"V tuto se chvíli ocitám před soudem,
protože spor o Šumavu se přesouvá z médií do soudních síní. Jsem jedním z
křiklounů, kteří poukazují na nejasnosti kolem odumírání Šumavy. Pro záchranu a
další fungování velkoplošného šumavského experimentu učiní ekologické
neziskovky, dotacemi podporovaní přírodovědci a další zájmové skupiny, maximum.
A já udělám maximum proto, abych tento soudní spor vyhrála." Píše v
Českokrumlovském deníku MUDr. Jitka Marková z Českých Budějovic.
Z uvedeného odstavce
je zřejmé, že MUDr. Marková veřejně
vyslovuje podezření své i dalších tisíců slušných obyvatel jižních a
západních Čech, že vědci společně se zelenými aktivisty považují celou Šumavu
za velkoplošnou pokusnou plochu, na které chtějí provádět výzkum, na který by
mohli čerpat milionové částky ze státní i bruselské pokladny.
Přeborníkem
ve vysávání peněz je jakýsi profesor Kindlmann, který na tužku a papír dostal 4,5 milionu Kč z
Grantové agentury a dále z eurodotací CzechGlobe téměř 650 milionů Kč. Výsledek
tohoto grantu jsou dva články zveřejněné v zahraničním periodiku. O udělení
grantu nerozhodoval panel ve Štrasburku, ale Grantová agentura ČR.
"Příběh usychající Šumavy začíná v posledním
desetiletí 20.století, kdy se na českou stranu Šumavy rozšířil kůrovec ze
sousedního Bavorska a Rakouska. Kalamita postupovala bez toho, že by se
kdokoliv snažil zastavit její šíření. Od roku 1993 se o to pokoušel nově nastoupivši ředitel Žlábek. Byl odvolán.
Analogicky v roce 2007 – po orkánu Kyrill – bylo zpracováno 800 tisíc kubíků polomů a vývratů. Minimálně 200 tisíc kubíků však bylo ponecháno bez
zásahu, a to v nejcennějších centrálních částech Šumavy. Staly se ohniskem
kůrovcové nákazy.
Ponechání polomů a
vývratů umožnily téměř tajně vyhlášené způsoby péče, které znamenaly
bezzásahovost na obrovské ploše národního parku. Započal velkoplošný kůrovcový
experiment. Opět pozdě –
přichází do funkce Jiří Mánek. Nepodporuje bezzásahovost. Je odvolán.
Mínění obyvatel
Šumavy, reprezentovaných správou obcí ležících na území Národního parku Šumava,
nikoho nezajímá. S lety narůstá počet stoupenců divočiny v kulturních lesích
Šumavy. K jejich přívržencům se přidávají stále hlasitěji i čeští (především
jihočeští) přírodovědci. Současně strmě narůstá jejich podpora jak z financí
národních, tak z eurodotací."
Žádné komentáře:
Okomentovat