je absolutně nepřípustné, aby v ČR soukromníci legálně hromadili doma zbraně.

Pokud lidé "musí" z nějakých sběratelských nebo elitářských pohnutek držet zbraň, měli by jejich jména být uvedena ve volně přístupném seznamu, například na internetu a vyvěšena na obcích, aby ostatní slušní lidé věděli, vedle koho žijí a na koho si dát pozor, na koho v případě podezřelého chování upozornit policii. 

V držení zbraní doženeme a předeženeme Ameriku

 Primátor Svoboda se diví, že v Praze došlo k masakru. Chceme dohnat a předehnat Ameriku? V USA totiž k akcím šílenců a k zabíjení nevinných lidí dochází často. USA to je však 53 států se 360 miliony občanů (+ nelegální přistěhovalci), takže v počtu šílenců na plochu a počet obyvatel velký náskok před ČR nemají, pokud to není obráceně.

Zbrojní legislativou se ČR jistě Spojeným státům přiblížila. V současnosti je v ČR v soukromém vlastnictví (legálně registrováno) více než 900 000 zbraní. (O nelegálně vlastněných zbraních nemá nikdo ponětí.) Počet držitelů zbrojních průkazů rapidně roste. Nyní je jich v ČR asi 314 000.

Ministr Rakušan tvrdí, že prý je český zbrojní zákon "přísný". Záhadně. Proč pachateli umožnil nahromadit úplný sklad zbraní?

Za posledních osm let je to v Česku už třetí hromadný masakr. Ten vrah s dvěma střelnými zbraněmi v Uherském Brodě r. 2015 vlastnil  také obě zbraně legálně. V roce 2019 došlo k masakru v Ostravě.

Jen si s tím zahrávejte, milí politikové. Chcete nyní zavádět bezpečnostní opatření ve veřejných budovách. Nebylo by podstatně jednodušší zlikvidovat to vlastnictví zbraní?

Od roku 2021 je v České republice upravena Listina práva a svobod a bylo do ní výslovně včleněno, že občan má  "právo bránit svůj život nebo život jiné osoby zbraní". Čím více se toto "právo" uplatňuje, tím větší počet je masakrů střelnými zbraněmi. 

Ve Velké Británii, kde nesmí střelné zbraně vlastnit nikdo, by mohl vraždící mladík své oběti jen pobodat. Čtrnáct lidí neubodáte.

102 000 Čechů chce zabíjet

 Podle policie vlastnil střelec více střelných zbraní,  umožňuje to jeden z nejliberálnějších zbrojních zákonů v Evropě

Smrtící masová střelba v uzavřeném prostředí Prahy se může zdát jako blesk z čistého nebe. Ve městě, které je historicky proslulé defenestracemi, ale méně násilnými trestnými činy, se bezpečnost a ochrana považují za samozřejmost mnohem více než ve většině evropských metropolí.

Přesto je incident pravděpodobně méně vytržený z kontextu, než takové výroky naznačují. Policie ve čtvrtek uvedla, že střelec legálně vlastnil více střelných zbraní, což lze vysvětlit tím, že Česká republika má jeden z nejlaxnějších zákonů o držení zbraní v EU.

"Právo nabývat, držet a nosit střelnou zbraň" je uznáno v české legislativě o střelných zbraních. Novela byla přijata na základě petice, kterou podepsalo 102 000 občanů a která byla zorganizována jako nesouhlas s návrhem Evropské komise na omezení držení střelných zbraní v celé EU.

Svévolné zabíjení bezbranných lidí v českých zemích vyvrcholilo v květnu 1945, kdy duševní zrůdnost mnoha jedinců byla omlouvaná jakýmisi vlasteneckými pohnutkami a pomstou za válku vyvolanou Hitlerem. Vrazi byli odměněni milostí od prezidenta Beneše.

Komunisté legální vyzbrojování civilistů zakázali, po sametové revoluci v roce 1989, se držení zbraní civilisty do Československa vrátilo.

V roce 2020 bylo v zemi s přibližně 10,6 milionu obyvatel více než 307 000 legálních držitelů zbraní. Vlastnictví jde ruku v ruce s hrdou tradicí české zbrojní výroby. A možná ne bez souvislosti s tím, že masové střelby v této relativně klidné středoevropské zemi nejsou neznámé.

Při jednom z těchto útoků,  v únoru 2015 třiašedesátiletý muž dvěma zbraněmi zastřelil v restauraci ve východočeském Uherském Brodě osm lidí a poté spáchal sebevraždu. Stejně jako v případě pražské střelby vlastnil střelec obě střelné zbraně legálně.

Inflace česká největší

Přijmout euro? Samozřejmě ano, ale primární důvody jsou jiné než tlumení inflace.

 Obchodníci a výrobci. Zcela definitivně se u nás na inflaci podepsala léta 1990 až 2010. Sklidili jsme dnes neblahé dědictví tří věcí: 

a) Klausovi se podařila koncentrace agroprůmyslu do pár gigantů, které si mohou vybírat odběratele zemědělské produkce

b) Města úspěšně přilákala oligopol několika silných prodejních řetězců, 

c) Klausova neviditelná ruka trhu udělala ze státu pozorovatele praktik produkčního průmyslu i obchodních řetězců.

Co dělá ÚOHS? Nic. ZEJMÉNA v naši situaci (pár silných subjektů ovládajících trh) musí být antimonopolní úřad, ale i obecně vláda silná a musí konat. Otázka nezní: "je lepší zasahovat do ekonomiky více nebo je lepší zasahovat méně?", ale KDY, proč a jak zasahovat (a kdy ne). A tady zásah přijít měl - jednoznačně.

Síla řetězců. Předvádějí demonstraci síly: od nejapného "vyjednání" slevy jednoho výrobku na jeden týden v jednom řetězci (kdysi-ministr Nekula) až k situaci, kdy nejdříve u vlády vytlačí snížení DPH na potraviny o 3 % ("aby došlo ke snížení cen") a jakmile to vejde v platnost, ohlásí zvýšení cen o 10 % od Nového roku. (Přitom cena zdrojových potravin, tj. vstupů, klesla o 17 % meziročně).

 Počítejme celkovou inflaci. Je potřeba počítat nikoli meziroční inflaci, ale celou za kritické období dvou let (viz druhá infografika). Inflace 11/21 - 11/22 činila 16,2 %, inflace 11/22 - 11/23 pak dalších 7,3 %, dohromady tedy dvouletá inflace, tedy zvýšení cen během dvou let je 23,5 %. Zvýšení průměrné mzdy v dvouletém období pak činilo 13,8 %. Zchudnutí (vím že to je nepřesný pojem, tedy: "o kolik si za svou výplatu mohu koupit méně") za dva roky činilo 10 %. U lidí s nižší než průměrnou mzdou pak bylo zchudnutí ještě větší a hlavně bolestivější.

 Další příčiny dvouleté inflace:

a) extrémní "nalití" peněz do ekonomiky. Dělaly to i jiné státy, ale náš přístup byl velmi špatně cílený - nezachraňoval, ale přelil se do úspor, které pak přispěly k většímu utrácení a tudíž k vyšší inflaci.

b) nemalý vliv měl i systémový zásek 100 mld Kč při úpravě daně z mezd, který opět nepomohl chudším, ale bohatším, tedy opět přispěl k veselejšímu utrácení a tedy "roztáčel kola inflace", jak říkají ekonomové.

c) nemalý kus inflace byl skutečně "vnesený". Výrobní charakter naší ekonomiky (tím se často chlubíme...) vyžaduje velké množství surovin a energií. Ty extrémně vyletěly a skutečně zvýšily výrobní náklady, tedy i výsledné ceny.

