Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

úterý 7. května 2024

Vláda ODS se tak jako kdysi henleinovci bije za menšinu, alu tu nejbohatší

 Nejbohatším oligarchickým rodinám ministři "odpovědné" Fialovy vlády, která nenechá nikoho padnout, tolik nadělili jako SantaKlaus, děda Mráz a Ježíšek dohromady za tisíce a tisíce let. Fosilním a energo baronům bez rozdílu. Bankám bez rozdílu původu. Provozovatelům bytových lumpáren. Zahraničním supermarketům v Česku, ale i v sousedních zemích. Zbrojařům dodávajícím podporujícím ODS. Každý jeden z nich si poctivě odnesl z peněženek našich občanů v době krize ohromné balíky miliard za nadšeného výskotu a hýkání z ODS. 

Zaplatili jsme nejvyššími cenami a byli jsme potrestáni obludným poklesem výdajů na nehodné zřetele života v českém ráji. Došlo tedy na vědu a výzkum, došlo na školství i zdravotnictví, došlo na důchodce, došlo na zdravotně postižené. Reálné platy i přes fabulace premiéra i ministra financí dosáhnou dob minulých až někdy koncem desetiletí. 

Dluhy, co tady po odpovědné ODS zůstanou, budou splácet další a další generace. Odvaha postavit se po stranické linii OZE a zeleným technologiím v kontrastu neutuchající dotační podpory uhelných baronů a jaderné energetice bude konečná pro jakýkoli průmysl v budoucích Čechách, Moravě i Slezsku. 

Postavit a nejdráž umíme. Postavit nejpomaleji zvládáme. Mít nejvyšší ceny za elektřinu v EU pro firmy i občany nevadí, už jsme si to vyzkoušeli, už jsme zvyklí.

Hnutí ANO neslouží Rusku, jak se snaží vší silou vůle dokázat neúspěšná koalice SPOLU. Plně vládě nakloněný prezident poskakuje po republice jako kůzle s šedivými vousy. Koalice dělá vše, aby volič zapomněl na minulost vlády SPOLU, aby se plně nechal obludit dezinformacemi různých směrů a nenáviděl Babiše a ANO.

Zdroj: BL





sobota 4. května 2024

České děti jsou i ve školách vydány na pospas mobilnímu zlu

 Na Slovensku je připravován zákon, podle něhož používání mobilních telefonů ve školách má být značně omezené nebo přímo zakázané. Jak lze už řadu let pozorovat, Slováci se sice v politice pohybují od zdi ke zdi, ale když jde o zdraví občanů, a zvláště dětí, dovedou jednat daleko rozumněji než  politici čeští. 

Dle vyjádření českého ministerstva školství nikdo nemá kompetence k zásahu ohledně používání mobilů v čase výuky. K čemu jinému se může dospět u kulatých stolů v Senátu a ve Sněmovně?

Vyslechl jsem o mobilech v českých školách nedávno na ČRo Plus diskusi dvou jakýchsi znalců. A nevěřil jsem svým uším, když jsem slyšel, co se ve školách děje. Jeden se přikláněl k názoru, že by během vyučování měly být chytré telefony vypnuty, zapínat by se měly jen o přestávkách. Druhý diskutér byl zásadně proti vypínání, tvrdil, že mobily jsou důležitým pomocníkem při vyučování. Nepochopil jsem ani jednoho. 

V současné době není již pochyb o tom, že jak fyzické, tak mentální zdraví dětí a mládeže se v poslední době značně zhoršuje. Je prokázáno, že zhoršení je přímo úměrné času stráveném na mobilních telefonech. Užívání mobilů dětmi je přímo spojené s nárůstem úzkosti, deprese, šikanování, se zhoršením výsledků ve standardizovaných testech, s nárůstem obezity a s rozkladem rodinných i sociálních vztahů.

Zpět na Slovensko!  Všechny skupiny ve slovenské společnosti – od politiků vládních i opozičních po organizace rodičů a učitelů – samy žádají o zrušení mobilů při školní výuce. Na Slovensku mají i mládežnický parlament (v ČR nikoli), a i ten jednoznačně žádal o omezení možnosti používat mobily ve školách.


pátek 3. května 2024

České členství v Evropské unii je sice rozpačité, ale výhodné

Už 20 let je Česká republika členským státem Evropské unie. Pro většinu lidí je to dnes samozřejmost jako to, že slunce ráno vychází a večer zapadá. Když se vrátím o nějakých 40 let zpět, musím přiznat, že tenkrát při každodenním sledování rakouských televizních zpráv (Zeit im Bild) mě nikdy nenapadlo, že český premiér někdy bude ve skupině politiků EHS (dnes EU), kteří se na závěr úspěšných summitů nechávali zvěčnit pro světová media. 

Před 40 lety Rakousko ještě zdaleka nebylo členem EU, avšak měl jsem dojem, že Rakušané o Společenství vědí víc než ti, kteří v něm jsou. Vídeňská televize (ÖRF) byla také zdrojem informací o dění v Praze a Bratislavě. Rakouské kamery natáčely disidenty i jejich pronásledovatele. V listopadu 1989 proto například Václav Havel pro mne vůbec nebyl neznámou tváří. V 80. letech se vídeňská televize v mnohém značně lišila od pražské. Nechápal jsem časté zveřejňování korupčních a jiných afér rakouských vysokých politiků. To v socialistickém Československu možné nebylo, tady oficiálně bylo všechno správné a všichni politici bezúhonní. Nechápal jsem také dotěrnou reklamu, která doprovázela každý pořad televize a hloupě se opakovala. 

