Ovlivní majetková nerovnost už letošní volby?

 Na sociálních sítích se zaktivizovali provládní trollové a sociální sítě jsou doslova zahlceny materiály zdůrazňujícími, jak dokonalý politik je Petr Fiala, že je to doslova génius. Všechny tyhle aktivity jen většinu lidí v České republice naštvou.

Jsou ten Fiala a jeho koalice Spolu tak hloupí, že nedokážou využít svého postavení a možností a udělat to, co by jim zajistilo volební vítězství? Nedokážou přijmout analýzu ekonomů nebo aspoň rychle a důrazně slíbit radikální daňovou reformu zvýhodňující davy chudých lidi oproti několika oligarchům. Trvání na dosavadní absolutně špatné ekonomické a sociální politice Českou republiku destabilizuje a opravdu ji vážně posunuje směrem k Rusku.

Jedno z největších ohrožení demokracie představuje nerovnost, protože ničí rovnost v rozhodování. Majetková nerovnost v porovnání se státy EU je v České republice extrémní; 1 % největších boháčů vlastní téměř 40 % veškerého majetku v zemi. Před jejich zájmy pak se politici ODS klaní až k zemi. Mezi ty zájmy samozřejmě nepatří ani solidarita, ani environmentální ochrana, ani sociální smír. Tyhle volby jsou hodně o Rusku, s nerovností a chudobou mezi obyvatelstvem toho strany moc udělat nechtějí, i když právě tyto problémy jsou hlavní příčinou stále častějšího natahování rukou k Putinovi. Hrozba Ruska je proto strašná a volba kohokoli, kdo zpochybňuje nutnost obrany, je tragická. Demokracie se řečněním sama o sobě nijak neposílí , pokud v pozadí budou trvat a zvětšovat se nerovnosti mezi lidmi. 

Regiony v Česku brutálně zaostávají za hlavním městem Prahou, což i v porovnání s venkovem jiných v zemí je do nebe volající. Pokud se nezmění politika k regionům a nepřijde doba, kdy mimopražští voliči jako užiteční idioti odmítnou ustupovat Praze, tak výsledky voleb budou ještě tristnější než tuto sobotu odpoledne.

Všichni vědí, že je nutno Putina porazit. Ale jak?

 Ano musíme bezodkladně bojovat s jaderným Ruskem, volají od obrazovek tajní váleční hrdinové. Putin je slaboch a reaguje ústupky pouze na jasně použitou vojenskou sílu. Je známo, že se Putin šíleně bojí o svůj život a neodváží se použít jaderných zbraní, protože dobře ví, že Západ by mohl celé Rusko zničit v jediné vteřině.

Váhání a nečinnost evropských zemí, které řádně nepomáhají Ukrajině, jsou šokující a sebevražedné. Tato evropská slabost povzbuzuje Putina k další agresi k dalším západním zemím. Zelenskyj to v OSN vysvětlil naprosto jasně. Absence řádné vojenské pomoci pro Ukrajinu proti Putinovu kriminálnímu vraždění nevinných civilistů stejně jako neexistující reakce Evropy a Netanjahuovo kriminální zabíjení  nevinných žen a dětí v Gaze je šokující a pro nás pro všechny nesmírně nebezpečná.

 Evropa však svou neschopností toleruje rozklad světového právního řádu, umožňujícímu každému zločinci začít kohokoli beztrestně vraždit a srovnávat se zemí druhé země. Tato nečinnost ohrožuje nás všechny a je otázkou času, kdy budou ruské rakety ničit Varšavu, Berlín, Prahu a další česká města. Zbabělostí se připravujeme na sebevraždu. 

Všichni, včetně stoupenců ukrajinského vítězství nad Ruskem, chápou, že obrat ve válce ve prospěch Kyjeva je možný pouze s přímým zapojením NATO do konfliktu. 

Předvolební vzpomínky na starou ČSSD

 Změna patří k demokracii a prospívá jí. Naše podpora Ukrajině ve válce s Ruskem by se ale neměla stát obětí vnitrostátního politického boje. Debatujme (a zpochybňujme) konkrétní kroky, ale celkově by měla panovat shoda v tom, že Ukrajinu musíme podporovat v nejvyšší možné míře, protože se tam nebojuje jenom za nezávislost napadené země, ale i za svobodný vývoj Evropy.

