Trump chce na potravinovou krizi dát 19 miliard dolarů

Americká vláda oznámila, že výpadek amerického potravinového trhu, způsobený koronavirovou pandemií, bude řešit podporou zemědělců. Vypracovala program nákupu mléka, a hovězího a vepřového masa. Americký prezident Trump chce uvolnit 19 miliard dolarů, čímž by se pomohlo zemědělcům a zároveň zlepšilo zásobování obyvatelstva.

Ministr zemědělství USA Sonny Perdue

Ministr zemědělství USA Sonny Perdue uvedl, že 16 miliard dostanou přímo farmáři, 3 miliard jsou určeny k nákupu zemědělských produktů. Peníze už byly uvolněny americkým kongresem.

Americký farmářský svaz (American Farm Bureau Federation) návrh Trumpův přivítal: "Tímto návrhem se na stůl amerických spotřebitelů dostanou včas dobré potraviny a zároveň se pomůže rodinám farmářů postiženým obchodními válkami a klimatickými změnami. Plán vlády nakoupit od zemědělců za 3 miliardy dolarů maso, ovoce, mléko, a zeleninu je vynikající, zcela stačí stabilizovat trh, nakrmit USA a udržet farmáře nad vodou."

Podle ministra zemědělství Perdua jsou Spojené státy stále na hranici propasti, přivítal by mezinárodní humanitární pomoc. S výpadkem obřích masokombilátů Smithfield Foods, Tyson Foods a Cargill, způsobeným onemocněním zaměstnanců, se vláda stále není schopna vyrovnat. Pesimistická prohlášení odmítají zástupci obchodních řetězců, kteří tvrdí, že zásobování USA potravinami není ohroženo.

Zemědělci vyměřena pokuta kvůli porušení karantény

Sedlákovi v dolnosaském okrese Nienburg byla vyměřena pokuta za to, že nedodržel protokoronová opatření při ubytování a práci rumunských sezónních pracovníků. Bylo zjištěno, že lidé žijí v přeplněné ubytovně a jsou dopravováni na pole v plně obsazených vozech.

Zemědělec, který zaměstnává zahraniční pracovníky kvůli sklizni chřestu, se hájí tím, že podmínky pro ubytování schválil zdravotní úřad. Od té doby byla však pravidla změněna. Situaci komplikuje skutečnost, že 80 lidí ze 154 rumunských brigádníků má být v karanténě.

Ministerstvo sociálních věcí v Hannoveru vydalo prohlášení, že víc takových případů nebylo zjištěno. Rovněž šéf svazu pěstitelů chřestu a jahod Fred Eickhorst uvedl, že na dvorech k porušování hygieny nedochází.

Oslava 75. výročí nového Rakouska proběhne v tichosti

27. dubna 1945 vyhlásila prozatímní rakouská vláda v čele s Karlem Rennerem konec nacistického režimu v zemi a nezávislost Rakouska na Německé říši, z německé Ostmarky s válečnou hrůzou se opět stala Rakouská republika. Rakousko se vydalo novým směrem, cestou svobody. O 75 let později mluví  kancléř Sebastian Kurz o potřebě překonat hrůzy způsobené koronavirem a najít novou cestu vzkříšení.

Na dnešek byla ve Vídni připravovaná velká oslava 75. výročí vzniku 2. rakouské republiky, zasáhla vyšší moc, oslava bude skromná, bez přítomnosti veřejnosti. Postupně položí kytice k hradní bráně prezident Alexander van der Bellen a členové vlády. Místo připravovaných velkých koncertů bude v budově kancléřství hrát jen kvarteto Vídeňské filharmonie. Poté přednese slavnostní projev kancléř Kurz. Celý obřad bude vysílán živě.

Kancléř bude mluvit o o tom, že začíná nová kapitola země. Slíbí občanům, že vláda dělá vše pro to, aby skončilo období osamělosti a brzy se všichni mohli vrátit do práce. Před oslavou už promluvila druhá spolková prezidentka Doris Buresová, která věří, že současnou největší zkoušku 2. rakouské republiky  zásluhou vzájemné solidarity a ohleduplnosti občanů Rakousko překoná. "Základní pilíře demokracie jsou položeny, nebylo samozřejmostí oddělit právní stát od základních svobod a práv občanů. Proto musí být tyto rakouské vymoženosti každý den hájeny," dodala Buresová.

Řepka zasetá v pruzích oživuje přírodu.

Už delší dobu vědci varují svět před nepříznivými následky pěstování zemědělských plodin v monokulturách na obrovských lánech. Jaké změny v přírodě vyvolá rozdrobení lánů řepky, se pokusili zjistit experti z univerzit v Göttingenu a Kielu.

Při pokusech univerzity zaseli vedle sebe řepku a pšenici do pruhů. Výsledky jsou překvapující. Jak v řepce, tak v pšenici bylo o 50 procent víc druhů hmyzu, než je běžné v monokulturách.

