Výsledky voleb ve třech východoněmeckých zemích se dají pro strany vládní koalice v Berlíně označit jako katastrofální, v Durynsku měly všechny tři strany dohromady 10,4 procent. SPD (Sociální demokracie) získala 6,1 procenta a jak Zelení, tak FDP (Svobodní demokraté) se nedostali do parlamentu. V Sasku to bylo 12,4 procenta a SPD se 7,3 procenty a Zelení s těsnými 5,1 procenty budou v parlamentu zastoupeni. Výjimkou je Braniborsko, kde se Zelení a FDP také nedostali do parlamentu, ale Sociální demokracie získala 30,9 procent těsně před AfD s 29,2 procenty. Ministerský předseda zemské vlády Dietmar Woidke z SPD, který je v Braniborsku oblíbený, se rozhodl vzdát podpory z Berlína a absolvoval celou kampaň bez přispění neoblíbeného spolkového kancléře Olafa Scholzeho.
Vítězem voleb byla jednoznačně AfD a zcela nové uskupení BSW ,které v době voleb nemělo ani stranický program. Obě dvě strany jsou protestními hnutími v opozici k tradičním masovým stranám. Zatímco AfD je nacionálně pravicová strana, snaží se BSW oslovit voliče levicovou politikou s konzervativními elementy. Společný oběma hnutím je požadavek zastavení migrace a zajištění míru (Friedenssicherung). Zajištěním míru je myšleno zastavení vojenské pomoci a ukončení války na Ukrajině vyjednáváním, přičemž Kyjev bude akceptovat podmínky Moskvy. Ve všech třech zemích volilo zhruba 30 procent voličů AfD a výsledky BSW se pohybovaly mezi 11 a 16 procenty. Jinak formulováno se více jak 40 procent voličů jasně vymezilo proti migraci a pro ukončení podpory Ukrajiny.
Reakce politického Berlína a hlavních médií byla předvídatelná, proto nepřekvapila. Voliči AfD byli označeni za nacisty. Všechny strany se vymezily proti spolupráci s AfD, a to i za cenu utváření programově si zcela odporujících koalic s jediným cílem, zabránit AfD dostat se k moci, čímž ale ignorují politickou vůli jedné třetiny voličů. Standardním je také nařčení z populismu, ačkoliv je dnes populismus v celém politickém spektru všudypřítomný. Například z obav z vítězství AfD zorganizovala vládní koalice ještě těsně před volbami odsun 28 Afghánců, kteří seděli v německých vězeních za obzvlášť těžké zločiny, aby demonstrovala svou snahu řešit migrační krizi. A v hlavním městě se Zelení snaží profilovat s požadavkem zrušit dětem ve školách domácí úkoly. Přitom v Durynsku bylo jako druhé hlavní téma hned za migrací právě špatný stav vzdělávacího systému.
Analýza volebních výsledků ale nabízí mnohem komplexnější obraz východoněmecké reality a z ní vyplývajících rozhodnutí u volebních uren. Zcela neočekávaným je zjištění, že nejmladší generace voličů do 30 let volila AfD. V Durynsku ji volilo 35 procent z této věkové skupiny, v Sasku 29 procent a v Braniborsku 32 procent.
Podle průzkumů se u dospívající generace začíná projevovat negativní dopad z neustálého zdůrazňování hrozících katastrof, které vyvolávají pocit nejistoty a strachu z budoucnosti. Nejmladší voliči byli během svého života konfrontováni s celou řadou krizí. Finanční, realitní, covidová, migrační, energetická nebo krize na Ukrajině, a to vše zarámované permanentním klimatickým kolapsem. Proto považuje nejmladší generace stranu Zelených za extrémistickou a stranu zákazů. V západní části Německa si to myslí 25 procent a ve východní části 30 procent nejmladších voličů. Program strany zelených tento dojem potvrzuje. V zásadě požaduje ochranu životního prostředí, ale nebere ohled na lidské potřeby. Ochrana přírody před člověkem má přednost před tématy kriminality migrantů nebo nedostupnosti bydlení.
Přes nechráněné hranice přišlo jen v roce 2023 vice než 300 000 migrantů. Více jak 10 000 útoků nožem a 400 mrtvých nebo skupinová znásilnění zcela prokazatelně souvisí s migrací. Ideologická zaslepenost Zelených ale nechce mentální stres, ve kterém se německá společnost nachází, akceptovat a koncentruje se na prosazení zákazu jaderných elektráren nebo spalovacích motorů.
Dalším faktorem, který má vliv na volební výsledek, je odlišná demografická struktura východní části Německa. Po sjednocení se přestěhovalo několik milionů východních Němců do západní části. Tato migrace způsobila, že ti schopnější, mladší, a především ženy odešli. Ti méně aktivnější a starší zůstali a obzvláště ve venkovských oblastech je patrná převaha mužského obyvatelstva. Durynsko mělo v roce 1990 okolo 2,6 milionu obyvatel, v roce 2024 již jen 2,1 milionu a průměrný věk stoupl na 47,6 let.
Ve východním Německu chybí také velké městské aglomerace, které jsou svým urbánním charakterem a univerzitním prostředím důležité pro utváření nových, často postmateriálních ideí, které jsou vlastní voličské základně Zelených. Ve východním Německu je volič v průměru starší než v západní části a je méně ovlivňován ideami mladších generací z velkoměstského prostředí.
Odliv nejmladších generací vede u starší části populace k mentálnímu zabarikádování, opírajícímu se o životní zkušenost v komunistickém režimu, který již ale neexistuje, a tato mentální barikáda není narušována impulsy mladší generace, tak jak je tomu v západním Německu. Nejmladší generace proto ve východním Německu chybí i jako spojující článek v celoněmeckém kontextu.
Nezpracované trauma sjednocení je dalším důvodem ovlivňujícím volební chování východních Němců. Západ má monopol výkladu a určuje, co je správné, nebo špatné. Elity jsou kompletně importované ze západní části. V politických stranách, u velkých firem, na univerzitách, v mediích nebo v justičním systému je vedení obsazeno pracovníky ze západního Německa.
Ekonomicky bylo sjednocení pro východní Němce velice tvrdým přistáním. Jejich země byla deindustrializována a ztráta pracovních míst se později interpretovala jako přínos ke snížení emisí CO₂. Jejich vzdělání a kvalifikace nový společný stát neuznával. Přišli o své úspory a čekalo je přeškolení nebo sociální dávky. Mnozí z nich měli pocit ponížení, cítili se jako občané druhé kategorie. Když v roce 2015 přišlo do Německa přes milion migrantů, tak byli svědkem západoněmecké solidarity, které se jim nikdy nedostalo. Současně vidí východní Němci migranty jako lidi, kteří právní stát a jeho normy odmítají, ale jeho výhody rádi přijímají. Oni sami se museli přizpůsobit a překonat mnoho překážek, aby se do systému integrovali, a to očekávají i od nově příchozích. Na východě Německa má mnoho lidí pocit, že nemohou demokracii ovlivnit volbami ve svůj prospěch, a proto ztrácejí zábrany volit extrémní strany.
Při celkově se zhoršující ekonomické kondici Německa pak hrají v politickém životě stále větší roli emoce a na vzestupu jsou strany, které jsou schopné tyto emoce oslovit a nabídnout jednoduchá a srozumitelná řešení. Ale možná jen východní Německo předběhlo v politickém vývoji západní část, kde ještě pořád dominují tradiční masové strany. Klasické masové strany přitom stojí před neřešitelným problémem. Na jedné straně podporují fragmentaci společnosti vytvářením dalších a dalších skupin, které jsou údajně diskriminovány a potřebují ochranu, a na straně druhé chtějí širokou voličskou podporu.
Zdroj: Přítomnost
Žádné komentáře:
Okomentovat