Na české politické scéně citelně chybí velká politická strana, u které by se voliči mohli spolehnout, že nepůjde do vlády s ODS a zároveň nepodrazí Ukrajinu. Tím pádem máme na výběr mezi dvěma špatnými možnostmi:

1) Zbavit se ODS za cenu oslabení obrany Ukrajiny a tím i celé Evropy

2) Podpořit Ukrajinu a evropskou bezpečnost za cenu setrvání ODS ve vládě

Volby proto nemohou dopadnout dobře. Enormní počet voličů je nespokojených a Česká republika může rozšířit tábor užitečných idiotů ve službách Kremlu.

Je to jeden z důsledků kolapsu České strany sociálně demokratické. U ní by se po přehmatu s opoziční smlouvou dalo předpokládat, že do vlády s ODS nepůjde a zároveň nebude podrývat zájmy Západu (a tím i Ukrajiny). Vždyť do NATO i do Evropské unie jsme vstoupili právě v epoše vlád ČSSD. Jenomže dnes ČSSD nemá podporu většího množství voličů a její pohrobci se přeorientovali na hájení kremelských zájmů. 

Kdyby v následujících volbách existovala „Stará dobrá“ ČSSD a měla starou dobrou podporu voličů, tak by mohla počty hlasů dohnat ODS a potom sestavit vládu s lidovci a třeba s piráty nebo starosty. Naše zahraniční politika by neutrpěla nesmyslný otřes.

Ale na „kdyby“ se nehraje, čeká nás zřejmě méně uspokojivý volební výsledek, zmatená povolební jednání a vláda bez větší podpory poslanců i veřejnosti.

Jak Fiala utlačoval chudý lid

 Podle aktuálních informací  zhruba jedna třetina domácností je na tom stále výrazně hůře než v roce 2021. Kolik lidem zbude peněz, když zaplatí nezbytné výdaje mezi listopadem 2021 a listopadem 2024. Rozdíl je drtivý a ve své podstatě znamená likvidaci demokracie, pokud to tak půjde dál a pokud ta už fakticky nebyla zničena.

 Zajištěné střední třídě ty peníze, tedy ty, které zbydou po zaplacení nezbytných výdajů, jednoznačně rostou. Mezi lety 2022 a 2024 je to z nějakých 12,5 tisíc na téměř 18 tisíc. Nastupující kosmopolitní třída se drží zhruba kolem těch 13 tisíc korun. Ale zbylé ostatní čtyři třídy (třída místních vazeb, tradiční pracující třída, ohrožená třída a stávající třída) jsou na tom velmi špatně, jejich situace se zhoršila.

Ekonom Bureš z Patria Finance o vlivu inflace na společnost: „Nižší příjmové skupiny dostaly nejtvrdší zásah. Velkou část jejich rozpočtu tvoří potraviny a energie – tedy položky, které zdražily nejvíce. Zároveň mají malé úspory, takže neměly kam sáhnout. Nejbohatší naopak často měli investice v akciích, fondech nebo nemovitostech. Ty se během finanční krize zhodnocovaly.“

Slovy bankéřky Heleny Horské z 8. září 2024, máme extrémně vysoké daňové zatížení nízkopříjmových a extrémně nízké zdanění velkého majetku. Asi proto reforma danění nemovitostí proběhla v režii této vlády tak, že chudí platí pětkrát vyšší daně než bohatí, jak ukázala analýza PAQ Research. Asi proto, jak si stěžovala ředitelka Finanční správy Simona Hornochové 23. června tohoto roku, jsou všechny daně nastaveny ve prospěch bohatých.

Novohradské hory v ohrožení

 Výjimečná příroda Novohradských hor čelí stále větším nájezdům velkoměstských podnikavců a podle odborníků potřebuje ochranu. Na konferenci v Českých Budějovicích, kterou navštívilo téměř 170 lidí, se diskutovalo i o možnosti vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Co jiného může vzdělance napadnout než zřizování nových úřadů?

Novohradské hory spojující jižní Čechy s Horními i Dolními Rakousy patří k nejcennějším místům jižních Čech. Zásluhou dlouhodobého řídkého osídlení a specifického zemědělského a lesního hospodaření tam vznikla zajímavá horská krajina. Na sympoziu pořádaném spolkem Krajina Novohradska, Jihočeskou univerzitou, Agenturou ochrany přírody a krajiny a Biologickým centrem AV ČR zaznělo, že právě tento unikátní charakter je nyní ohrožen, že mu hrozí osud Lipenska, Povydří a dalších šumavských oblastí, z nichž se během posledních 35 let staly, buď apartmány a parky pro zbohatlíky, veřejnosti nepřístupné, nebo parkoviště lunaparků. 

