Zelení mohou blokovat i železniční dopravu

 Elektrizace železniční tratě z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic už nabrala skoro 40 let zpoždění a stále je v nedohlednu. Dopravě mezi Prahou a Vídní jsou znovu a znovu kladeny nejrůznější překážky. Jako by zde stále polétával Masarykův duch a našeptával: "Pryč od Vídně." Na českém jihu se už pár desetiletí tatíčkovu duchu mezi zelenými aktivisty daří. 

Nejkratší (354 km) železniční spojení Praha-Vídeň je právě po trati Tábor, České Velenice. Trať byla dostavěna v roce 1872 a dostala název Dráha Františka Josefa. Císař František Josef I. ve svém vlaku cestoval do Prahy vždy po této trati. Až na problematický rovinný úsek (55 km) z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic je trať nyní elektrizována. První vážné plány na elektrizaci tratě z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic vznikly už v 80. letech, a to nikoli kvůli rychlíkům, jichž jezdily přes Železnou oponu denně 4 páry, ale hlavně kvůli železniční dopravě štěrkopísku, kterého jsou v oblasti stále velké zásoby. Štěrkopísek byl po železnici odvážen na velké stavby v Praze a jinde, a na stavby dálnic. Listopadová revoluce 1989 vyhnala do pískoven na Třeboňsku české zelené aktivisty, kteří práce v pískovnách blokovali. Podařilo se jim dosáhnou toho, že písek už není odvážen po železnici, ale v kamionech po silnici. Rakouští zelení aktivisté zase zablokovali provoz mezinárodních rychlíků tažených dieselovými lokomotivami. Rakouské dráhy (ÖBB) proto v 90. letech úsek od státní hranice do Vídně během krátké doby elektrizovaly. České dráhy se dlouhá léta rozmýšlely, elektřinou poháněné vlaky tedy po trati mezi Vídní, Českými Velenicemi a Prahou nejezdí ani v roce 2024, a zřejmě ještě mnoho let jezdit nebudou. V Českých Velenicích  nutno přestoupit do rakouských vlaků, které hranici přejíždějí. 

V ČR stále se hraje se zelenými trumfy aktivistů, kteří dokážou znepříjemnit a oddálit stavby dálnic i přehrad, takže zabránit natažení drátu nad kolejemi není pro ně problémem. S jejich pomocí se také různým prázdninovým podnikatelům daří zachovat Třeboňsko jako klidnou rekreační oblast, která pak od září do června nečinně podřimuje a čeká na pražské penzisty.

Další příprava modernizace a elektrizace trati z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic nebude snadná. Územní rozhodnutí vydané v polovině prázdnin Jihočeským krajským úřadem nemohlo zatím nabýt právní moci, neboť úřad obdržel osm odvolání. Odvolání proti územnímu rozhodnutí zveřejnil na úřední desce.

Odvolání proti územnímu rozhodnutí podali lidé z třeboňského pivovaru Bohemia Regent, včetně majitele Ferdinanda Staska a členů dozorčí rady pivovaru. Odvolání podaly také akciová společnost Bohemia Regent, kde je Stasek předsedou představenstva, a společnost Agro SF, kde je statutárním zástupcem a majitelem. Spousta lidí se domnívá, že tyto společnosti, i přes válku na Ukrajině, udržují výhodné kontakty s východním trhem.

Dle názoru odvolatele záměr zasáhne do zvlášť chráněných území přírody. "Uvedený záměr bude mít bezpochyby negativní vliv na krajinný ráz uvedených oblastí, přičemž tato skutečnost nebyla ze strany správních orgánů dostatečně posouzena,“ stojí například v odvolání, které podal Ferdinand Stasek, jenž po nepříliš povedené privatizaci v této oblasti na začátku 90. let postupně zde získal výhodně několik podniků.

Chování majitelů pivovaru Regent v Třeboni rozčílilo rakouského železničního aktivistu Hohenbichlera, který stojí v čele akcí za návrat rychlíku Vindabona na Dráhu Františka Josefa. Hochbichler oznámil, že na protest proti Staskovi přestal pít třeboňské pivo.

Proti odvoláním stojí verdikt ministerstva životního prostředí, které při posuzování v roce 2021 konstatovalo, že záměr „nemá významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a nebude posuzován podle zákona“. Citovalo mimo jiné i zástupce CHKO Třeboňsko, kteří vyslovili s plány Správy železnic (SŽ) souhlas.

CHKO nicméně důrazně odmítla nadjezd u zastávky Lužnice, který měl nahradit frekventovaný přejezd. Oblast představuje jednu z nejvýznamnějších ornitologických rezervací v Česku. Proto SŽ v plánech počítá se zachováním a rekonstrukcí úrovňového křížení.

SŽ požádala o územní rozhodnutí loni začátkem října, zahájení stavby směřuje na konec roku 2025, hotovo by mělo být o tři roky později. Zda a jak termíny ovlivní podaná odvolání, není zatím jasné. Předpokládané celkové investiční náklady stavby činí 10 miliard korun. Aktuálně se pracuje na projektové dokumentaci pro stavební povolení a provedení stavby.