 Co mohla dělat vláda lépe? Po bitvě každý generál, ale přesto:

a) ihned po vypuknutí "násobných krizí" (válka, energie...) měla vláda vrátit zpět těch 100 mld daňového záseku. Je krize - musí se na řešení solidárně podílet všichni.

b) být rychlejší a razantnější ve stropování energií. Svou pomalostí vzbudila nervozitu na trhu, ceny vyeskalovaly a pak se to hůře vrací zpět.

c) samozřejmostí měla být dohoda o cenách s předními výrobci a řetězci.

d) SAMOZŘEJMĚ měla být aplikována windfall tax zpětně za rok 2022. Dnes vidíme, jak směšné bylo ji neaplikovat zpětně, ale telegrafovat ji dopředu...

e) a samozřejmě by věci přispěla příčetnější politika ČNB, která nejdříve váhala se zvýšením úrokových měr a nyní váhá s jejich poklesem.

Není nad dobré slovo ministra

 Zákony, které mají přinést reformy a zlepšit situaci jsou prý už připravené, během dvou let vládnutí Fialovy vlády na nich ministerstvo pod vedením ministra Válka pořádně makalo. Z toho, co pan ministr říkal v nedělním pořadu, nelze než udělat jasný závěr o tom, že hlavní problém je ve zdravotních pojišťovnách. Válek vzrušeně tvrdil, že dnes je vlastně jedno, u které pojišťovny člověk je, že pojišťovny nemají motivaci se starat o to, aby péče byla dostupná a smysluplně strukturovaná, naopak jejich přístup celou situaci ve zdravotnictví prý jen zhoršuje.

Takový přístup je sympatický, zabývá se věcnou stránkou problémů. Proti tomu pan prezident Pavel radí vládě, aby vylepšila komunikaci. Prý máme v republice kvalitní odborníky na komunikaci, kteří mohou vládě pomoci. Vláda by měla vysvětlit veřejnosti hlavně to, že za mnohé negativní jevy současnosti nemůže. Není jisté, že komunikace s veřejností může třeba pomoci lidem, kterým dramaticky poklesly reálné příjmy. Lidé si řeknou: dobře, nemůžete za to, ale my potřebujeme někoho, kdo by to řešil.

Diskutovali také tři bývalí ministři financí: Mertlík, Rusnok (dříve také guvernér ČNB a dnes hlavní poradce superholdingu rodiny Kellnerových Amalar) a Pilný. Zmínili se o zbrojařském průmyslu. Prý doba je taková, že potřebujeme ozdravit rozpočet a peníze musíme vzít tam, kde jsou.

Rusnok pomocí působivé gestikulace rukama ukazoval, že tady a tady je hodně peněz, tady peníze zase chybí, a my nemáme ten kanál, jak ty peníze dostat z místa, kde je jich moc, na místo, kde je jich málo. Ano, tak je to jednoduché. Žádné komunikační dovednosti tuhle prostou realitu nezmění. Naopak všichni, kdo se snaží svou komunikací zastřít věcnou povahu našich problémů, se podobají tomu, kdo by mluvil na zahnívající slepé střevo v těle pacienta v naději, že komunikací dojde k operaci. Pacient zemře.

Nedávno prezident Nejvyššího kontrolního úřadu prohlásil, že hlavní problém této země je hospodářský růst, pan Rusnok vysvětloval, že bez nadějných očekávání v růst HDP tohoto státu nelze čekat, že tu někdo bude chtít investovat své peníze, zejména ne banky, které posílají obrovské peníze do zahraničí svým matkám. Prý je možné po nich chtít, aby ty peníze investovaly u nás pouze za předpokladu naděje v hospodářský růst. I v tomto případě bude asi lepší místo nějaké chytré komunikace, která potahá banky za nos ve snaze jim vysvětlit, že naděje je tam, kde je ve skutečnosti beznaděje, něco s tím HDP reálně udělat.

Minimální mzdu musí mít lidé rádi

 Česká minimální mzda dnes sotva stačí na nájem dvoupokojového bytu v malém městě. Tři práce by měl mít občan, aby si mohl zaplatit za nuzný život, aby mohli oligarchové, pravicoví politici i novináři a dědiční bohatýři žvanit o rovnostářské mentalitě zaostalého lidu.

Vláda pravicových amatérů, po ideovém zápasu, navýšila minimální mzdu na úroveň zaostalé ruské gubernie. Kdo by nejásal nad takovou dobrotou vládce nad životy lenivé spodiny. Česká republika, která se slovy premiéra Fialy řadí mezi světovou sebevědomou mocnost, navýšila minimální mzdu pod 20 tisíc, takže tvůrci tohoto blahobytu si od vlastní huby museli odtrhnout. 

Bujet tedy bude i nadále šedá ekonomika. Bujet bude švarcsystém, exekutorské mafie a státní i soukromí lichváři. Bulet budou čeští občané, rozpočet i zadlužený stát. Bujet a nebulet bude podnikatelská honorace, zahraniční řetězce a svaz české oligarchie. První i druzí se radují, jak málo stačí pracujícím otrokům platit a třetí se už sázejí, o kolik asi tak poskočí na žebříčku dolarových miliardářů.

Z každé skupiny vycházejí signály: „Zdražujeme, zdražujeme ráno, zdražujeme večer, zdražujeme dnes i zítra, zdražujeme dobře a rádi.“ Náš premiér občany bude jako kůl v plotě přesvědčovat, že vše vyřeší k smíchu i k pláči. Vládu oligarchů, kmotrů a blbů z vyšších vrstev sice, kromě oligarchů, kmotrů a blbů z vyšších vrstev, nemá nikdo rád, ale Fiala zatne všechny zuby a veškeré neoliberální volnotržní prasárny občanům bude trpělivě dál vysvětlovat.

Zdroj:Lidové listy

50. týden 2023 v EU

 EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rada a EP uzavřely diskusi o velkém množství legislativních návrhů. Komise hrozí svou holí „právního státu“ už i Slovensku.

Předvánoční legislativní smršť

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu uzavřeli tento týden diskusi o velkém množství legislativních návrhů, aby před Vánoci „vyčistili stůl“. Mezi nejvýznamnější položky patří následující:

návrh reformy trhu s elektřinou, která má prý za cíl zajistit, aby ceny elektřiny byly méně závislé na volatilních cenách fosilních paliv, chránit spotřebitele před prudkými nárůsty cen, urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů a zlepšit ochranu spotřebitele;

návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (z oblasti tzv. ESG), podle které se velké obchodní společnosti budou muset zabývat identifikací, prevencí a odstraňováním nebo zmírňováním nepříznivých dopadů svých činností (včetně činností svých dceřiných společností a obchodních partnerů v hodnotovém řetězci) na životní prostředí, klima a lidská práva a přijmout plány pro boj proti změně klimatu;

návrh směrnice, která stanoví společné celounijní minimální požadavky, pokud jde o postavení orgánů pro rovnost žen a mužů v otázkách zaměstnání a povolání;

návrh na zřízení nového evropského orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA), který bude mít pravomoci v oblasti dohledu nad vysoce rizikovými povinnými osobami ve finančním sektoru;

návrh směrnice, která stanoví celounijní minimální pravidla pro zajištění a konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti;

návrh směrnice o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie, kterým se má zajistit kriminalizace porušování nebo obcházení sankcí EU;

návrh nové směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, která se týká odškodnění osob, které utrpěly újmu na zdraví nebo škodu na majetku v důsledku vadných výrobků, a která nahradí starou směrnici z roku 1985;

návrh nového nařízení o stavebních výrobcích, které má rovněž nahradit svého předchůdce, a které má zapojit toto odvětví do služeb zelené a digitální transformace;

návrh nařízení o standardech jakosti a bezpečnosti látek lidského původu určených k použití u člověka (tzv. opatření SoHO);

návrh tzv. aktu o svobodě médií (který pod záminkou potřeb vnitřního trhu harmonizuje úpravu sféry sdělovacích prostředků).