Velkým tématem konference byla voda. Novohradské hory jsou bohaté na prameny a potoky, které zajišťují život nejen zdejší fauně a floře, ale i lidem. Čistotu vod nejvíc ohrožuje rekreační zástavba. Developerským tlakům málokdo odolá. V regionu se objevují záměry na výstavbu apartmánových komplexů, zábavních parků či rozšiřování turistických kapacit, což podle odborníků může vést k nevratným změnám krajiny a ztrátě její autenticity. Jakékoli další zatížení povodí Malše by přitom znamenalo zhoršení kvality vody ve vodárenské nádrži Římov, která zásobuje pitnou vodou celé České Budějovice a okolí. Koloběh života; chataři z Českých Budějovic kálejí na Novohradsku do vody, kterou doma pijí. 

Každá krajina musí mít své obyvatelstvo. Ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer připomněl, že Novohradské hory se po pádu železné opony ocitly ve stínu Šumavy, což je na několik let ochránilo před masivním turismem. „Nyní stojíme před výzvou, jak zachovat nesmírně vzácné přírodní území Novohradských hor. Nejde přitom zdaleka jenom o zachování kvality pitné vody z povodí Malše. Nemělo by hlavně dojít k vytěsnění místního obyvatelstva a jeho pracovních aktivit,“ uvedl. 

Oktoberfest v Mnichově začíná.

 Oktoberfest.  Vše začíná už dnes a pivo poteče proudem až do 5. října 2025.

12. října 1810, kdy bavorský korunní princ Ludwig (pozdější král Ludvík I.) slavil svou svatbu s princeznou Terezou Sasko-Hildburghausenskou. Oslavy proběhly na louce, která byla na její počest pojmenována Theresienwiese (Louka Terezy) a kde se festival koná dodnes.

Součástí oslav byl také velký koňský dostih, který se panstvu natolik zalíbil, že se rozhodlo ho zopakovat i následující rok. To už k oslavám přibyla i zemědělská výstava. Zanedlouho se objevily i kuželky, houpačky a další pouťové atrakce, následované stánky s hrami o ceny.

Velké pivní stany, které znají návštěvníci dnes, se pak ovšem objevily až na začátku 20. století. Do té doby se pivo prodávalo jen z malých stánků.

Z poválečné doby pochází nejnovější tradice. Tou je naražení prvního sudu tradiční pípou, kterého se ujímá starosta Mnichova. Ten po naražení zvolá tradiční bavorskou frázi „O’zapft is!“, česky „je naraženo!“.

První sud se naráži ve stanu Schottenhammel a první máz piva dostane předseda bavorské vlády. 

Zahájení festivalu pak oznámí i salva z dvanácti děl.

Ačkoliv se festival jmenuje Oktoberfest, jeho hlavní část se koná už v září. Důvod je praktický, organizátoři zkrátka chtěli využít teplejšího a příjemnějšího počasí. Přesný termín se každý rok mění, ale festival obvykle začíná v polovině září a končí první říjnovou neděli. Stejně tak i letos.

Vstupné na Oktoberfest je zdarma. Jedinou placenou částí je Oide Wiesn (historická část Oktoberfestu s retro atrakcemi a folklórem). Tam se platí vstupné cca 4 eur za osobu.

Cena piva, známého jako Maß (jeden litr), se každý rok mírně zvyšuje. V roce 2025 se cena tupláku pohybuje v rozmezí 14,50 eur (351 Kč) až 15,80 eur (383 Kč) .

Rezervace pro cizí hosty je prakticky nemožná, většinu stolů rezervují stálí hosté již dlouho dopředu.

Tento rok se můžete těšit na několik nových atrakcí, které zpestří zábavu na Theresienwiese. Mezi hlavní novinky patří:

Sky Lift: Nová vyhlídková atrakce se čtyřmi kabinami, které se otáčejí ve výšce a mají průhledné dno. Nabízí tak jedinečný panoramatický pohled na celý festival.

Happy Sailor: Rychlejší a dynamičtější karusel s 20 gondolami, které se pohybují nahoru a dolů.

Die Montgolfiere: Nostalgický kolotoč ve tvaru horkovzdušných balónů, který je určený především pro rodiny s dětmi.

