Až do jara 2017 tu stávala dragounská kasárna, která se po skončení druhé světové války stala svědkem obrovského protiněmeckého řádění. Benešovci a komunisti v Postoloprtech zmasakrovat několik tisícovek Němců, těl se ale našlo jen 763. V areálu zbořeného vojenského areálu teď místní podnikatelé rozjeli developerskou výstavbu. Ve čtvrtek se práce zastavily. V půdě totiž archeolog narazil na lidské ostatky.
V květnu 1945 vojáci Svobodova sboru společně s českými dobrovolníky z Revoluční gardy nahnali všechny Němce do kasáren. Pak je popravovali a házeli do narychlo vykopaných hromadných pohřebišť na několika místech v nejbližším okolí města.
„Pamatuju si to jako dneska, byly to ty dny 26., 27. a 28. května 1945. Bylo teplo, ještě večer kolem osmé jsme seděli na chodníku, čtyři vojáci vedli asi 40 lidí,“ vybavuje si Erich Urban.
„Ta zrůda Marků a tyhleti byli na zkrvavené ruce ještě hrdí,“ zvyšuje Erich Urban hlas, vzpomíná na osobu Bohuslava Marka. Vyučený švec a obecní policista se totiž po osvobození města začal rychle angažovat jako velitel Revolučních gard, když předtím strávil dva roky ve vězení za černou porážku. Stal se i velitelem kasáren, kde popravovali bezbranné Němce z Postoloprt a Žatce.
V roce 2009 Marka policejní vyšetřovatelé označili jako viníka minimálně tří vražd. Jak tehdy kriminalista Pavel Karas řekl , Marek spolu se štábním kapitánem Vojtěchem Černým nesli odpovědnost za postoloprtskou genocidu, za smrt stovek a snad tisíců nevinných lidí. Oba ale spravedlnosti unikli. Černý zemřel v roce 1991, Marek o 22 let dříve.
„Takový bestie! Do kluků stříleli jak do hadráků,“ nenechává ani dnes Ericha Urbana klidným to, že dávkami ze samopalů Češi zabíjeli i malé chlapce. „Ožralí byli jak prasata, zalepovali okna, ať tam není vidět,“ nedokáže z paměti vyhnat to, co se v Postoloprtech před 81 roky stalo. Nikdo z vrahů nebyl potrestán, prezident Beneš a komunisticko-národovecká poválečná vláda poválečné násilí nedovolili stíhat. Naopak v nepřítomnosti byl v roce 1948 odsouzen k trestu smrti JUDr Budža, který objevil hromadné hroby a chtěl vrahy postavit před soud.
Hlavním viníkem poválečných masakrů se jeví Edvard Beneš, který od roku 1918 prosazoval odstranění německy hovořícího obyvatelstva z českého území. Jeho tažení proti českým Němcům kulminovalo po roce 1938, když vyžil Hitlerových válečných plánů tažení na východ a z londýnského závětří organizoval v Protektorátu odboj tak, aby německé organy na provokace reagovaly trestáním co největšího počtu českého obyvatelstva. Čím více českých obětí za války, tím lépe pro Beneše po válce, tím více důvodů k zbavení se českých Němců.!