Z konce minulého týdne ještě připomeňme dohodu o dlouho diskutovaném aktu o umělé inteligenci.

Jednotlivé předběžné dohody o uvedených návrzích ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušné předpisy přijmout.

(A dále už jako obvykle po jednotlivých dnech:)

Pondělí 11. prosince

Rada přijala závěry o civilním (tj. nevojenském) rozměru společné bezpečnostní a obranné politiky EU, v nichž se věnuje hlavně civilním misím EU ve světě.

Komise vyhlásila vítěze své výroční ceny za bezpečnost výrobků (EU Product Safety Award). Toto ocenění podporuje a odměňuje inovativní podnikatelské iniciativy a výzkum, které zvyšují bezpečnost spotřebitelů nad rámec právních požadavků.

Úterý 12. prosince

Rada schválila pravidelné závěry o rozšíření EU, ve kterých se věnuje pokroku zemí západního Balkánu, Turecka a poprvé také Ukrajiny, Moldavska a Gruzie.

Španělské předsednictví vydalo své závěry ohledně vyhodnocení každoročního dialogu Rady o právním státě. (Obecně k tomuto tématu viz moje články Nebezpečné hry s právním státem nebo Právní stát a kulišárna s unijními fondy.).

Komise předložila balíček iniciativ „na obranu demokracie“, který si před blížícími se volbami do Evropského parlamentu klade za cíl „bojovat proti hrozbě zahraničního vměšování pomocí větší transparentnosti a zároveň podpořit občanskou angažovanost a účast občanů v našich demokratických procesech“. Jde jednak o návrh směrnice, kterou se stanoví harmonizované požadavky na transparentnost v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu, a dále o dvě doporučení, „jejichž cílem je podpořit svobodné, spravedlivé a odolné volby a účast občanů a organizací občanské společnosti na tvorbě politik“.

Komise také předložila návrh nařízení o usnadnění přeshraničních řešení, které by mělo pomoci v překonávání administrativních a právních překážek v příhraničních regionech.

Středa 13. prosince

V Bruselu se konal summit EU a zemí západního Balkánu. V jeho závěru bylo přijato společné prohlášení.

EU a Chile podepsaly dohody o prohloubení hospodářské a politické spolupráce. Dohody prý „vytvoří pro obě strany nové hospodářské příležitosti a zároveň podpoří sdílené hodnoty, včetně hlavních závazků a zvláštních ustanovení o lidských právech, udržitelném obchodu a genderové rovnosti“.

Komisař pro spravedlnost Didier Reynders pohrozil, že Komise nebude váhat zasáhnout proti Slovensku, pokud by kroky tamní vlády v rámci reforem justice (mj. zamýšlené zrušení Úřadu speciální prokuratury) ohrožovaly právní stát. (Opět jsme tedy u této oblíbené agendy unijních orgánů – viz výše u 12. 12.).

Komise uvítala výsledky klimatické konference v Dubaji. Vyjednavačům EU a jejich partnerům z celého světa se podle ní „podařilo zachovat možnost splnit závazek stanovený v Pařížské dohodě, a sice omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí“.

Čtvrtek 14. prosince

Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility zůstanou na úrovni 4,50 %, 4,75 % a 4,00 %.

Čtvrtek 14. prosince a pátek 15. prosince

V Bruselu se konalo pravidelné zasedání Evropské rady. Na programu byla mimo jiné Ukrajina, situace na blízkém Východě, rozšíření EU a navýšení víceletého finančního rámce (VFR) v souvislosti zejména s financováním podpory Ukrajiny. Vedoucí představitelé rozhodli o otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a o udělení kandidátského statusu Gruzii. Naopak nedošlo k dohodě o revizi VFR, a to kvůli nesouhlasu Maďarska; o věci se bude znovu jednat nejspíše v lednu.

Sedmnáctiletý vrah bezdomovců ve Vídni se přihlásil policii

Vídeňské policii se dobrovolně přihlásil pachatel útoků nožem na bezdomovce, z nichž dva zemřeli. Jedná se o sedmnáctiletého uživatele drog, jenž uvedl, že si své oběti předem vyhlédl.

Letní vraždy bezdomovců způsobili ve Vídni rozruch. 12. července letošního roku byl na lavičce v parku Handeskal (Vídeň-Brigittenau) nazen mrtvý 56 letý muž. O týden později byla v Leopoldstadtu pobodána a pořezaná 51letá žena, která útok přežila. 9. srpna byl v rovněž ze Vídni-Leopoldstadtu zabit 55letý muž.

Policie tápala. Na dopadení pachatele byla vypsaná odměna 10.000 eur (250.000 Kč). Včera, 11. prosince 2023 se na polici přihlásil, za přítomnosti právníka, 17letý pachatel. Uvedl, že ho k přiznání donutilo svědomí. Uvedl, že ho k zabíjení vyzývaly nějaké hlasy. Policie našla v mladíkově obydlí vražednou zbraň. Byla ukrytá v gauči.

Na tiskové konferenci hlavní vyšetřovatel Vídeňské zemské kriminální policie uvedl, že madík trpěl neutěšenou rodinnou situací, v únoru přestal chodit do školy a jeho drogová závislost se stupňovala, užíval heroin a kokain. Zřejmě nemohl ovládat hněv a smutek.

Policie zjistila, že mladíka už kvůli drogám zadržela a vyslýchala v loňském roce, kdy také napadl a zranil svou matku. Tento útok byl vyšetřová, avšak nic nenasvědčovalo tomu, že by byl schopen další agrese. Mladík uvedl, že bezdomovce si vyhlédl a několik dní sledoval, než zaútočil. Vybral si msta ve tmě, o nichž se přesvědčil, že tam nejsou kamery. Dýku 23,5 cm dlouhou nosil v botě.

Policie si výpovědi podezřelého hned prověřila a konstatovala, že odpovídají skutečnosti. 

Elekroautomobil ve výšce 6.500 m nad mořem

 Tři Švýcaři, Patrik Gebrüder (29), David KOller (32) a David Pröschel (33) se rozhodli, že se pokusí překonat světový rekord v jízdě vozidla poháněného elektřinou v největší nadmořské výšce. Dosavadní rekord byl 6.080 m, který vytvořil elektrický motocykl. Švýcaři se pokusili zdolat chilskou sopku Ojos de Salado vysokou 6.740 m.

Včera oznámil "Berner Zeitung", že  Patrik Koller poslal redakci zprávu, že dosáhli výšky 6.500 a m, čímž světový rekord překonali, a dál pokračovat nebudou, neboť se chtějí dostat bezpečně domů.

V roce 2018 tito muži založili firmu DDP Inovation GmbH a začali upravovat elektrické vozy. Příští rok se dali do projektu "Peak Evolution." Vybrali si terénní automobil sériové výroby Aobi (švýcarská multikára), do něhož namontovali dva elektromory a devět baterií. Vozidlo prošlo technickou prohlídkou. Baterie dávají 90 kWh, dobíjí je solární zařízení 10.7 kWp. Maximální rychlost vozidla je 45 km/hod. Prázdné váží 3.500 kg. Před cestou byly namontovány silné lanové navijáky

Projekt Peak Evolution se zrodil z nápadu vytvořit výkonné víceúčelové vozidlo pro zemědělství. Jeho výjimečností je, že nebylo vyrobeno pro elektrický provoz, jak jsou elektrovozidla vyráběny. Po skončení vysokohorské expedice bude vozidlo používáno a testováno v běžných podmínkách zemědělských závodů. 