Kromě toho se v historické části festivalu Oide Wiesn objeví nová strašidelná jeskyně s názvem Geisterhöhle, která přinese klasickou pouťovou zábavu.

Pokrytectví tatíčka Masaryka dodnes ovlivňuje českou morálku

Včera byl za velkých ceremonií v Praze otevřena jakási závěť československého prezidenta T. G. Masaryka. Byl to záměr nebo shoda okolností, že se tak stalo 14 dní před volbami do Poslanecké sněmovny? V každém případě to byl nešťastný čin, který rozbouří český šovinizmus a vyvolá spoustu sporů. 

T.G. Masaryk, jenž v některých ohledech sympatizoval s marxizmem, přiznal, že si v roce 1918 nepřál porážku ruských bolševiků, přestože to bylo v silách československých legií. Pokrytecky sice chválil legionáře, ale nesnášel jejich velitele. Když se mu nedařilo legie poslat na Vídeň, alespoň  heslem "Vlastním pořádkem domů," vyvolal vzpouru a zdržoval legie od bojů s bolševiky. 

 Využil po válce své tatíčkovské moci a degradoval na vojína velitele 3. divize Sibiřské armády generála Radola Gajdu, který v roce 1918 podporoval Kolčaka a jeho protibolševickou Sibiřskou republiku a odmítl Masarykovu dohodu s bolševiky (ukončení bojů a předání zbraní bolševikům). 

Masarykovo tažení proti katolické církvi jako ideologické opoře habsburské monarchie  vrcholilo po rozpadu Rakouska-Uherska. Korunovaný český král Karel I. po roce 1918 zbaven české koruny nebyl, takže za podpory českých Němců, šlechty a katolické církve kdykoli se mohl vrátit na Hrad a Masaryka poslat do penze nebo do vězení. Proto Masaryk, pro kterého byl Habsburk nepřítelem č. 1, využil únavy obyvatelstva z války a poválečné bídy k vytvoření československého národa, což ve skutečnosti byla všestranná nadřazenost Čechů (Prahy) nad ostatními národnostmi. Odmítal ve 20. letech zásadně zákaz KSČ, která se netajila násilným převzetím moci. 

Podařilo se Masarykovi také ve jménu Jana Husa odehnat spoustu lidí od katolické církve, neboť Řím byl označen za spojence nepřátelských Habsburků. Masaryk využil JIráskových historických románů a jimi vynuceného českého národovectví k založení Československé církve husitské, která v prvních letech po roce 1918 se stala jakousi politickou stranou, pro jejíž příslušníky byly husitští lupiči a žháři hrdiny.

KSČ dokázala především po roce 1948 české národovce oslovit lží, že husité byli prvními komunisty v Evropě, kteří bohatým brali a chudým dávali. Husité ve skutečnosti brali všem. Komunisté toho o husitech mnoho nevěděli, ale i to jim stačilo k útokům proti bezbranné katolické církvi. Zrušili všechny kláštery a odstavili a uvěznili všechny biskupy a mnoho kněží, církev byla sice oslabena, ale zničena podle představ KSČ nebyla. V roce 1968 stačilo několik měsíců a církve na chvíli ožily.

Chudí patří do armády

 Agentura pro sociální začleňování zveřejnila nová data pro rok 2024. V oblasti sociálního vyloučení se situace za rok 2024 výrazně zhoršila. Jásáme nad tím, že roste průměrná mzda. Rostou ovšem ty nejvyšší mzdy, podobně jako nejvyšší důchody. Dvě třetiny zaměstnanců však na průměrnou mzdu nedosáhnou. 

ČT24: „Potvrzuje se, že rychleji nyní rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří mají zároveň vyšší sklon k úsporám. Jedná se podle mě o jeden z faktorů, proč se spotřeba domácností stále nachází pod rokem 2019. Pokud by mzdy rostly více plošně, tak by bylo oživení spotřeby ještě rychlejší. Zvětšují mzdové rozdíly mezi regiony a reálná kupní síla dosáhla (jedná se opravdu o růst!) roku 2020."

