Saunování asi není tak zdravé, jak se dlouhá léta uvádí, dokonce může i zabíjet. Náhle ochlazení po opuštění sauny bylo příčinou smrti sedmačtyřicetiletého Němce. K neštěstí došlo v rakouském jezeře Wolfgangsee.
Okamžitě přišli na pomoc zaměstnanci a hosté sousedního hotelu, kteří na motorovém člunu prohledávali dno. Po 20 minutách v hloubce 3 m nalezli tělo. Pokusy o oživení byly marné, přvést muže k životu se nepodařilo ani lékaři přivolané záchranné služby.
Přístavní město Kiel na východě Šlesvicka-Holštýnska bylo včera okolo 18. hodiny postiženo silnou větrnou bouří s projevy tornáda. Několik lidí bylo zraněno a byly způsobeny škody na budovách.
Záchranáři měli práci i ve městě, kde bylo poškozeno mnoho střech, několik střech bylo větrem strženo. Hlavní záchranné práce 60 záchranářů trvaly 2 hodiny. Podle policie se jednalo pravděpodobně o dvě tornáda.
Meteorologové tornádo nepředpověděli, předpovídali jen možnost bouřek. "Něco takového nelze předpovídat," říká meteorolog Michael Bauditz. "Tornáda jsou cyklóny, které doprovázejí běžné bouřky a vznikají náhle při velkých teplotních rozdílech. Ve Střední Evropě k menším tornádům dochází často, silnější tornáda jsou výjimečná. Jejich znakem je větrným vírem stočený kornout a z z něho trubice páry táhnoucí se z mraků k zemi.
Ve Velké Británii to minulý týden u čerpacích stanic pohonných hmot vypadalo jako kdysi v Československu před zdražováním benzinu. Když se objevily zprávy, že některé pumpy nedostaly objednaný benzin a jsou nasuchu, vypukla mezi lidmi panika a vytvořili se dlouhé fronty aut před těmi čerpacími stanice, kde benzin ještě byl.
Zásobovací problémy se snaží vláda řešit za pomoci vojenských řidičů. Armáda má být uvedena do pohotovosti. Vybraní vojenští řidiči jsou nyní školeni pro jízdu s cisternami a s jejich plněním a vypouštěním. Ministr hospodářství Kwasi Kwarteng na BBC uklidňoval veřejnost tvrzením, že situace se co nejdřív uklidní a benzinu bude opět dost.
Císař Karel IV. někdy v 19. století dostal od českých intelektuálů titul Otec vlasti. Potom kdosi chtěl ocenit Františka Palackého za sepsání Dějin národa českého v Čechách a na Moravě a nazval ho Otcem národa. Titul se líbil, takže byl přidělen také Žižkovi, později prezidentovi Masarykovi. Ferdinand Peroutka tvrdil, že Češi jsou národem císaře Františka Josefa, neboť za jeho panování se zásluhou převzetí rakouského pořádku poprvé zřetelně etnicky a kulturně dostali na špičku mezi sedmnácti národy rakousko-uherské monarchie. Zásluhou pověstné vychytralosti, a také zbabělosti, se někdy říká, že jsme národ Josefa Švejka.
V poslední době se neodbytně vkrádají myšlenky, že největší stopy zloby v uvažování velké části obyvatel Čech, Moravy a Slezska zanechal až po roce 1945 jedovatý mužík Edvard Beneš. Mimo nenávisti ke všemu západnímu dal do vínku nemalého počtu krvelačných příslušníků českého národa Marxův a Leninův vynález zvaný kolektivní vina. Ten český národ ochotně uplatnil hned po válce při vyhánění českých Němců. "Mluvíš německy, jsi automaticky vinný za to, že Hitler rozpoutal válku a s ní souvisejícím násilí na některém českém obyvatelstvu."
"Když je možné potrestat člověka za to, že patří k určitému národu, pak je později také možné, že bude potrestán za to, že patří k určité společenské třídě nebo k určité politické straně," stručně už výše zmíněný Peroutka charakterizoval situaci po roku 1945. Peroutkovy předpoklady se splnily. A plní se dodnes. Kdo patřil svým politickým názorem, barvou pleti, jazykem, náboženstvím či velikostí majetku k nežádoucí skupině, která se nelíbila benešovcům a komunistům, stal se nepřítelem národa a byl za to trestán. Nejdříve ztrátou majetku, po roce 1948 ztrátou majetku a vězením, v mnoha případech i smrtí. Kolektivizmus se stal požadavkem doby po roce 1945. Po roce 1989 byl kolektivizmus obohacený o kolektivní vinu způsobenou narozením v nevhodné době a na nesprávném místě. Práce v mladém kolektivu je stále nepsaným heslem podnikatelů. Kolektivní vina je kolektivní vina, i když člověk za ní nemůže.
.Kdo se kdysi nějakou nešťastnou okolností dostal do spárů Státní bezpečnosti je automaticky považován za udavače, vyšetřovatele, tyrana a vraha. Stejně trapné jsou články o kolektivních zločinech pohraničníků. Pisálci, kteří ani vzdáleně nemůžou vědět, co to byla vojenská služba v předlistopadovém Československu, dělají šmahem vrahy ze všech pohraničníků. Dostalo se k Pohraniční stráži sice dost idiotů, kteří toužili po vyniknutí, třeba i při hrdinném zabíjení nepřátelských agentů a jiných nepřátel socialistického zřízení, ale většina vojáků základní služby se k ochraně hranic dostala bez vlastního přičinění a snažila se dva a půl roku drsné vojenské služby nějak přežít. Mluvit v případě vojáků základní služby v Pohraniční stráži o kolektivní vině je základní neznalost až hloupost. Kdyby stříleli po lidech, když měli příležitost, nepočítali by se mrtví na desítky, ale na tisíce. Jiné to bylo s vyššími veliteli napojenými na ministerstvo vnitra, konkrétně na složky StB, kteří se zadrženými lidmi snažili své funkce uhájit, vylepšit a dosáhnou co nejvyšší hodnosti.
