Zákon o veřejnoprávních médiích je definitivně v koši. V sobotu to národu oznámil premiér Babiš. Vláda svých záměrů prý dosáhne novelou současného zákona. Obdobně se vyjádřili i další koaliční představitelé. Tedy koaliční zemětřesení kvůli veřejnoprávním médiím nečekejme. Horší je, že pořád není známo, co koalice zamýšlí.
Se čtyřmi stovkami připomínek byl návrh ministra kultury Oty Klempíře nepoužitelný. Bohužel, před vlastní pošetilostí vás nikdo neochrání. Na druhé straně se zas mohou aktivisté chlubit tím, že ministra Klempíře „porazili“, protože zabránili v realizaci jeho návrhu. Podobně nás nikdo neochrání ani před pošetilostí premiérovou. Ten slíbil, že se sejde s řediteli České televize a Českého rozhlasu a následně se pustí do práce. To by mohla být dobrá zpráva, premiér je schopen pochopit, že obě instituce jsou vázány nejen tvorbou vlastních rozpočtů, ale i smlouvami s třetími stranami.
Babišova vláda se pokusila zkrotit nejvíce viditelnou část novinářů, tedy část novinářů, která je financovaná státem a navíc si žije bohatým životem ze speciálně vybíraných peněz od občanů, protože to v českých podmínkách je dlouhodobý zvyk.
S tím, že proti zrušení poplatku budou vzteklí odeesmani a primitivní piráti, musel každý počítat. Ti budou vždy proti vládě, tabula rasa musí být! Proti se však staví i hordy novinářů, jichž se problém státního financování prakticky netýká. Novináři připomínají cikánské tábory, blahé paměti, z nichž se celý den ozýval rámus hádajících, kteří se v případě, že je přišel uklidňovat starosta či žandár, okamžitě se spojili a byli jako jeden muž. Domluva neexistovala, jedině rozkaz! S novináři se rovněž nikdy nikdo nedomluví.
Žádné komentáře:
Okomentovat