Jásáme nad tím, že u nás chudoba není. Měří se to ovšem metodou, podle které všichni dýchají stejný vzduch. No a pak jsou tu ty vyloučené lokality. V roce 2024 se meziročně situace zhoršila v 2 356 obcích, zlepšila se v 1 505 obcích, ve zbytku (2 395) se nezměnila. Podle ministra Kulhánka (ministr pro místní rozvoj za STAN) je stát bezmocný, ačkoli dělá, co může. Prý jsou ve hře vyšší síly. Za viníky označil pandemii COVIDu a válku na Ukrajině, tedy zdražení energií. Že dnes máme inflaci kolem dvou tří procent, neznamená, že ceny se vrátily do roku 2020. Chudí lidé mohou nějakou dobu zvýšenou zátěž vydržet, ale když to trvá další a další roky, může to pro ně být zničující. Když zbohatlíkovi daně nebo krize nebo jiná vyšší moc vezmou jeden ze dvou automobilů Porsche, pořád se mu žije fajn, v luxusu, v pohodě. Když chudému vezmete byť jen malinko z toho, co má, může to být fatální. U nás ovšem nízkopříjmoví platí extrémně vysoké daně.

Češi jsou stále bohatší, ať tedy přispějí na záchranu demokracie a společenskou soudržnost vysokými daněmi, radí příznivec ODS. Ministerstvo obrany bude potřebovat o sedm tisíc vojáků více pro plnění nových úkolů od NATO. Vyždímáme to z těch vyloučených lokalit? Promění většinu ČR ve vyloučenou lokalitu? Nebo se hraje o to, že tu ovládne Putin a daně bohatým ještě sníží, aby to bylo jako v Rusku?

Bouřky dohánějí letní zpoždění

 Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu, kterou meteorologové vydali v sobotu, je na některých místech platná také v neděli. Na silné bouřky, a dokonce i hrozbu povodní, upozorňují meteorologové v několika krajích.

Ani nedělní počasí nebude bez deště. Naopak hrozí i silné bouřky. Vyplývá to z výstrahy, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Podle něj se má v následujících hodinách přihnat nepříznivé počasí hned do čtyř krajů.

 Až do dnešních 15:00 tak platí výstraha před silnými bouřkami v:Jihomoravském kraji (Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Kyjov, Mikulov, Pohořelice, Slavkov u Brna, Veselí nad Moravou, Židlochovice)Olomouckém kraji (Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov)Zlínském kraji Moravskoslezském kraji (Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Nový Jičín, Odry, Orlová, Ostrava, Třinec)

Sněmovna nakonec obdarovala bohaté a potrestala chudé

 Poslanecká sněmovna osvobodila od daní z příjmů převody podílů mezi společnostmi a prodej cenných papírů i v případě, že tento prodej bude za více jak 40.000.000 Kč! Do nynějška toto osvobozující pravidlo1 od placení daně platilo pouze v případě prodeje do limitu 40 mil. Kč.

 Ano, přesně tak, dali jsme dárek hrstce superbohatých lidí, který tak umožní vyhnout se placení daní z těchto příjmů! Nechutné. A to se pan ministr snažil tiše protlačit do rámce osvobození od daní i prodeje kryptoaktiv! To mu samozřejmě neprošlo.

Tento dárek ODS sněmovna schválila. Co to znamená? Spolu, které si bylo celé volební období jisté nadpolovičním množství hlasů, slouží bohatým. Slouží pouze horní hrstce Čechů. Proč? Protože strany jsou pouze loutky a obdarovaní jsou ti, co tahají za nitky. Nejvtipnější na tom všem asi bylo (už dřívější) vyjádření senátora Ondřeje Lachmana (STAN), který prezentoval v senátu zrušení této hranice kvůli tomu, aby nebyli zdaněni dlouholetí provozovatelé rodinných firem, protože nemají kupříkladu firmu komu předat. Tak to pobavilo. Proto nemusí prodejce zaplatit daň?

Každý má tu možnost. Ale stát není v pozici, kdy se může nechat okrádat o potenciálně nemalé daňové příjmy. Bohatí nemohou bohatnout na tom, že nemusí platit daně, a nízkopříjmový občan nemůže být bitý na tom, že nevydělává tolik, aby daně platit nemusel.

 Státní rozpočet je v enormním dluhu, deficity veřejných financích jsou v čtvrt bilionech korun! K rozpočtové odpovědnosti musíme přistoupit skutečně zodpovědně – žádné rozhazování. Daňovou zátěž musíme přesunout z nízkopříjmových plátců na opačný pól - na bohaté a těmto zrušit i různé osvobozující limity. Nemůžeme okrádat chudé a darovat bohatým, takto se zdravý stát rozhodně nechová.