Jestli si Klub českého pohraničí postavil na Cínovci, na svém pozemku, pomník, svět se nezboří. Je proto ubohostí kvůli tomu ohlupovat mladé lidi, kteří si to, co se v zemi dělo po roce 1948, nemohou představit. O tom, co se dělo v pohraničí, nevědí téměř nic mladí, a ani starší lidé z Prahy a celého vnitrozemí. Jednalo se o tamní obrovský majetek, o který byl zájem doma i v zahraničí. Proto neustále přicházeli a odcházeli oficiálně i neoficiálně lidé, jimž se nejednalo o bydlení a práci, ale o bezpracné zbohatnutí. V každém případě po 30 letech od převratu obviňovat pohraničníky z kolektivní viny, je ubohost hodná duševně zakomplexovaného Edvarda Beneše.
Alpskou zemi Švýcarsko používáme často jako vzor, jak dobře bychom se mohli mít, kdybychom to měli uspořádané tak jako tam. Mají malé daně, úsporný stát, samosprávu, referenda, tradice i novoty zároveň, Švýcaři jsou bohatí.
Tam kde Švýcarsko vybírá “daně od bohatých”, ulevuje na nepřímé dani, jíž je daň z přidané hodnoty. DPH tím, že je rovná a bez jakýchkoli úlev pro chudší, dopadá právě silně na ně. Základní spotřebu (potraviny, oblečení, bydlení, energie) si nemůže odpustit nikdo, a protože nízkopříjmová část populace jede s malou nebo i žádnou rezervou, je pro ni velmi nízké DPH extrémní úlevou. Velmi podstatným rozdílem je i progresivní zdanění příjmů jednotlivců: Švýcaři takřka nezatěžují nízkopříjmové a posouvají těžiště daní k vysokopříjmovým. Křížově to potvrzuje propastný rozdíl ve zdanění práce (22% vs 43%) - Švýcaři víc zdaňují oblast kapitálu, o to méně pak mohou zdanit práci. Funguje to.
Švýcarsko vybírá skutečně od občanů menší část národního produktu na daních, parametr “veřejný rozpočet vůči HDP” je zde 35% oproti našim 45%.
Každý Švýcar zaplatí do státního rozpočtu ročně 700 tisíc Kč, Čech jen 257 tisíc.
Důležitou daňovou položkou je daň z přidané hodnoty - procento, které si stát “přirazí” ke každému prodaného zboží nebo provedené službě a které vždy zaplatí koncový uživatel. U nás je základní sazba 21%, ve Švýcarsku je DPH 8%.
Daň z příjmů fyzických osob se mění podle příjmů. Švýcarsko vybírá peníze tam, kde je jich nejvíc. Lidé s nízkými příjmy platí cca 1.5%, středněpříjmoví okolo 10%, vysocepříjmoví pak k 25%. Pro srovnání, v ČR ta procenta jsou 5%, 12% a 15%. Švýcarský stát neodírá chudý lid, ale vybere si peníze hlavně od bohatých.
Další pohled pak tvoří úroveň zdanění práce: Švýcarsko 22%, Česká republika 43%.
Zajímavá je i daň ze zisku právnických osob, tedy firem. Rozpětí je mezi 11-24%, přičemž systém je opět značně progresivní, tedy více vydělávají firmy platí procentuálně výrazně více.
Daň z bohatství! Něco, co Češi vůbec neznají a pokud by to někdo zmínil, nastane běsnění o “komunismu”. Švýcaři, vzor kapitalismu, ji ovšem mají. Platí se každoročně jako díl z vašeho osobního bohatství a je opět silně progresivní, tedy zasahuje bohaté i procentuálně daleko více (rozpětí je 0%-0.8%). Ano, čtete správně, Švýcar platí ze svého osobního bohatství každý rok
Roztomilou švýcarskou specialitou jsou církevní daně; nejsou ve všech kantonech, ale jste-li tam příslušník některé z církví, platíte povinně církevní daň. Katolíci platí o polovinu víc než protestanti!
Zvláštní kapitolou je švýcarské referendum, po něm mnoho Čechů volá. Kdyby u nás bylo zavedeno podle švýcarského vzoru, určitě by s ním jako první byli nespokojeni právě ti, co o něm rádi mluví. Referendum švýcarského typu je úplně něco jiného než několik souhlasných názorů na sociálních sítích.
Je před volbami a vláda nemá moc času, ani nechce, domýšlet prospěšnost toku peněz ze státní pokladny do kapes úředníků. Spoléhala na to, že v příštím roce nebude nutné platy státním zaměstnancům zvyšovat, když jim počátkem roku, po zrušení superhrubé mzdy, začalo chodit o sedm procent čistého navíc. Ovšem zájmové skupiny státních zaměstnanců jsou nekompromisní a vláda je zvyklá ustupovat.
Tento týden se dohodnou platy vyšší nejméně o další tři procenta a podle toho se upraví státní rozpočet. Před volbami není jiná možnost. Tak se došlo ke vskutku tragickému výsledku. Jak vysvětlit, proč je třeba vyrábět další dluhy jenom z toho důvodu, že státním zaměstnancům nestačí zvýšit platy o sedm procent, ale o deset.
Mnohé profese si vylepšily pověst během koronavirové krize, teď ji však překryjí nenasytností. Nestačí jim, že se jejich mzdy zvýší stejným tempem jako všem ostatním, ale nátlakem na vládu chtějí v příštím roce dostat ještě víc.
Vládní projekt zvýšit jedním rázem, tedy během jednoho volebního období, platy ve vzdělávacím sektoru. Učitelé se dostali zpátky do statistik běžných státních zaměstnanců, jejichž platy se zvyšují bez důvodu a paušálně.
Peníze se opět rozdělují plošně, nakonec se možná zvýší platy všech pracovníků státu o pevnou částku. Otázka pak zní, jaká strategie za tím stojí. Pochopit lze zvýšení mezd zdravotníkům, kteří během pandemie sloužili, až se z nich kouřilo, a mnozí jsou nespokojeni s odměnou a dávají výpovědi. Proč ale zvyšovat mzdy ve státní službě lidem, kteří se ve svých teplých křeslech drží jako blechy psího kožichu. Ti neodejdou, ani kdyby se jim peníze ubraly.
Zvýšit platy znamená zvýšit vládní výdaje, které jsou jednou z hlavních příčin neobvykle vysoké inflace. Tím vláda sabotuje úpornou snahu České národní banky zdražování zastavit, dokonce za cenu zvýšení úrokových sazeb.
