Je před volbami a vláda nemá moc času, ani nechce, domýšlet prospěšnost toku peněz ze státní pokladny do kapes úředníků. Spoléhala na to, že v příštím roce nebude nutné platy státním zaměstnancům zvyšovat, když jim počátkem roku, po zrušení superhrubé mzdy, začalo chodit o sedm procent čistého navíc. Ovšem zájmové skupiny státních zaměstnanců jsou nekompromisní a vláda je zvyklá ustupovat.
Tento týden se dohodnou platy vyšší nejméně o další tři procenta a podle toho se upraví státní rozpočet. Před volbami není jiná možnost. Tak se došlo ke vskutku tragickému výsledku. Jak vysvětlit, proč je třeba vyrábět další dluhy jenom z toho důvodu, že státním zaměstnancům nestačí zvýšit platy o sedm procent, ale o deset.
Mnohé profese si vylepšily pověst během koronavirové krize, teď ji však překryjí nenasytností. Nestačí jim, že se jejich mzdy zvýší stejným tempem jako všem ostatním, ale nátlakem na vládu chtějí v příštím roce dostat ještě víc.
Vládní projekt zvýšit jedním rázem, tedy během jednoho volebního období, platy ve vzdělávacím sektoru. Učitelé se dostali zpátky do statistik běžných státních zaměstnanců, jejichž platy se zvyšují bez důvodu a paušálně.
Peníze se opět rozdělují plošně, nakonec se možná zvýší platy všech pracovníků státu o pevnou částku. Otázka pak zní, jaká strategie za tím stojí. Pochopit lze zvýšení mezd zdravotníkům, kteří během pandemie sloužili, až se z nich kouřilo, a mnozí jsou nespokojeni s odměnou a dávají výpovědi. Proč ale zvyšovat mzdy ve státní službě lidem, kteří se ve svých teplých křeslech drží jako blechy psího kožichu. Ti neodejdou, ani kdyby se jim peníze ubraly.
Zvýšit platy znamená zvýšit vládní výdaje, které jsou jednou z hlavních příčin neobvykle vysoké inflace. Tím vláda sabotuje úpornou snahu České národní banky zdražování zastavit, dokonce za cenu zvýšení úrokových sazeb.
Žádné komentáře:
Okomentovat