Před 100 lety byl Hitler propuštěn z vězení

 Před vánočními svátky v roce 1924 se Adolf Hitler vrací z vězení domů. Díky podmínečnému propuštění si za pokus o převrat odseděl jen devět měsíců místo pěti let. Ve vězení vznikla jeho kniha Mein Kampf.

Před 100 lety znovu začala politická kariéra vůdce německých nacistů Adolfa Hitlera. Neúspěšný „pivní“ puč z 8. listopadu 1923 v Mnichově pro něho právě skončil, konkrétně pro něj skončily jeho důsledky.

Hitler byl totiž podmínečně propuštěn na svobodu z vězení v bavorském Landsbergu. Z původního trestu vězení, za pokus o převrat, v trvání pěti let  si odseděl jen devět měsíců.

Vše začalo už po 1. světové válce. Osud Německa a Evropy odstartovala v září 1919 jedna bezvýznamná událost. Svobodník Adolf Hitler byl 12. září 1919 svým velitelem kapitánem Karlem Mayerem vyslán do jedné mnichovské pivnice na schůzi Německé dělnické strany, aby zjistil, co to vlastně je za spolek. Hitler jen nepozoroval, ale zapojil se do debaty, přičemž svým razantním řečnickým projevem šokoval přítomné. Zakladatel strany Drexler dostal nápad, který pošeptal svému sousedovi: „Člověče, ten má držku, takového řečníka potřebujeme.“ A hnal se k Hitlerovi s přihláškou do strany.

Hitler vstoupil do strany 19. října 1919,  Dostal legitimaci s číslem 555 (nikoli 7, jak se rozšířila legenda). Už v únoru 1920 na schůzi v mnichovské pivnici Hofbräuhaus přišel Hitler s pětadvaceti body programu strany, přičemž hlavním bodem bylo, že „občanem německého státu může být jen ten, kdo je národním soudruhem. Národním soudruhem ovšem nemůže být Žid.“ O pár dní později byl přijat Hitlerův návrh na přejmenování strany na Nacionálně socialistickou německou dělnickou stranu (NSDAP).

 8. listopadu 1923 se Hitler, za pomoci oddílu SA, pokusil o puč. Do shromáždění v mnichovském Měšťanském pivovaru, když právě řečnil bavorský generální komisař Gustav von Kahr, vnikli muži SA, v čele s Hitlerem, jenž vyskočil na podium, střílel z pistole do stropu a křičel, že vypukla národní revoluce, bavorská i říšská vláda jsou sesazeny a on se ujímá moci. 

Následoval „pochod na Berlín“ po vzoru Mussoliniho pochodu na Řím z předchozího roku. Po úvodních rozpacích policie zakročila rázně. Na ulici zůstalo 16 mrtvých pučistů a čtyři další lidé. Poraněn byl i vůdce SA a bývalý vojenský pilot Hermann Göring (1893-1946). Hitler měl od pádu vykloubené rameno, druhý den byl zatčen a uvězněn. Činnost NSDAP bavorské úřady zakázaly. 

Ve fešáckém vězení v Landsbergu Hitler nezahálel. Svému asistentu Rudolfu Hessovi nadiktoval pozdější bibli nacismu, spis „Mein Kampf“, který mu během následujících let vydělal obrovské jmění.

27. února 1925 byla znovu založena NSDAP. Hitler však měl však v Bavorsku zakázané veřejné vystupování, a tak ho jako řečníci nahradili lékárník Gregor Strasser (1892-1934) a literární historik Josef Geobbels (1897-1945). Po několika potyčkách o vedení strany se do čela opět dostal Hitler, který prohlásil, že NSDAP může vést pouze on, nikdo jiný. Tehdy rovněž prohlásil, že moci v Německu se neujme pučem, ale legální cestou.

Po razantních prvních letech působení na politické scéně, kdy NSDAP lákala veřejnost, klesala její popularita. Volby v roce 1928 vyhrála levice a vše směřovalo k útlumu národního socializmu. Jeho vzkříšení přišlo v podobě světové hospodářské krize. Miliony nezaměstnaných, bída, hlad. Východisko z krize slibovala NSDAP porážkou komunistů a Hitler, jenž za příčinu bídy trvale označoval židy. Po opakovaných volbách 1932 byl Hitler jmenován německým kancléřem.