Česká republika nechce nákladní vlaky

 Do programů politických stran pro říjnové volby se dostalo i srovnání poplatkové povinnosti u železniční a silniční nákladní dopravy. V čem spočívá hlavní problém železnice? Železniční tratě byly stavěny kvůli dopravě nákladní. 

V současnosti české železniční tratě jsou používány prakticky jen pro osobní dopravu, s nákladní se už skoro nepočítá. "Těžba uhlí a jiných nerostných surovin v České republice definitivně skončila," říká generální ředitel Českých drah Michal Karabec. "Tím končí těžký průmysl i železniční nákladní doprava." 

Opačný extrém je zaveden v USA, kde naopak byla téměř zrušena osobní železniční doprava, regionální tratě z 19. století byly zlikvidovány, a tranzitní tratě obsadily nekonečné nákladní vlaky s kontejnery, uhlím a ropou (soupravy 100 - 200 čtyřnápravových vagónů, 2 - 6 dieselových lokomotiv). 

 Osobní doprava v České republice však se také nachází na rozcestí. Na jedné straně jsou z přepravy vyřazovány osobní vlaky zastavující na zastávkách, čímž je z železniční dopravy vylučováno vesnické obyvatelstvo, které nuceno více a více používat osobní automobily, na druhé straně celková přeprava osob v rychlících a expresech zastavujících pouze ve velkých městech roste.

Železniční nákladní doprava se dostala do nerovného boje s kamionovou dopravou silniční, která bezplatně jezdí po krajských a okresních silnicích. Naproti tomu nákladní železniční doprava v podstatě musí platit za každý  kilometr použití dopravní cesty. Tunokilometr na železnici je ve srovnání se silniční nákladní dopravou prostě dražší. Ale není to jen o poplatcích. Problém je také v tom, že například štěpka se vozí do tepláren většinou i mimo zpoplatněnou silniční síť. Nákladní automobily neuvěřitelně ničí silniční síť.

Další obrovská nevýhoda železniční dopravy je kapacita. V současnosti se železniční tratě upravují prakticky pouze pro osobní dopravu a s nákladní se tam vůbec nepočítá. Například ve stanicích, kde se na jednotlivých tratích vlaky křižují, jsou často jen dvě koleje, ostatní se odstranily.

Provoz osobních vlaků je na některých tratích plánovaný tak, že v podstatě od pěti hodin ráno do šesti odpoledne jede jeden vlak za druhým. To znamená, že se do toho s nákladním vlakem není šance se absolutně dostat. Silniční doprava taková kapacitní omezení nemá. Když jede na silnice 20 nákladních vozů za sebou, tak to nikomu nevadí. Je díky tomu i časově flexibilnější a nemusí se čekat na noční hodiny. V tomto ohledu jsou podmínky nesrovnatelné.

Další aspekt je propustnost železniční sítě s ohledem na únosnost železničního svršku. Na vlak se toho například nedá tolik naložit, protože ho na trať Správa železnic prostě nepustí. To na silnicích nevadí, na silnicích II. a III. třídy to nikdo neřeší. Jezdí nám tam přetížené kamiony a nejsme s tím schopni vlastně prakticky nic udělat, protože na těchto komunikacích určitě dynamické vážení nebude.

Podmínky jsou v současné době nastavené nerovně. Když se vezme Green Deal a zpoplatnění emisí oxidu uhličitého, tak železnice už dnes vlastně tyto poplatky platí, protože neuvěřitelně zdražila elektrická energie. Ale silnice poplatky za CO2 zatím neplatí. Celá Evropa se předbíhá v nápadech, jak ESG buď oddálit, odstranit, anebo změkčit, ale navrhnout razantní omezení automobilové dopravy se nikdo neodváží. 

Hospody končí, a začínají chybět lidem i obcím

 V hospodách, kavárnách a při společenských akcích dříve vedle sebe bezproblémově sedali lidé bez rozdílu společenského postavení, povolání, věku. Starší sousedé seděli vedle mladíků s občanskými průkazy vonícími novotou, jak to dělali před nimi jejich rodiče a prarodiče.

 Před rokem 1989 byla snaha dát hospodám uniformy, roztřídit je podle nějakých státních norem, přesto ve skutečnosti každá byla jiná. Hospody vůbec nebývaly, a nejsou, místy, kde se lidé jen opíjejí. Jsou to kulturní ikony, katalyzátory sociálních vazeb, sousedských vztahů a kulturní výměny. Hospody to bývala druhá obecní zastupitelstva, odkud vycházely podněty pro práci obce. 