48. týden 2023 v EU

Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.

Pondělí 4. prosince

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová pronesla na pařížské Académie des sciences morales et politiques projev o globálním vládnutí (global governance), které je podle ní potřeba posílit.

Rada o tři roky prodloužila platnost globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv vůči osobám a subjektům odpovědným za závažné porušování a zneužívání lidských práv kdekoli na světě (do 8. prosince 2026). Aktuálně se sankce vztahují na 67 fyzických a právnických osob a 20 subjektů

Úterý 5. prosince

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o ekodesignu. Jde o další návrh související se Zeleným údělem. Ekodesignem se rozumí začlenění environmentálních aspektů do návrhu výrobku s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí během celého životního cyklu. Nařízení nahradí směrnici z roku 2009, která se týká vybraných kategorií výrobků spojených se spotřebou energie. Oproti ní se bude vztahovat na mnohem širší spektrum výrobků a zahrne více požadavků – ty nebudou omezeny jako doposud na energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, ale zahrnou také trvanlivost, opravitelnost, uhlíkovou a environmentální stopu a další aspekty spojené s environmentální udržitelností. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Středa 6. prosince

Komise a vysoký představitel vydali sdělení s názvem Stop nenávisti: Evropa je ve svém postoji jednotná, kterým chce zahájit novou kampaň (poněkud paradoxně zároveň) proti protižidovským a protiislámským náladám, a proti nenávisti a diskriminaci vůbec. Má to být „apel na všechny Evropany, aby se postavili proti nenávisti a zasazovali se o toleranci a respekt“. Zamýšlená opatření se podle Komise mají týkat celé řady oblastí „včetně bezpečnostní, digitální, vzdělávací, kulturní a sportovní sféry“.

Čtvrtek 7. prosince

Komise předložila dva legislativní návrhy, týkající se dobrých životních podmínek zvířat. První směřuje ke zpřísnění stávajících pravidel pro přepravu zvířat, aby o zvířata bylo během cesty lépe postaráno. Druhým návrhem chce Brusel vstoupit na pole unijní legislativou doposud neorané, totiž zavést harmonizovaná pravidla pro chov psů a koček. Nemá se to týkat přímo jednotlivých chovatelů, ale různých chovných zařízení, obchodů se zvířaty a útulků. Jde mimo jiné o minimální podmínky péče o tato zvířata v uvedených zařízeních, povinné mikročipování nebo o poskytování informací kupujícím o odpovědném chovu.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu novely směrnice o energetické náročnosti budov. Ta rovněž spadá pod Zelený úděl, respektive balíček Fit for 55. Hlavním cílem změn je zajistit, aby do roku 2030 byly všechny nové budovy budovami s nulovými emisemi a aby do roku 2050 byly stávající budovy přestavěny na budovy s nulovými emisemi.

Mezi institucemi rovněž došlo k předběžné dohoděo reformě statutu Soudního dvora EU, která má znamenat mimo jiné přenesení rozhodování o některých otázkách na Tribunál (dříve Soud prvního stupně).

V Pekingu se konal 24. summit EU-ČLR, který se zabýval vzájemnými vztahy i mezinárodními otázkami. Představitelé EU apelovali na své čínské protějšky k většímu angažmá ve prospěch klimatu, Ukrajiny, lidských práv a zdůrazňovali nutnost vyrovnanějších obchodních a hospodářských vztahů mezi Čínou a EU.

Pátek 8. prosince

Rada přijalazávěryo posílení úlohy a dopadu výzkumu a inovací v procesu tvorby politik v Unii. V závěrech se praví, že všechny oblasti vědy, včetně společenských a humanitních věd, by měly díky vytváření důkazně podložených poznatků hrát významnější úlohu v procesu tvorby politik– za účelem identifikace politických výzev, analýzy současného stavu techniky a navrhování řešení. Vzpomněl jsem si přitom na vynikající text Pavla Rysky s názvem Kult vědy a davovost intelektuálů (ve sborníku Sebedestrukce Západu 2.0), který pojednává o „nadužívání, zneužívání a vzývání vědy“ na dnešním Západě a o nebezpečích, která z toho plynou.

 

Bavorák v čekárně u lékaře manželce rozbil hlavu kladivem

 Pro pokus o vraždu vyšetřuje bavorská policie muže, který v lékařské ordinaci zranil manželku. 

Neshody manželského páru vyvrcholily v čekárně u lékaře. Osmdesátiletá žena čekala na návštěvu u lékaře. Náhle přišel do čekárny její manžel a praštil ji kladivem do hlavy, potom nasedl do auta a odjel. Lékař ženu s otřesem mozku ošetřil a případ oznámil policii. Policie muže zadržela v sousedním okrese. 

Okolnosti útoku jsou vyšetřovány. Útočník je ve vazbě. Případem se zabývá kriminální policie  a státní zastupitelství z Pasova.

Sjednocení pravidel EU o řidičských průkazech

 Členské státy EU se dohodly na společných pravidlech obnovování řidičských průkazů

Rada se usnesla na tom, že obnova řidičských průkazů by měla být jednou za 15 let. Lhůtu je však možné podle podmínek jednotlivých zemí zkrátit. Opakování zkoušky by nemělo být, rozhodující by mělo být sebehodnocení řidičů. Kontrola zdravotního stavu schválena nebyla, protože některé země včele s Rakouskem s takovou povinností nesouhlasí.

Zástupce Rakouska rovněž odmítl omezování řízení u starších řidičů. Každý řidič sám ví, jakého silničního provozu se může zúčastnit. Německý ministr dopravy Volker Wissinga se odbírání řidičských průkazů starším řidičům také odmítá, také by to vedlo k nutnosti značně rozšířit byrokracii.

Dalším krokem bude jednání Rady s EP. Poslanci se musí napřed dohodnout mezi sebou.

48. týden v EU

 

Pondělí 27. listopadu 2023

Rada přijala nařízení, které má vytvořit jednotné přístupové místo k veřejným finančním i nefinančním informacím o podnicích a investičních produktech v EU. Jde mimo jiné o zprávy z oblasti tzv. ESG, podle kterých investoři budou moci posoudit, jak moc jsou dané společnosti zelené, rozmanité a správně politicky angažované (viz např. směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti). Vytvoření jednotného místa má usnadnit dohledání těchto informací, což je prý nezbytné „pro uspokojení rostoucí poptávky po investičních a diverzifikovaných finančních produktech zaměřených na environmentální a sociální oblast a oblast správy a řízení a pro nasměrování kapitálu k těmto produktům“.

Rada také přijala tzv. Akt od datech. Jde o nařízení, které stanoví pravidla ohledně přístupu k datům vytvářeným ve všech hospodářských odvětvích v EU a jejich využívání. Výrobci a poskytovatelé služeb budou povinni umožnit svým uživatelům přístup k datům generovaným používáním jejich výrobků nebo služeb a opětovné použití těchto dat. Uživatelé budou mít právo sdílet tato data se třetími stranami.

Na straně EU byl dokončen proces ratifikace dohody o volném obchodu s Novým Zélandem. Dohoda vedle obchodu obsahuje také závazky ohledně udržitelného rozvoje (Komise zdůrazňuje, že jde o první dohodu, která v této věci začleňuje nový přístup EU oznámený ve sdělení Síla obchodních partnerství: společně za zelený a spravedlivý hospodářský růst). Ratifikace Novým Zélandem se očekává v prvním pololetí roku 2024.

