Řádné parlamentní volby do poslanecké sněmovny měly v Československu proběhnout na počátku roku 1926, ale vládní koalice se rozhodla využít dobré ekonomické pozice státu a uspořádat volby už na konci roku 1925. Ve prospěch vypsání voleb hovořily i konflikty na radikální levici, vládní koalice využila situace, že zuřily nelítostné boje různých frakcí uvnitř ambiciózní Komunistické strany Československa, která chudým lidem slibovala odstranění bídy a zavedení socializmu podle sovětského vzoru,
KSČ se ve volbách 1925 sice těsně stala nejsilnější politickou stranou v českých zemích, ale celostátně skončila až druhá (10,2 %), první byla strana agrární (10.7 %). Předseda agrární strany Antonín Švehla pak obtížně skládal novou vládní koalici. Toho využil prozíravý prezident Masaryk. který pověřil Jana Černého sestavením vlády úřednické. V obavách z úřednické vlády Švehla narychlo koaliční vládu jakžtakž složil, ale ta se na začátku března 1926 rozpadla. Masaryk předvídal dobře, takže mohl připravenou úřednickou vládu okamžitě jmenovat. Ta řídila stát do října 1926, kdy byla jmenovaná řádná vláda takzvané česko-německo-slovenské "panské koalice."
Třetí Švehlova vláda je považována za historicky nejúspěšnější pražskou vládu. Vydržela až do řádných voleb 1929, pouze nemocného premiéra Švehlu začátkem roku 1929 nahradil František Udržal.
Začátkem října 1929, tři týdny před dalšími volbami, na protest proti odsouzení (na15 let) poslance Vojtecha Tuky, vystoupili z vlády ministři Slovenské Hlinkovy ĺudové strany. Důvodem trestu bylo obvinění z rozvracení republiky. Profesor Vojtech Tuka, pozdější (1939-1944) slovenský premiér a ministr zahraničí, šířil lež vydávanou za Martinskou deklaraci z roku 1918. Prohlašoval, že Slovensko bylo k Československu připojeno jen na 10 let, že v roce 1928 se podle Tuky mělo opět připojit k Maďarsku.
Žádné komentáře:
Okomentovat