Ani sebelepší volební zákon nemůže dostát ústavnímu ideálu o rovnosti všech hlasů, pokud jsou rozdíly v lidnatosti volebních obvodů propastné jako v ČR. V historii samostatné České republiky tomu přitom takto nebylo vždy. Původní zákon z roku 1995 počítal jen s osmi volebními obvody většími než dnešní kraje, přičemž z každého z nich mohlo vzejít 14 až 41 poslanců.
Jenže v roce 1998 přišla takzvaná opoziční smlouva. V ní se tehdejší šéf ČSSD Miloš Zeman s tehdejším předsedou ODS Václavem Klausem dohodli, že systém změní tak, aby nahrával jejich (tehdy velkým) stranám. Chtěli prosadit radikální navýšení počtu obvodů na 35. Systém s takto malými obvody by vliv malých subjektů minimalizoval.
Do plánů ČSSD a ODS však tehdy zasáhl prezident Václav Havel. Novelu vetoval a obrátil se na Ústavní soud. A ten mu dal za pravdu. Po zásahu soudu vznikl současný systém, v němž hranice volebních obvodů kopírují kraje, které právě tehdy (v roce 2000) vznikly.
Největší nedostatky původního volebního systému odstranila teprve novela volebního zákona z roku 2021. Díky ní mají malé strany, na které se navzdory relativně vysokému počtu hlasů v některém z krajů nedostane, šanci na zisk poslaneckého mandátu ve druhém skrutiniu. V tomto druhém kole přidělování poslaneckých křesel se totiž porovnávají propadlé zbytky nikoli jen v rámci kraje, ale celostátně.
Přesto i podle nových pravidel platí, že velké strany mají ve sněmovně relativně větší zastoupení než menší subjekty. Kandidáti velkých stran v lidnatých krajích to prostě stále mají výrazně snazší než zástupci malých stran v malých krajích.
Před čtyřmi lety už Češi volili podle nového systému. Kvůli tomu, že propadl rekordní milion hlasů a do sněmovny se probojovaly jen dvě strany (ANO a SPD) a dvě koalice (Spolu a Piráti + STAN), bral každý úspěšný subjekt v každém kraji alespoň jednoho poslance.
Karlovarští voliči to mají o hodně těžší než Středočeši. Pokud chtějí do sněmovny poslat politika, který kandiduje v jejich kraji, musejí mu dát minimálně 11 procent svých hlasů. Menší strany v malých krajích zkrátka "ostrouhají". V těch velkých se naopak může stát poslancem i kandidát, jehož strana v regionu získala třeba jen tři procenta hlasů. A to není jediný z nedostatků volebního systému.
V Praze stačí k zvolení 3,4% hlasů, v Moravskoslezském kraji 3,3% hlasů, v Jihomoravském 3,2% a ve Středočeském 2,9%.
Žádné komentáře:
Okomentovat