Uplynulý týden v EU

 Pondělí 20. února 2023

Svou činnost zahájila civilní mise EU v Arménii EU EUMA Armenia. Mise, o jejímž zřízení byla řeč v dílu 48, má za úkol přispět ke stabilitě v pohraničních oblastech, budovat důvěru na místě a zajistit příznivé prostředí pro úsilí o normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem za podpory EU. Mandát je zatím dvouletý.

Spuštěna byla také vojenská partnerská mise v Nigeru EUMPM Niger na podporu této země v boji proti terorismu. Mandát mise je zatím tříletý.

Rada přijala závěry o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2023. Dokument, prosáklý radikálním progresivismem, je smutnou ukázkou toho, jaké „hodnoty“ dnes Unie šíří po světě.

Rada také rozhodla o rozšíření sankcí proti Íránu a Barmě.

Úterý 21. února

Unie pokročila v procesu ratifikace Istanbulské úmluvy, když Rada požádala Evropský parlament o souhlas s přijetím rozhodnutí o uzavření úmluvy jménem EU. Unie by se měla stát smluvní stranou ve vztahu k těm složkám úmluvy, které spadají do výlučné pravomoci EU. (Istanbulské úmluvě, která je nebezpečným, ideologicky motivovaným nástrojem genderismu, se věnuji v článku Istanbulské úmluvě se vyhněme obloukem.)

V Radě došlo k završení procesu přijetí nařízení, které členským státům umožní doplnit do svých národních plánů pro čerpání prostředků z fondu pokoronavirové obnovy (NextGenerationEU) novou kapitolu týkající se plánu REPowerEU. Tak budou moci být financovány investice a reformy v oblasti energetického systému, mj. za účelem snížení závislosti na fosilních palivech, zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie nebo zvyšování energetické účinnosti.

Shodou okolností téhož dne Komise vydala zprávu, která hodnotí dvouleté fungování fondu obnovy, přesněji řečeno jeho hlavní složky, kterou je Nástroj pro oživení a odolnost. Z tohoto fondu, úzce provázaného se Zeleným údělem, už bylo vyplaceno přes 140 miliard eur. Podle představ Komise by se nyní měl stát klíčovým prvkem pro financování chystaného průmyslového plánu Zeleného údělu.

Komise v balíčku programových dokumentů nastínila svoji vizi pro odvětví rybolovu a akvakultury, které prý potřebují větší udržitelnost a odolnost. I v těchto oblastech se má dostat ke slovu Zelený úděl, tj. má být zajištěna jejich „klimatická neutralita“. Také má být zmírněn jejich dopad na mořské ekosystémy.

Cena emisních povolenek v EU poprvé v historii překročila částku 100 eur za tunu. (Rekordní cena dosáhla výše 100,70 eura.)

Středa 22. února

Agentura EU pro otázky azylu uveřejnila statistiky za rok 2022. Vyplývá z nich, že počet žádostí o azyl, respektive o mezinárodní ochranu, byl loni nejvyšší od velké migrační krize let 2015–2016 a dosáhl téměř 1 milionu případů (počítáno za EU společně s Norskem a Švýcarskem). Oproti roku 2021 stoupl počet případů o více než 50 %.

Čtvrtek 23. února

Komise navrhla prodloužení dočasných obchodních výhod pro Ukrajinu, v rámci kterých jsou pozastavena cla, kvóty a další ochranná opatření na ukrajinský vývoz do Evropské unie. Nynější zvláštní režim platí od 4. června 2022 do 5. června 2023. Komise navrhuje jeho prodloužení o jeden rok.

Komise také předložila návrh „aktu o gigabitové infrastruktuře“, který by měl usnadnit zavádění gigabitových sítí v EU. Zároveň předložila návrh doporučení o gigabitových sítích a zahájila veřejnou konzultaci o budoucnosti odvětví konektivity a související infrastruktury.

