Když je stát kavalír

 Zrušení superhrubé mzdy je zřejmě v pořádku. Není to problém. Superhrubá mzda byla zrušena, skoro nikdo proti jejímu zrušení nic nemá. 

Problém je v tom, že politici zároveň snížili daně z příjmu fyzických osob. Snížili je tak, že ti nízkopříjmoví lidé z toho nic nemají. Nejvíce z toho mají ti, kdo mají nejvyšší příjmy. Je pravda, že na tom vydělala, ovšem mnohem méně, i střední třída. To je asi důvod, proč se odborům moc nechce dohodu Fialy s Babišem kritizovat, i když by měly hájit na prvním místě zaměstnance nízkopříjmové. Ti z toho nemají nic, zato český stát nemá peníze do rozpočtu. Suma: byly sníženy daně z příjmu fyzických osob, což stálo státní kasu dosud půl bilionu a bude to brzy bilion. Každý rok asi 120-150 miliard.

Zrušit superhrubou mzdu bylo možné beze změny daňové zátěže, dokonce mohla být zvýšena. Jsou to dvě na sobě nezávislé věci. Lze je ovšem udělat naráz. Někdo vám může podat ruku a zároveň vás bodnout nožem. Jsou to dvě na sobě nezávislé věci. Když krvácíte, není to tím, že vám byla podána ruka. Neměli byste se pořád točit kolem toho, že na podání ruky nebylo přece nic špatného. Krvácení má jinou příčinu.

Zdroj: BL

Trump řeší nedostatek a ceny hovězího masa v USA

 Prezident Donald Trump v pátek 4. září 2026 podepsal nařízení, jejichž cílem je pomoci farmářům chránit svá stáda před vlky, rozšířit zpracování masa a přejít k označování země původu. Důvodem zásahu jsou vysoké ceny hovězího masa v obchodech.

Nařízení zahrnují opatření, která farmářům umožňují chránit svá stáda před šedými vlky a usnadňují farmářům a farmářům zpracování a prodej potravin z jejich vlastních provozů, uvedl Trump během slavnostního podpisu v Oválné pracovně.Ustanovení o vlcích řeší dlouhodobé nářky farmářů, kteří tvrdí, že vlci se už živí dobytkem, zejména telaty, čímž způsobují ztráty v chovech skotu a nutí producenty vynakládat velké částky peněz na ochranu stád. Šedí vlci však zůstávají nadále chráněni federálním zákonem,přičemž ochrana se liší podle oblastí.K ochraně skotu v USA dochází v době, kdy jsou v obchodech rekordně vysoké ceny hovězího masa, Trump chce chránit rančery také proto, že je ohrožuje neustále zvyšování dovozu hovězího masa ze zahraničí.

Maloobchodní ceny hovězího masa dosáhly letos rekordních úrovní, protože stavy amerického skotu klesly na nejnižší úroveň za 75 let. Sucho a lesní požáry přispěly ke snížení chovu skotu, a snížení výroby hovězího masa. Washingtonské administrativě to zpusobuje vážný politický problém, má za úkol snížit náklady domácností na potraviny, nemůže však ještě více poškodit domácí farmáře. Administrativa minulý týden dočasně rozšířila přístup k dovozu libových hovězích odřezků s nižšími cly o 300 000 metrických tun během tří měsíců s argumentem, že k poklesu cen pro spotřebitele jsou zapotřebí další dodávky. Tento krok vyvolal odpor producentů skotu, kteří tvrdí, že zvýšený dovoz by mohl vyvinout tlak na ceny skotu v USA a ztížit obnovu domácího stáda.

Označování země původu je dlouhodobým požadavkem některých amerických producentů skotu, kteří tvrdí, že spotřebitelé by měli být schopni rozlišit domácí hovězí maso od dovážených produktů. Kongres zrušil povinné požadavky na označování země původu pro hovězí a vepřové maso v roce 2015 po sérii rozhodnutí Světové obchodní organizace, která se týkala námitek Kanady a Mexika. Podle současných pravidel mohou společnosti dobrovolně používat označení „Produkt z USA“ v souladu s federálními požadavky.

