"Jsem europoslanec, jsem někdo, mám imunitu a policie je na mně krátká." říká sebevědomý pohled mladého muže, narychlo vykvašeného politika. Nabob se prý veřejně chvástal, že se svým autem jel po dálnici přes 200 kilometrů v hodině.
Jel na dálnici přes 200 kilometrů v hodině a ještě se tím chlubí. Europoslanec Filip Turek si zřejmě myslí, že pro něj neplatí zákony a může si všechno dovolit. Připomíná způsoby malého děcka, které je přesvědčeno, že smí všechno a ostatní ho můžou maximálně obdivovat a pochválit.
Prý to podle Turka bylo v Německu, kde by to mohlo být v pořádku, protože tam předpisy na dálnicích neomezují rychlost. Svědci však uvádějí, že Turek prachsprostě lže, že ta dálnice je ve skutečnosti D5 v České republice na Plzeňsku, kde je povolena rychlost 130 km za hodinu. Ty německé vypadají jinak.
V každém případě však přepisy v ČR i v Německu zakazují používání mobilu za jízdy. V SRN je za to pokuta 100 – 200 euro a hrozí i sebrání řidičáku.
Dotyčný se údajně hlásí ke konzervativním hodnotám. K nim také patří úcta k zákonu. Nikoliv pohrdání právem a ještě se tím veřejně chlubit. To je projev křupanské anarchie.
Hlásat veřejně, že právní normy platí jen pro lid prostý, vypadá jako papalášství nejhrubšího zrna. Problém je v tom, že Turek oslovil spoustu mladých obdivovatelů, pro které je vysoká rychlost na silnici vzorem k napodobení, znakem síly, krásy, odvahy a především mládí. A mladí se za všech okolností musí od lidí starých a rozvážných lišit. Na dálnicích možná leží volební hlasy pro Turky.
U mladých politiků nejsou důležité ústní projevy, ale vizáž, mladá tvář, moderní účes a široko daleko zářící sebevědomí. Stačí vzpomenou Vladimíra Dlouhého, jemuž po listopadu volební hlasy nezajišťovala předchozí funkce předsedy KSČ v Prognostickém ústavu, ale mladá tvář. Nebo Petra Busková či Stanislav Gross, kterým stačilo objevit se před kamerami, a hlasy se jen hrnuly.
Nespokojený volič se domnívá, že příčinou jeho problémů jsou stávající staří politici, že změnu v jeho prospěch mohou provést nejlépe politici mladí. Mládí je také relativní pojem. Když byl kdysi do čela sovětských komunistů zvolen Michajl Gorbačov, tak se u nás všichni těšili, že vedení východního bloku konečně převezme mladý člověk. Gorbačovovi bylo 55 let, tedy byl ve věku, s nímž člověk dnes u českých podnikatelů při shánění práce těžko obstojí.
Žádné komentáře:
Okomentovat