Evropská rada v předvečer prvního výročí začátku války na Ukrajině vydala prohlášení. Uvádí se zde mimo jiné, že EU bude i nadále pevně stát při Ukrajině a prokazovat ji solidaritu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Bude ji podporovat politicky, ekonomicky, humanitárně, finančně i vojensky. „Společně s našimi mezinárodními partnery učiníme vše pro to, aby Ukrajina získala převahu, aby bylo respektováno mezinárodní právo, obnoven mír a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, aby vše, co bylo na Ukrajině zničeno, bylo znovu postaveno a aby byla zajištěna spravedlnost. A nepolevíme až do dne, kdy toho bude dosaženo.“

Pátek 24. února

K prvnímu výročí války na Ukrajině se vyjádřila v kratším bilančním proslovu také Ursula von der Leyenová při návštěvě Tallinnu.

Rada potvrdila beze změn tzv. seznam teroristů, v němž jsou uvedeny osoby, skupiny a subjekty, na které se vztahují omezující opatření EU zaměřená na boj proti terorismu (zmrazení finančních prostředků a jiných aktiv apod.). Seznam je přezkoumáván alespoň jednou za půl roku. Aktuálně je na seznamu 13 osob a 21 skupin a organizací.

Chudí lidé přispívají boháčům na elektromobily

 Elektromobil střední velikosti potřebuje baterii, která váží asi 1 000 liber (500 kg) , aby dosáhl přijatelného dojezdu. Kvůli váze baterie jsou elektromobily obvykle asi o 50 procent těžší než auta na benzín, což má za následek větší poškození vozovky. Elektromobily však neplatí silniční daň, která je zahrnuta v ceně každého litru benzínu. Elektromobily by tedy měly platit silniční daně, ale dnes tyto náklady nesou řidiči benzinových vozů.

„Obnovitelné“ systémy vyžadují velké množství speciálních kovů. Baterie pro elektromobily vyžadují k dosažení vysoké hustoty energie a výkonu kobalt, nikl a lithium. Magnety ve větrných turbínách vyžadují kovy vzácných zemin, jako je neodym a dysprosium. Velké množství mědi je nezbytné pro elektrické motory, baterie, větrná a solární pole a systémy přenosu energie pro připojení ke vzdáleným větrným a solárním lokalitám. Podle Mezinárodní energetické agentury vyžaduje elektrické vozidlo asi šestkrát více speciálních kovů než benzinové nebo naftové vozidlo. Větrná turbína vyžaduje více než desetkrát více kovů než elektrárna na zemní plyn na základě dodané elektřiny. Většina těchto kovů se těží v rozvojových zemích.

Téměř 70 procent kobaltu se těží v Demokratické republice Kongo . Indonésie produkuje více než 30 procent světového niklu. Chile produkuje 28 procent mědi. Čína produkuje 60 procent kovů vzácných zemin. Tyto země čelí značnému znečištění ovzduší a vody těžbou. Dělníci v dolech také trpí špatnými pracovními podmínkami a využíváním nucené a dětské práce. Žádná cena ale zjevně není příliš vysoká pro bohaté lidi ve vyspělém světě, aby jezdili v Tesle.

Aby toho nebylo málo, Evropská unie nedávno přijala mechanismus úpravy limitu uhlíku (CBAM) . CBAM bude zdaňovat zboží z chudých zemí, které není vyrobeno pomocí nízkouhlíkových procesů. Výnosy z CBAM budou hlavním zdrojem peněz pro evropské programy zelené energie, z nichž mají v Evropě prospěch bohatí.

Pneu-trik zlodějů z parkovišť supermarketů

 V Německu v poslední době se ujal zlodějský pneu-trik. Je zaměřen především na řidičky. Spočívá v to, že zloději, ve dvojici, přilepí, přivážou či jinak připevní na pravou zadní pneumatiku nějaký předmět (drát, řetěz z bicyklu, kousek hadice nebo přilepí na pneumatiku kamínek nebo kus dřeva apod.) Po rozjezdu auta začne předmět rachotit o blatník nebo auto začne nadskakovat.

Zděšená řidička zastaví a běží se dozadu podívat, co se stalo. Jeden ze zlodějů jí ukáže na zadní kolo a nabídne pomoc při odstranění záhady. Když se řidička skloní ke kolu, druhý zloděj bez problémů vybere z otevřeného auta kabelku, mobilní telefon i jinou cennou věc a nenápadně zmizí mezi ostatními zákazníky. Podle policejní informace těchto krádeží je hlášeno stále víc.