O státech sdružených v EHS se v československé veřejnosti toho moc nevědělo, Rudé právo, jehož články kopírovaly ostatní noviny, mělo jiné starosti. Televize ukázala ze Západu jen to horší, například demonstrace a stávky. Pražané tenkrát chtěli, aby se u nás žilo jako v Bavorsku a Rakousku, aby byly v obchodech banány, aby bylo možné za koruny koupit moderní automobil a aby se dalo se volně cestovat po světě. Ze Západu totiž k nám občas s naleštěným silným vozem nějaký turista či obchodník zavítal, pustil valuty a vyvolal nesplnitelné touhy. Na venkově, především v zemědělství, v 80. letech minulého století vládla spokojenost. Největší dřinu převzaly stroje, potravin bylo dost na stůl i do mrazáku, v garážích odpočívaly levné Moskviče. O cestování a povalování u moře venkov nestál, stačil mu tu a tam nákupní autobusový zájezd do Drážďan nebo Krakova. 

40 let se říkalo, "že komunistický režim musí rupnout," ale na to rupnutí prakticky nikdo nebyl připraven, ani disidenti, kteří jako neoficiální opozice jen chtěli lidskými právy vydírat zoufalou komunistickou vládu. Odstartoval to Gorbačov: 

Michail Gorbačov po svém zvolení do čela ÚV KSSS v roce 1985 věděl, v jakém úpadku, zásluhou lpění na stalinských velmocenských zvycích, je sovětské hospodářství. Krk komunistickému  zřízení SSSR zřejmě úplně podříznout nechtěl, chtěl ukončením příprav na "hvězdné války" do Východu naroubovat  něco dobrého ze Západu. Věděl také, že ekonomicky i politicky bloudící je nejen Sovětský svaz, ale i státy dobrovolně-povinně zapojené ve Varšavské smlouvě a v RVHP. Pustil tedy jejich komunistické vlády k vodě, ať se samy starají o své chlívečky.  

Evropské hospodářské společenství, které po odstranění obchodních problémů na státních hranicích  prosperovalo a mohlo v 80. letech už mezi sebe přijímat další státy. Průmysl EHS byl zásluhou imigrantů z Turecka, Balkánu a Afriky jakžtakž vyřešen, starosti dělaly potraviny. Důvodem nepokojů, revolucí a válek vždy v minulosti býval hlad. Dostatek zdravých potravin se jako sociální program šťastně stal hlavním pilířem EHS - a dodnes je pilířem EU. 

Zemědělství v původních zemích EHS bylo založeno na tradičních malých rodinných závodech, jejichž majitelé však už nechtěli pracovat téměř zadarmo, v porovnání s průmyslem, hledali si druhá dobře honorovaná zaměstnání a zemědělskou výrobu omezovali. Zachování zemědělské výroby a dostatku potravin mohly v EHS vyřešit jen dotace. Jednalo se v podstatě o sociální program, který měl životní úroveň zemědělských rodin přiblížit ostatním vrstvám a bránit v odchodu lidí z venkova. Tento způsob zemědělských dotací dostal ďábelskou tvář po roce 1989 a především po rozšíření EU v roce 2004, kdy původně sociální podporu začaly pobírat až tisíckrát větší postsocialistické zemědělské podniky české, slovenské a jiné, které ji nepotřebují. Přestože celkově výroba potravin, export a zásobování v zemích EU funguje dobře, je dotování zemědělství také jednou z příčin pomyslné opony spouštěné mezi starými a novými zeměmi EU.     

Bývalý komunistický ekonom je něco jako bývalý Afričan, RVHP má v krvi. Vizí komunistického ekonoma Klause patrně je držet Prahu v bezpečné vzdálenosti od Unie, abychom se nenakazili něčím jiným než sobectvím, rebelantstvím, nacionalismem a rozklíženou společnosti. Přibližně to, co hlásají Klaus, Zahradil, Babiš, Okamura a další populisté, požadují od našeho členství v EU už 20 let v Rusku putinovci. "Vstoupil jsem do KSČ, abych ji mohl rozbíjet zevnitř,"  po listopadu 1989 tvrdil při zahazování komunistické legitimace nejeden komunista. Totéž nepřímo i přímo naznačují o českém vstupu do EU klausovci a ostatní komunisté a vlastenci. Také zásluhou jejich nepřizpůsobivostí Česká republika promarnila mnoho let, kdy mohla být považována za spolehlivý a solidární stát a její slovo v EU bylo bráno vážně.