Dnes ráno mě uvítal na jednom českém serveru titulek oznamující drtivou porážku německé vládní koalice. Skutečnost však je jiná než přání českých odpůrců křesťansko-demokratické politiky u sousedů. Vítězství SPD v Německu se očekávalo, vystřídání CDU se děje pravidelně. Jednou tahá pilku pravice, podruhé levice, i když v Německu a Rakousku toto dělení nemá tak zřetelnou hranici, jak by si mnozí čeští extremisté přáli.
Německo:
Nakonec se ukázalo, že vítězství německých socialistů není nijak výrazné ani šťastné. Rozdíl 1,5 procenta, tedy vítězství o špičku nosu. Sestavit vládu bude oříšek.
Zajímavé jsou názory německých voličů v jednotlivých oblastech Německa. Socialisté vyhráli na severu Německa, který už od počátku 20. století se socializmem koketoval. Ve 20. letech minulého století zde dokonce bylo vypuknutí bolševické revoluce na vlásku.
Nezanedbatelnou stopu především v Meklenbursku-Předním Pomořansku zanechala Německá demokratická republika a její komunistická Jednocená socialistická strana Německa (SED), jejíž značná část členstva přešla do SPD. V této spolkové zemi SPD vedená úspěšnou premiérkou Manuelou Schwesigovou získala 39,6 procent hlasů. Na druhém místě skončila AfD s 16,7% , až na třetím místě CDU s pouhými 13,3 % hlasů (CDU zvítězila s 33,5 % jen v oblasti Rujany a Stralsundu.)
Extremistická AfD obdržela nejvíc hlasů v Sasku a Durynsku, konkrétně ve všech okresech sousedících se severními Čechami (v okrese Görlitz dokonce dostala 35,8% hlasů.) To je německý výsledek vhodný k českému zamyšlení.
Téměř ve všech regionech Bavorska byla nejúspěšnější CSU. CDU byla úspěšná především v průmyslových oblastech při západní hranici. Vzestup Zelených nebyl tak velký, jak se očekávalo. Jasně zvítězili jen ve šlesvickém okrese Flensburg (nejsevernější okres Německa). V Hamburku Zelení obdrželi 24,9%.
Horní Rakousy:
Zemské volby se včera konaly i v Horních Rakousech. Zde jasné zvítězila Rakouská lidová strana (ÖVP) která si oproti minulým volbám polepšila o 1,2% a získala 37,6 %, tedy dvakrát více než druzí socialisté (SPÖ), kteří dostali 18,6%. Na třetím místě jsou rakouští Zelení s historickým úspěchem 12,3%. V hornorakouském parlamentu bude poprvé v historii zástupci šesti stran. Mimo uvedených třech se jedná o menší populistické strany, které těžily z hlasů odmítačů proti pandemických vládních opatření.
Dětská psychiatrická nemocnice (DPN) v Opařanech kvůli nedostatku zdravotnického personálu ukončí s rokem 2021 svůj provoz. Potvrdil to jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Provoz psychiatrické léčebny se v Opařanech datuje od roku 1887. Dětská psychiatrie je tam od roku 1924.
Areál bývalého opařanského zámku a ještě předtím jezuitského kláštera je dobře zrekonstruovaný, má krytý bazén, klenutá sklepení, budovu s ubytováním hotelového typu, vodárenskou věž s vyhlídkou, krásný park. „My jako kraj o areál zájem nemáme."
Jihočeský kraj zájem o léčebnu nemá, ale není možné si nevšimnout hejtmanovy stranické příslušnosti. Jaké jsou zájmy lidí, kteří ODS podporují, je všeobecně známo už 30 let. Peníze až na prvním místě. V Opařanech a okolí je prý už dnes možné dozvědět se i některá jména lidí, kteří by zanedlouho mohli zprivatizovaný hotelový areál výhodně prodat zahraničnímu zájemci.
V severoněmecké spolkové zemi Šlesvicku-Holštýnsku je zaregistrováno 20.000 myslivců, kteří myslivost mají jako hobby, ale je tam také 6 profesionálních lovců, kteří regulaci stavů divoké zvěře zvěře mají v pracovní povinnosti.
Lovec Christian von Dollen jako lovec z povolání pušku moc nenosí, prý mu při práci přrkáží. Jeho pracovní náplní je ochrana přírody. Spočívá to v udržování rovnováhy ve stavech zvěře. Za pomoci různých plašičů a pastí jsou snižovány stavy lišek a kun. Jeho úkolem je také ochrana polních a lecních ploch před divokými prasaty. Pušku používá hlavně při snižování stavů přemnožených králíků.
Tak jako zemědělec, lesník a každý, kdo pracuje v přírodě, ani profesionální lovec nemá pevnou pracovní dobu, je podle potřeby zaměstnán bez ohledu na pracovní týden. Za 20 let, co je Ch. von Dallen profesionálním lovcem, ještě nikdy nemohl vyjet na dovolenou.
Ředitelka amerického Centra pro prevenci nemocí Dr. Rochalle Walenski odmítla schválit povinné očkování zdravotníků, učitelů a mladších zdravých lidí vakcínou Pfizer-BioNTech Covid.
Toto rozhodnutí ruší bývalé nařízení o očkování lidí, kteří jsou Covidem-19 ohroženi v zaměstnání. Tímto rozhodnutím bylo posílen předcházející nesouhlas s povinným očkováním prezidenta Bidena. Okamžitě je Bílý dům kritizován, jak je možné, že věděl o usnesení vědců dříve, než bylo zveřejněno.
Doktorka Waleski, která je kritizována za změnu názoru ústavu, vysvětlila, že přednostním očkování zdravotníků a dalších lidí s velkým rizikem nákazy bylo v zájmu potřeb veřejného zdraví, nyní není už povinné. Přednostně budou očkováni lidé nad 65 let, obyvatelé pečovatelských domů a lidé s vážnými zdravotními problémy.
Bez ohledu na vědecké názory a politická rozhodnutí bylo v průzkumu mezi obyvatelstvem USA zjištěno, že tři čtvrtiny amerického obyvatelstva využije možnosti naočkovat se potřetí.