Podle univerzity v Göttingenu bylo v porostu řepky v pásech zjištěno třikrát víc divokých včel, než  je v porostech řepky pěstované naširoko v monokultuře. Pruhy mají vliv na populaci ptactva. Ptáků bylo napočítáno dvakrát tolik druhů co v běžných monokulturách. Pozitivní byl také úbytek škůdců, v pšenici bylo méně mšic, v řepce méně brouků.

Že velikost polních lánů má vliv na hmyz, ptactvo a všechnu polní zvěř se ví dávno, pro ekonomy je však hlavní zisk z půdy. Setí polních plodin do pruhů se jistě setká s odporem, neboť zvyšuje náklady na produkci. Přesto letos v Dolním Sasku má zasetou řepku a pšenici do pruhů už 12 zemědělských závodů. Zájem mají zemědělci, kteří se chystají přejít na ekologické zemědělství.

Koronavirus zvýšil spotřebu brambor

Koronovirová krize způsobila v celém světě prudký nárůst spotřeby konzumních brambor. Podle údajů největších obchodních řetězců bylo v březnu 2020 prodáno o 40 procent víc brambor, než se v tomto měsíci běžně prodává.

Po uzavření restaurací a jídelen se lidé musejí stravovat doma, což vedlo zvýšeným nákupům brambor. Maloobchod se s poptávkou postupně vyrovnal. Podobná situace byla u zeleniny. Obchod se stabilizoval, i když prodej brambor se stále zvyšuje. Během května by se na středoevropském trhu měly objevit brambory z letošní sklizně, i když vzhledem k změnám v dopravě na hranicích by mohlo dojít ke zpoždění dodávek. Kvůli uzavřeným restauracím se však zhroutil prodej bramborových hranolků a podobných výrobků z brambor.

V současnosti zemědělci dokončují výsadbu brambor. Pandemie a zájem o brambory zemědělce v celé Evropě vyprovokoval plochy vysázených brambor značně zvýšit, takže se na podzim dá očekávat nadbytek brambor, což se může projevit výrazně nízkou cenou.

Secí stroj v Austrálii má záběr 65 m

Australské zemědělství se od evropského liší v mnoha směrech. Například farmář Gav Zell v Novém Jižním Walesu mohl 3 roky nechat odpočívat pole, stroje i sebe a nyní po třech letech zasel opět pšenici.

Gav Zell není ovšem žádný troškař, k setí používá 65 m široký secí stroj Airseeder tažený traktorem Baldwin. S Airseederem, který je kombinací kultivátoru, rozmetadla hnojiv a secího stroje zaseje za 1 minutu 1 hektar. Na megalánech, kde výnosy jsou mnohokrát menší než v Evropě a je krátká vegetační doba, může si jednoduchou agrotechniku dovolit.

 VIDEO

USA: na trhu je málo hovězího masa

Koronavirus krutě zasáhl v řadách zaměstnanců amerických masokombinátů. V hovězím mase jsou na trhu větší problémy než ve vepřovém. Několik největších společností oznámilo zastavení provozu. Výroba hovězího masa je v v současnosti o 25 procent nižší a očekává se další pokles výroby. 

Před vypuknutím koronavirové pandemie se na jatkách v USA zpracovávalo týdně 660.000 ks skotu, tento týden to nebude více než 500.000 ks. Dvoje jatka, která denně zpracovávají 5.000 ks byla zcela uzavřena, protože všichni zaměstnanci jsou v karanténě.

Mimo nedostatku zaměstnanců způsobuje jatkám problém uzavření restaurací, které odebíraly speciální části hovězího dobytka, jako svíčková, žebra atd. Nyní je zájem jen o maso na hamburgery, takže na ostatní maso není odbyt. Jsou obavy, že pokles nabídky v obchodech může způsobit další kolo prázdných regálů, vykoupení amerických supermarketů, jako se stalo před několika dny u toaletního papíru a mléka.

Nedostatek hovězího masa může být v USA hodně citlivým problémem, může ovlivnit jeho ceny. Američané si hovězí maso oblíbili, v roce 2019 byla rekordní spotřeba hovězího masa, 57,7 libry (26,17 kg) na hlavu. Nyní se očekává pokles spotřeby hovězího také kvůli tomu, že stoupla nezaměstnanost, lidé jsou bez peněz.

USA hrozí nedostatek vepřového masa

USA hrozí nedostatek vepřového masa

Kůli pandemii koronaviru ohlásil Smithfield Foods, největší dodavatel vepřového masa na trh Spojených států, uzavření jednoho z největších svých závodů ve městě Sioux Falls (Jižní Dakota).

Jedná se masivní jatka, která dávají na trh USA asi 5 procent vepřového masa. Vedení závodu se začalo potýkat s nedostatkem zaměstnanců, protože stovky lidí kvůli onemocnění nemohou pracovat. Závod zaměstnává 3.700 lidí, kteří většinou pracují společně ve velkých halách. To způsobilo rozšíření viru. Pozitivně testováno bylo víc než 500 lidí.