Po celém kontinentu tradiční kavárny, hospody a noční kluby mizí alarmujícím tempem a jsou nahrazovány zájmovými kluby nebo pokusnými výdělečnými podniky, které ani při nasazení nejvyšších cen obyčejně nedosáhnou očekávaných zisků a rychle zanikají. S hromadným zavíráním kaváren a hospod tak umírá něco životně důležitého! Pokud je hospoda veřejnou místností pro kohokoli, za jakýchkoli ekonomických podmínek, je prospěšná obyvatelstvu, obci i státu. 

Není to tak, že dnes by mladší generace trávily čas jinde, ale zřejmě se jejich sociální vesmír zmenšuje do nekonečné úzkosti, která vylučuje spontánní setkání různých generací, jaká kdysi byla běžnou součástí života. Skutečností je, že od konce 20. století mladé generace odmítají zkušenosti starších, odmítají konverzací a preferují lokály s velmi hlasitou hudbou, kde není možné věcně diskutovat. Studie ukázaly, že toto je bumerang, že mladí lidé sami sebe zahnali trávit sami volný čas doma nebo v autech nebo jen s některými vrstevníky.

Stoupající politický vliv některých velkoměstských kast vyhnal z veřejného prostoru kouření, flirtování a levné pití – i když vše toto bylo stovky let součástí života, života v hospodě, a činilo život lidštějším. Současný trend domácí izolace, vyhýbání se cizím lidem, ztráta různých perspektiv nebo vynechávání spontánních rozhovorů má opačný účinek: odlidšťuje.

Švýcarské zemědělství

 Bratři Adrian (28) a Daniel (25) Ritterovi od svých rodičů převzali v roce 2023 ekologickou mléčnou farmu. Na přibližně 29 hektarech půdy  provozují svou farmu podle směrnic Bio Knospe. Ve společném podniku s partnerskou farmou v Hinterforstu v St. Gallenu se dělí o práci na chovu mladého skotu a produkci krmiva.

„Dříve jsme museli zimní krmení skladovat ve dvou starých stodolách s omezeným prostorem. Rekonstrukce už nedávala smysl – proto jsme se rozhodli postavit novou,“ cituje Adrian Ritter tiskovou zprávu společnosti DeLaval. Společnost zabývající se mlékárenskými technologiemi bude o farmě informovat u příležitosti nadcházejícího dne otevřených dveří.

Jednou z výzev byla lokalita. Farma se nachází v chráněné krajinné oblasti a v zóně s chráněnými budovami. „To plánování nijak neusnadnilo.“ „Ale díky úzké spolupráci s úřady jsme společně našli dobrá řešení,“ říká Daniel Ritter.

Podle společnosti DeLaval je vícepodlažní konstrukce obzvláště pozoruhodná. Díky výškovému rozdílu deseti metrů byly vytvořeny různé úrovně: dole je stáj pro mladý dobytek, sklad hnoje a kejdy, nad stájí pro mléčný dobytek a úplně nahoře sklad sena a slámy.

Venku je fasáda stupňovitá a zdobená pergolou. „Je to pravděpodobně jediná stáj ve Švýcarsku s pergolou – pravidelně se nás ptají, zda by si tu někdo mohl pronajmout byt,“ říká Daniel Ritter.

V nové stáji je domovem přibližně 45 krav, 30 kusů mladého skotu a 20 telat, vše postavené podle nejnovějších standardů. Důležitou roli hraje i technologie: roboti na dojení, roboti na odstraňování hnoje a posouvání krmiva, elektricky poháněný míchací stroj krmiva, jeřáb s nosností dvou tun a automatický systém distribuce kostek slámy usnadňují každodenní práci.

Klíčovým aspektem byla také ochrana životního prostředí. Emise amoniaku se snižují o oddělování hnoje a moči. Velkoplošný fotovoltaický systém s bateriovým úložištěm také zásobuje stáj vlastní elektřinou. „To nám umožňuje provozovat veškerou naši technologii s čistou energií,“ zdůrazňuje Daniel Ritter.

Bratři jsou obzvláště hrdí na dobrou spolupráci s úřady, obcemi a okolím. Navzdory rozsahu projektu nebyly žádné námitky. „Pochopení okolí bylo pro nás velkým darem. Mohli jsme jim za to poděkovat závěrečnou párty v květnu,“ říká Adrian Ritter. Nyní by bratři rádi představili svou stáj široké veřejnosti. V sobotu 27. září a v neděli 28. září 2025 jsou všichni zájemci srdečně zváni k prohlídce nové budovy.

