Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

sobota 20. září 2025

Pokrytectví tatíčka Masaryka dodnes ovlivňuje českou morálku

Včera byl za velkých ceremonií v Praze otevřena jakási závěť československého prezidenta T. G. Masaryka. Byl to záměr nebo shoda okolností, že se tak stalo 14 dní před volbami do Poslanecké sněmovny? V každém případě to byl nešťastný čin, který rozbouří český šovinizmus a vyvolá spoustu sporů. 

T.G. Masaryk, jenž v některých ohledech sympatizoval s marxizmem, přiznal, že si v roce 1918 nepřál porážku ruských bolševiků, přestože to bylo v silách československých legií. Pokrytecky sice chválil legionáře, ale nesnášel jejich velitele. Když se mu nedařilo legie poslat na Vídeň, alespoň  heslem "Vlastním pořádkem domů," vyvolal vzpouru a zdržoval legie od bojů s bolševiky. 

 Využil po válce své tatíčkovské moci a degradoval na vojína velitele 3. divize Sibiřské armády generála Radola Gajdu, který v roce 1918 podporoval Kolčaka a jeho protibolševickou Sibiřskou republiku a odmítl Masarykovu dohodu s bolševiky (ukončení bojů a předání zbraní bolševikům). 

Masarykovo tažení proti katolické církvi jako ideologické opoře habsburské monarchie  vrcholilo po rozpadu Rakouska-Uherska. Korunovaný český král Karel I. po roce 1918 zbaven české koruny nebyl, takže za podpory českých Němců, šlechty a katolické církve kdykoli se mohl vrátit na Hrad a Masaryka poslat do penze nebo do vězení. Proto Masaryk, pro kterého byl Habsburk nepřítelem č. 1, využil únavy obyvatelstva z války a poválečné bídy k vytvoření československého národa, což ve skutečnosti byla všestranná nadřazenost Čechů (Prahy) nad ostatními národnostmi. Odmítal ve 20. letech zásadně zákaz KSČ, která se netajila násilným převzetím moci. 

Podařilo se Masarykovi také ve jménu Jana Husa odehnat spoustu lidí od katolické církve, neboť Řím byl označen za spojence nepřátelských Habsburků. Masaryk využil JIráskových historických románů a jimi vynuceného českého národovectví k založení Československé církve husitské, která v prvních letech po roce 1918 se stala jakousi politickou stranou, pro jejíž příslušníky byly husitští lupiči a žháři hrdiny.

KSČ dokázala především po roce 1948 české národovce oslovit lží, že husité byli prvními komunisty v Evropě, kteří bohatým brali a chudým dávali. Husité ve skutečnosti brali všem. Komunisté toho o husitech mnoho nevěděli, ale i to jim stačilo k útokům proti bezbranné katolické církvi. Zrušili všechny kláštery a odstavili a uvěznili všechny biskupy a mnoho kněží, církev byla sice oslabena, ale zničena podle představ KSČ nebyla. V roce 1968 stačilo několik měsíců a církve na chvíli ožily.

Žádné komentáře:

Okomentovat