Přestože k Německu shlížíme stále jako k zemi všeobecného blahobytu, je tam mnoho lidí, kteří se snaží mít ještě vyšší příjmy než jaké lze dosáhnout poctivou prací. Oblíbeným způsobem jak se  dostat bezpracně k větším částkám peněz je otvírání bankomatů. Ti zkušenější zloději ukradnou celý bankomat, přičemž k tomu použijí větší dodávkový automobil vybavený bourací a zvedací technikou. Ti méně zkušení a technicky nevybavení jednoduše zkusí bankomaty otvírat trhavinou.

AK opatrně obviňuje řetězce z diktátu na českém trhu

 Agrární komora ČR se hodlá obrátit na antimonopolní úřad, aby prověřil možné zneužití tržní síly ze strany německých řetězců na českém trhu. Konkrétně má jít o Lidl, Kaufland, Penny Market a Billu. Komora to v úterý uvedla v tiskové zprávě. Antimopolní úřad v prohlášení potvrdil, že hodlá zjišťovat, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce po prodejce nejvíce rostou ceny potravin.

Velké zahraniční řetězce si podle Agrární komory mohou diktovat podmínky na trhu a určovat, co se na něm bude prodávat. "Jednička a dvojka tuzemského maloobchodu Lidl a Kaufland, dále obchodní řetězce Penny, Billa a dalších sedm řetězců ovládá 75 procent trhu," uvádí komora ve svém prohlášení.

Lidl a Kaufland provozuje v Česku německá skupina Schwarz, řetězce Penny Market a Billa vlastní společnost Rewe. 

Podle poslední zveřejněné účetní závěrky v účetním roce, který skončil 28. února 2021, měl Lidl tržby 73,2 miliardy korun a zisk 6,1 miliardy korun. Kaufland dosáhl za stejné období obratu 64 miliard korun a zisku 2,9 miliardy korun. Penny Market měl v roce 2021 podle účetní uzávěrky tržby za prodej zboží 41,6 miliardy korun a zisk 944 milionů korun. Billa měla ve stejném roce zisk 658 milionů korun a tržby za prodej zboží 30,8 miliardy.

Podle komory konkrétně kuřata zdražila loni v obchodech v meziročním srovnání o 26 procent a u zpracovatelů o 27 procent, zatímco výkupní ceny kuřat u zemědělců stouply pouze o 18 procent.

Prezident Agrární komory Jan Doležal uvedl, že je potřeba se ptát, do jaké míry mohou skupiny Schwarz a Rewe ovlivňovat na českém trhu ceny potravin. "Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. Jednoznačně proto odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny," prohlásil.

Méně pracovat, lépe žít

 Zatímco Petr Fiala nutí české občany prodloužením věku odchodu do důchodu, aby pracovali víc, řada britských podniků přechází na čtyřdenní pracovní týden

Čtyřdenní pracovní týden: "Zásadní průlom", když většina britských firem ve zkušebním provozu prodlužuje změny

Téměř všechny zúčastněné společnosti se rozhodly pokračovat v novém modelu, protože zaměstnanci hlásí lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Drtivá většina firem, které se účastní největšího světového zkušebního provozu čtyřdenního pracovního týdne, se rozhodla pokračovat v novém pracovním režimu, což je důkaz, že by mohl fungovat v celé britské ekonomice.

Z 61 společností, které se zapojily do šestiměsíčního zkušebního čtyřdenního provozu, prodloužilo čtyřdenní pracovní týden 56 společností, z toho 18 jej zavedlo natrvalo.

Agrodotace na Slovensku dostanou nový kabát

 Poskytovanie dotácií v agrosektore by mal čoskoro upravovať nový zákon. Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka totiž chystá v tomto smere novú legislatívu.

„Návrh zákona vychádza z odporúčaní kontrolných orgánov a z poznatkov získaných z aplikačnej praxe. Navrhuje sa, aby poskytovanie dotácie v pôsobnosti ministerstva pôdohospodárstva tak, ako je to v prípade ostatných ministerstiev,  upravoval samostatný zákon,“ uvádza sa v dôvodovej správe k návrhu.

Ten nadväzuje na doterajšiu právnu úpravu aj v oblasti poskytovania dotácií, aj v oblasti minimálnej a štátnej pomoci.