Společnost Smithfield oznámila zavření i dalších závodů ve státech Wisconsin a Missouri, které jsou napojeny na závod v Jižní Dakotě. Kenneth Sullivan, generální ředitel společnosti Smithfield, uvedl ve svém prohlášení, že toto uzavření je „součástí probíhajícího domino efektu“ v tomto odvětví a že zdůrazňuje vzájemnou propojitelnost potravinového řetězce.

Smithfield ovšem není jediným masokombinátem v USA, který zavírá závody, ve stejné situaci jsou i Tyson, JBS, Cargill a spousta menších společností, které musely uzavřít vrata závodů, protože spousta jejich zaměstnanců byla pozitivně testována na Covid-19. Přestože uzavření masného průmyslu je dočasné, nikdo neví, co to s americkým trhem udělá.

Představitelé obchodu ujišťují spotřebitele, že neexistuje jediný důkaz, že by se zákazník nakazil prostřednictvím zakoupeného masného produktu, na jehož výrobě se podíleli lidé pozitivně testovaní na Civid-19.

USA: na trhu je nedostatek hovězího masa

Covid-19 způsobuje smrt desetkrát častěji než chřipka

Expert Světoví zdravotnické organizace (WHO)  Michael Ryan v pondělí v Ženevě varoval před uvolňováním opatření proti šíření koronaviru. "Není možné se nechat ukolébat dílčími úspěchy. Nesmí se zapomínat na ostražitost. Každý krůček zpět k normálnosti musí být dobře promyšlen."

V první řadě je třeba izolovat infikované lidi. Virus se nejen rychle šíří, ale také přizpůsobuje novým podmínkám. Lidstvo bude muset změnit své chování, především zachovávat opatrnost a sociální vzdálenost.

Ani WHO nedovede odpovědět na otázku, jestli lidé, kteří nemoc prodělali, jsou imunní proti novému onemocnění. V každém případě by i vyléčení lidé měli dodržovat určitou karanténu.

Nejúčinněji a nejrozumněji reagovaly na koronavirovou pandemii země, v jejichž čele stojí ženy, upozorňuje časopis Forbes: Taiwan, Německo, Nový Zéland, Slovensko

Koronavirová krize vedla po celém světě k bezprecedentnímu nárůstu digitálního dohledu nad obyvatelstvem. Vlády nejméně v 25 zemích světa používají rozsáhlé programy pro sledování mobilních dat, aplikací sledujících osobní kontakty, průmyslové televize, která identifikuje tváře, systém povolení chodit do ulic a dronů, které si vynucují sociální izolaci. Vznikly tak lukrativní nové trhy pro společnosti, které shromažďují, prodávají a analyzují soukromá data. Většina těchto opatření nemá žádné oficiální datum, kdy skončí. V Číně mají stamiliony lidí na svém mobilu povinný "zdravotní kód" v aplikaci, která určuje, zda uživatel smí cestovat či vyjít z domu. V Moskvě, kde žije 12 milionů lidí, budou muset mít občané QR kód pro vycházejí do ulic. Moskva použije 100 000 průmyslových kamer a technologii identifikace tváří k vynucování sociální izolace. 

Nejistoty okolo maturit českých studentů v Rakousku

Vzhledem k uzavřené česko-rakouské státní hranici se ve středních školách v dolnorakouském Gmündu objevil problém s maturitou českých studentů, kteří do rakouských škol nestále nesmějí docházet. 25. května 2020 mají začít písemné maturity.

Školní centrum v Gmündu

"Momentálně nemohu nic přesného sdělit, " řekla novinářům Susanne Schiller z ředitelství školního centra. "Vše je závislé na koronavirové krizi a na tom, jaká bude v květnu situace na hraničních přechodech. S českými studenty jsme stále ve spojení, funguje dálkové studium."

Čeští studenti navštěvují střední školy (hlavně gymnázium a obchodní akademii) v Gmündu od roku 1991, za tu dobu je ukončilo více než 500 absolventů. "V současnosti Češi tvoří jednu třetinu studentů v gmündských školách," říká ředitelka Cordula Krammer

I v době pandemie se na farmě žije šťastně

Annete Thurmon jako zdravotní sestra mění pracovní oděv každý druhý den. Je šťastná, že může po práci žít na farmě, která je vzdálena asi hodinu od Atlanty. V týdnu si odslouží dvě třináctihodinové směny v nemocnici a zbývající čas tráví při práci se svou tchyní na pětihektarové farmě.

V uplynulých třech týdnech sledovala šíření koronaviru Covid-19 ve státe Georgia. Onemocněli tam rodiče a celé jejich okolí, všichni bojovali o život. "Je to hrozné," říká, "ze dne na den to změní život, nikdo neví, co s ním nemoc udělá."

