Evropská unie se však potichu připravuje na zcela jiný přídělový program: na elektřinu. A na rozdíl od nedostatku pohonných hmot způsobeného válkou s Íránem je tento problém výhradně dílem samotné EU.
Ti, kdo pamatují 40. a 50. léta, jistě zažili večerní vypínání elektřiny. Osvědčily se tehdy petrolejové lampy a svíčky jako náhrady žárovek. Petrolejové lampy dnes lze spatřit v muzeu, mimořádně na půdě starého domu. Parafinové svíčky jsou v kostelích, a po ministerské výzvě k vytvoření zásob na 3 dny snad i v některých domácnostech. Bohužel na počítačích a chytrých telefonech knot zapálit nelze, ani ho tam není možné najít. Baterie v mobilech mají omezenou dobu svícení. Dovede si někdo představit, že by tramvaják či železničář uprostřed cesty oznámil: Jsme bez proudu? A vypnutí trvalo 5 a více hodin?
Datová centra po celém vyspělém světě spotřebovávají obrovské množství elektřiny. Zatímco v některých oblastech to bylo požehnáním – například Loudon County ve Virginii získává zhruba polovinu svých daňových příjmů z datových center – vyvolalo to také masivní odpor místních obyvatel kvůli přesvědčení, že datová centra způsobila růst cen. Ale také spotřebovávají neuvěřitelně velké množství elektřiny.
Vstupuje do hry Strategický plán pro digitalizaci a umělou inteligenci v energetice. Nový dokument, který Evropská komise brzy předloží Evropskému parlamentu a Radě ke schválení, je pokusem o zvládnutí přílivu datových center. Nový dokument mimo jiné vyzývá k vytvoření „inteligentních sítí“ a k používání „inteligentních měřicích systémů“.
První z nich umožní „kontrolu potřebnou ke zvýšení využívání obnovitelných zdrojů“, zatímco inteligentní měřicí systémy mohou pomoci „snížit omezování obnovitelných zdrojů energie a usnadnit elektrifikaci“. Komise je obzvláště nadšená z inteligentních měřičů, o nichž tvrdí, že pomohou „umožnit spotřebitelům lépe řídit jejich spotřebu energie, šetřit energii a snížit jejich účty“. Věří také, že to pomůže při „přechodu k ekonomice založené na čisté energii“. Zmínky o tomto přechodu – v kontextu obav o to, jak jej může ovlivnit výstavba dalších datových center – jsou rozesety po celém dokumentu.
V podstatě je Brusel dogmaticky odhodlán dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Nic – války, energetické krize, vývoj zcela nových technologií, o nichž se před šesti lety, kdy byl slib nulových emisí učiněn, ani nesnilo – jej od tohoto cíle neodradí. Nezáleží na tom, zda Čína a Indie budou i nadále znečišťovat v míře, která činí evropské úsilí téměř bezvýznamným; nulové emise musí být dosaženy. Ale protože i oni potřebují datová centra, řešením je „pobídnout“ domácnosti ke snížení spotřeby elektřiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat