Chování
prezidenta Miloše Zemana už stačilo zdvihnout ze židle nejednoho občana, ať už
z pravé či levé části politického spektra. Zatím se lidé jen zajímají o to,
jaké budou jeho další kroky, koho pověří sestavením nové vlády a jak bude dál
upevňovat prezidentskou moc. Je přímo zvolený prezident také odvolatelný. Jaké
možnosti mají jeho odpůrci, kteří by se ho chtěli zbavit?
Při zatím poslední
úpravě Ústavy pro přímou volbu prezidenta si poslanci z ne zcela pochopitelných
důvodů svou pozici značně ztížili. Možnost sesadit prezidenta však zcela
nevyloučili. Podívejme se, co by pro to museli udělat.
Ústava v čl. 65 odst.
(2) říká:
„Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti
prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé
porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí
jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti
republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na
základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí
prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu
třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny
s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců;
nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát
požádal, platí, že souhlas nebyl dán.“
Zatímco před poslední
úpravou stačila pro podání ústavní žaloby prostá většina přítomných senátorů a
sněmovna se k tomu vůbec nevyjadřovala, dnes potřebuje třípětinovou většinu
přítomných senátorů, a dokonce třípětinovou většinu všech poslanců. Vzhledem ke
složení minulé sněmovny nepřicházelo odvolání prezidenta Klause v úvahu. Dnes
tu ovšem budeme mít novou sněmovnu a nové nevyzpytatelné prezidentovy aktivity,
a proto už situace vůbec není tak jasná.
Žádné komentáře:
Okomentovat