V nemocnici Annete Thurmon pracuje na JIP, kde jsou pacienti s infarkty, mrtvicemi a vážnými úrazy. Před časem se Covid-19 objevil i na jejím pracovišti. Použití plicních ventilátorů se stalo povinností.

Annete Thurmon říká, že v době , kdy supermarkety ovládl chaos, je farma požehnáním. "Nikdy jsme si nemysleli, jakou výhodou je možnost mít nejkvalitnější potraviny bez tlačenic ve frontách." Navíc farma je nyní zisková, protože jdou na odbyt vejce i zahradnické produkty včetně sazenic. Zákazníci se jen hrnou a ptají se, zda se budou moci na farmu spolehnout i v budoucnosti. Protože poptávka se zvyšuje, Annette společně s manželem se rozhodli, že se pokusí zvýšit alespoň na dvojnásobek produkci mrkve, rajčat, červené řepy, ředkviček, okurek, melounů a broskví. Napadlo je zásobovat pravidelně jednou týdně své zákazníky krabicemi se směsí všech druhů zeleniny a ovoce, které vyrobí. Mimo to nabízejí sazenice, například salátu, přičemž na svých internetových stránkách radí, jakým způsobem zeleninu pěstovat. "V USA je spousta nevyužité půdy, na které je možné potraviny pěstovat," říká Annette Thurmon

Ve státě Georgia se zatím koronavirem Covid-19 nakazilo 10.374 lidí, přičemž 370 lidí zemřelo. Annette Thurmon se domnívá, že pandemie v Atlantě dosáhne vrcholu za 2 týdny. Doufá, že se jí nemoc vyhne a bude moci pracovat v nemocnici i na farmě.

Pět měsíců pandemie, lék žádný, vědci v tápání

Tento virus Sars-CoV-2 zřejmě vznikl u netopýrů, kteři si vyvinuli zuřivou imunitní reakci na viry. Tato obrana nutí viry, aby se množily daleko rychleji, aby překonaly imunitní obranu netopýrů. Vědci z Hongkongu zjistili, že se tento virus množí třikrát rychleji než virus SARS. Během osmačtyřiceti hodin se virus Sars-CoV-2 rozmnoží asi stokrát, zatímco virus SARS jen 10krát až 20krát. Zuřivá imunitní reakce organismu netopýrů na viry je proměňuje v rezervoár rychle se rozmnožujících a silně nakažlivých virů. Když viry přeskočí na jiné savce, kteří nemají ostrou imunitní reakci, viry se začnou v tomto novém prostředí rychle šířit. Z většiny důkazů vyplývá, že se tento nový koronavirus začal šířit přes prostředníka, zvíře jménem luskoun krátkoocasý.

"Tento virus pravděpodobně přskočil z netopýra na jiné zvíře a to jiné zvíře zřejmě bylo blízko člověka, pravděpodobně na trhu," konstatuje virolog profesor Edward Holmes ze Sydney University. "A tak jestliže je divoké zvíře nakaženo virem od netopýra a my jsme s ním v kontaktu, je pravpodobné, že se virus rozšíří na osobu, která s tím zvířetem zachází. Ta osoba to pak rozšíří doma na příbuzné a máme epidemii."

Sars-Cov-2 se šíří kapénkami nakažené osoby, když kašle nebo kýchá. Partikuláty s virem lidé vdechnou a virus se dostane do kontaktu s hrdlem a hrtanem. Tamější buňky mají velké množství receptorů, známých jako receptory Ace-2. (Buněčné receptory hrají klíčovou roli při předávání chemických látek do buněk a posíláním signálů mezi buňkami.) Tento virus má povrchovou bílkovinu, která je schopna se uzamknout na buněčné receptory a vložit do buňky svou RNA. Jakmile je v buňce, RNA začne vyrábět velké množství kopií viru. Ty proniknou ven z buňky a infekce se rozšíří. Protilátky,  které vyrobí imunitní systém organismu, se zaměřují na likvidaci viru a ve většině případů zastaví jeho pronikání.

Nákaza COVIDEM-19 je ve většině případů mírná, a to je tajemství jeho úspěchu. Mnoho lidí si ani nepovšimne, že bylo nakaženo, a tak dál chodí do práce, do supermarketů a jinde a šíří nákazu mezi druhé lidi.

Občas COVID-19 dokáže vyvolat vážné problémy. To se děje, když se přesune dýchacím ústrojím dolů a nakazí plíce, kde je dokonce ještě více receptorů Ace-2. Mnoho těchto buněk je zničeno a plíce jsou ucpány fragmenty rozbitých buněk. V takových případech končí pacienti na intenzivní péči.

