V Rakousku a východním Německu se minulou neděli konaly volby. O obou zemích se mluví jako o zemích hodně odlišných, přestože je v nich dost podobností. Po uplynulé neděli lze konstatovat, že přibližně stejné procento je v obou zemích množství voličů podporujících fašistické touhy některých politiků.
Rakousku (10 zemí) získala pravicová extremistická Strana svobodných (FPÖ) 29 procent hlasů, ve východoněmeckých zemích Braniborsko, Sasko a Durynsko získali pravicoví extremisté z Alternativy pro Německo (AfD) 29 až 33 procent hlasů.
Jak v Rakousku tak v Durynsku, kde se vítězové voleb dostali do stejné pozice jako vítězné Babišovo ANO v roce 2021 v ČR. je touha vítězů voleb být v čele vlády. Zatím je snaha vytvářet koalice poražených, protože s vítězi voleb úspěšnější strany do koalice nepůjdou. Lídr ÖVP a kancléř Karl Nehammer v úterý řekl, že by byl pro, kdyby FPÖ navrhla někoho do funkce předsedy parlamentu. Z jeho pohledu je také „tradiční, že kdokoli vyhrál volby, má za úkol vést průzkumná jednání“. Očekává se, že Rakousku si po čase opět ujme vlády výbušná Velká koalice zdánlivě podobně zaměřených, ale ideově odlišných stran ÖVP a SPÖ.
Podobná situace je v Durynsku, kde se diskutuje jen o sestavení "ostružinové koalice" ze stran CDU, SPD a BSW. AfD se může jen krčit na prvním místě, jako by svobodné demokratické volby nebyly. Trochu odlišné je mediální hodnocení voleb. Zatímco v Rakousku se tvrdí, že za příčinou úspěchu extrémistů je úpadek tradičních hlavních stran, v Německu je uváděna nespokojenost obyvatelstva
Žádné komentáře:
Okomentovat