Švýcarsko, nekomunistický stát, který nešetří boháče

 Alpskou zemi Švýcarsko používáme často jako vzor, jak dobře bychom se mohli mít, kdybychom to měli uspořádané tak jako tam. Mají malé daně, úsporný stát, samosprávu, referenda, tradice i novoty zároveň, Švýcaři jsou bohatí. 

Švýcarsko je vnímáno jako pravicově orientovaná země. Švýcarský daňový systém je však dramaticky daleko levicovější než český, a to ve veškerých segmentech přímých daní; navíc obsahuje některé daně, které u nás jsou považované skoro za zakázané - pokud je někdo zmíní jako téma, dostane od ekonomů-amatérů (většinou příznivců ODS) okamžitě nálepku socialisty a komunisty. Daň z bohatství, z prodeje nemovitostí nebo z dědictví je v silně solidárním Švýcarsku samozřejmostí.

Tam kde Švýcarsko vybírá “daně od bohatých”, ulevuje na nepřímé dani, jíž je daň z přidané hodnoty. DPH tím, že je rovná a bez jakýchkoli úlev pro chudší, dopadá právě silně na ně. Základní spotřebu (potraviny, oblečení, bydlení, energie) si nemůže odpustit nikdo, a protože nízkopříjmová část populace jede s malou nebo i žádnou rezervou, je pro ni velmi nízké DPH extrémní úlevou. Velmi podstatným rozdílem je i progresivní zdanění příjmů jednotlivců: Švýcaři takřka nezatěžují nízkopříjmové a posouvají těžiště daní k vysokopříjmovým. Křížově to potvrzuje propastný rozdíl ve zdanění práce (22% vs 43%) - Švýcaři víc zdaňují oblast kapitálu, o to méně pak mohou zdanit práci. Funguje to.

Švýcarsko vybírá skutečně od občanů menší část národního produktu na daních, parametr “veřejný rozpočet vůči HDP” je zde 35% oproti našim 45%.

Každý Švýcar zaplatí do státního rozpočtu ročně 700 tisíc Kč, Čech jen 257 tisíc. 

Důležitou daňovou položkou je daň z přidané hodnoty - procento, které si stát “přirazí” ke každému prodaného zboží nebo provedené službě a které vždy zaplatí koncový uživatel. U nás je základní sazba 21%, ve Švýcarsku je DPH 8%.

Daň z příjmů fyzických osob se mění podle příjmů. Švýcarsko vybírá peníze tam, kde je jich nejvíc. Lidé s nízkými příjmy platí cca 1.5%, středněpříjmoví okolo 10%, vysocepříjmoví pak k 25%. Pro srovnání, v ČR ta procenta jsou 5%, 12% a 15%. Švýcarský stát neodírá chudý lid, ale vybere si peníze hlavně od bohatých.

 Další pohled pak tvoří úroveň zdanění práce: Švýcarsko 22%, Česká republika 43%. 

Zajímavá je i daň ze zisku právnických osob, tedy firem. Rozpětí je mezi 11-24%, přičemž systém je opět značně progresivní, tedy více vydělávají firmy platí procentuálně výrazně více. 

Daň z bohatství! Něco, co Češi vůbec neznají a pokud by to někdo zmínil, nastane běsnění o “komunismu”. Švýcaři, vzor kapitalismu, ji ovšem mají. Platí se každoročně jako díl z vašeho osobního bohatství a je opět silně progresivní, tedy zasahuje bohaté i procentuálně daleko více (rozpětí je 0%-0.8%). Ano, čtete správně, Švýcar platí ze svého osobního bohatství každý rok

Roztomilou švýcarskou specialitou jsou církevní daně; nejsou ve všech kantonech, ale jste-li tam příslušník některé z církví, platíte povinně církevní daň. Katolíci platí o polovinu víc než protestanti!

Zvláštní kapitolou je švýcarské referendum, po něm mnoho Čechů volá. Kdyby u nás bylo zavedeno podle švýcarského vzoru, určitě by s ním jako první byli nespokojeni právě ti, co o něm rádi mluví. Referendum švýcarského typu je úplně něco jiného než několik souhlasných názorů na sociálních sítích.