Řepka zasetá v pruzích oživuje přírodu.

Už delší dobu vědci varují svět před nepříznivými následky pěstování zemědělských plodin v monokulturách na obrovských lánech. Jaké změny v přírodě vyvolá rozdrobení lánů řepky, se pokusili zjistit experti z univerzit v Göttingenu a Kielu.

Při pokusech univerzity zaseli vedle sebe řepku a pšenici do pruhů. Výsledky jsou překvapující. Jak v řepce, tak v pšenici bylo o 50 procent víc druhů hmyzu, než je běžné v monokulturách.

Podle univerzity v Göttingenu bylo v porostu řepky v pásech zjištěno třikrát víc divokých včel, než  je v porostech řepky pěstované naširoko v monokultuře. Pruhy mají vliv na populaci ptactva. Ptáků bylo napočítáno dvakrát tolik druhů co v běžných monokulturách. Pozitivní byl také úbytek škůdců, v pšenici bylo méně mšic, v řepce méně brouků.

Že velikost polních lánů má vliv na hmyz, ptactvo a všechnu polní zvěř se ví dávno, pro ekonomy je však hlavní zisk z půdy. Setí polních plodin do pruhů se jistě setká s odporem, neboť zvyšuje náklady na produkci. Přesto letos v Dolním Sasku má zasetou řepku a pšenici do pruhů už 12 zemědělských závodů. Zájem mají zemědělci, kteří se chystají přejít na ekologické zemědělství.