A co je ještě horší, v některých případech začne imunitní systém reagovat hystericky. Útočí na buňky v plících ve snaze útočit na virus, což vede k zápalu plic. Tento proces se dokáže vymknout kontrole, přichází stále větší množství imunitních buněk a zápal plic se zhrošuje. Říká se tomu cytokinová bouře. (Řecky "cyto" znamená buňka, "kino" pohyb.)

To, proč vznikají cytokinové bouře u některých pacientů a ne u drtivé většiny, je nejasné. Jednou možností je, že někteří lidé mají takový druh receptorů Ace-2, který je zranitelnější vůči koronaviru než jiní lidé.

Lékaři zkoumající pacienty, kteří se z nákazy COVIDEM-19 uzdravili, zjišťují, že ti mají relativně vysoké množství protilátek v krvi. Ty protilátky vyrábí imunitní systém. Protilátky pokryjí povrch viru na určitých místech a zabrání jeho schopnosti pronikat do buněk. Je však velmi nepravděpodobné, že existence protilátek potrvá na celý život.

Většina virologů je přesvědčena, že protilátky proti COVIDU-19 budou existovat jen asi rok dva. Tak se chová většina koronavirů. Znamená to, že i když nakonec bude většina lidí viru vystavena, virus nikdy nezmizí a budeme zaznamenávat sezónní vrcholky infekce. Nakonec nás před virem může uchránit jedině efektivní vakcína.

V pátek informoval časopis Nature, že po světě probíhá 78 projektů snažících se vyrobit vakcínu - a dalších 37 projektů se připravuje. Jeden projekt na Oxfordské univerzitě je nyní v první etapě testů, dva další u amerických biotechnologických korporací a tři další v čínských vědeckých skupinách. Mnoho dalších tvůrců vakcím připravuje letos zahájení testů vakcíny na lidech.

Toto obrovské množství práce vyvolává naději, že by mohla vakcína proti COVIDU-19 vzniknout relativně rychle. Avšak vakcíny vyžadují rozsáhlé bezpečnostní testy a testy efektivnosti. Tisíce lidí musejí dostat vakcínu či placebo, aby se zjistilo, zda je vakcína účinná proti viru.

Někteří vědci navrhují, aby byli dobrovolníci úmyslně vystaveni viru, a tak se zkoumala efektivnost vakcíny. Tento přístup není bez rizika, ale mohl by zrychlit testování vakcíny o mnoho měsíců. Ovšem dobrovolníci by museli být mladí. Úmyslně však nakazit dobrovolníky, zejména ty, kteří by dostali placebo, je velmi kontroverzní. Problém je, že COVID-19 tu a tam usmrcuje i mladé lidi. Vědci dosud nevědí proč. Předtím, než se začnou připravovat tyto rozsáhlé, konečné testy, bude nutno všechny aspekty tohoto procesu pečlivě zvážit. ( Zdroj:The Guardian)

   

«Смешно и глупо»: глава Чехии осудил снос памятника Коневу

3 апреля власти шестого района Праги, на территории которого был установлен памятник Коневу, решили, что монументу больше не место на одной из площадей города.

Глава Чехии Милош Земан считает, что те, кто снес памятник маршалу СССР Ивану Коневу, «ничего не достигли в жизни» и просто завидуют тем, кто чего-то смог добиться. Тем не менее он отметил, что ответная реакция России, в том числе заведение уголовного дела, можно расценивать как вмешательство во внутренние дела страны.

Памятник советскому маршала был демонтирован, что вызвало резкую реакцию со стороны России. Официальный представитель МИД Мария Захарова отметила, что этот поступок не останется без ответа и не пойдет на пользу двухсторонних отношений.

Пресс-секретарь российского президента Дмитрий Песков отметил, что Москва не приветствует подобные шаги и хотела бы видеть этот монумент восстановленным на улицах Чехии или России. В то же время глава Минобороны России Сергей Шойгу направил своему чешскому коллеге просьбу о передаче памятника России, однако ему ответили, что не могут пойти навстречу, так как монумент принадлежит муниципальным властям того района столицы Чехии, в котором он был установлен.

Тем временем администрация президента Земана резко осудила демонтаж памятника Коневу, а бывший глава государства Вацлав Клаус охарактеризовал их как «наглость и трусость, степень которых трудно поддается измерению», передает ТАСС.

Sobectví je horší než epidemie

V posledních dnech v některých pražských mediích mají novinářskou  (např. Adam Drda) podporu hlasy politické opozice, že opatření proti koronaviru jsou státní šikana, že koronavirus  je jen jeden typ chřipky, a každý, kdo to vidí jinak, není nic jiného než socka a Babišův volič. Sílí hlasy, že je třeba promořit populaci virem, aby co nejdřív vymřeli staří a nemocní lidé, aby je nemuseli mladí a všeho schopní lidé prostřednictvím daní živit.

Tedy tzv. promořit populaci virem, kdy "se sama" získá imunita a nadále pohoda, kapitalismus jako vždy. V počátcích byl ještě tento názor pochopitelný, omluvitelný nedostatkem informací, mediálním biasem, protože byl z velké části takto (nad)presentován.