Představa, že traktor o váze 7 tun se dá umístit na 12 lahví, je pro normálního smrtelníka hodně mlhavá. Bavorský sedlák Stefan Petke to umí dokonce v neuvěřitelném čase 43,52 sekund. Výkon byl uznán jako světový rekord a zapsán do německé knihy rekordů (RID).
Policii v Meine (Dolní Sasko) upoutal traktor parkující pravidelně poblíž jedné školy.
Jak ve středu uvedl Statistik Austria v roce 2020 bylo v Rakousku 155.900 zemědělských závodů. Od roku 2010 se jejich počet snížil o 17.400 (10 procent).
Rakouský sedlák chová průměrně 34 kusů skotu, což je o 6 ks víc než v roce 2010. Průměrné= množství prasat na jednom dvoře 111 ks, před 10 lety to bylo 85 ks.
Letos v lednu byly v Götttingenu nalezeny a zlikvidovány 4 nevybuchlé letecké bomby z druhé světové války. To podnítilo vedení města k důkladnějšímu prozkoumání půdy v celém městě, zda tam nejsou další bomby. Podezření se ukázalo jako oprávněné, specialisté za pomoci přístrojů vytypovali 80 míst, kde zřejmě doposud odpočívají další nevybuchlé bomby z války.
Prostor podezřelého místa u plynového potrubí byl uzavřen kolem dokola umístěny nádrže s vodou. S odkrýváním podezřelých míst a zneškodňování bomb začne v G¨ttingenu na začátku příštího roku. Jedná se o nesmírně náročnou a drahou práci, která bude trvat několik let. Zneškodnění 1 bomby přijde radnici asi na 250.000 eur(6,3 mil. korun).
Polsko se může stát brzy zemí, kde bude Česká republika vnímána jako provokatér, zneužívající Unii k protipolskému tažení. Situace kolem dolu Turów je napjatá. Bohužel země V4 za poslední roky sklouzávají k vypjatému nacionalismu, který v tomto regionu má dlouhou a krvavou tradici.
Zlom nastal během uprchlické krize, kdy převládla protiunijní nacionalistická hysterie. Polsko i Maďarsko se dostávají stále více mimo orbit evropské integrace a hlavní ideologií, která tento pohyb sytí a zdůvodňuje, je právě konzervativní nacionalismus.
Do celé věci je navíc zamotáno mnoho dalších agend, jako je změna klimatu, konec uhlí, energetická bezpečnost. Nenávist proti „zelenému aktivismu“, „bruselskému diktátu“ a „soudcokracii“ se v kotli konzervativního nacionalismu může spojit ve vysoce výbušnou směs.
A Česká republika, kde jsou národovecké fantasmagorie také velmi populární, a nejen mezi nevzdělanci, může být paradoxně jednou z prvních zemí, která se stane obětí polských nacionalistických nálad. Největším nebezpečím pro Českou republiku je její obyvatelstvo, jemuž kdysi prezident Masaryk vsugeroval názor, že nepřáteli Čecha není Rus, Polák ani Jihoslovan, ale Vídeň a Řím. Masarykův panický strach z Habsburka vyšperkoval ještě vzteklý podvraťák Beneš, že nepřítelem českého národa je bez rozdílu každý, kdo mluví německy.
Nemusí se tedy Polští nacionalisté obávat, že by se obyvatelstvo České republiky nesmířilo s tím, kdyby Těšínsko či Krkonoše byly za na polské straně hranice. Hlavně že okupant nebude mluvit německy. Příklad už tady je. Se sovětskou okupací v roce 1968 se mimo několika intelektuálů a studentů české země smířily bez větších problémů okamžitě. Na Slovensku se o smíření se sovětskou okupací moc mluvit nedalo, pro Slováky vzpomínající na Tisův Slovenský štát byli okupanty Rusové stejně jako Češi, či předtím Maďaři.
Potraviny na jeho předvolebním jarmarku, za "férové ceny od českých sedláků", ve skutečnosti hnutí SPD nebere od drobných sedlálů, ale od "agrobaronů", tedy majitelů velkých zemědělských koncernů, které v Česku obhospodařují desítky tisíc hektarů zemědělské půdy. Ti největší z nich jsou přitom ve vedení zemědělské inciativy, která souzní mimo jiné s návrhem SPD na povinné kvóty pro vybrané české potraviny.
Dodavatelem například mléčného zboží na předvolební jarmark SPD je koncern Interlacto potravinářského velkopodnikatele Oldřicha Gojiše, do jehož podniku patří vedle zemědělské divize také několik mlékáren.
Maso a masné výrobky zase dodává holding Rabbit CZ bývalého prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska, který obhospodařuje téměř 20 tisíc hektarů zemědělské půdy.Jandejsek, který se podle serveru účastnil už úvodního jarmarku SPD, je v současnosti místopředsedou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků (IZPP).
Zdroje z agrárního sektoru hovoří v souvislosti s dodávkami levných potravin na jarmark také o dalším členovi vedení IZPP - tentokrát přímo o předsedovi Gabrielu Večeřovi a jeho podniku Agro - Měřín. Ten má na jarmarky dodávat rostlinné produkty včetně brambor.
Senátoři a poslanci naštěstí povinné kvóty smetli se stolu. Evropská komise již dříve varovala, že v případě přijetí takových kvót by se Česko mohlo dočkat z Bruselu žaloby, protože jde o porušení pravidel volného unijního trhu. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) opakovaně prohlásil, že po zavedení kvót by velcí agrobaroni ovládli většinu tuzemského trhu.
Rakouská ministryně zemědělství Elisabeth Köstinger obvinila obchodní řetězce z vydírání zemědělců. Řetězce Billa, Spar a Hofer nadiktují zemědělcům podmínky, pokud zemědělci nesouhlasí jsou z obchodu vyřazeni.
Představitelé rakouského svazu zemědělců i zemědělské komory volají po legislativě, která by zemědělce chránila před nekalými praktikami obchodu. Pokud mnoho sedláků končí s činností, a mění se struktura zemědělství, jsou za to zodpovědní především potravinářští giganti.
Obchod rozhořčeně obvinění odmítá, tvrdí, že většina zemědělců je s obchodními podmínkami spokojena, v celku vše funguje bez problémů, jednostranná kritika prý není nic jiného než osobní akce ministryně Köstinger, která se snaží na rakouském venkově politicky zabodovat.
