Babiš za pomoci EET přivedl českou vesnici k poslušnost

Je to proces, který má dvě fáze. První se jmenuje Babiš-podnikatel. Během ní se zkoncentrovala půdní držba a zemědělská výroba do té míry, že kdyby žil Masaryk nebo Antonín Švehla, usilovali by o novou pozemkovou reformu.

To, co největší české šlechtické rody nezvládly nashromáždit za 300 let, dokázal Andrej Babiš za 15 let (s jeho více než 100 tisíci hektary by jej předstihli jen Schwarzenbergové a Liechtensteinové). Stal se z něj nejen největší český velkostatkář, ale také řezník, mlékař, pekař, obchodník s hnojivy, postřiky, osivy, úrodou, zemědělskou technikou…

Většina toho, co se dnes na české vesnici vypěstuje nebo odchová, skončí dříve či později v některém z Babišových zpracovatelských podniků. A platí to i v opačném směru – bez Babiše už ani nezasejete.

A teď přichází druhá fáze likvidace tradiční české vesnice a její transformace na pouhou příměstskou noclehárnu. Ta nese název Babiš-výběrčí daní. Pokud po první fázi na venkově ještě někdo trvale žije a pracuje, po té druhé už nebude mít důvod.

To jediné, co na venkově ještě zůstalo – místní hospůdka a společenský život organizovaný hasiči, myslivci nebo fotbalisty –, bude zdecimováno EET.

Právě venkov, jak se nyní jasně ukazuje, bude první obětí tohoto systému, jehož deklarovaným cílem je zlepšení výběru daní (i malé dítě ví, že největší daňové úniky vždycky byly kolem lihu, cigaret, hazardu a PHM).

Čím hůře, tím lépe

Výsledkem bude, že drobný zemědělec neprodá mléko či maso ze dvora bez onoho elektronického nesmyslu, bude mít problém jít na trh do města nabídnout jablka z vlastní zahrady, klasické hospody čeká hromadný zánik a v lepším případě je nahradí privátní „pivní kluby". Pořádat někde bál, to už si kvůli opletačkám s berňáky každý hodně rozmyslí.

Ministerstvo financí sice tvrdí, že lidí, kteří své přebytky prodávají nepravidelně, se EET netýká, stejně tak organizátorů občasných společenských akcí, ale kde je ona hranice většího než malého množství bálů.

Babiš už asi ví, co svým jednáním může způsobit a jaké to může mít politické dopady, proto se snaží na poslední chvíli EET předělat. (Úředníci na finančních úřadech – jak si autor tohoto textu osobně vyslechl – jsou sami nešťastní z toho chaosu, kdy do poslední chvíle třeba netušili, jaká bude metodika kontrol, a kdy nedělají téměř nic jiného, než dokolečka vysvětlují, že na pizzu podanou zákazníkovi na stůl se EET vztahuje už teď a na úplně stejnou pizzu zabalenou do krabice až od března 2018.)

To je ale jen doklad Babišova stylu řízení. Faktem zůstává, že zdecimovaná česká vesnice, bez života a zcela závislá na novodobé vrchnosti, plně vyhovuje Babišovým podnikatelským zájmům.