Třetina lidí si vytvoří jen málo protilátek. Vědci zjistili, že krev některých pacientů, kteří se zotavili z nemoci covid-19, vykazuje proti koronaviru velmi malou koncentraci protilátek. Nízkou hladinu protilátek mají pak především mladí lidé, koncentrace a imunita rostou s věkem.

Při některých Prymulovských vládních a Drdovských opozičních názorech lze již konstatovat, že jde o podporu ignorantství nebo hůře, stupidity zvané sebestřednost, se kterou se pojí krom jiného sebepreferenční optimismus pupku světa ("...mě se to netýká, já to nechytím a když, tak budu mít minimální příznaky a pohoda), bezohlednost (v případě, že budu infekční, je mi jedno, koho tím nakazím...") a hovadské sobectví ("...kašlu na to, že někdo zemře, že ztratím blízkého nebo sám skončím s trvalými následky, žiju teď a teď mi vadí mi všechna Babišova omezení, ztráta pohodlí a svobody a budu ignorovat cokoli, co mluví proti tomu…")

Někteří lidé udatně náckují:

- hlásají smrt slabým/starým: stejně by brzo umřeli

- věří v ekonomismus: vládní opatření jsou zbytečná, ziskovost je nadevše

- roušky jsou k ničemu, promořit zemi, kolektivní imunita,

- recese zabije víc lidí, smrt starým, život jiných lidí než můj nemá žádnou cenu-

 atd. atd. atd.

Vláda USA by měla nejdříve zajistit výrobu potravin

Kalifornský kongresman Harder poslal americkému viceprezidentovi Penceovi dopis, v němž upozornil, že potravinářský průmysl je nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v celých USA.

Zatím je  zásluhou skladových zásob potravin dost, ještě nedošlo k trhání potravinových řetězců, ale protikoronová omezení sráží výrobu potravin tak silně, že trh začne brzy kolabovat. Jak dlouho ještě bude fungovat zásobování potravinami?

Farmáři nyní nemají odbyt potravin, takže klesá výroba. Sklizeň ovoce, zeleniny, ořechů i obilí jsou zpomaleny a ohroženy, protože nejsou na sklizň a zpracování lidé. Většina farem byla závislá na zahraničních dělnících, kteří nyní v USA nejsou. Středozápad USA vidí budoucnost bledě.

Americká vláda by měla na prvním místě zajistit zemědělskou výrobu a chod potravinářského průmyslu. Ostatní by mělo počkat. Lidé musí mít naplněné žaludky, jinak dělají nepředvidatelné věci.

Švýcarsko prodloužilo nouzová opatření proti koronaviru

Švýcarsko bylo koronavirem Covid-19 zasaženo přibližně stejně intenzivně jako Francie a Německo. Tvrdými opatřeními se podařilo šíření nákazy zpomalit, přesto po doporučení hygieniků byl spolkovou vládou výjimečný stav prodloužen do 26. dubna 2020.

Mezi švýcarskými zdravotníky se vloudila nejistota, k uvolňování nouzového stavu jsou skeptičtí. V době, kdy nikdo neví, co korona může ještě způsobit, neexistují objektivní důvody k uvolnění hygienických opatření, která se osvědčila.

"Co se uvolní, musí být důsledně promyšleno," řekla švýcarská prezidentka Simonetta Sommaruga, která pochválila obyvatelstvo, že dodržovalo nařízení vlády a chránilo své zdraví i zdraví spoluobčanů, především lidí z rizikových skupin."Cesta je správná, ale jsme teprve na začátku, pandemie ještě nebyla poražena."

Spolková vláda připravuje jednotlivé etapy uvolnění nouzového stavu, bude záležet na dalším vývoji, kolik nemocných přibude, kolik zemře a kolik se vyléčí. Rozhodně veřejnost nemůže očekávat, že bude povoleno shromažďování lidí.

USA: Příprava na nedostatek potravin

Prázdné regály v supermarketech v současnosti vyvolávají i v tak bohaté zemi, jako je USA, vzpomínky na období 2. světové války, kdy Američané nedostatek potravin  řešili přeměnou trávníků na zelinářské zahrádky. Začít pěstovat potraviny doma je prý ten nejlepší nápad, jak se připravit na potravinovou krizi. Začít je třeba co nejdříve, když nejsou velké náklady.

New York v současnosti

Na začátku 2. světové války se domácí výroby potravin ujaly nejdříve  americké ženské kluby. Jejich činnost brzy napodoboval skoro každý Američan, který vlastnil nějaký kousek půdy. Zakrátko 40 procent spotřeby zeleniny v USA bylo vyrobeno na  zahrádkách, dvorech, na školních pozemcích a u farností. Bohužel, když válka skončila, zelinářské zahrádky se opět proměnily v okrasné trávníky.

