• Na rekordním lednovém zdražení se podepsaly zejména ceny elektřiny, které vzrostly o 139 procent, zdražovaly ale i další energie a jídlo.
• Nyní by už podle statistiků měly být ceny na stropě a začít klesat. V létě by inflace místo nynějších 17,5 procenta měla činit 10 procent.
• Zadarmo to nebude. Lze čekat mírný růst nezaměstnanosti, bankroty podniků. Obchodníci navíc mohou šponovat ceny, dokud je zákazníci budou ochotní platit.
Od prosince do ledna vyrostly ceny o šest procent. Něco podobného samostatné Česko ještě nezažilo. Ve stejné době v Evropě už inflace brzdila, dokonce třetí měsíc po sobě. Eurostat uvedl, že vinou lednového skoku česká inflace vyrostla meziročně o 19 procent a byla nejvyšší po Maďarsku a Lotyšsku.
Úkolem statistiků a ekonomů je v této chvíli vysvětlit, že lednový nárůst cen byl výjimečným extrémem. Jistě už naplnil veškerá inflační očekávání, proto v dalších měsících ceny neporostou. Pod deset procent se meziroční inflace vrátí už v létě.
Na základním vysvětlení, proč je v Česku všechno jinak, panuje všeobecná shoda. „Na prudkém meziměsíčním zdražení se podepsaly zejména ceny elektřiny, které vzrostly o 139 procent,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Za takový skok může fakt, že skončil úsporný tarif, kterým vláda od října do prosince dotovala elektřinu pro domácnosti. Šestiprocentní meziměsíční nárůst cen se tím ovšem vysvětlí jen zčásti. Pokud by tarif neexistoval, vypočetl Český statistický úřad, tak by meziměsíční inflace v lednu dosáhla 3,4 procenta. I takový výsledek je ovšem v Evropě unikátní, blíží se mu pouze Slovensko a Maďarsko.
Ani najít druhý důvod pro extrémní růst cen není na první pohled složité. „Výrazněji, než jsme čekali, vzrostla cena tepla a řada regulovaných cen spojených s provozem domácnosti, například stočné a vodné,“ uvedl ekonom Bureš. V Česku je totiž na rozdíl od jiných zemí zvykem zavádět všechny nové ceníky v lednu. V dalších měsících bude logicky klidněji.
Novými ceníky se však nevysvětluje, proč ceny za služby pro domácnost právě v lednu 2023 vyrostly ještě víc, než bylo zvykem v předchozích letech.
Zvyšování cen za jídlo v západní Evropě však bylo proti Východu zhruba poloviční. Ještě nápadnější rozdíl byl u všeho ostatního, tedy u veškerého průmyslového zboží a služeb, které dramaticky zdražovaly pouze na Východě. Pokud bude v Pobaltí nebo na Balkáně levnější plyn a elektřina, pak to nutně neznamená, že inflace odchází.
Eurostat ukazuje i další souvislost. Inflace nejvíc zasáhla pobaltské státy, Česko a Maďarsko. Ve stejných zemích se během pandemie covidu, tedy v letech 2020 a 2021, nejvíc zvyšovaly platy ve státním sektoru, zároveň stát nejvíc doplácel zaměstnancům, jejichž podniky byly během pandemie uzavřeny, případně jako v českém případě snižoval daně.
Úroveň inflace ve zmíněných zemích na počátku roku 2023 odpovídá tomu, jak tam v letech 2020–2022 nominálně vyrostly mzdy. Také pro celou Evropu platí, že obchodníci svým zdražováním kopírují předchozí růst rodinných příjmů.
Žádné komentáře:
Okomentovat