Rada přijala doporučení na podporu tzv. sociální ekonomiky, respektive hlavně tzv. subjektů sociální ekonomiky, jimž se má usnadnit přístup k financování, trhům a veřejným zakázkám. Subjekty sociální ekonomiky jsou prý takové subjekty jejichž činnost se řídí společnou hlavní zásadou: „před ziskem upřednostňují zájmy lidí, jakož i sociální a environmentální účely“.

Úterý 28. listopadu

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu směrnice, která má usnadnit zavádění plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů do energetického systému, a postupně nahradit zemní plyn. Jde o další návrh z balíčku Fit for 55, který je stěžejní součástí Zeleného údělu. Každou takovou politickou dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Středa 29. listopadu

Ursula von der Leyenová prohlásila, že brexit by měl být v budoucnu zvrácen. Politici to prý s vystoupením Británie z Unie zbabrali a mladá generace to musí napravit (“We goofed it up, you have to fix it.“).

Bývalý guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi se zase nechal slyšet, že Evropská unie se musí přeměnit ve stát. Unie je podle něj v kritickém momentu, kdy se její model růstu rozpustil a ona musí ho znovu objevit. A právě proto, aby to dokázala, prý potřebujeme její přerod ve stát.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu revize směrnice o průmyslových emisích. Jde o zpřísnění standardů pro emise škodlivých látek (oxidy síry, oxidy dusíku, amoniak, prach, rtuť a další těžké kovy) do ovzduší, vody a půdy. Tato iniciativa je součástí Zeleného údělu a souvisí s jedním z jeho doplňkových cílů mimo rámec klimatu, totiž dosáhnout do roku 2050 nulového znečištění.

Komise předložila balíček legislativních návrhů k právům cestujících, respektive turistů. Změny by se měly dotknout zejména stávajících předpisů o právech cestujících v různých druzích dopravy a tzv. směrnice o zájezdech. Cílem je prý zlepšit zážitky cestovatelů posílením jejich práv, a to mimo jiné na základě zkušeností získaných v době pandemie covid-19.

Čtvrtek 30. listopadu

V Dubaji ve Spojených arabských emirátech začíná 28. klimatická konference OSN (COP28), která bude trvat do 12. prosince. Unie přijíždí jako vždy s velkými plány. Bude apelovat na to, aby smluvní strany přijaly rychlá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů v tomto desetiletí. Chce také prosazovat přijetí globálních cílů v oblasti energetiky, které by zahrnuly:

ztrojnásobení celosvětové kapacity energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení míry zvyšování energetické účinnosti do roku 2030;

dosažení dohody o postupném ukončení používání fosilních paliv bez omezování emisí;

zajištění toho, aby ve spotřebě fosilních paliv bylo dosaženo vrcholu před rokem 2030;

postupné ukončování dotací na fosilní paliva.

Obecný vyjednávací postoj EU je dostupný zde, informace Komise o různých aktivitách EU během konference je zde. O tom, že na loňské konferenci Brusel s podobnou pozicí příliš nezabodoval, jsem psal v článku Se Zeleným údělem jako kůl v plotě.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně:

návrhu směrnice, která má chránit novináře a ochránce lidských práv před zneužívajícími soudními řízeními (tzv. strategické žaloby proti účasti veřejnosti, „SLAPP“) a

návrhu Aktu o kybernetické odolnosti, který má upravit požadavky na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky.

Konala se výroční konference Evropské obranné agentury (EDA). Vystoupili zde i Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel, kteří svorně horovali pro další rozvoj obranné politiky EU. Von der Leyenová prohlásila, že obranná strategie EU může být úplná jen tehdy, pokud vezme v úvahu potřeby Ukrajiny – ta by podle ní měla být zapojena do některých unijních obranných projektů. Michel zase uvedl, že potřebujeme „skutečnou evropskou obranu pro naší ambiciózní geopolitickou unii“ a také nanesl myšlenku „evropských obranných dluhopisů“.

Aby toho nebylo málo, Rada přijala závěry o duševním zdraví.

Pátek 1. prosince

Ursula von der Leyenová vystoupila na zahájení dubajské klimatické konference. Řekla mimo jiné, že COP28 bude o ambicích, cílech a financích. Globální emise skleníkových plynů prý musejí kulminovat v roce 2025 (k tomuto smělému apelu se sluší poznamenat, že Světová meteorologická organizace nedávnouvedla, že žádný konec vzrůstajícího trendu vypouštění skleníkových plynů není nadohled) , musí se odstavit fosilní paliva, potřebujeme silný trh zelených dluhopisů a více zpoplatnit uhlík.

Tomáš Břicháček

Dnes stávkují učitelé na východě Německa

Dnes se má zastavit vyučování na většině škol v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Odborový svaz učitelů (GEW) vyzval k varovné stávce učitele škol, vysokých škol a odborných učilišť. 

V zemi je okolo 13000 učitelů, ale z nich je 8000 ve státních školách, kteří jako státní zaměstnanci stávkovat nesmí. Důvodem stávky je požadavek na zvýšení mezd o 10,5 procenta, nejméně o 500 eur měsíčně, a se zpětnou platností za 12 měsíců. Podle senátora Andrease Dressela (SPD) jsou takové požadavky učitelů nesplnitelné. Vyjednávat by se mělo na konci příštího týdne.

 

České letadlo spadlo v Rakousku

 V sobotu před polednem na rakouských radarech v horské oblasti Grünau im Almtal zmizelo malé  letadlo. Rakouský úřad pro bezpečnost leteckého provozu ihned spustil poplach. Na místo se vydali záchranáři z Alpské policie, Horské služby, Hasiči  a letečtí záchranáři s vrtulníkem. 

Hledání stěžovalo nepříznivé počasí, sněžení, mlha a čerstvě napadlá 70 cm vrstva sněhu. Okolo půl druhé odpoledne se podařilo nalézr první trosky letadla, trup byl objeven okolo 16. hodiny. Dva muži a dvě ženy byli bez známek života. Jedná se o české občany, letadlo značky Rockwell Commander 112B odstartovalo z Příbrami. Jména obětí zveřejněna nebyla, jejich totožnost si ověřuje rakouská kriminální služba ve spolupráci s českou kriminálkou.

Rovněž se vyšetřuje, proč k nehodě došlo. Pravděpodobně příčinou byl silný vítr a mlha, s čímž si pilot nedokázal poradit. Podle svědků letadlo se před nehotou zmateně pohybovalo. Hledání zbytků letadla by mělo začít v pondělí - pokud to počasí dovolí.

47. týden v EP

Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.

Pondělí 20. listopadu 2023

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o automatizované výměně údajů pro policejní spolupráci („Prüm II“). Nařízení by mělo usnadnit výměnu údajů mezi donucovacími orgány členských států v rámci boje proti trestné činnosti. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Jestliže Jára Cimrman říkal, že budoucnost patří aluminiu, Ursula von der Leyenová spoléhá na čistý vodík. Ten by měl být klíčovým prvkem v přechodu na tzv. klimatickou neutralitu EU, kterou předpokládá Zelený úděl k roku 2050. Na akci European Hydrogen Week 2023 předsedkyně Komise prohlásila, že stojíme na úsvitu éry čistého vodíku.

Úterý 21. listopadu

Při desátém výročí ukrajinského „Majdanu“ předseda Evropské rady Charles Michel i Ursula von der Leyenová vydali oslavná prohlášení. Leyenová hovořila o deseti letech důstojnosti a hrdosti. Podle Michela se majdanská revoluce stala majákem naděje pro miliony lidí.

Komise dnes zahájila cyklus evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2024. Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Balíček obsahuje mimo jiné roční analýzu udržitelného růstu, stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny nebo doporučení Komise členským státům eurozóny k tématům, která ovlivňují fungování eurozóny jako celku.

Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku vydali společnou zprávu o dosavadním uplatňování Genderového akčního plánu EU pro vnější činnost pro období 2021–2025. Akční plán, který má sloužit k „formování genderově spravedlivějšího světa“, byl při té příležitosti prodloužen až do roku 2027.

Středa 22. listopadu

Evropský parlament schválil návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU (o jejíž přípravě už byla řeč v dílu 75). Ta by znamenala více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod. Pro bylo 305 europoslanců, 276 proti a 29 se zdrželo. Blíže se této iniciativě věnuji v článku Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální. Hlavní slovo v této věci ovšem naštěstí budou mít členské státy.

EP zamítl návrh nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin, podle kterého se mělo snížit užívání pesticidů do roku 2030 na polovinu. Návrh, který byl součástí Zeleného údělu (mimo kontext klimatu), tím spadl ze stolu.

Komise předložila návrh nařízení, kterým by byl zaveden celounijní systém monitorování lesů.

Čtvrtek 23. listopadu

Rada schválila závěry o přínosu vzdělávání a odborné přípravy k posílení společných evropských hodnot a demokratického občanství. Jak poznamenalo španělské předsednictví, potvrzuje se tím prý „úloha vzdělávání při formování aktivních, angažovaných a tvořivých občanů“. V závěrech jsou členské státy vyzvány, aby prosazovaly společné evropské hodnoty a demokratické občanství na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy, a mimo jiné, aby posilovaly společnou evropskou identitu. (Připomíná to trochu jinou iniciativu, o které jsme mluvili před časem v článku Zelený úděl do škol.)

Komise vydala doporučení, kterým vyzývá členské státy k posílení spolupráce v rámci schengenského prostoru.

Čtvrtek 23. listopadu a pátek 24. listopadu

V kanadském St. John’s se koná v pořadí devatenáctý summit EU-Kanada. Unii zastupují Charles Michel a Ursula von der Leyenová.

Bude plyn, bude dobře!

 Česká republika má zajištěnou kapacitu v budoucím dolnosaském LNG terminálu Stade. Oznámil to ve čtvrtek v Praze mluvčí české vlády. 

Částečně státem vlastněná energetická společnost ČEZ se proto dohodla s vládou na využití dvou miliard metrů krychlových ročně. To odpovídá více než čtvrtině současné roční spotřeby v ČR. Smlouva bude podle informací platná od roku 2027 na 15 let a poté může být prodloužena o dalších 25 let. Tím by byla zajištěna energetická bezpečnost České republiky, která byla v minulosti téměř zcela závislá na ruském plynu.

 „Skutečnost, že se vnitrozemská země tak rychle vymanila ze závislosti na dovozu ruského plynu, je nejen velkým úspěchem, je to velká investice do naší budoucnosti,“ řekl ministr průmyslu Jozef Sikela.

Vláda stávku nechce chápat

 Údajně statisíce lidí po celé zemi se v pondělí chystají stávkovat proti vládě Petra Fialy. Na nesouhlas s kroky ministrů a pětikoalice zastaví práci školy, připojí se úředníci, zdravotníci a zaměstnanci klíčových podniků. Nikoli ti upracovaní a málo placení dělníci, jak bývalo v minulosti obvyklé, ale především nejlépe placení  zaměstnanci  Jak tento červený varovný vykřičník dokáže zahýbat natvrdlým kabinetem, který se opírá o nepřehlasovatelnou většinu poslušných 108 hlasů v Poslanecké sněmovně.

Vláda Petra Fialy bude již v prosinci slavit dva roky nadoblačné nadutosti. Byla tenkrát symbolická zima, ale nová vláda vtrhla do Strakovky jako letní žíznivá parta chatařů do vesnické hospody. Parta mstitelů z ODS, za podpory nevolitelných kamarádů,  se vrhla na důchodce jako pravděpodobné Babišovi voliče. Důchodci, kteří nejlepší léta života trávili za symbolické jistoty od komunistů a při Klausově neviditelné ruce trhu ve svých kapsách, Fialovo dvouleté řádění přežili. Včetně důchodce Gruntoráda, který hladoví až nyní. Místo důchodců však Fialova a Stanjurova daňová solidarita zasáhla učitele, lékaře a další obory, které doplácejí na zrušení EET a superhrubé mzdy nejvíc. Vypukla energetická a ekonomická krize, dveře rozrazila kauza Dozimetr a ke všem těm starostem začal zemi trápit i například nedostatek penicilinu. Pohár trpělivosti hrozí přetečením, což vláda bagatelizuje.

Místo vavřínů a oslnivého vládnutí za potlesku voličů přišla na Fialu, jenž vystupuje jako nevidící, neslyšící a nechápající mimozemšťan, drsnější realita. Začala narůstat nespokojenost občanů, přišla deziluze a na dveře Strakovy akademie pomalu zase stále silněji začíná klepat Andrej Babiš doprovázený svými sekundanty – Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou. 

Mediální analytička Irena Ryšánková považuje pondělní stávku za první masivní signál nespokojenosti občanů s vládou. Ekonomické potíže podle ní čekají i ty, kdo nyní nad protestem pozvedají obočí. U kabinetu Petra Fialy ale neočekává, že by si ze stávky dělal vrásky.

Vzhledem k dynamice ekonomiky budou mít brzo problémy i ti, kteří se o stávkujících vyjadřují pohrdavě a mají pocit, že by se měli »víc snažit«. Zatím si to ale neuvědomují. Spolu s nimi není schopna to pochopit ani vláda, s ní ani koaliční poslanci. Jinak by s takovou lehkostí neoznamovali lidem další a další zvyšování životních nákladů. Naprosto si neuvědomují, že lidé nejsou schopni a ochotni unést všechno co nás vede do třetího světa. 

Vláda zřejmě vůbec nebude schopna pochopit, o co se jedná. Stávku odškrtne v kalendáři bez nějaké reflexe. Maximálně budou stávkující označeni za dezoláty a primitivy. Mezi lidmi se ve výsledku bude dál šířit depresivní nálada, šeď a beznaděj budou sestrami českých občanů. Mučivé pocity ale nepovedou k okamžité rebelii. 

Omezení pesticidů EP neschválil

 Návrh na snížení chemických postřiků v zemědělství nebyl Evropským parlamentem schválen. Používání pesticidů mělo být podle návrhu zelených do roku 2030 sníženo na 50 procent. Původně očekávané schválení návrhu Evropské komise se po několika pozměňovacích návrzích se neuskutečnilo. Větší část europoslanců s ním nesouhlasila.

Hlasování v EP zklamalo Stranu zelených v Německu. Dolnosaská ministryně zemědělství Miriam Staudte (zelení) v televizi NDR neskrývala zklamání.  Domnívá se, že za nechválením snížení pesticidů jsou především politické čachry v EP - poškození pozice zelených. Oznámila, že Dolní Sasko, pokud EU nezmění rozhodnutí, půjde v omezování pesticidů svou vlastní cestou. 

"Dolnosaská cesta" ovšem není příliš schůdná ani doma. Socialisté rozhodnutí Evropského parlamentu uvítali, rovněž skupina poslanců z CDU označila odmítnutí návrhu za skvělou zprávu pro německé zemědělce, neboť návrh nebral ohledy na zájmy zemědělců a byl vypracován bez spolupráce s nimi. 

Blbá nálada

 Pověstná blbá nálada je termín, který se v České republice používá od 90. let minulého století. Toto slovní spojení víc než přesně charakterizuje nejen současnou situaci v Česku, ale i dlouhodobou náchylnost hospodářství k pesimistickému sentimentu. Domácnosti a firmy se obávají budoucnosti, mezi obyvateli i podnikateli je cítit skepse, je tu zřejmá výrazná opatrnost, píše Martin Zeman z Institutu pro politiku a společnost. 