Rakouská spolková vláda dostala návrh na zvýšení nejnižších důchodů. Místo zákonné valorizace 1,8 procenta inflace, budou důchody do 1.300 eur (do 32.958 Kč) zvýšeny o 3 procenta. Důchody nad 1.300 eur budou zvýšeny jen o 1,8 procenta. Na toto zvýšení důchodů bude ze státní pokladny vydáno 1,1 miliardy eur (27,9 miliard Kč). Vláda o návrhu bude jednat příští týden.
"Pandemie způsobila prudký nárůst cen a zvýšení životních nákladů," uvedl ve svém zdůvodnění kancléř Sebastian Kurz. "Lidem s nízkými příjmy musíme venovat zvýšenou pozornost, zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci je tedy pro nás samozřejmostí. Lidé, kteří celý život pracovali a zasloužili se o náš sociální stát, musejí nyní za to dostat od vlády odměnu."
Předseda Svazu rakouských důchodců Peter Kostelka označil zvýšení nejnižších důchodů o 1,8 procent nad valorizaci za směšné. "To je jen gesto, které nemá se zvýšením kupní síly nic společného. Pokud chce vláda důchodce zachránit před chudobou, musí nejnižší důchody zvýšit nad valorizaci nejméně o 4 procenta."
Buď negativní test, nebo potvrzení o prodělání nemoci, nebo potvrzení o očkování. Bez těchto úředních dokladů od dnešní půlnoci nikomu nedovolí policie opustit okres Braunau. Tvrdé opatření je zavedeno, protože situace v okrese se ani přes varování nezlepšila, lidé nadále odmítají očkování (je naočkováno méně než 50 procent lidí)a číslo nemocných se zvýšilo z 339 na 356.
Povinnost předložit doklad se nevztahuje na děti do 12 let a na osoby, které jsou písemně vyzvány k nějakému důležitému úřednímu nebo soudnímu jednání.
Pouze v 20 obcích okresu (asi třetina) je naočkováno víc než 50 procent lidí. 33 procent lidí nemoc prodělalo. Aby byla kontroly na hranicích okres Braunau byly odvolány, chybí ještě 700 imunizovaných lidí. Množství nakažených lidí se zvýšilo v souvislosti s veletrhem v Riedu.
"Postaráme se o to, aby vyšší cíle v oblasti klimatu šly ruku v ruce s vyššími sociálními cíli. Přechod na zelenou ekonomiku musí být spravedlivý. Proto jsme navrhli nový Sociální fond pro klimatická opatření, který bude řešit energetickou chudobu, jíž trpí již 34 milionů Evropanů.“
Leyenová navrhuje, aby se rok 2022 stal rokem evropské mládeže, rokem věnovaným „ocenění mladých lidí, kteří toho tolik věnovali ostatním. A my uděláme vše pro to, aby se mladí lidé aktivně zapojili do diskusí..“ Husák by to na sjezdu KSČ lépe neřekl.
Středeční projev prezidentky Evropské komise Ursuly von Leyen mohl v české kotlině nadchnout tak skupiny ekologických aktivistů, kteří se těší na další peníze z bruselské kasy.
F. Buřič
V pozdním jaru 2020 se v ČR diskutovalo o tom, jak skvěle jsme, a to zejména ve srovnání se západem Unie, dopadli v pandemii. Uvažovalo se dokonce o nějakých vědecky znějících zdůvodněních, např. postkomunistická Evropa dopadla skvěle, protože se zde déle než v západních zemích očkovalo proti tuberkulóze.
Po tom krásném létě 2020, které jako by potvrzovalo, že vítězství se to stalo. Výsledek je takový, že podle vědeckého časopisu eLife (ale ta data odpovídají už dříve známým číslům) postkomunistická Evropa dopadla naprosto katastrofálně, a to i ve světovém srovnání.
Čísla mluví za všechno (jde o počty mrtvých nad průměr na sto tisíc obyvatel):
Bulharsko 460 mrtvých lidí (nejhorší ze všech sledovaných zemí hned po Peru),
Srbsko 400 (Chorvatsko ale jen 210 a Slovinsko 180),
Litva 350,
ČR 320,
Polsko 310,
Slovensko 310,
Rumunsko 280,
Maďarsko 240.
Srovnání se Skandinávií:
Norsko mínus 30,
Dánsko mínus 10,
Finsko 10,
Švédsko 90.
A další západní země:
Irsko 30,
Německo 50,
Rakousko 110,
Francie 110,
Nizozemí 110,
Belgie 140.
Symbolem hrůzy a často i pohrdání kvůli údajné zaostalosti zdravotnictví a chaosu byla pro Čechy na jaře 2020 Itálie. Její celková bilance je však výrazně lepší než naše: 210 mrtvých na 100.000. Španělsko je dokonce ještě lepší: 190. A učiněným zázrakem je Řecko: 70. Británie je na čísle 160 a USA na čísle 190.
Někdo by měl udělat pořádnou analýzu toho, co spojuje země, které v EU dopadly nejhůře, a co spojuje země, které dopadly na úrovni Dánska, Německa, Irska nebo Řecka. Jisté je, že postkomunistická Evropa, nota bene ve srovnání třeba s Řeckem, dopadla naprosto děsivě. Rusko dokonce ještě hůře než ČR: 340.
Lze chápat, když se pandemie projeví tak, že nepřipravenou zemi na začátku rozdrtí, ale pak se ta země zlepšuje. U nás to bylo naopak: jaro 2020 jsme zvládli skvěle, ale od listopadu 2020 do dubna 2021 to byla jedna velká katastrofa.
Ale nebyli jsme svědky nějakého vzrůstajícího poučení z katastrofálního podzimu, naopak, na počátku roku převládl cynizmus. V lednu 2021 se čile a masově cestovalo na hory, v únoru 2021 opozice žádala otevření vleků a škol a odmítla prodloužení nouzového stavu. Březen pak přinesl tak masové umírání, jaké české země v historii nezažily. Absurdistán. Proč právě postkomunistická Evropa má i 30 let po pádu komunistů tolik obětí na Covid-19? Kdo to vysvětlí?
Letní shromažďování lidí na festivalech, poutích a sportovních akcích a bezstarostné otevření škol se i přes očkování a testování začíná projevovat vzestupem počtu nemocných. Jakým směrem bude pandemie u nás směřovat se zřejmě ukáže znovu po podzimních volbách, které jsou pro mocichtivé lidi důležitější než tisíce nemocných a mrtvých lidí nevinných.
