Přijde s novou vládou lidskost?

 Obyvatelstvo České republiky není z velké části spokojeno se současným režimem. Mnoho lidí vzpomíná na dobu před rokem 1989 s nostalgií. A to nejen mnozí staří lidé, ale i jejich děti a dokonce i vnoučata. A to nejen vesničané bez diplomů, ale i studenti a IT specialisté. Jistota a pořádek se pro ně staly obrazy oné vytoužené minulosti, přestože byla jiná demokracie. Život byl v socialistickém Československu určen a zaručen na vysoké úrovni. 

Mladí lidé, kteří dnes žijí v představách o úspěšné kariéře, naslouchají svým prarodičům, kteří vzpomínají na pohodový život v Československu. Vysněný úspěch a rychlé bohatství po vzoru postsocialistických převlékačů kabátů jsou většině mladých lidí najednou nedostupné, pád na tvrdou zemi je bolestný.

Staří lidé v listopadu 1989 vycházeli na prochladlá náměstí českých měst, neboť toužili opustit SSSR a stát se součástí západní Evropy s plnými obchody a naleštěnými silnými auty. Ne všem takový návrat byl dopřán.

 Evropa je nepodvedla, vyhlídky na kvalitu života, nemluvě o právu a svobodě, vyžadují dlouhý čas. Všude v postkomunistickém světě si lidé mysleli, že od Nového roku budou žít jako na Západě, a pracovat starým způsobem, jak byli zvyklí za socialistických časů, kdy byli odměňováni za pracovní výkon kombinovaný s loajalitou a nezajímalo je jestli jejich práce má ekonomický smysl.

Jak se nyní ukázalo, rok 1989 přinesl sice osvobození od SSSR, ale v žádném případě  vnitřní osvobození od socialistického způsobu života.

Podle vyjadřování několika jedinců je nesmyslem tvrzení, že většina lidí v bývalých východoevropských satelitech SSSR se 35 let po dosažení svobody chce vrátit k Moskvě. Je zde však, především na venkově, stále silnější pocit beznaděje, obav z budoucnosti. Zásluhou neschopnosti nových majitelů končí na venkově další a další kdysi dobře prosperující průmyslové podniky (papírny, sklárny, strojírny, textilky atd.). Najít v okruhu 15 km od vesnice zaměstnání je dnes těžké, dříve v nejhorším případě byl po ruce zemědělský podnik v místě. Stejně obtížné je zásobování i základními životními potřebami a veřejná doprava. Bez auta na venkově je život nesnesitelný.

Volby přinesly určitou naději, že Babišova pravicová vláda bude mít lidskou tvář. Sliby to naznačovaly, ale ani lidskost není zadarmo. Pokud se nepodaří zastavit nejméně 100 miliard daňových úniků, bude erár pořád prázdný.