Se značnými obavami sledujeme ekonomický vývoj, hodnotíme svou finanční situaci negativně, zaměstnanci se obávají možných propouštění, podnikatelé zase snižování tempa výrobních činností a všichni mají strach  z dalšího růstu cen a neustálého zvyšování výdajů. Tato až vystrašenost je patrná nejen v médiích, skepsi potvrzují i tvrdá čísla Českého statistického úřadu (2023). Celková nálada v české společnosti  se v září 2023 meziměsíčně snížila o 4,2 bodu na hodnotu 89,2, a to za současného poklesu důvěry podnikatelů (pokles o 4,5 bodu na hodnotu 89,4) i důvěry spotřebitelů (o 2,7 bodu na hodnotu 88,3) (ČSÚ, 2023). Přitom druhá polovina roku 2023 měla být obdobím postupného oživení ekonomiky  po několika kvartálech stagnace. V závěru roku jsme se měli konečně dočkat postupného hospodářského růstu spojeného s růstem spotřeby a lepšími společenskými náladami. Reálný ekonomický vývoj však těmto očekáváním neodpovídá. Domácnosti si stále kvůli přetrvávající nejistotě hromadí úspory a pokles v maloobchodních tržbách trvá již 16 měsíců v řadě (meziměsíční snížení v srpnu 2023 o 0,8 %). (ČSÚ, 2023)

Může za všechno inflace?

Nálada ve společnosti a primárně u domácností v posledním období výrazně koreluje zcela nepřekvapivě s vývojem inflace (viz následující graf). Ta v září klesla na 6,9 %, což bylo o 1,6procentního bodu méně než v srpnu. Podle aktuální prognózy České národní banky by mělo tempo růstu cen v následujícím roce zpomalovat. Celoroční inflace má v roce 2024 klesnout na 2,1 %, a dokonce guvernér Aleš Michl tvrdí, že se můžeme dočkat dosažení 2% inflačního cíle již v prvním pololetí roku 2024 (ČNB, 2023).

Přestože se nálada oproti minulému roku zlepšila, stále se drží pod svým dlouhodobým průměrem,  a navíc posledních pár měsíců nejenom stagnuje, ale dokonce klesá. Společnost si totiž očividně během posledních dvou let zvykla na dramaticky rostoucí ceny. Aktuální inflační očekávání jsou nadprůměrně vysoká, navíc podpořená trojicí významných faktorů. 

Za prvé je již nyní zřejmé, že říjnová inflace se oproti zářijové výrazně zvýší, a to pravděpodobně o více než jeden procentní bod, tedy nad 8 %. Důvodem je poměrně paradoxní statistický efekt vyplývající  z úsporného tarifu z října loňského roku. V důsledku toho došlo k největšímu meziročnímu poklesu inflace v historii ČR (o téměř 3procentní body) (eurostat, 2023). 

Tento technickoadministrativní faktor byl koncem minulého roku vyčerpán a mezi prosincem 2022 a lednem 2023 došlo k dramatickému nárůstu inflace (eurostat, 2023). A vzhledem k tomu, že letošní zářijová čísla ještě tento pokles zahrnují a říjnová již ne, dojde v následujícím měsíci k nárůstu inflace, a to i v případě, že by jinak cenová hladina nerostla. Samotné navýšení v důsledku tohoto statistického faktoru spojeného s úsporným tarifem bude vyčerpáno na konci roku 2023.

Druhým faktorem, s nímž je třeba počítat, je standardní lednové navýšení cen. Ty totiž začátkem roku tradičně stoupají, protože celá podnikatelská sféra obvykle mění své ceníky a reaguje na novou cenovou úroveň z předchozího roku. Jde o standardní fenomén, který se opakuje každoročně,  ale v době vysokých inflačních očekávaní může jeho vliv na náladu být významnější. Navíc se začátkem následujícího roku projeví vlivy navýšení daní (spotřební daně, efekt změny DPH na cenovou hladinu je mimořádně nejistý) a současně dojde k růstu cen energií v důsledku přesunutí dotací pro obnovitelné zdroje a distribuci energie na občany a firmy (celkově zvýšení cen energií dosahuje 52 mld. Kč). Novým rizikovým faktorem pro budoucí rok je také vývoj situace na Blízkém východě, širší konflikt totiž může výrazně ovlivnit cenu pohonných hmot.

Tyto tři významné faktory mohou eskalovat budoucí očekávání ohledně míry inflace, ohrožovat Michlovy predikce a zdražování může být nakonec vyšší v důsledku zakořeněných inflačních očekávání. Je pravděpodobné, že i přes přísnou měnovou politiku ČNB se efekt zvýšených inflačních očekávání projeví a dočkáme se o 1 až 1,5procentního bodu vyšší inflace než v roce 2023. To by ve svém důsledku udržovalo pesimistickou náladu na trzích a ve společnosti.

Graf č. 1: Ukazatele nálady ve společnosti v komparaci s indexem spotřebitelských cen

Zdroj: ČSÚ, 2023a

Ostatně data o korelaci nálady ve společnosti a míry inflace tuto hypotézu potvrzují – důvěra  v ekonomiku je na nižší úrovni než v době pandemie COVID-19. I když podle údajů ČSÚ (2023a)  již nejsme na historických minimech, příčiny obecné dlouhodobé nedůvěry domácností zůstávají stejné. Lidé nejenže odkládají nákupy statků dlouhodobé spotřeby (například investice do bydlení),  ale pokles je patrný taky u potravin (meziročně o 3,2 %), výrobků pro domácnost (meziročně o 9,3 %), oděvů a obuvi (meziročně o 8,4 %), u počítačových a komunikačních zařízeních (o 7,7 %) či například  u výrobků určených pro sport a rekreaci (o 1,3 %) (ČSÚ, 2023).

Dlouhodobě podprůměrný je sentiment také mezi průmyslovými výrobci. To je způsobeno nepříznivou situací v automobilovém průmyslu. Podnikatelský sektor totiž stále očekává podstatný pokles růstu výrobní činnosti, a to kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích, kdy zpřetrhané globální dodavatelské vztahy z období pandemie zabrzdily výrobu a současně i dálkovou přepravu, která je aktuálně násobně dražší, navíc eskalovaná geopolitickými a ekonomickými spory. Obavy působí také nové emisní normy, které by zvýšily nejen ceny automobilů, ale také snížily konkurenceschopnost evropských značek.  To je samozřejmě výzva pro Českou republiku jako jednoho z hlavních producentů v automobilovém průmyslu. Dalším rizikovým faktorem je situace hlavního ekonomického partnera Česka,  tedy Německa. Dlouhodobě podprůměrné hodnoty na trzích neposkytují pozitivní vyhlídky na výrazný růst spotřeby ani v následujících měsících.

Při podrobnějším pohledu na jednotlivé sektory panuje nejpesimističtější nálada ve stavebnictví  a průmyslové výrobě. To je ovlivněno kromě jiného trvalým nedostatkem pracovní síly.  Náladu ve stavebnictví ovlivňují i aktuální čísla, kdy stavební úřady vydaly meziročně o 8,4 % méně stavebních povolení a meziročně bylo postaveno o 23,1 % méně bytů (ČSÚ, 2023b). Naopak pozitivní sentiment je patrný v sektoru obchodu a služeb. K pozitivní náladě ve službách přispívá například i údaj o cestovním ruchu, kde počet přenocování meziročně vzrostl o 14,5 % a počet přenocování občanů ČR dokonce přesáhl úroveň před pandemií (ČSÚ, 2023c).