Jatka v dolnosaském Georgsmarienhütte, která zaměstnávají 300 lidí, musela kvůli onemocnění nejméně 120 zaměstnanců uzavřít provoz. U více než třetiny zaměstnanců byly pozitivní testy na Covid-19.
Vedení jatek podezřívá z rozšíření nákazy jednoho zaměstnance, který byl pozitivní, ale vzhledem k tomu, že byl očkován, se domníval, že do karantény nemusí a chodil dál do práce. Tím nakazil další lidi. Hygienici ovšem s touto verzí nesouhlasí, tvrdí, že k rozšíření došlo jiným způsobem.
Kvůli nejrůznějším udáním souseda skončil Václav Bulín (69) v průběhu posledních dvou let devětkrát před přestupkovou komisí, odkud pokaždé odešel s čistým štítem. Nyní ustál farmář z Lhovic na Klatovsku i nejzávažnější obvinění, podle kterého měl na jiného muže zaútočit traktorem osazeným čelní nakladačem.
Státní zástupkyně Katarina Peková tvrdila, že Bulín v lednu 2019 úmyslně chtěl najel do malého bagříku, který řídil Viktor Kolbeck. Kdyby se prý Kolbeck (37) včas nevyhnul, tak ho mohl sedlákův čelní nakladač zabít. Bulín útok prý připravoval delší dobu. „Delší dobu mezi sebou vedou spor o cestu, kdy obžalovaný se snažil poškozenému za každou cenu zabránit v jejím užívání, aniž by domýšlel následky,“ dodala státní zástupkyně.
K incidentu došlo na pozemku patřící rodině Bulínových, jehož součástí je právě sporná cesta. Bulín jakýkoliv úmyslný útok rezolutně popřel. „Jel jsem po svém pozemku pro balíky sena. Bylo šero, zčistajasna se tam vynořil bagřík, ani nesvítil. Vjel mi tam schválně, aby vyvolal konflikt a dostal mě před soud.“
Z provedených důkazů rozhodně nevyplynulo, že by se chtěl obžalovaný s nakladačem srazit. Verzi obžaloby nepodpořil ani znalecký posudek dopravního experta.
Od soboty 18. září 2021 začne v okrese Braunau platit opatření rakouské spolkové vlády o omezeních v místech vysokého počtu lidí v nemocnicích kvůli vážnému onemocnění koranovirem. Na hranicích okresu Braunau budou policejní hlídky, které bez negativního testu nikoho nepustí ven z okresu, bez ohledu na to, zda v okrese trvale žijí nebo jen jsou na kratším či delším pobytu.
Opatření je v okrese Braunau zavedeno kvůli vývoji pandemie v posledním období. V okrese je naočkováno pouze 49 procent lidí, včera se počet lidí s Covidem v nemocnici sv. Josefa zvýšil na 12, přičemž jeden pacient je na jednotce intenzivní péče.
Velitel okresního oddělení policie vyzval obyvatelstvo okresu, aby se nechalo očkovat, pokud bude víc než 50 procent lidí naočkováno, nebude nutno okres uzavřít. Aby se lidé na nedostupnost očkování nemohli vymlouvat, oznámilo příjezd do okresu několik očkovacích týmů.
Podzimní vlna pandemie koronaviru se hlásí i v Polsku. Ve středu polské ministerstvo zdraví oznámilo 767 nových případů a 11 úmrtí na Covid-19.
Ve Šlesvicku-Holštýnsku od 1. října nebudou v případě umístění do karantény lidé neočkovaní mít nárok na náhradu mzdy.
Zatímco v České republice byla - už tradičně - kvůli předvolební kampani další vlna pandemie Covid-19 odsunuta na vedlejší kolej, v sousedních státech zesilují opatření proti šíření nemoci. Rakousko od 15. září zavádí 3 stupně opatření, přičemž na výběru příslušného stupně má mít vliv počet nemocných vyžadující pobyt v nemocnicích.
V ostatních obchodech (oděvy, elektronika) nemusí zákazníci mít nasazené žádné masky, pokud se prokáží potvrzením o provedeném očkování. Toto uvolnění neplatí ve Vídni. V nočních restauracích a barech mohou být pouze lidé očkovaní nebo lidé s platným (24 hodin) negativním testem. Stejný předpis platí pro kina, divadla a koncertní síně. V některých případech (koncerty ve Vídni) je možný vstup pouze z platným testem, bez ohledu na očkování či prodělání nemoci.
Respirátor je povinný i při bohoslužbách v rakouských kostelích. Netýká se křtů, svateb a prvního přijímání. Do muzeí, galerií na výstavy je možné vstupovat jen s respirátory FFP2. Povinností policie je provádět náhodné kontroly. Děti do 12 let v muzeích respirátory nosit nemusejí, pokud se prokáží testem.
Toto nařízení rakouské vlády vyvolalo spoustu otázek, na které jsou nejasné odpovědi. Není například jasné, kdo má zákazníky při vstupu do obchodu kontrolovat.
Výbor pro zemědělství a životní prostředí Evropského parlamentuminuký týden schválil poměrem hlasů 94 ku 20 strategii Evropské komise nazvanou "Farm to fork." 10 europoslanců se zdrželo hlasování. Návrh Výboru má plénum EP projednávat v říjnu.
Většina europoslanců považuje strategii Farm to Fork za splnitelnou. Snížení pesticidů na polovinu, hnojiv o 20 procent a antibiotik o 50 procent by mělo být jako povinné začleněno do zákonů jednotlivých států EU.
Eurtoposlanci dále žádají označování původu úplně u všech potravin vyrobených v EU, včetně mléka a masných výrobků, aby nedocházelo k záměně s potravinami ze zemí, kde omezení pesticidů nebude.
Se strategií EK nesouhlasí zemědělské svazy mnoha zemí EU v čele COPA, podle níž europoslanci už překračují červenou čáru, k níž jsou zemědělci ochotni ustupovat. COPA žádá všechny poslance EP, aby se hlasování zúčastnili a vražedné podmínky zmírnili.