Jestliže ČR je v Bruselu jen do počtu, fotografovaní premiéři se ztrácejí mezi ostatními, doma  je přínos členství v EU značný. Nenajde se snad obec ve které nějaká stavba nebyla z větší části financována Evropskou unií. Železnice, silnice, školy, nemocnice, veřejné budovy a další stavby jsou stavěny za peníze z Bruselu. Bez peněz z EU by živořilo nejen výše zmíněné české zemědělství, ale i jiné nevýnosné podniky a organizace, pokud by nezanikly. Že obrovskou výhodou je bezcelní vývoz a dovoz zboží, musí přiznat i euroskeptici. Po vízových a celních kontrolách na hranicích se snad nikomu nestýská. Banánů je v obchodech dost a jsou levnější než brambory. Materiální výhody nejsou všechno, důležitý je pocit, že jsme součástí všestranně nejvyspělejší unie světa.


středa 1. května 2024

Německá jízdenka zlepšila městský socializmus

Již rok je v Německu k dispozici jízdenka za cenu 49 eur/rok: celostátní platná jízdenka na veškerou místní a regionální hromadnou dopravu. Je  všeobecně oslavována jako úspěch. Podle Svazu dopravních podniků (VDV). systémy – nyní má měsíčně v průměru 11,2 milionu přihlášených lidí. Celkově asi každý čtvrtý člověk vyzkoušel Deutschlandticket alespoň jednou v prvním roce. Odezva je převážně pozitivní.

"Jízdenka za 49 eur na rok – to je to nejlepší, co ministr dopravy Volker Wissing během svého působení v úřadu zatím dosáhl,“ říká odbornice Greenpeace na mobilitu Marissa Reisererová. "V MHD se opět výrazně zvýšil počet cestujících. Spousta lidí začala znovu využívat autobusy a vlaky. A to je skvělé a pro životní prostředí neuvěřitelně důležité."

Přichází vážná kritika ze strany organizace na ochranu životního prostředí s německým sídlem v Hamburku. „Nemůže být nadále, aby skutečně dobrá nabídka dopravy byla jen pro lidi ve velkých městech a všichni ostatní na tom prohrávali." Lidem ve venkovských oblastech se jízdenka za 49 eur nevyplatí, protože jejich bydliště nejsou napojeno na veřejnou dopravu nebo autobusy či vlaky prostě jezdí jen sporadicky.

úterý 30. dubna 2024

Saharský písek opět nad hlavami Evropanů

 Dnes, 30. dubna 2024, má být v ve střední Evropě opět prašno: Podle meteorologů přinese vysoký vzdušný proud opět jemný saharský písek ze severní Afriky.

Podle meteorologů proto může obloha dostat mlhavý nádech. V některých případech se schová za mrakem slunce, i když bude velmi teplo. Písek může cestovat na tak velké vzdálenosti, protože mezi Afrikou a Španělskem je oblast nízkého tlaku. S jihozápadním větrným prouděním se teplý subtropický vzduch dostává do střední Evropy a s ním i saharský prach. Tento obzvláště rychlý a silný větrný proud se nazývá také "tryskové proudění". Očekává se proto silný vítr.

Vzhledem k tomu, že se v úterý neočekává déšť, nedojde k takzvanému "krvavému dešti". Co však mohou očekávat majitelé automobilů, to je hnědo-načervenalý prach. Naposledy to bylo před třemi týdny. Do konce týdne by měl fenomén saharského písku podle odborníků skončit. Poté se očekává, že počasí bude proměnlivější a deštivější.

CO S PRACHEM NA KAROSÉRII?

Neodstraňujte nasucho hadříkem, mohlo by dojít k poškrábání

Použijte velké množství vody a několikrát opláchněte

Výhodné je použití vysokotlakého čističe

Místo ručního mytí je lepší myčka aut

Vnitřek vozu dobře vysajte a teprve poté jej otřete mokrým hadrem

Vyměňte pylový filtr, pokud je starší

pátek 26. dubna 2024

17. týden 2024 v EU

 Pondělí 22. dubna 2024

Rada přijala rozhodnutí o uzavření dohody o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem. Jde o první dvoustrannou rámcovou dohodu mezi EU a Japonskem, která má stanovit zastřešující rámec pro posílenou politickou a hospodářskou spolupráci.


Středa 24. dubna

Belgické předsednictví aktivovalo unijní mechanismus pro reakci na krize, a to v souvislosti s údajným rizikem zahraničního vměšování do nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Členské státy a unijní orgány by si měly mimo jiné ve větší míře vyměňovat informace a poznatky v těchto věcech. (Mechanismus integrované politické reakce EU na krize je upraven v prováděcím rozhodnutí Rady č. 2018/1993.)


Čtvrtek 25. dubna

Komise už třetí rok za sebou udělovala své ceny „Evropská hlavní města začleňování a rozmanitosti“ (European Capitals of Inclusion and Diversity Awards). Cena se uděluje „za práci, kterou vykonala města, obce nebo regiony v Evropě na podporu začleňování a vytváření společnosti bez diskriminace“. Oceněny v různých kategoriích byly např. Záhřeb, Lublaň nebo italská Corbetta.

Francouzský prezident Emmanuel Macron pronesl na pařížské Sorboně další sáhodlouhý projev o evropské integraci. Navázal tak na svůj známý proslov ze září 2017 (kterému se podrobně věnuji v knize Unie ve stínu brexitu). Chce bojovat za „jednotnější, svrchovanější a demokratičtější“ Evropu. Mimo jiné mluvil o nutnosti posílit konkurenceschopnost evropských podniků a zbavit se závislosti na dovozu klíčových surovin z třetích zemí. Unie prý také musí posílit svou obranu a vlastní zbrojovky.