„Ten vo vzťahu k poskytovaniu pomoci ministerstvom pôdohospodárstva dopĺňa o ustanovenia, ktoré zohľadňujú špecifiká poskytovania pomoci  ministerstvom pôdohospodárstva,“ konštatuje predkladateľ – ministerstvo pôdohospodárstva, v sprievodnej dokumentácii.

Návrh zákona v úvode definuje základné pojmy, podmienky poskytovania dotácie aj účel, za akým možno peniaze takýmto spôsobom vybraným subjektom poskytnúť.

„Dotácia je v návrhu zákona vnímaná z dvoch pohľadov, a to ako finančný transfer z verejných zdrojov na zabezpečenie účelov, ktoré nepredstavujú poskytnutie pomoci, a ako jedna z foriem pomoci poskytovaná prostredníctvom schém pomoci,“ uvádza sa v dôvodovej správe.

Z peňazí z rozpočtu agrorezortu podľa návrhu bude možné podporiť služby verejného záujmu, verejnoprospešné účely v poľnohospodárstve, potravinárstve, lesnom hospodárstve, poľovníctve, rybnom hospodárstve a pri rozvoji vidieka, ako aj poľnohospodársku a potravinársku výrobu, spracovanie a odbyt poľnohospodárskych a potravinárskych komodít a výrobkov, lesné hospodárstvo vrátane zhodnotenia surového dreva a rybné hospodárstvo.

Okruh činností, ktoré budú môcť získať podporu, v medzirezortnom pripomienkovom konaní pripomienkovala aj Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora. Tá žiadala doplnenie aj o obstaranie, technické zhodnotenie, opravu a údržbu strojov a zariadení v oblasti praktickej časti odborného vzdelávania k prípravkom na ochranu rastlín. V únii sa totiž v oblasti používania prípravkov na ochranu rastlín uvažuje o delení vzdelávania na teoretickú a praktickú časť

„Aby sa mohli vykonávať praktické školenia obsluhy aplikačných zariadení na ochranu rastlín, je potrebné vybudovať mobilné školiace stredisko, ktoré by malo obsahovať také pomôcky a prístroje, ktoré dokážu držať krok s neustále sa rozvíjajúcimi technológiami aplikačných zariadení vo svete. Školenie pri používaní mobilného školiaceho strediska by pomohlo ozrejmiť najdôležitejšie faktory ovplyvňujúce aplikáciu pesticídov, ktoré by zahŕňalo pochopenie dôležitosti rýchlosti, sily a smeru vetra, pracovnej výšky aplikačných ramien, úletu na základe veľkosti kvapiek a vzdialenosti citlivých oblastí a iné,“ argumentuje v pripomienke naša najväčšia organizácia poľnohospodárov.

SPPK v pripomienkovom konaní žiadala aj zohľadňovanie krízových a nepredvídateľných situácií pri poskytovaní dotácií. Štát by podľa nej mal brať do úvahy situácie, na ktoré samotné agropotravinárske podniky nemajú dosah a nevedia ich ovplyvniť.

„V prípade krízovej situácie, nepriaznivých poveternostných udalostí, prírodných katastrof a výskytu chorôb zvierat a škodcov rastlín ide o vyššiu moc, ktorú podnik nevie ovplyvniť svojou činnosťou. Nakoľko zákon o rozpočtových pravidlách nerozlišuje, či sa dotácia poskytuje na kompenzáciu škôd spôsobených „vyššou mocou“, žiadame, aby pri poskytovaní dotácií na takéto účely bolo možné využiť zmiernené podmienky, ktorými sa umožní pružná reakcia na aktuálny stav. V uvedených prípadoch je nutné poskytnúť dotáciu aj takým podnikom, ktoré nespĺňajú niektoré z podmienok ustanovených v zákone o rozpočtových pravidlách,“ argumentuje SPPK.

Pripomienky poľnohospodárskej obce sa týkali aj lehôt stanovených v návrhu zákona. V rámci nich sa napríklad navrhuje, že ak ministerstvo zmení alebo doplní výzvu, ktorá je otvorená na podávanie žiadostí, môžu žiadatelia, ktorí žiadosť podali už pre touto zmenou, svoju žiadosť doplniť a upraviť. Budú na to mať lehotu najmenej sedem dní.

„SPPK víta zámer predkladateľa ustanoviť minimálnu zákonnú lehotu na predĺženie predloženia žiadosti v prípade zmeny alebo doplnenia výzvy. SPPK zároveň zásadne žiada, aby bola zachovaná predkladateľom navrhovaná lehota v rozsahu najmenej sedem kalendárnych dní od zverejnenia dodatku k výzve. Za účelom zachovania právnej istoty a rovnosti šancí považujeme za nevyhnutné, aby v prípade zmeny alebo doplnenia výzvy bola žiadateľom poskytnutá primeraná lehota na doplnenie svojej žiadosti, ktorú podali pred zmenou alebo na podanie novej žiadosti v zmysle nových podmienok, nakoľko po úprave výzvy sa tá môže stať predmetom záujmu nových žiadateľov,“ uvádza sa v pripomienke.

„Zároveň sedem kalendárnych dní nespôsobí neprimerané prieťahy v procese poskytovania dotácií. Zastávame názor, že lehota siedmich kalendárnych dní je najvyhovujúcejším kompromisom medzi účelom poskytnutia dotácií, ktorým je pomoc národnému hospodárstvu a zaručením spravodlivých pravidiel pre žiadateľov,“ dodáva komora vo vysvetlení.

Lehotu najmenej sedem dní by podľa návrhu mali dostať žiadatelia aj na odstránenie prípadných nedostatkov, ktoré v žiadosti môžu nastať.

„Lehota aspoň siedmich kalendárnych dní je nevyhnutnou pre žiadateľa a primeranou pre účely konania,“ vyjadrila sa v pripomienke komora.

Okrem iných inštitúcií sa v rámci pripomienkového konania vyjadrilo aj ministerstvo životného prostredia. Žiadalo napríklad to, aby sa do okruhu možných poberateľov dotácií z agrorezortu dostali aj inštitúcie a organizácie pôsobiace pod envirorezortom, ktoré pôsobia v oblasti ochrany prírody a biodiverzity, v oblasti chovu koní, akým je plemeno norik muránsky, či tie, ktoré sa zaoberajú opatreniami v rámci ochrany pred povodňami. Envirorezort tiež žiadal odstránenie duplicitných dotácií z rôznych programov, napríklad z Plánu obnovy, zároveň aj spoločnej poľnohospodárskej politiky či Operačného programu Slovensko.

Komora poľnohospodárov k návrhu pripojila aj jednu všeobecnú pripomienku.

„Navrhujeme, aby sa podmienka mať vysporiadané finančné vzťahy so štátnym rozpočtom na účel posúdenia žiadosti o dotáciu v rámci štátnej pomoci považovala za splnenú. Odbúrala by sa časť administratívnej záťaže žiadateľov. Takýto prístup už zaujalo aj Ministerstvo hospodárstva SR v rámci svojej Schémy štátnej pomoci na podporu podnikov, a táto možnosť bola pretavená do legislatívy novelou zákona o poskytovaní dotácií v pôsobnosti MH SR, a to konkrétne na pokrytie dodatočných nákladov v dôsledku zvýšenia cien plynu a elektriny,“ argumentovala Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora.

K návrhu zákona, ktorý už prešiel pripomienkovým konaním, bolo podaných celkovo 86 pripomienok, z toho 28 zásadných. Podľa zverejneného dokumentu o vyhodnotení pripomienok na stránke slovlex.sk rezort nezapracoval či čiastočne nezapracoval do návrhu zákona ani jedinú. Na stránke však svieti aj informácia, že vyhodnotenie pripomienok stále prebieha. Prípadné zmeny bude možné presadiť aj v rámci rokovania v národnej rade. Kedy sa tam návrh dostane, je aj v rámci vzniknutej politickej situácie nateraz nejasné. Navrhovateľ, ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka, však v návrhu ráta s platnosťou zákona, po prípadnom schválení, už od začiatku júla tohto roka.

Lesk a idioti v EP

 Evropský parlament schválil nové emisní limity pro osobní automobily a dodávky. EU už poskytla Ukrajině pomoc za 67 miliard eur. Komisař Olivér Várhelyi způsobil pozdvižení, když označil europoslance za idioty.

