Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

pondělí 30. října 2017

Od Klause k Okamurovi, aneb jak český volič při volbách ztrácí mozek

Čeští voliči nejprve premiérem zvolili Václava Klause, postkomunistického autoritáře a později prezidenta, jenž vytrvale  tvrdí, že má "ve všem pravdu." Zahájil politickou kariéru s výkladem ekonomie na způsob maoismu, skončil u vychvalování ruské propagandy a východoněmeckých pravicových extrémis požadujích zrušení Benešových dekretů, včetně návratu zabaveného majetků.

Potom Češi zvolili i Miloše Zemana premiérem a prezidentem. Zeman je též netolerantní autoritář. Začal přesouváním svátku osvobození z 9. na 8. květen, končí obhajobou ruské anexe Krymu. Vždy to byl demagogický lhář sprostý jako Troška, ale s věkem a vypitými hektolitry se vše ještě výrazně zhoršuje.

Potřetí zvolili čeští voliči pro jistotu hned pro dva autoritáře současně - starší volili spíše  slovenského, který umí čarovat s eurodotacemi, mladší voliči volili japonského. Oba přistěhovalci se vymezují proti "migrantům" a současně představují ukázkové produkty českého mafiánského kapitalismu vytvořeného během 90. let v prvé řadě oběma osobami výše jmenovanými. "Protest" voličů zde tedy má podobu volby toho nejhoršího, co lze z nepovedené hospodářské a společenské transformace vůbec vypreparovat. "Pomstu, nikoli spravedlnost," chce postkomunistiký národ.

Lid chce Babiše, který vytvořil mocenské centrum mnohem silnější než cokoliv, co tu kdy bylo po listopadu 1989, a přes všechny příšerné skandály před pár dny zcela přesvědčivě vyhrál volby. Muž tento chce ukončit rychle diskuse a řídit stát jako firmu. Bude ako nebolo.

Polovina voličů v posledních volbách rozhodla pro postup, který se blíží sebevražednému atentátu po vzoru slepého Samsona, který našel konec v troskách chrámu strženého na nepřátele.


 Voliči dosadili do parlamentu existence podobné těm, co tam kdysi obtížně četli projevy sestavené Miroslavem Sládkem. Vedle řady poslanců Okamurovy SPD vyhlíží i falešný právník Marek Benda téměř jako laureát Nobelovy ceny. Průměrně vycvičený jezevčík má o ústavním systému České republiky mnohem přesnější představu než někte poslankyně a poslanci zvolení do dolní komory před týdnem

Žádné komentáře:

Okomentovat