Z plenárního zasedání EP (22.–25. dubna)

Evropský parlament na svém dubnovém plenárním zasedání schválil velké množství legislativních návrhů, aby mohly být přijaty ještě za tohoto institucionálního cyklu. Jde mimo jiné o:

(velmi sporný) návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti;

(neméně sporný, protože Istanbulskou úmluvou zavánějící) návrh směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí;

návrh reformy fiskálních pravidel EU;

návrh směrnice o právu na opravu;

návrh na prodloužení pozastavení dovozních cel a kvót na dovoz ukrajinského zboží do EU;

návrh novely směrnice o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí;

návrh nařízení o obalech a obalových odpadech;

návrh na zpřísnění úpravy ochrany ovzduší.

Tyto a další návrhy ještě musí schválit Rada, k čemuž dojde v následujících týdnech.

čtvrtek 25. dubna 2024

Evropský parlament proti obalům pomalu a nesměle

 Poslanci EP ve středu ve Štrasburku odhlasovali od roku 2030 zákaz používání některých jednorázových obalů používaných při prodeji nezpracovaného čerstvé ovoce a zeleniny, a jednotlivých obalů, jako je například cukr. Cílem je do roku 2040 postupně snížit množství obalového odpadu v EU alespoň o 15 procent. (S konvičkou pro mléko se zatím chodit nebude.)

V budoucnu budou platit přísnější předpisy pro všechny obaly. Až na určité výjimky, například u textilu, keramiky nebo pryže, musí být všechny obaly recyklovatelné. U vnějších obalů nesmí podíl prázdného prostoru v budoucnu překročit 50 procent.

Od roku 2030 nesmí být neošetřené ovoce a zelenina vážící méně než jeden a půl kilogramu k dispozici v plastovém obalu. Další příklady: plastové nákupní tašky v supermarketu již nejsou nutné a kufr nebo taška nesmí v letadlech být zabaleny do plastu. V budoucnu se restauratéři budou muset smířit s tím, že si spotřebitelé přinesou vlastní nádoby na přepravu potravin. Kromě toho se očekává, že do konce desetiletí nabídnou deset procent svých produktů v opakovaně použitelných obalech.

Po hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu musí nová pravidla potvrdit také státy EU. Obvykle se jedná o formalitu. Podle nejnovějších údajů statistického úřadu EU Eurostat bylo v roce 2021 v EU vyprodukováno 188,7 kilogramů obalových odpadů na obyvatele.

Sdružení komunálních podniků uvítalo přijetí pravidel parlamentem. "Historicky vysokou úroveň obalového odpadu lze snížit pouze tehdy, bude-li podporováno opětovné použití a recyklace," uvedl místopředseda Komise Patrick Hasenkamp. 


Jak se připravujeme na válku

V roce 1935 mnozí čeští politici se probouzeli z národovecké kocoviny a hleděli na svět jako Alenka na Říši divů. Špagáty, kterými několik středoevropských zemí bylo v roce 1918 nakvap omotáno a nesourodý balík nazván Československem, začaly trouchnivět.

Slováci se zde vytrvale bouřily, odstrkovaní Němci v Sudetech se spojovali, a za hranicemi Hitler hrozil světovým mírem, až se mu povede odstranit Židy, komunisty a jiné nepřátele. Ministr zahraničí Beneš těsně před parlamentními volbami uzavřel nezávaznou a nevýhodnou spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem, přitom doma jako nedočkavý ratlík běhal z vlády a z parlamentu na Hrad přesvědčit se, jestli prezident Masaryk ještě dýchá. Ten doporučoval další a další vědecké ódy o vítězství nad Vídní a Římem. Sokolové se slétávali v župách i mimo ně, čs. armáda zřídila Ředitelství OP a Sudetoněmecká partaj tak nečekaně vyhrála parlamentní volby. 

Dneska děvče není doba na lásku, 

dnes musíme oba střádat na masku! 

Co je platno životní mít plán, 

když do toho vletí aeroplán. 

Zkrátka musíš, 

hned jak vstaneš po ránu, 

myslet na civilní ochranu!

Postavím Ti malý kryt, 

kam by nemoh yperit.

Až siréna začne houkat, 

odnikud tam nesmí foukat. 

Když nepřítel přiletí, 

počkáme až odletí - 

pak Ti vyznám lásku skrz gáz masku, 

než Ti zemřu v objetí.

V každém domě dneska najdeš pokyny, 

když je neznáš, 

tedy zajdeš na plyny. 

Proto nesmíš nic mít proti nim,

 když podle nich pokoj zatemním. 

Při cvičení nesmíš ani vypísknout, 

musíš se jen ke mně přitisknout!

Tuto píseň v roce 1937 nazpívala populární filmová herečka Věra Ferbasová (1913-1976). Tehdejší civilní obrana dnes legračně působí. V roce 1917 německá armáda poprvé vypustila na nepřítele plyn zvaný yperit. Žlutý opar, pach cibule a spálené gumy, výsledkem popálené sliznice a dlouhá krutá smrt. Bojové plyny však jsou pořád nebezpečné, ale k masovému zabíjení jsou vynalezeny dokonalejší zbraně, takže dnes se s plyny nepočítá. Ostatně s civilní obranou si česká veřejnost hlavy už dávno neláme. Jen se spoléhá na štěstí, že se rakety a drony nad české území nezatoulají, a pokud zatoulají, že z nich vypadnou matrjošky s letáky o míru a přátelství.

úterý 23. dubna 2024

16. týden 2024 v EU

 Pondělí 15. dubna 2024

Komise vydala kladné posouzení k ukrajinskému plánu na čerpání peněz z nového Nástroje pro Ukrajinu. V návaznosti na to navrhla Radě přijetí prováděcího rozhodnutí, na základě kterého by se měly Ukrajině zpřístupnit příslušné granty a půjčky (jež mohou v souhrnu dosáhnout výše až 50 miliard eur).

Úterý 16. dubna

Evropský parlament oznámil vítěze své filmové ceny LUX Audience Award, kterou každoročně uděluje ve spolupráci s Evropskou filmovou akademií. Vyhrál německý film Das Lehrerzimmer (Sborovna).

Komise vydala výroční zprávu o stavu schengenského prostoru. Tyto zprávy připravuje od roku 2022.

Čelní představitelé členských států, unijních institucí a zástupci odborů a podnikatelů v belgickém Hulpe podepsali deklaraci o budoucnosti Evropského pilíře sociálních práv. Pilíř je v deklaraci veleben a žádá se jeho aktivní prosazování.

Středa 17. dubna

Někdejší italský premiér Enrico Letta předložil Evropské radě rozsáhlou zprávu o stavu vnitřního trhu. (Takové zadání dostal od členských států a Komise v září 2023.) Zpráva s názvem „Mnohem více než jen trh“ obsahuje mimo jiné návrhy ohledně prohloubení unie kapitálových trhů a finančních služeb, integrace telekomunikačního trhu nebo reformy trhu s energiemi. Autor také rozvádí myšlenku zavedení páté svobody vnitřního trhu – vedle volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu by si představoval volný pohyb související s výzkumem, inovacemi a vzděláváním.

Středa 17. dubna a čtvrtek 18. dubna

V Bruselu se konalo mimořádné zasedání Evropské rady. Na programu byla zaprvé zahraničněpolitická témata – Ukrajina, situace na blízkém Východě a vztahy s Tureckem. V druhé části jednání vedoucí představitelé diskutovali o posílení konkurenceschopnosti EU a jejího vnitřního trhu (do tohoto kontextu zapadá výše uvedená Lettova zpráva). V přijatých závěrech se hovoří o potřebě „nové dohody pro konkurenceschopnost Evropy“ a o „vytvoření podmínek, které evropským hospodářským subjektům umožní využít příležitostí klimaticky neutrálního, digitálního a oběhového hospodářství“. Nemohu si zde odpustit dovětek, že veškeré úvahy o posílení konkurenceschopnosti Evropy jsou zcela marné, pokud zároveň budeme lpět na Zeleném údělu a Evropském pilíři sociálních práv, které nás táhnout přesně opačným směrem.

Pátek 19. dubna

Rada rozhodla o uvalení sankcí na čtyři fyzické osoby a dvě organizace z řad židovských osadníků na Západním břehu Jordánu za závažné porušování lidských práv Palestinců. Tyto osoby a subjekty byly zařazeny na seznam v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv

pondělí 22. dubna 2024

Neonacistická provokace v Hitlerově rodišti

 BRAUNAU. Tak jak se děje každoročně i letos se v den Hitlerových narozenin (*20. 4. 1889) u domu v rakouském Branau, němž se Hitler narodil, objevují různá individua, která svými gesty dávají najevo, že se hlásí k nacistické totalitě, která pod Hitlerovým vedení způsobila smrt několika milionů lidí.

Čtyři německé občany pozorovala hornorakouská policie v sobotu odpoledne při kladení bílých růží před rodným domem Adolfa Hitlera v Braunau. Čtyři němečtí občané, dvě sestry, 24 a 26 let, a také jejich 29- a 31letí partneři, vyrazili v sobotu odpoledne 20. dubna 2024 do Braunau, aby umístili bílé růže na okenní výklenky a uctili na památku Adolfa Hitlera. Fotili se před domem a 26letá žena přitom zdravila nacistickým pozdravem. Byla zadržena policejní hlídkou a převezena na policejní služebnu k výslechu. Udělala úplné přiznání. Uvedla, že pozdrav nemyslela vážně, prý se tak bavila.

S tím bavení to asi není tak jednoznačné, kriminalisté totiž na jejím mobilním telefonu našli relevantní historii chatu s ostatními účastníky, ve které byly zasílány zprávy a fotografie související s obdivem nacionálního socialismu. Všichni čtyři provokatéři jsou vyšetřováni státním zastupitelstvím v Riedu.


Slovenská vláda bude rokovať na družstve, ktoré patrí do skupiny Agrofert.

 Slovenská vláda plánuje v stredu (24. apríla) rokovať o poľnohospodárstve na družstve v Dolnej Krupej, ktoré patrí do skupiny Agrofert. Prekvapivé je, že o tomto výjazdovom rokovaní netuší viacero samosprávnych organizácií roľníkov. Rokovanie sa uskutoční na družstve, v ktorom je Emil Macho, predseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory, predsedom.


