Celé lidstvo už po roce pandemie pochopitelně zachvátila velká netrpělivost, která se překlápí v masové popírání nemoci a odmítání ochranných opatření. Jsou však skupiny lidí, v České republice je jich dost, které mají potěšení z toho, že mezi zemřelými lidmi jsou i ti kteří mají odlišné politické názory. Významnou takovou skupinou je opozice ve sněmovně.
Co 11. února předvedla Sněmovna lze nazvat odhlasování genocidy občanů. V době, kdy země je na světové špici v počtu nových případů covid 19, kdy se zásluhou nedisciplinovaných lidí nedaří snížit denní počet nově nemocných a zemřelých, je hlavní starostí opozice zničit Babiše. To je v současnosti vrchol cynizmu, urážka práce zdravotníků a psychický nátlak na veřejnost.
Jistě, podbízet se lyžařům, hostinským a mladým vztyčeným čelům je pro opozici mnohem snazší než zastavit umírání šedesátníků na covid. Aby opoziční zlo nevypadalo jako zlo, vítězní opoziční vrazi v čele s komunisty ohání se starostí o "ztracenou generaci", jíž má být školní mládež, která nechodí do školy, ale učí se doma. Tím prý ztrácí sociální kontakty, schopnost vytvořit si postavení v kolektivu.
Školství se ale už na novou situaci víceméně adaptovalo. Takže emotivní vyvolávání ducha "ztracené generace", k čemuž se bohužel uchylují i odborníci, je pláčem na špatném hrobě. Svou kritickou energii by přitom mohli využít mnohem efektivněji.
Najednou školy nejsou strojem na poznatky, které učitelé mají co nejefektivněji vtlouct žákům do hlav, najednou škola je vnímána jako místo, kde děti děti mají napodobovat chování dospělých. Propagátorům "ztracené generace," možná nejvíc vadí rovné podmínky distanční výuky, kdy například děti dojíždějící několik hodin do školy mohou čas ztracený čekáním a jízdou nahradit učením a odpočinkem. Vadí jim asi, že děti některých movitých rodičů nemůžou ukazovat nadřazenost svým drahým oblečením a podobně.
Profesor Matějček, dětský psycholog, připomínal, že rozvíjející se dětská duše je neuvěřitelně pružná a tvůrčí, ze třetiny dítě vychovává rodina, ze třetiny ulice a ze třetiny škola. Má-li ale dítě fyzickou i mentální jistotu v rodině - a umí využívat různé komunikační kanály -, není jeho socializace nijak ztracena, ani když je škola zavřená a do ulic se smí jen na chvíli a méně svobodně.
Učitelé právě teď potřebují podporu, aby dokázali z distanční výuky udělat přitažlivou aktivitu, na niž se děti budou moci aspoň trochu i těšit. Každý, kdo sleduje on-line výuku svých dětí, ví, že někteří kantoři ji zvládají opravdu skvěle. Těm ostatním, kteří se s ní trápí, by mělo být nabídno školení od těch šikovnějších.
Žádné komentáře:
Okomentovat