Pranostiku v celém znění "Lucie, noci upije, ale dne nepřidá" zná hodně lidí, ale mnohem méně známé je vysvětlení, co se vlastně za tímto na první pohled trochu nesmyslným tvrzením skrývá. Svatá Lucie se v kalendáři nachází 8 dní před zimním slunovratem, kdy začíná astronomická zima. Jak jsme se učili ve škole, až 21. prosinec je nejkratším dnem roku a od té doby se dny prodlužují. Čím je tedy 13. prosinec zajímavý?
První část pranostiky o "upití noci" se váže k tomu, že právě na 13. prosince připadá nejdřívější západ Slunce z celého roku. Třeba v Praze zapadá Slunce přesně v 15:59, a od toho dne dál už to bude to zase čím dál později. Ne nějak výrazně - v den slunovratu zapadne Slunce o 2,5 minuty později, a na Štědrý den už o 4 minuty později než na Lucii. Takže upíjení noci je tím vysvětlené, i když prakticky ho lidským vnímáním nemáme moc šanci poznat.
A proč tedy zároveň platí, že Lucie dne nepřidá? Protože ranní východ Slunce se i poté opožďuje - 13. prosince vychází ještě v 7:51, na Štědrý den ale až v 7:59 a nejpozději z celého roku vychází Slunce na Nový rok, dokonce v 8:01. Více než dva týdny tedy trvá období, kdy Slunce zapadá stále později, a zároveň stále později i vychází. Nejkratší den proto vychází skutečně na 21. prosinec, Slunce se na obloze nachází zhruba 8 hodin.
Celý tento jev má příčinu v o něco rychlejším pohybu Země kolem Slunce v zimním období (kdy je Země Slunci zároveň blíže), a přitom konstantní době rotace kolem své osy. Poledne, tedy okamžik, kde je Slunce na obloze nejvýše, nenastává vždy přesně v poledne. Dny jsou různě asymetrické. Jelikož jde o minutové záležitosti, v běžném životě si toho ani nevšimneme. Ale může nám to dodat trochu optimismu - vadí-li vám brzké odpolední stmívání, věřte, že s každým dalším dnem od teď už bude líp. Nebo přinejmenším odpoledne světleji!
Žádné komentáře:
Okomentovat