Situácia v poľnohospodárstve je napätá. Pôdohospodárska platobná agentúra nie je v dvadsiatom roku členstva v Európskej únii schopná vyplatiť európske priame platby tak, aby nevzbudzovala u poľnohospodárov nedôveru. Priame platby boli pritom každoročne len internou a administratívnou témou rezortu. Dnes sa dostávajú do pozornosti z dôvodu nárastu nervozity v rezorte a najnovšie sa zdá, že môžu byť aj témou zasadnutia Vlády Slovenskej republiky.

Mnohí poľnohospodári navyše namiesto očakávaných platieb dostávajú od Pôdohospodárskej platobnej agentúry správy o tom, že majú prostriedky vyplatené v minulých rokoch vrátiť.

Štvrtá vláda Roberta Fica vedie rezort pôdohospodárstva takmer presne pol roka. Zdá sa, že ani kampaň v roku 2024, ktorá začala v pondelok, nebude bezproblémová. Vláda by mala rokovať aj o problémoch agrosektoru v stredu v priestoroch Poľnohospodárskeho družstva v Dolnej Krupej. Dôvody, prečo majú šéfovia ďalších ministerstiev, ktoré môžu mať svoje problémy, hovoriť o poľnohospodárstve, nie sú úplne zrejmé. Agrorezort v posledných týždňoch nepostihla žiadna celospoločenská udalosť v podobe prírodnej katastrofy, prudkého prepadu cien komodít či náhleho šírenia ochorenia, ktoré je potrebné aktuálne riešiť na medzirezortnej úrovni.

Politické prepojenie

Zasadnutie sa uskutoční na jednom z poľnohospodárskych podnikov, ktoré majetkovo ovláda skupina Agrofert. Agrochemicko-potravinársky konglomerát v minulosti previedol Andrej Babiš na zverenecké fondy. Zverenecký fond predstavuje napríklad súbor obchodných podielov v rodinnom podniku, ktorý je vyčlenený pre osobitný účel a ktorý je spravovaný treťou osobou v prospech vopred určenej osoby.

Český expremiér a predseda politickej strany ANO Andrej Babiš na začiatku apríla, v posledný deň kampane pred druhým kolom prezidentských volieb na Slovensku podporil za prezidenta koaličného kandidáta Petra Pellegriniho.

Skutočná priorita

Napriek tomu, že správa o rokovaní vlády mala vraj prísť v piatok viacerým redakciám, samotné poľnohospodárske zväzy o tomto rokovaní nevedia. 

Samotné rokovanie sa začne v stredu 24. apríla o 10:00 v priestoroch družstva v Dolnej Krupej. Na webovej stránke úradu vlády zatiaľ nie sú zverejnené body, ktoré by sa týkali poľnohospodárstva. V doteraz zverejnenom programe stredajšieho rokovania je napríklad presun prostriedkov z ministerstva životného prostredia na ministerstvo zahraničných vecí, návrh plánu zahraničných stykov, či návrh na sudcov Všeobecného súdu EÚ a Európskeho súdu pre ľudské práva.

Zdroj: Juraj Huba - poľnoinfo.sk


čtvrtek 18. dubna 2024

30 km/hod začne v rakouských obcích platit 1. července

 Po dlouhém jednání poslanci rakouského parlamentu včera ve večerních hodinách odhlasovali zákon o snížení rychlosti v obcích na 30 km za hodinu. Zákon by měl vstoupit v platnost 1. července.

Nová vyhláška usnadní obcím a městům bezproblémové rychlé zavedení rychlostního limitu 30 km/h. Je to splnění dlouhodobého požadavku obcí. Ušetříte si tak mnoho byrokracie. Dosud platilo, že při žádostech o změny rychlostních limitů bylo nutné předložit posudky odborníků. V budoucnu již nebude nutné časově náročný postup. 

Reakce na novelu jsou smíšené: zatímco SP (socialisté) a Neos očekávají, že vše nakonec zůstane při starém, FP (svobodní) se obávají, že by to mohl být první krok k zavedení rychlostního limitu 30 km/h na celém území Rakouska. Koalice se naopak shodla na tom, že zahájila důležité bezpečnostní opatření. "Koneckonců, dvě třetiny dopravních nehod se denně stávají kvůli rychlosti," řekl Hermann Weratschnig, mluvčí Zelených pro dopravu.

Kromě rychlostních limitů dávají nové rakouské předpisy o silničním provozu obcím i další pravomoci: mohou samy měřit rychlost. Háček je v tom, že se vyžaduje souhlas spolkové země. "Předpokladem je regulace transferu příslušné země. To může být vydáno ihned po nabytí účinnosti novely (1. července)," informovalo ministerstvo dopravy.

V současné době je možnost radarových kontrol k dispozici pouze těm obcím, které mají obecní policii. V budoucnu by měřit rychlost mohly měřit všechny obce.

Za vedení trestního řízení jsou i nadále odpovědné okresní správní orgány. Tyto náklady mají být kompenzovány v případě, že pokuty jsou rozděleny v poměru 80 až 20 procent mezi společnost zabývající se správou silnic a úřad. To je to, co pozměňovací návrh stanoví. "Obecné pravidlo, že případné pokuty budou přínosem pro správce silnic," upřesnilo ministerstvo.