Časopis Moderní farmář chce inspirovat majitele trávníků v USA k pěstování zeleniny. Není prý třeba mít ani trávník, zeleninu lze pěstovat i na betonu. Základem je balík slámy, který se zalévá vodou, až sláma nabobtná a povrch balíku se zvlní. Zalévá se každý den a po zalití se povrch posype zakoupeným práškovým organickým hnojivem (v českých podmínkách sušený hnůj). Po 10 dnech se na balík nasype asi dvoupalcová vrstva (5 cm) ornice. A základ pro úrodu zeleniny je hotový, je možno zasít semena nebo vsadit sazenice.

V českých zemích se za války víc spoléhalo na příděly potravin a na ilegální přísun jídla z venkova. Zahrádkaření z nouze začalo vlastně až za vlády komunistů, kteří to nazývali zájmovou činností. Výběr zeleniny v maloobchodě a její kvalita totiž tehdy byly hodně vzdálené současné nabídce.

Jaký je skutečný stav Borise Johnsona?

Deník Times dnes píše, že Johnson je ošetřován v nemocnici, která je nejblíže Downing Street, Guys and St Thomas Hospital na jižním břehu Temže: "Johnsona odvezli v neděli asi ve 20 hodin večer z Westminsteru na druhý břeh Temže a dali mu kyslík. Nepotřeboval sanitku. Činitelé zdůrazňují, že to není krizový příjem pacienta. Řekli, že jeho lékař chtěl, aby Johnsona zhodnotlili v nemocnici."

Konzervativní ministr pro komunity Robert Jenrick dnes ráno v britském rozhlase tvrdil, že se Johnsonovi "vede dobře". Potíž je v tom, že vysocí představitelé Johnsonovy vlády už mnoho týdnů lžou, jako když tiskne.

Deník Guardian zveřejnil informace od různých lékařů, co se podle nich lidem přijatým na koronavirus do nemocnice děje:

"Mnoho lidí, kteří přijdou s Covidem-19 do nemocnice, nemůže dýchat. Jeden test, který se těmto lidem provádí, je snímání jejich plic, buď ultrazvukem nebo CT skeny, aby se zjistilo, jak vážně jsou postiženy jejich plíce. Někteří lidé jsou rychle propuštěni. Stav jiných se může rychle zhoršit a potřebují pomoc při dýchání. Existují různé způsoby jak napomoci dýchání, podle potíží s dýcháním. Některým pacientům stačí dodávat kyslík, pacienti s vážnějšími problémy se musí napojit na ventilátor, který dýchá za ně. To vyžaduje silné umrtvení a někdy je potřeba pacienta ochromit.

Důvodům, proč někteří pacienti Covidem-19 vážně onemocní a jiní mají jen mírné příznaky, dosud řádně nerozumíme. Avšak lékaři, které tyto problémy řeší, informují o tom, že vážný průběh má daleko více mužů než žen a více ohroženi jsou pacienti, kteří mají nadváhu anebo předchozí zdravotní problémy.

Lékaři budou monitorovat důležité signály, jako je saturace kyslíkem. Také budou kontrolovat krevní testy, s cílem zjistit, jak vypadá reakce imunitního systému na virus, a budou zkoumat, jak fungují játra a ledviny. Provedou elektrokardiogram ke kontrole srdce.

Všeobecným vzorce je, že lidé, kteří mají už existující komorbidity, mají daleko horší průběh, potřebují podporu. Takže starší věková skupina, od asi 60 let výše, má většinou daleko vážnější průběh. Avšak tohle není všeobecné a jak víme, i zcela mladí lidé, kteří jsou zcela fyzicky fit, potřebují pomoc na jednotkách intenzivní péče.

Pacienti, kteří jsou přijati do nemocnice, dostávají normální podporu kyslíkem, pomocí kyslíkových masek a v některých případech ventilátorem. Také se používají profylaktické léky. Cílem je umožnit výměnu kyslíku, umožnit plícím, aby se uzdravily a zatímco se uzdravují, dáváme jim daleko vyšší dávky kyslíky, aby pacient měl dostatek kyslíku a aby se zabránilo poškození dalších orgánů.

Kolik lidí s nákazou COVID-19 končí v nemocnici? Přesná data lékaři nemají, zdá se, že je to kolem 5 - 10 procent nakažených.

ABBA: Agneta oslavila 70

Jak ten čas letí. Na celém světě kdysi zbožňovaná blondýna Agneta Feltskog, členka jedné z nejslavnější pěveckých skupin na světě, oslavila 70. narozeniny. ABBA na začátku 70. let minulého století okouzlila svět, vpadla i do normalizované Československé televize.

