Pondělí 20. února 2023
Svou činnost zahájila civilní mise EU v Arménii EU EUMA Armenia. Mise, o jejímž zřízení byla řeč v dílu 48, má za úkol přispět ke stabilitě v pohraničních oblastech, budovat důvěru na místě a zajistit příznivé prostředí pro úsilí o normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem za podpory EU. Mandát je zatím dvouletý.
Spuštěna byla také vojenská partnerská mise v Nigeru EUMPM Niger na podporu této země v boji proti terorismu. Mandát mise je zatím tříletý.
Rada přijala závěry o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2023. Dokument, prosáklý radikálním progresivismem, je smutnou ukázkou toho, jaké „hodnoty“ dnes Unie šíří po světě.
Rada také rozhodla o rozšíření sankcí proti Íránu a Barmě.
Úterý 21. února
Unie pokročila v procesu ratifikace Istanbulské úmluvy, když Rada požádala Evropský parlament o souhlas s přijetím rozhodnutí o uzavření úmluvy jménem EU. Unie by se měla stát smluvní stranou ve vztahu k těm složkám úmluvy, které spadají do výlučné pravomoci EU. (Istanbulské úmluvě, která je nebezpečným, ideologicky motivovaným nástrojem genderismu, se věnuji v článku Istanbulské úmluvě se vyhněme obloukem.)
V Radě došlo k završení procesu přijetí nařízení, které členským státům umožní doplnit do svých národních plánů pro čerpání prostředků z fondu pokoronavirové obnovy (NextGenerationEU) novou kapitolu týkající se plánu REPowerEU. Tak budou moci být financovány investice a reformy v oblasti energetického systému, mj. za účelem snížení závislosti na fosilních palivech, zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie nebo zvyšování energetické účinnosti.
Shodou okolností téhož dne Komise vydala zprávu, která hodnotí dvouleté fungování fondu obnovy, přesněji řečeno jeho hlavní složky, kterou je Nástroj pro oživení a odolnost. Z tohoto fondu, úzce provázaného se Zeleným údělem, už bylo vyplaceno přes 140 miliard eur. Podle představ Komise by se nyní měl stát klíčovým prvkem pro financování chystaného průmyslového plánu Zeleného údělu.
Komise v balíčku programových dokumentů nastínila svoji vizi pro odvětví rybolovu a akvakultury, které prý potřebují větší udržitelnost a odolnost. I v těchto oblastech se má dostat ke slovu Zelený úděl, tj. má být zajištěna jejich „klimatická neutralita“. Také má být zmírněn jejich dopad na mořské ekosystémy.
Cena emisních povolenek v EU poprvé v historii překročila částku 100 eur za tunu. (Rekordní cena dosáhla výše 100,70 eura.)
Středa 22. února
Agentura EU pro otázky azylu uveřejnila statistiky za rok 2022. Vyplývá z nich, že počet žádostí o azyl, respektive o mezinárodní ochranu, byl loni nejvyšší od velké migrační krize let 2015–2016 a dosáhl téměř 1 milionu případů (počítáno za EU společně s Norskem a Švýcarskem). Oproti roku 2021 stoupl počet případů o více než 50 %.
Čtvrtek 23. února
Komise navrhla prodloužení dočasných obchodních výhod pro Ukrajinu, v rámci kterých jsou pozastavena cla, kvóty a další ochranná opatření na ukrajinský vývoz do Evropské unie. Nynější zvláštní režim platí od 4. června 2022 do 5. června 2023. Komise navrhuje jeho prodloužení o jeden rok.
Komise také předložila návrh „aktu o gigabitové infrastruktuře“, který by měl usnadnit zavádění gigabitových sítí v EU. Zároveň předložila návrh doporučení o gigabitových sítích a zahájila veřejnou konzultaci o budoucnosti odvětví konektivity a související infrastruktury.
Evropská rada v předvečer prvního výročí začátku války na Ukrajině vydala prohlášení. Uvádí se zde mimo jiné, že EU bude i nadále pevně stát při Ukrajině a prokazovat ji solidaritu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Bude ji podporovat politicky, ekonomicky, humanitárně, finančně i vojensky. „Společně s našimi mezinárodními partnery učiníme vše pro to, aby Ukrajina získala převahu, aby bylo respektováno mezinárodní právo, obnoven mír a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, aby vše, co bylo na Ukrajině zničeno, bylo znovu postaveno a aby byla zajištěna spravedlnost. A nepolevíme až do dne, kdy toho bude dosaženo.“
Pátek 24. února
K prvnímu výročí války na Ukrajině se vyjádřila v kratším bilančním proslovu také Ursula von der Leyenová při návštěvě Tallinnu.
Rada potvrdila beze změn tzv. seznam teroristů, v němž jsou uvedeny osoby, skupiny a subjekty, na které se vztahují omezující opatření EU zaměřená na boj proti terorismu (zmrazení finančních prostředků a jiných aktiv apod.). Seznam je přezkoumáván alespoň jednou za půl roku. Aktuálně je na seznamu 13 osob a 21 skupin a organizací.
Žádné komentáře:
Okomentovat