Nový zákon o silničním provozu ještě obsahuje výjimku, je možnost blikajících zelených světel na křižovatkách nebo příjezdových komunikacích – pokud opatření slouží ke zlepšení plynulosti dopravy.

středa 17. dubna 2024

Ohnivé koště reformátora Čulíka

 Jan Čulík, tvrdý mediální bijec napadeného židovského státu Izrael se v žebravém internetovém plátku Britské listy tentokrát pustil do českého obyvatelstva. A vzal to hezky od premiéra Fialy až snd po mateřské školy: "Světoběžník je elita, co je v české zemi, je slabota!" 

Podle Čulíka se v USA  předseda české vlády Fiala velice proti současným světoběžníkům provinil tím, že lidi, kteří stejně jako on pocházející z českých zemí nazval krajany. Čulík tedy rozbíjí starou tradici, když lidé pocházející z jednoho kraje či země, když se sejdou v cizině, prý nejsou krajané, protože "slovo krajan je xenofobní, komunistický výraz, jímž komunistický režim odlišoval Čechy žijící v zahraničí od domácích Čechů." A šmitec. 

Slovo krajan určitě vzniklo přeložením německého Landsmann, což by tedy podle Čulíka mělo být také špatné, a nejen proto, že čeští komunisté neměli a nemají spolek lidí pocházejících z českého území (Landsmanschaft) rádi. 

Světoběžník Čulík byl tentokrát skutečně v ráži, snad si také připravuje koště na rej čarodějnic. Napadl císaře Františka Josefa I. z toho, že Češi se dodnes řídí jeho příkazem vstávat brzy ráno. V jiných zemích prý se začíná pracovat o dvě hodiny později. Ranní ptáče, dál doskáče, pane Čulíku, říkávalo se. 

Z vlastní zkušenosti vím, že začátek pracovní doby v časných ranních hodinách nemá na svědomí stařičký mocnář ani současní mocnáři, ale chalupaření, chataření a zahrádkaření, neboli normalizační Husákovy náhrady cestování za hranice. Práci od šesti hodin nenařizovala vláda, tu si ve většině průmyslových podniků a úřadů vymohli přes odbory sami zaměstnanci, aby měli odpoledne více času na trávení volného času v přírodě. Šířilo se to tenkrát mezi podniky jako pandemie. Byl jsem jedním z mála lidí, kteří nepodepsali petici na začátek směny ráno v 6 hodin. Přesto jsem musel potom vstávat v půl čtvrté, abych se do šesti do práce dostal. Pokud budou chaty a chalupy, bude se pracovat dříve než v zahraničí.

Čulíka také rozčiluje, že čeští studenti mluví česky, že používají formulace, které se používaly za vlády komunistů. Někoho jiného zase rozčilují zkomoleniny a anglikanizmy, které deformují češtinu. V minulosti, když ve městech čeština byla v koutě, byl venkov ochráncem českého jazyka. Dnes je tradiční venkov zdevastován prospěcháři, vylidněn, v budoucnosti i konzervativní venkov těžko český jazyk vzkřísí. (stk)

pondělí 15. dubna 2024

Dotace pro malozemědělce v Polsku

 Polská vláda navrhuje zavést oddělené přímé platby pro malé zemědělské závody. Tato platba je určena zemědělcům z menších závodů, kteří často nejsou schopni plnit podmínky stanovené velkým závodům. 

 


Monitorovací výbor  plánu Společné zemědělské politiky na léta 2023-2027 vydal kladné stanovisko ke změně pro malé závody. Cílem změny je implementovat platby pro malé farmy na roky 2024-2027 s přihlédnutím k následujícím předpokladům: platba bude poskytnuta zemědělcům, kteří splňují podmínky pro podporu základního příjmu. Platba bude nasměřována na hospodářství o výměře 1 ha až 5 ha, a to s paušální sazbou 225 EUR/ha. Zemědělec využívající platby pro malé farmy bude moci rovněž požádat o přechodnou vnitrostátní podporu. Realizace plateb pro malé farmy je reakcí na požadavky zemědělců a zemědělských organizací.

 Podle údajů Agentury pro restrukturalizaci a modernizaci zemědělství (ARiMR) požádalo v kampani v roce 2023 o platby pro malé farmy přibližně 196 000 zemědělců, kteří celkem obdělávají 525 000 ha. 

Zavedení plateb pro malé závody vstoupí v platnost dnem následujícím po dni schválení plateb Evropskou komisí. Umožní zemědělcům do 5 ha žádat o platby pro malé závody v období 2024-2027. Sazba tje vyšší než součet běžných sazeb dvou základních plateb, tedy základní podpory příjmu a doplňkové redistributivní podpory příjmu.

  Realizace plateb pro malé farmy na období 2024-2027 bude zahrnovat tyto změny ve finančním plánu: alokace prostředků na výše uvedené platby z obálky určené na přímé platby ve výši cca 184,6 mil. EUR/rok. Výše byla stanovena za předpokladu, že podpora pokryje 50 % plochy farem do 5 ha zemědělské půdy.

Další lidé uhořeli v elektroautomobilu

Při nehodě automobilu poháněném elektrickým proudem u obce Bissendrf v dolnosaském okrese Osnabrück uhořeli dva dospělí lidé, desetileté dítě bylo s vážnými popáleninami dopraveno do nemocnic.

Řidič elektroautomobilu nezvládl řízení těžkého vozu a sjel do příkopu, kde auto začalo hořet. Záchranářům se podařilo vyprostit desetileté dítě a vrtulníkem ho dopravit do nemocnice. Řidič a další cestující zemřeli v plamenech.

