Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

úterý 5. května 2015

Zahraniční pohledy na české prezidenty

Benjamin Cunningham – korespondent řady světových novin a magazínů, který v Praze vyučuje novinařinu – si Čechy příliš neidealizuje, spíše naopak. Popisuje je jako usedlé milovníky levného piva s ambicemi vlastnit venkovskou chatu. Jejich prezidenti ve světě zanechávají výraznější stopu, než by se od hlavy desetimiliónové země očekávalo.

Havel – poslední československý a první český prezident – byl nejen disident, ale také básník a esejista, náruživý kuřák, surrealista a fanda rockové muziky. Politico připomíná jeho přátelství s Frankem Zappou a Rolling Stones. Havel je sice ikona, ale velká část obyvatelstva ČR k němu ještě za jeho života měla výhrady, protože jim protikomunistickým a protinárodoveckým postojem moc připomínal jejich podíl předcházející totalitě.

Havla vystřídal jeho rival a ideologický oponent Klaus, údajný liberální ekonom, který se na rozdíl od Havla proti komunistům otevřeně nestavěl. „Vyžíval se v pobuřujících veřejných názorech na mezinárodní scéně srovnáváním Evropské unie se Sovětským svazem a označováním problému globálního oteplování za náboženství, a nikoli vědu,“  a  Klaus v 90. letech pomohl zapojit českou ekonomiku do světové, ovšem „za cenu zničení fungujícího průmyslu a zemědělství“ – kupónovou privatizací navíc přišli k lukrativním majetkům hlavně velcí podvodníci a zloději. Klaus sehrál klíčovou roli při rozdělení Československa, které si většina občanů nepřála.

Klause na Hradě sice vystřídal další jeho souputník, avšak ani Miloš Zeman není žádný nudný patron. „Ubírat se cestou, která uráží vládu, sousedy a spojence, to není pro Zemana nic nového, stejně jako pro jeho předchůdce.“ Autor hovoří také o Zemanově náklonnosti k alkoholu a pomstychtivosti vůči rivalům. Na přetřes přijde jeho vulgární vystoupení v rozhlase a podezření, že jeho předvolební kampaň financoval ruský Lukoil, podbízení Číně i cesta do Moskvy na oslavy výročí konce války.

Češi se na jednu stranu mohou utěšovat, že ústava nedává prezidentovi příliš formální moci, na druhou stranu nic nezaručuje, že po Zemanovi nepřijde ještě výstřednější postava: miliardář a mediální magnát nařčený ze spolupráce s komunistickou tajnou policií, nynější šéf státní pokladny Andrej Babiš.

„Možnost, že na Pražský hrad přijde ještě mocnější monarcha, nikdy nebyla tak reálná,“ uzavírá autor.

Žádné komentáře:

Okomentovat