Rodáci z Pohoří na Šumavě a jejich potomci, kteří žijí v Rakousku, a mnoho dalších Rakušanů se opět vydalo na pouť u zříceného kostela Panny Marie v Pohoří na Šumavě (okres Český Krumlov). Vydařenou pouť podpořilo i pěkné letní počasí, což je v horských podmínkách (910 m) vzácnost.
Německý list "Handelsblat" v neděli zveřejnil výpočty Leibnitzova ekonomického ústavu (RWI), podle nich by další Lockdown stál německou vládu 4x víc než tvrdé omezení pro nepřizpůsobivé lidi, kteří odmítají očkování.
Pokud v roce 2022 vláda zakáže neočkovaným lidem cestování, vstup do restaurací, divadel a dalších uzavřených prostor, sníží se příjmy z daní o 13 miliard eur, kdežto při dalším Lockdownu by se příjmy snížily o 52 miliard eur.
Úroveň života v českých vesnicích je taková, jakou 30 let vytvářejí velkoměstští vzdělanci. Proto nutno předvolební sliby politiků brát s humorem.
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09)
• Dlouhodobě se snažíme o to, aby se lidem vyplatilo pracovat a žít na venkově, pro který je nesmírně důležité, aby zde zůstávali především mladí a schopní lidé. K tomu je zapotřebí provést několik důležitých změn.
• V první řadě je zapotřebí dobudovat špičkovou infrastrukturu. Nejen rychlostní silnice či železnice, ale i infrastrukturu datovou, která nám umožní práci z domova. Dále musíme posílit rozpočtové určení daní a rozvíjet místní infrastrukturu v podobě zajištění dostatečné kapacity ve školkách, školách, postarat se o odpovídající lékařskou péči, vyřešit akutní celorepublikový nedostatek stomatologů a vypracovat celkovou koncepci mezigenerační výměny lékařů nejen ve venkovských lokalitách.
• Je však také nutné na vesnicích a v malých městech zachovat pošty nebo takzvanou „poštu partners“. Musí zde být i zajištěný fungující maloobchod, aby si lidé mohli nakoupit poblíž svého bydliště a nemuseli nikam složitě dojíždět. Současně však nesmíme zapomínat ani na aktivní ochranu půdy, vody a systematickou péči o diverzitu krajiny.
ČSSD
• Pro ČSSD je klíčové to, aby venkov i do budoucna byl udržitelným a kvalitním místem pro trvalý život lidí v něm, nikoli pouze místem pro víkendovou rekreaci rezidentů z větších měst.
• Pro to, aby lidé měli motivaci v českých obcích žít, v nich musí být dostupné základní služby, občanská vybavenost je v tomto klíčová. ČSSD bude podporovat rozvoj občanské vybavenosti, dostupnou veřejnou dopravu, lokální formy podnikání (od zemědělství po agroturistiku) i aktivity místních spolků. Je také nezbytné, aby občané i v menších obcích mohli navštívit lékaře, poslat dopis či vyzvednout si zásilku nebo důchod na pobočce pošty, nakoupit základní potraviny. Dále je také potřeba, aby ve vesnicích byly bližší školky a školy a četnější spojení vlaky a autobusy do větších měst. Nejmenší obce je podle našeho názoru žádoucí podpořit i finančně, tak aby se mohly dále rozvíjet. Proto budeme prosazovat, aby všechny dotační tituly pro malé obce (do 300 obyvatel) byly v budoucnu osvobozeny od spoluúčasti těchto obcí.
• Podpoříme rovněž formou dotací vznik další samostatné bytové jednotky v rodinném domě nástavbou, vestavbou či rekonstrukcí v malých obcích do 1000 obyvatel. To nejen pomůže nastartovat rozvoj dané obce, ale také aspoň částečně zlepší dostupnost bydlení v České republice.
Koalice Pirátů a STAN
• Vylidňování venkova je způsobeno několika faktory. Vedle celoevropského trendu urbanizace a stárnutí populace se tak děje i z důvodu často chybějící občanské vybavenosti, infrastruktury a lukrativních nabídek práce. Život na venkově může být plnohodnotnou alternativou života ve městě, vláda však musí tuto problematiku reflektovat a mít připravenou promyšlenou koncepci rovnocenné podpory regionů napříč všemi resorty.
• Ke zlepšení situace také napomůže dostupnost služeb, dopravní spojení i proces digitalizace, což přinese vznik nových pracovních příležitostí a zájem lidí pracovat na venkově.
• Pro podporu venkova chceme tedy využít fondy EU i státní rozvojovou banku. Získané finance se použijí na investice do smart řešení a nových technologií. Chceme také definovat základní vybavenost obce každé velikosti, která musí být závazným standardem - tak se dá sestavit racionální a skutečný investiční plán pro tuto zemi, ne jen obří zásobník mnohdy nereálných projektů, který představila současná vláda. Díky zlepšení podmínek, prosperitě a snížení administrativní zátěže pro lokální podniky a zemědělce bude profitovat také místní ekonomika a služby. Tím dojde k udržení života a mladých perspektivních lidí na venkově.
KSČM
• KSČM dlouhodobě podporuje rovnoměrný rozvoj regionů, připravila speciální programy ve státním rozpočtu pro bytovou výstavbu a rozvoj infrastruktury malých obcí. Je tak pro předcházení vylidňování venkova. Požaduje zachování dostupné sítě veřejných škol a zdravotnických zařízení, podporuje vznik pracovních míst rovnoměrně v regionech a chce zabránit vzniku vyloučených lokalit.
• Naším cílem je zajistit i občanům na venkově stejné podmínky pro život jako městskému obyvatelstvu, tedy vytvářet pracovní místa v blízkosti bydliště, usilovat o zachování drobných živností, zejména v malých obcích, a v případě, že to nejde, organizovat dostupnou veřejnou dopravu tak, aby se obyvatelé venkova mohli dostat bez problémů do zaměstnání, do škol, k lékaři či za kulturou. Pod patronací veřejného sektoru je nutné rovněž zajistit možnost nákupu základních potravin v místě a dostupnost vzdělání a zdravotnických zařízení.
Ve čtvrtek a v pátek bude Výbor pro zemědělství a životní prostředí Evropského parlamentu jednat o strategii "Farm to Fork," (z farmy na stůl), kterou vyhlásila Evropská komise. Europoslanci mají připraveno 2.300 pozměňovacích návrhů.