ABBA

Agneta Felkskog se narodila 5. dubna 1950 ve švédském městě Jönköping. Od útlého mládí se učila hře na klavír a zpěvu. Během školních let zpívala ve školních sborech. Po škole pracovala na telefonní ústředně jako telefonistka, po práci chodila do souboru. Když Agneta uspěla s písní "Jsem zamilovaná" opustila telefonní ústřednu a vydala na dráhu zpěvačky. Marně se pokoušela jako zpěvačka prosadit v Německu.

V roce 1968 se setkala se svým budoucím manželem Bjornem Ulveusem a společně s AnnieFried Lingstad a Bennym Andersonem vytvořili skupinu ABBA (první písmena křestních jmen). V roce 1970 se skupina objevila na veřejnosti. V roce 1973 se Agnetě narodila dcera, v roce 1977 syn, v roce 1978 se s Bjornem Ulveusem rozešla.

Rakousko: Potraviny zdarma

Obchodní společnosti v Rakousku reagují na klesající odbyt potravin neobvyklými akcemi. Aby se jídlo v hotelích a restauracích nekazilo, rozhodli se dát je lidem zdarma. Pozadu nezůstávají ani prodejny průmyslového zboží, které se rozhodly nabídnout lidem například boty nebo nábytek, zboží, které se nedaří prodat a zabírá místo ve skladech.

"Slepice přece snášejí pořád vejce bez ohledu na korona," říká ředitel jedné společnosti, která rozdala několik tisíc vajec, přepravek zeleniny, sýrů, jogurtů a mléka. Rozdávání potravin bylo pod přísnou hygienickou kontrolou.

Chválí si ovšem i vedení řetězců Lidl a Hofer, jimž se i za nouzového stavu zvýšily tržby. "Lidé mají peníze ukryté v punčochách, a když je zle hledí se zásobit," směje se jeden z prodavačů. Také internetový obchod hlásí  v Rakousku zvýšení tržeb.

O bezplatnou distribuci potravin je zájem ze všech stran, bohatí se snaží dávat, chudí jsou rádi, že nemusí platit.

Hovězí maso je obětí koronové epidemie

Podle zprávy informační společnosti "Agrarmarkt" se v Evropě očekává krize na trhu s hovězím masem. V minulých letech obliba hovězího masa v západních zemích Evropské unie značně vzrostla, naopak ve východních zemích spotřeba poklesla. Zásluhou rozdílných příjmů obyvatelstva se ve spotřebě hovězího masa EU rozdělila.

Zatímco v Irsku byla roční spotřeba hovězího masa 24 kg na osobu, v Dánsku 23 kg, ve Francii 22 kg, v Itálii 21 kg, ve Švédsku 20 kg, ve východních zemích EU byla spotřeba hovězího masa 3-4 kg na osobu. 

V Evropě dochází k  omezování stavů skotu zásluhou ekologických organizací a jejich kampaním proti hovězímu masu v lidské stravě. Odmítají chovy skotu jako producenty metanu, i když se podílejí na skleníkových plynech jen 1 procentem.

Nyní se do trhu s hovězím masem vložil neviditelný nepřítel zvaný koronavirus Covid-19. Karanténa dopadá především na restaurace a školní jídelny, které jsou uzavřeny a hovězí maso neodebírají. Veškerá turistika se zastavila. S tím souvisí export hovězího masa do turisticky nejvyhledávanějších zemí, jako jsou Itálie, Francie a Španělsko, který se zastavil. Provozy jatek v západoevropských zemích se zastavily také proto, že zaměstnanci z východní Evropy, na jejichž práci byly jatky závislé, zmizeli, odcestovali domů.

Slovensko: Korupčníci z platební agentury jdou k soudu

Voda, která zabíjí korona

Ruští vědci ze Skolkova oznámili, že našli prostředek, který ničí infekci koronaviru Covid-19. Jde údajně o obyčejnou vodu upravenou chladnou plazmou. V celém Rusku je nyní 2337 lidí nakažených koronavirem, 23 lidí zemřelo a 121 lidí se uzdravilo. Nejvíce nakažených je v Kommunarku, kde se zřejmě nákaza rozšířila zásluhou nakaženého lékaře v nemocnici.

Podle WHO je v současnosti na světě koronavirem nakaženo 858.892 lidí, zemřelo 42.158 lidí, 178.000 lidí se uzdravilo. Jenom za včerejšek se nakazilo 57.610 lidí, zemřelo 3.301 lidí. Nejvíc nakažených lidí je v Evropě. V Nizozemsku, na jihozápadě země, se vyléčila 101 letá žena

Vědci ve Skolkovu, kteří se zabývají bojem s bakteriemi, chřipkami a virózami, tvrdí, že mají účinný způsob, jak s koronaviem bojovat. Lékem by měla být voda zpracovaná studenou plazmou. Denis Procenko, hlavní lékař Moskevské městské kliniky č.40 v Kommunarku, kde se většinou léčí Moskvané  nakažení koronavirem, potvrdil, že upravená voda účinkuje. Sám prý ji vyzkoušel a cítí se velmi dobře.