Mimo asi 50 hasičů a záchranářů byli přivoláni psychologové a pastorové, kteří museli uklidňovat svědky drastické podívané a příbuzné uhořelých. 

sobota 13. dubna 2024

15. týden 2024 v EU

 Pondělí 8. dubna 2024

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu na prodloužení pozastavení dovozních cel a kvót na dovoz ukrajinského zboží do EU o jeden rok (od 6. června 2024 do 5. června 2025). Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Evropský inspektor ochrany osobních údajů vydal svou výroční zprávu za rok 2023.

Úterý 9. dubna

Zástupci hlavních zastřešujících politických stran na evropské úrovni podepsali před komisařkou Věrou Jourovou kodex chování před volbami do Evropského parlamentu.

Komise zveřejnila srovnávací přehled státních podpor, který se týká výdajů na státní podporu v roce 2022. Přehled podle ní ukazuje, že i přes výrazné snížení státní podpory v roce 2022 oproti roku 2021 členské státy i nadále podporovaly podniky postižené krizemi způsobenými koronavirovou pandemií a válkou na Ukrajině.

Středa 10. dubna

Evropský parlament schválil deset legislativních návrhů k reformě evropské migrační a azylové politiky, označovaných jako migrační pakt. Pro hlasovalo 322 europoslanců, proti 266 a 31 se zdrželo. Nyní již zbývá jen formální přijetí ze strany Rady a dlouho diskutovaný soubor opatření se stane skutečností.

Komise vydala sdělení, ve kterém shrnuje výsledky tzv. dialogů o čisté transformaci. Šlo o diskusní setkání se zástupci průmyslu a odborů o naplňování Zeleného údělu. Z dialogů prý vyplynulo, že je potřeba soustředit se na: účinný a zjednodušený regulační rámec, opatření k řešení cen energií, moderní infrastrukturu, snadnější přístup k financování a silnější jednotný trh v globálně konkurenčním prostředí.

Čtvrtek 11. dubna

Evropský parlament přijal rezoluci požadující zahrnutí práva na umělé přerušení těhotenství do Listiny základních práv EU. Pro hlasovalo 336 europoslanců, proti 163, zdrželo se 39.

Pátek 12. dubna

Rada definitivně přijala novou směrnici o energetické náročnosti budov. Ta přináší zpřísnění energetických a emisních požadavků na nové i stávající budovy. Hlavním cílem je zajistit, aby od roku 2030 byly všechny nové budovy budovami s nulovými emisemi a aby do roku 2050 byly na budovy s nulovými emisemi přestavěny stávající budovy.


čtvrtek 11. dubna 2024

50.000 krav je chováno v jedné stáji.

 Poušť Rub al-Chálí v Saúdské Arábii je největší písečnou pouští na Zemi s rozlohou 780 000 km2. V ní se nachází jedna z největších mléčných farem na světě.


Na farmě Al-Safi je při venkovní teplotě 55 stupňů vzduchu chováno 50 000 dojnic. Každá stáj je dlouhá cca 500 m a je určena pro 1500 krav. Požadavky na vodu této pouštní farmy XXL jsou enormně vysoké. Zásoby podzemní vody pomalu docházejí. Podzemní voda je čerpána z hloubky 2 km. Je teplá 70 stupňů Celsia a musí se chladit.

V boji proti tepelnému stresu zvířat používají saúdští farmáři ventilátory a vodní rozprašovače. Zajišťují tak ve stájích stálou teplotu 27 stupňů. Na výrobu 1 kg mléka se ve velkokapacitním kravíně spotřebuje 100 litrů vody. To odpovídá spotřebě vody 80 milionů litrů denně při celé produkci mléka.

Krávy jsou dojeny roboty, a to čtyřikrát denně. Průměrná užitkovost je 40 kg mléka za den. Celkem tse nadojí asi 800 000 kg mléka denně. Každý den se narodí přibližně 65 telat.

Krmivo je dováženo z celého světa. Aby se spotřeba vody v poušti ještě více nezvyšovala, nesmí se v zemi pěstovat žádné pícniny. Farma potřebuje 1300 t krmiva denně. Kromě sena jsou do krmné dávky zařazeny i kukuřičné lupínky z USA. Vzhledem k téměř stoprocentního obsahu sušiny v krmivech jsou produkovány výkaly s podobným obsahem sušiny. Co se s nimi stane se ve zprávách neuvádí. Jsou vyváženy jako hnojivo, nebo mizí v moři?

Jak uvádí "RTL", krmivo bude v budoucnu pocházet z afrického státu Súdán. Farma Al-Safi tam chce podle vlastních slov společně vybudovat velkou zemědělskou společnost. V budoucnu bude farma dodávat kukuřici, proso a trávu pro pouštní kravíny v Saúdské Arábii.

Podle NTV byla farma Al-Safi založena v roce 1981. Budovala ji saúdská královská rodina. Al Safi se brzy stala největší mlékárnou na světě. Podíl v mlékárně má francouzská mlékárenská společnost Danone. V roce 2001 získal a 50,1% podíl. Mléko se používá k výrobě mléčných nápojů, jogurtů a sýrů pod značkou "Al Safi Danone", celkem přes 80 mléčných výrobků.