Blažek bez daru?

 Kauza, která nedávno smetla ministra spravedlnosti Pavla Blažka, vstoupila v srpnu do nového dějství. Policie provedla razii v břeclavském domě Tomáše Jiřikovského neboli onoho již pověstného „dárce“ bitcoinů. Proč noční razie, která vyústila v nebezpečnou scénu, kdy se obviněný snažil s dětmi uniknout po střeše, když měl Jiřikovský na druhý den domluvený výslech?

„S požehnáním státu reprezentovaného ministerstvem spravedlnosti se s Jiříkovským uzavřela smlouva o miliardovém daru pro stát. Nyní ho stejný stát reprezentovaný represivními a justičními složkami zatkl a vzal do vazby. Pavel Blažek to odsuzuje, jeho nástupkyně Eva Decroix akci hájí“, připomíná Dalibor Balšínek v editorialu téhož vydání ECHO.

Podle obhájce obviněného šlo o demonstraci síly, ale možná tato epizoda dobře ilustruje situaci celé zdejší státní správy: nepřipravenost, nedůvěryhodnost, amatérismus, chaotičnost, ztrátu citu pro přiměřenost. Ministryně spravedlnosti Decroix postup policie hájí: „Vypadá to jako kovbojka. Věřím ale, že měli důvod zasahovat v noci.“

Městský soud v Brně vzal Jiřikovského, jež má bohatou kriminální minulost, do vazby. Z čeho je dnes Jiříkovský vlastně obviněn? Podle informací Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je viněn ze dvou případů legalizace výnosů z trestné činnosti, k nimž mělo dojít v roce 2015 a v roce 2025. Druhý z případů se týká darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, kdy Jiřikovský podle policie zastíral jejich původ z trestné činnosti.

„Jiřikovský byl v roce 2017 odsouzen na devět let za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování“, připomíná Hrdlička. „Provozoval darknetové tržiště, kde protekly desítky tisíc bitcoinů. V roce 2021 byl předčasně propuštěn a u soudů si vymohl i vrácení zabavené elektroniky, včetně bitcoinové peněženky.“

Na ministerstvo spravedlnosti pak dorazila nabídka, že třetina připadne státu. V lednu se peněženka otevřela a výsledkem bylo 468 bitcoinů, v  té době v přepočtu miliarda korun.

Zatímco Blažek to prezentuje jako dar napraveného hříšníka, kritici upozorňovali, že jde o transakci, která Jiřikovskému legitimizuje přístup ke zbytku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura byl o daru informován už v lednu, ale nijak nezasáhl a vládní politici se nadále tváří, že to je zcela v pořádku.

Ministerstvo spravedlnosti polovinu darovaných bitcoinů prodalo v aukcích za 446 milionů korun. Druhá polovina zůstává uložena u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, než je policie zajistila jako výnos z trestné činnosti.

Stát se tak ocitá ve schizofrenní pozici: na jedné straně vyšetřuje, na druhé obchoduje. Místo peněz navíc se stát stal obchodníkem s toxickým aktivem. Kupci mají v ruce smlouvy, policie naopak tvrdí, že šlo o špinavé peníze. Kupci požadují jistotu, že jejich nákup byl legální. V opačném případě mohou žádat odškodnění a ušlé úroky.

Opozice hřímá o „výsměchu“ a „tragikomedii“ a sbírá levné politické body. Krajský soud bude rozhodovat o Jiřikovského stížnosti proti vazbě. Policie musí doložit, že skutečně šlo o praní špinavých peněz. Auditor brzy zveřejní závěrečnou zprávu. Ministerstvo se snaží uklidnit kupce, ale počíná si neprofesionálně, chaoticky a podrážděně, čímž zbytečně přitahuje pozornost a nahrává opozici. Státu hrozí vleklé soudní spory a možnost miliardových ztrát se rýsuje jako reálná…

„Dlouhodobě je výsledek mizerný“, uzavírá Hrdlička. „Z právní kauzy se stal bizarní spektákl, který vytváří obraz státu, který se spíš topí ve vlastních přešlapech, než aby efektivně spravoval potřeby občanů. Bylo by to snad i k pousmání, kdyby bitcoinová aféra byla jediným příkladem tohoto rozkladu.“

Zdroj: ECHO 34/2025