Administrativa se touto otázkou označování zabývá, protože se zároveň snaží zvýšit dovoz hovězího masa, aby řešila nedostatek domácích dodávek, a zdůrazňuje tak konkurenční tlaky, které jsou ústředním bodem Trumpovy politiky v oblasti hovězího masa.

Trump argumentoval, že je zapotřebí zvýšit dovoz, aby se spotřebitelům poskytla okamžitá pomoc, zároveň jeho administrativa podporuje zvyšování domácí výroby hovězího. Farmáři však varovali, že další dovoz by mohl podkopat pobídky k rozšíření domácí produkce. Administrativa rovněž oznámila opatření na podporu menších zpracovatelů masa, včetně snahy usnadnit farmářům domácí porážky dobytka, čímž zasáhne dominanci největších masokombinátů v zemi.

Exhumace ostatků Jana Masaryka baví veřejnost.

 Nová exhumace ostatků Jana Masaryka, který byl ministrem zahraničí Gottwaldovy vlády a zemřel pod okny Černínského paláce v noci 10. března 1948 je jen zbytečným znesvěcením hrobu, ve které odpočívá rodina presidenta Tomáše G. Masaryka. 

Je tímto krokem pouze vyhověno několika aktivistům kolem Úřadu vyšetřování zločinů komunismu, kteří si stále znovu a znovu otevíranou otázkou smrti Jana Masaryka chtějí získat větší zásluhy na bůhvíčem.

 O tom, že komunisté byli přímou či nepřímou příčinou Masarykovy smrti, nelze pochybovat. Podezřívat z podvodu či neodbornosti kriminalisty, kteří v roce 1948 neštěstí vyšetřovali, je však hodně nešetrné. Ohledání místa činu je základem každého úspěšného vyšetřování, tvrdí kriminalisté.  

Jan Masaryk je sice v českých dějinách první poloviny 20. století známá osobnost, přičemž patrně největší publicitu mu  vynesla právě smrt na dlažbě Černínského paláce. Jeho tragédií byla od roku 1918 nepochopitelná závislost na Edvardu Benešovi s jeho intrikánstvím. Ta ho vždy zavedla do bezvýchodné tmy.

Téměř dvacet let Jana Masaryka na československém velvyslanectví v Londýně, ve službách ministerstva zahraničních věcí vedeného Edvardem Benešem, ukončila Mnichovská konference v září 1938. Dvacet let československé diplomacie bylo pohřbeno. Následovala funkce ministra zahraničí v exilové vládě a projevy na BBC, v nichž Jan Masaryk neomaleně urážel prezidenta Háchu a protektorátní vládu, velebil Stalina a podporoval vyhnání českých Němců.

Po skončení války nemohl proto Jan Masaryk chybět ve vládách Fibingerových a Gottwaldových, které připravovaly  komunistický puč. Po něm svým setrváním v Gottwaldově vládě do jisté míry legitimizoval její existenci. Kdyby podal demisi jako ostatní demokratičtí ministři, byl by jen nahrazen někým jiným, pravděpodobně svým náměstkem V . Clementisem. 

Guláš v Českých Velenicích

 Patnáct týmů soutěžilo v Českých Velenicích o nejlepší guláš. Kulinářské soutěže se zúčastnily i dva týmy z rakouského Gmündu.

Pohraniční město České Velenice hostilo již podeváté velkou soutěž ve vaření guláše. Soutěžilo 13 českých týmů a dva rakouské, přičemž v jednom týmu se vaření zůčastnila i starostka okresního města Gmünd Helga Rosenmayerová. 

Každý tým si vylosoval stánek, potom byly náhodně rozděleny suroviny. Každý tým dostal šest kilogramů masa, čtyři kilogramy cibule, dále tuk, papriku, sůl a pepř. Poté mohl krájet, okořeňovat a připravovat. V 11 hodin byly zapnuty sporáky a začala soutěž. Vaření skončilo v 16 hodin. Úkolem bylo uvařit co nejchutnější guláš. Po degustaci, jejíž součástí bylo i hodnocení šéfkuchaře Vladimíra Smejkala, bylo v 18 hodin stanoveno konečné pořadí: Nejvíc chutnal guláš od amatérských kuchařů Českého rybářského svazu, na druhém místě byl tým českých seniorů, na třetím tým železničářů. Nejlepší rakouský tým skončil na pátém místě.