Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

středa 22. září 2021

Pro Čecha může bratr Slovan být okupantem, nikoli nepřítelem

Polsko se může stát brzy zemí, kde bude Česká republika vnímána jako provokatér, zneužívající Unii k protipolskému tažení. Situace kolem dolu Turów je napjatá. Bohužel země V4 za poslední roky sklouzávají k vypjatému nacionalismu, který v tomto regionu má dlouhou a krvavou tradici. 

Československo se hned po svém vzniku v roce 1918 dostalo do územních sporů s  nacionalistickými režimy v Polsku a v Maďarsku. Maďarský nacionalismus stále sní o revizi smlouvy z Trianonu a ten polský hledá národního nepřítele nejen v Moskvě, ale taky v Bruselu, v Německu – a staronově pravděpodobně i v České republice.

Zlom nastal během uprchlické krize, kdy převládla protiunijní nacionalistická hysterie. Polsko i Maďarsko se dostávají stále více mimo orbit evropské integrace a hlavní ideologií, která tento pohyb sytí a zdůvodňuje, je právě konzervativní nacionalismus. 

Do celé věci je navíc zamotáno mnoho dalších agend, jako je změna klimatu, konec uhlí, energetická bezpečnost. Nenávist proti „zelenému aktivismu“, „bruselskému diktátu“ a „soudcokracii“ se v kotli konzervativního nacionalismu může spojit ve vysoce výbušnou směs.

 A Česká republika, kde jsou národovecké fantasmagorie také velmi populární, a nejen mezi nevzdělanci, může být paradoxně jednou z prvních zemí, která se stane obětí polských nacionalistických nálad. Největším nebezpečím pro Českou republiku je její obyvatelstvo, jemuž kdysi prezident Masaryk vsugeroval názor, že nepřáteli Čecha není Rus, Polák ani Jihoslovan, ale Vídeň a Řím. Masarykův panický strach z Habsburka vyšperkoval  ještě vzteklý podvraťák Beneš, že nepřítelem českého národa je bez rozdílu každý, kdo mluví německy.

Nemusí se tedy Polští nacionalisté obávat, že by se obyvatelstvo České republiky nesmířilo s tím, kdyby Těšínsko či Krkonoše byly za na polské straně hranice. Hlavně že okupant nebude mluvit německy. Příklad už tady je. Se sovětskou okupací v roce 1968 se mimo několika intelektuálů a studentů  české země smířily bez větších problémů okamžitě. Na Slovensku se o smíření se sovětskou okupací moc mluvit nedalo, pro Slováky vzpomínající na Tisův Slovenský štát byli okupanty Rusové stejně jako Češi, či předtím Maďaři.  

Žádné komentáře:

Okomentovat