Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

čtvrtek 29. ledna 2015

Přežije Šumava Duhu a aktivisty?

Nešťastná Šumava se již pětadvacet let zoufale brání nátlakovým skupinám typu Hnutí Duha a aktivistickým vědcům. Tolik trestních oznámení, tolik soudních sporů, tolik pokut, tolik blokád, tolik demonstrací, tolik odvolávání ředitelů, tolik mediálních bojů nemusel podstoupit žádný jiný český region. Jen za dobu platnosti posledního Plánu péče se vystřídalo 6 ředitelů NP Šumava, což je celosvětový unikát.

Cílem nevládních skupin je  nechat šumavské lesy svému osudu a čekat, že tam za tři sta až čtyři sta let vyroste prales. Tato myšlenka má podporu jakýchsi vědců, ale naprosto s ní nesouhlasí demokraticky volené orgány, šumavské obce, kraje a horní komora parlamentu a taky rozumně uvažující lidé z celé zemi.

Zájmy na vzniku „divočiny" se pak větví. Vědci čerpají milionové granty a publikují vědecké zprávy, kdy se mnohdy zkoumá samotné zkoumání. Typickým příkladem byl výzkum houby Beauveria bassiana, vyhozené miliony a mediální humbuk. Do zkoumání šumavských procesů však jdou stovky milionů korun a řada vědců si z vybájené šumavské divočiny vybudovala luxusní existenci, přičemž státní pokladnu používá jako dojnou krávu.

Každá kůrovcová kalamita je doprovázena masivním kácením v okolních lesích. Během úmyslně rozpoutané kalamity v letech 2007 až 2010 byly vykáceny a prodány cca dva miliony kubíků dřeva. Některým lidem, kteří byli přisáti na tyto těžby a prodej dřeva ve stovkách milionů korun, proto stojí samozřejmě za to tuhle vědeckou „divočinu" podporovat.


 A pak jsou tu vůdci aktivistů, kteří považují současné šumavské lesy za přežitek doby a za každou cenu je chtějí zničit. Na ně se nabalují aktivističtí sympatizanti, kteří o přírodě nevědí lautr nic a jezdí se na Šumavu přivazovat ke stromům, aby měli novináři co filmovat a fotografovat.

Žádné komentáře:

Okomentovat