„Patříme na Západ,“ tvrdí dnes mnoho českých politiků, intelektuálů i pracujících občanů. Volání směrem k Západu však mělo smysl v 90. letech minulého století. Byla jím myšlena zejména touha po svobodě, demokracii, tržní ekonomce a především po neomezeném konzumu a po elitářství, povyšování nad ostatní evropské země.
Česká politická a intelektuální elita sice ve své většině – na rozdíl od Polska a Maďarska – spojila svůj osud se západní Evropou a Německem, a to bez sebemenší pochybnosti, Západ se ovšem za posledních 30 let výrazně proměnil. Evropská unie je po Lisabonské smlouvě zcela jiným společenstvím. Podlehla vlivu ideologií přicházejících především z Německa a nasměřovala Evropu k ekonomickému, technologickému, demokratickému a civilizačnímu úpadku. Zaostávání vůči ostatním velmocem a geopolitický význam Evropy se pohybují na sestupné trajektorii. Rozhodovací procesy jsou dnes nastaveny tak, aby výsledky voleb a demokratická rozhodování měly jen omezený vliv a skutečná moc byla přenesena na eurobyrokracii, evropské soudy a nadnárodní organizace. To vše navíc v situaci, kdy je stále zřetelnější, že klíčoví hráči unie, zejména Francie a Německo, každý po svém používá unii k prosazovaní svých vlastních zájmů, často bez ohledu na ostatní členské státy.
Odpor proti unijní poslušnosti přichází hlavně z Maďarska. Vzhled i atmosféra Budapešti, fyzicky přítomné monumentální odkazy na imperiální minulost, spolu se sebevědomým historickým povědomím, možná vysvětlují, proč maďarská politická reprezentace netrpí žádnými komplexy malosti a jedná s evropskými mocnostmi jako rovný s rovným. Je to maďarská tradice. Maďarů je totiž víc mimo Maďarsko než v Maďarsku. Balkán, Rakousko, Slovensko, Ukrajina mají maďarské menšiny, které by chtěly být v Maďarsku, ale i s územím, či celými státy, ve kterých se nalézají. A Orbán se považuje za představitele všech Maďarů, domácích i zahraničních.
V České republice pokračuje jednání o nové vládě. Vztah země k EU je patrně jedním ze základních bodů jednání. Otázkou je vztah k rebelujícímu Maďarsku. Budoucí premiér Babiš se zřejmě jednoznačně nepostaví na žádnou stranu, EU potřebuje z ekonomických důvodů, s Orbánem se nehodlá rozkmotřit protože má stejné názory na některé politické problémy.
Žádné komentáře:
Okomentovat