Tak nízký počet věřících připadá redaktorům i čtenářům jako omyl. Neuvěřitelné je to vzhledem k historickým záznamům, různým nábožensky reflektovaným tradicím, vždyť český stát byl založen, vystupoval a po celé tisíciletí udržován na základě křesťanství.
Byl atheistický boj během komunistických čtyř desetiletí násilného odvracení od náboženské víry tak účinný? Určitě byl. Dorostla totiž generace lidí, jejichž rodiče sice ještě byli pokřtěni a znali základy náboženství, ale nechtěli se k němu hlásit, aby se to neobjevilo v jejich kádrových posudcích jako nesouhlas se státní ideologií-marxizmem a neohrožovali tak svou kariéru a budoucnost dětí.
Důležitost náboženství ignorují i statistikové: Při minulém sčítání byla otázka náboženství položena takovým způsobem, aby na ní nebylo odpovězeno!
Co je komu do toho, jaké náboženství a víru vyznáván?
OdpovědětVymazatOn je propastný rozdíl mezi vírou a církví. První je věc každého z nás a většina je věřících ať už si svého boha nazve jakkoliv - bůh, vesmír, matka příroda apod. a druhá je církev - pouhý nástroj hrstky lidi v jejím čele k vlastnímu obohacení a získání moci nad většinou. Jen co je křesťanských církví, které se po staletí navzájem pobíjejí ať už obrazně nebo skutečně, všechny uznávají stejného boha ale prý jen jejich zástupci dojdou spasení a ostatní v zatracení. Kde berou to drzost si myslet, že zrovna oni mají pravdu a není tomu naopak. Stačí se podívat jak hamižně se chovají když dostaly možnost si urvat něco z restitučního majetku, ke kterému v celé řadě případů po staletí přišly hodně nečestným způsobem odporující tomu co sami hlásají a po druhých vyžadují.
OdpovědětVymazat