Četné pozměňovací návrhy vyžadují nejprve vyhodnocen dopadů na zemědělství, které přijdou po zákazu používání hnojiv a pesticidů. Europoslanci z některých zemí žádají, aby omezování agrochemikálií se netýkalo širokoplošně všech států EU, ale bylo upraveno podle půdních a klimatických podmínek jednotlivých zemí, podle toho, jak zemědělství v jednotlivých zemích v minulosti vytvořilo pro strategii Farm to Farm předpoklady. Strana Zelených nekompromisně vyžaduje velké snížení stavů hospodářských zvířat a zákaz používání pesticidů do roku 2035.
27 evropských zemědělských organizací v čele s CopaCogneca protestuje proti jednání Výboru, neboť mají představy o tom, jakými způsoby jsou Zelení schopni evropské zemědělce ničit.
V západním cípu Baltského moře byl spatřen mrož. Naposledy byl tento tvor spatřen v oblasti Severního moře v roce 1998. Informace pochází ze stanice pro chov tuleňů v Norddeichu.
Odborníci předpokládají, že se jedná o stejného mrože, který byl nedávno viděn u dánských břehů a v březnu na západním velšském a irském pobřeží. Tento mrož se zřejmě dostal k evropským břehům na uvolněné kře. Mroži žijí v Antarktidě, dorůstají délky 3,5 m, váhy 1000 kg a jsou jako ohrožený druh přísně chráněni.
Od 1. září 2021 v Rakousku vstoupily v platnost nové sazby za překročení povolené rychlosti na silnicích. Pokuty byly zvýšeny z 2.180 eur na 5.000 eur (130.000 Kč) spolu s odebrání řidičského průkazu na několik měsíců.
"V podstatě všechny rovné úseky silnic, kde docházelo k nejčastějšímu překračování rychlosti máme pod kontrolou civilních pomocníků policie s radary," říká šéf policejní stanice u hranic s Českou republikou. S rakouskou policií spolupracuje spousta řidičů, kteří na přestupky ostatních policii upozorňují, a mnoho obyvatel měst a vesnic, kde k překračování rychlosti dochází.
Podle prvních poznatků policie se situace od prvního září zlepšila, především řidiči nákladních aut rychlost snížili. Rakušané jsou informováni o tom, že policie 1. září na silnicích umístila velké množství radarů, takže řidiči můžou být na jakémkoli úseku silnic změřeni a vyfotografováni.
Zemské ministerstvo dopravy Dolního Saska tvrdí, že vyznačené Pop-up-cyklostezky na silnicích jsou nezákonné. Tyto pruhy nechalo hlavní město Hannover vyznačit na několika ulicích.
Mluvčí ministerstva dopravy oznámila, že podle dopravních předpisů nejsou důvody k tomu, aby část jízdní dráhy byla rezervována pro některou skupinu vozidel. Není prý prokázáno, že nehody cyklistů jsou způsobené tím, že je jiná vozidla nerespektují jako účastníky provozu. Jízdní pruhy mohou být tam, kde je jízda vedle ostatních vozidel zvlášť nebezpečná. Taková situace v Hannoveru není. Ministerstvo nařídilo cyklostezky z ulic odstranit.
Město Hannover je překvapeno a k zprávě ministerstva se zatím nevyjádřilo.
Přestože firma Pöttinger, největší rakouský výrobce zemědělských strojů, téměř pláče nad ztrátami, které jí způsobila pandemie, období 2020-2021 je pro společnost z Grieskirchenu tak úspěšné, jako nikdy za 150 let nebyla. Export sice klesl o 2 procenta, tržby byly o 11 procent vyšší než v předcházejícím roce a činily 405 mil. eur.
Prodej náhradních dílů se zvýšil o 8 procent. Gregor Dietachmayr, tiskový mluvčí obchodního oddělení společnosti Pöttinger označil uplynulý rok za velmi obtížný, ale zásluhou odborníků, iniciativ zaměstnanců, rozvinuté obchodní sítě a nových technologií se očekává další úspěšné období.
Včera (sobota 4.9.2021) bylo v celém Rakousku zjištěno 1715 nových případů Covid-19. Počet nových případů se každý den zvyšuje. Nejvíce nových případů bylo zjištěno ve spolkových zemích sousedících s Českou republikou.
V sobotu bylo jenom ve spolkové zemi Horní Rakousy zjištěno 501 nových případů, což je 2,5 krát víc než v celé České republice (o víkendu se testuje minimálně). 374 nově infikovaných lidí bylo zjištěno ve Vídni, 242 v Dolních Rakousích, 170 ve Štýrsku, 136 v Tyrolsku, 124 v Solnohradsku, 84 v Korutanech, 52 v Vorarlbertsku a 32 v Burgenlandu.
Viroložka Dorothee von Laer včera hovořila o tom, že bez nových protipandemických opatření se šíření Covidu-19 asi nezastaví, vážně se uvažuje o vyhlášení dalšího Lockdownu.
Po loňské odmlce zaviněné pandemií koronaviru Covid-19 se letos opět otevřely brány výstaviště v severoněmeckém Rendsburgu, kde začal veletrh Norla ukazující současnost zemědělství a potravinářství spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. Letošní ročník je zaměřen na chov zvířat. To v zemi která světu dala jedno z nejoblíbenějších plemen mléčného skotu, není nic neobvyklého.
Norla je největším zemědělským a potravinářským veletrhem Šlesvicka-Holštýnska. Letos je účast vystavovatelů o jednu třetinu nižší než byla před pandemií. Tak jako jako v minulosti i letos jsou v Rensburgu dožínky, hromáždění zemědělců, kde se seznámí se situací ve světové ekonomice a na finančních trzích. Přímá účast byla omezena na 500 účastníků. Hlavním tematem je otázka "co udělala pandemie se zemědělstvím a jak se s jejími následky zemědělství může vyrovnat?"
Covid nepříznivě ovlivnil ceny zemědělské produkce, zní jednotný hlas zemědělců z celé země. Nižší příjmy a vyšší náklady jsou nyní problémem, se kterým se zemědělci musejí vyrovnávat. Nejhůře jsou postiženi producenti mléka a vepřového masa, kteří jsou závislí na globální ekonomice.