Graf č. 2: Ukazatele nálady v jednotlivých sektorech ekonomiky

Zdroj: ČSÚ, 2023a

I z komparace blízkých a relevantních ekonomik vychází, že nálada je v České republice pesimističtější než v okolních zemích. Dokonce při srovnání s Německem je tento rozdíl až úrovňový.

Graf č. 3: Mezinárodní komparace ekonomického sentimentu

Zdroj: ČSÚ, 2023a

Negativní sentiment je spojen i s diskusemi ohledně stavu veřejných financí, které vyvolaly ve společnosti představu jejich rozvratu. Samozřejmě trajektorie postpandemického nastavení rozpočtové politiky není ideální, ale veřejné finance jsou stále v solidním stavu a výška zadlužení je  v realitě rozvinutých zemí přiměřená – ČR je devátá nejméně zadlužená země EU a tou pravděpodobně i v následující době zůstane. Tento popis vychází z hodnocení mezinárodní ratingové agentury Standard & Poor's jako nezávislé hodnotící instituce (Standard & Poor's, 2023).

Problémem do budoucna ve vývoji sentimentu je také paradoxně míra nezaměstnanosti, která je v Česku dlouhodobě nejnižší ze všech zemí EU (Eurostat, 2023). Tato veskrze pozitivní hodnota totiž  na druhou stranu nepřináší do budoucna možnost pozitivního impulsu v podobě růstu zaměstnanosti. Tento kanál zlepšování nálad ve společnosti je dnes vyčerpán. Do budoucna je sice možné očekávat  na trhu práce navyšování reálných mezd, které zcela jistě můžou pozitivně ovlivnit náladu domácností, zcela opačným směrem to ale zapůsobí v podnikatelském sektoru.

Kam tedy dál?

Pokud jde o budoucí vývoj nálad v České republice, zůstávají psychologické momenty a faktory klíčové. Negativní očekávání ohledně budoucího vývoje jsou zřejmá, a i když nedosahují tak podprůměrných hodnot jako v závěru minulého roku, i tak zůstávají v posledních měsících neměnná. Finiš bývá vždycky nejkomplikovanější. V tom je pravděpodobně zakopaný i jeden z nejvýznamnějších problému vládního balíku, který selhává v nastartování pozitivních nálad ve společnosti. Je pravděpodobné, že vládní balíček, bez ohledu na jeho vliv na fiskální politiku, nepomůže náladě spotřebitelů ani podnikatelů. Vláda Petra Fialy selhala především v tvorbě prostředí pro investice, inovativního potenciálu vysokoškolského prostředí a rozvoje ekonomiky. Nastartovat hospodářský růst bude možné pouze s postupným zlepšováním ekonomického sentimentu. To bude klíčovým hospodářským a politickým úkolem Petra Fialy v následujících dvou letech.

Veletrh Agritechnika v Hannoveru navštívilo 470 000 lidí

 Včera skončil v Hannoveru zemědělský veletrh,  na který během šesti dnů přišlo 470.000 návštěvníků ze 150 zemí. Spokojenost oznamují hotely a restaurace, které byly naplněny na 80 až 100 procent. Letošní veletrh se konal pod heslem "Zelená produkce."

Na veletrhu se představilo 2.800 vystavovatelů, kteří nabízeli stroje a služby pro zemědělství. Součástí veletrhu byly semináře, Zajímavou atrakcí byly zkušební jízdy strojů poháněných alternativními energiemi.

Velkou spokojenost s veletrhem oznámil Německý svaz hotelů a restaurací. Většina hotelů byla obsazená. Veletrh Agrotechnika je je pro město a podnikatele ideální akcí.

Veletrh Agritechnika se koná jednou za dva roky. Další se tedy bude konat v roce 2025. V roce 2021 byl veletrh zrušen kvůli covidu, ze stejného důvodu se neuskutečnil ani v loňském roce v náhradním termínu.

Drahá elektřina a poslušní úředníci

 Proč jsme v Česku cenovými šampiony? Nejprve jsme měli jedny z nejdražších mobilních dat na světě. Pak potraviny dražší než všichni sousedé v regionu. A teď zjišťujeme, že máme i nejdražší elektřinu ve střední Evropě.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže už téměř totálně selhal u potravin. Zatímco hnidopiši hledali gramatické chybičky u veřejných zakázek obcí, vyrostlo jim za zády několik dominantních hráčů v zemědělství, potravinářství i maloobchodu.

Naopak ceny od operátorů se snížily hned poté, co se obměnilo vedení Českého telekomunikačního úřadu. Ani se nemusely posilovat jeho kompetence. Úplně stačilo, že úředníci se pochlapili a nebáli se podívat za záda tlouštíků. 

Nyní nějakou tu změnu bude potřebovat i Energetický regulační úřad. Klíčová instituce se sídlem v Jihlavě užívala pohody a teplíčka. Teď ale její úředníci šokovali zemi oznámením, že regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti vzroste proti letošnímu roku o 70 až o 200 procent.

Regulovaná část jsou vlastně platby za přenos proudu z elektrárny k odběrateli. Náklady na distribuci prý prudce rostou. Pádný důvod k zdražení. Firmy kvůli růstu obnovitelných zdrojů musejí investovat do posílení distribučních sítí. Materiály, z nichž se sítě stavějí, zdražily. 

Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Elektrárny musí zdražit, protože je zdražený stavební materiál. Materiál je zdražený, protože je dražší elektřina. Hlavně, že někdo zvýšené náklady uhradí. 

„Rozvážku“ elektřiny mají na svých územích v rukou tři monopolisté: ČEZ Distribuce, E.ON a Pražská energetika. Rozvody jsou však jen jedny. Konkurenční vedení není, takže hlavním úkolem úřadu proto není hlídat konkurenci, nýbrž  ceny regulovat. V praxi to probíhá tak, že energetické kolosy si prostě nadiktují, jaké všechny náklady chtějí uznat a promítnout do navýšení cen. A přepracovaní úředníčci tomu ochotně vyhoví.

Komu vadí Mikuláš?

 Poprvé v historii by neměl člověk převlečený za Mikuláše navštěvovat děti v mateřské škole v obci Plainfeld v Salcbursku. Podle zprávy listu Salzburger Nachrichten ho nechtějí jistí aktivisté do mateřské školy pustit. Mikuláš tradičně nosí biskupskou čepici s jasně viditelným křesťanským křížem. 

Právě ten kříž nekřesťanským aktivistům vadí. Uvádějí, že v současnosti je „rozmanitost víry“ a jsou „kulturní rozdíly“. Děti z nekatolických rodin se údajně muže v bílém hábitu, který 6. prosince přináší dětem v mateřských školách dárky, bojí.

Starostu obce Wolfganga Ganzenhubera (ÖVP), který je ve funkci již 14 let, toto zpráva překvapila: „Na obci si nikdo nestěžoval, ani na veřejnosti se proti Mikuláši neozval jediný hlas,“ řekl novinám. Naopak sdělil, že se na něj obrátili rozhořčení rodiče, kteří nechápali, proč se mnohaletý zvyk má zrušit. Učitelé by nejraději nechali děti vyjádřit, zda chtějí křesťanský zvyk Mikuláš s dárky dodržet.

Zpráva vyvolala rozhořčené reakce mezi dospělými čtenáři, kteří trvají na dodržování staré rakouské tradice. Stejná tradice je i v českých zemích, kde se ani komunistům nepodařilo Mikuláše zakázat. Bohužel přibývá v Evropě lidí ze zemí, kde se vyznávají různá agresivní náboženství, takže křesťané se ve jménu rozmanitosti náboženství postupně dostávají do kouta.