Pondělí 13. února 2023

Komise uveřejnila svou zimní průběžnou hospodářskou prognózu. V roce 2023 očekává tempo růstu HDP o 0,8 % v EU jako celku a o 0,9 % v eurozóně. Inflaci letos odhaduje na 6,4 % v EU jako celku a na 5,6 % v eurozóně.

Úterý 14. února

Velkou pozornost vzbudilo, když Evropský parlament schválil nové emisní standardy pro osobní automobily a dodávky, které by měly znamenat konec spalovacích motorů do roku 2035. K předběžné dohodě mezi EP a Radou v této věci, po které bylo toto hlasování už víceméně formalitou, však došlo už koncem října 2022 za českého předsednictví. Ministr Jozef Síkela tehdy prohlásil: „Tato dohoda připraví podmínky pro moderní a konkurenceschopný automobilový průmysl v EU.“

V Evropském parlamentu rovněž došlo k vtipné příhodě. Komisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi už asi hodinu a půl čelil dotazům europoslanců. Když odpověděl jednomu zvlášť dotěrnému, prohodil k úředníkovi, který ho doprovázel: „Hány hülye van még?“ = Kolik idiotů tam ještě zbývá? / Kolik dalších idiotů tam ještě je? (míněno kolik europoslanců je ještě přihlášeno do diskuse). A zase se potvrdila poučka z Jistě, pane premiére, totiž že každý mikrofon je třeba považovat za zapnutý mikrofon.

Komise navrhla v rámci Zeleného údělu zpřísnění norem pro emise CO2 pro těžká vozidla. Návrh předpokládá snížení emisí o 45 % od roku 2030, o 65 % od roku 2035 a o 90 % od roku 2040, to vše ve srovnání s úrovněmi v roce 2019. Od roku 2030 by měly být všechny nové městské autobusy bezemisní.

Středa 15. února

Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu hovořila u příležitosti nadcházejícího prvního výročí začátku války na Ukrajině o dosavadní reakci EU na tento konflikt. Uvedla mimo jiné, že EU zatím poskytla Ukrajině ekonomickou, humanitární a vojenskou podporu ve výši 67 miliard eur.

Leyenová také spolu s vysokým představitelem Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem nastínila obrysy možného 10. balíku sankcí proti Rusku.

Čtvrtek 16. února

Evropský parlament přijal rezoluci o roce trvání ruské invaze a útočné války proti Ukrajině. Zdůraznil, že „hlavním cílem Ukrajiny je vyhrát válku proti Rusku“ a že „tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím soustavných, trvalých a neustále se zvyšujících dodávek všech druhů zbraní na Ukrajinu, a to bez výjimky“. Vyzval k „důkladnému posouzení toho, zda by bylo možné Ukrajině dodat západní stíhací letouny, vrtulníky a vhodné raketové systémy a podstatně jí navýšit dodávky munice“.

Diskriminace mužů aneb Jurečkova úchylka

Zajímavý aspekt penzijní reformy. Ženy se v Česku dožívají o šest let více než muži! Právo na život je základním ústavním právem, a pokud se jedno pohlaví dožívá dlouhodobě o tolik méně, tak je tu něco v nepořádku! A je to vlastně i protiústavní. Neměla by tato nerovnováha býti zohledněna v rámci chystané důchodové reformy?

Ministr Jurečka, který už dříve jako ministr zemědělství proslul obhajobou rodinné postsocialistické velkovýroby, a bez ohledu na koryto, ke kterému se právě dostal, v první řadě myslí jen a jen na sebe a svou rodinu. Jinak by nemohl vymyslet takovou ptákovinu jako zvýšení důchodu ženám za každé odchované dítě o 500 korun. Nestačí mu rodinné přídavky a nižší daň ze mzdy?

Pokud jedna genderová skupina čerpá ze systému v průměru o šest let déle, což je při průměrném dvacetitisícovém důchodu o skoro milion a půl korun více než skupina druhá, pak je zde přece groteskní mluvit o rovnosti pohlaví.

Pravda navrhnout, aby se zvýšená hranice pro odchod do penze týkala pouze žen, by byla asi politická sebevražda. Nicméně z pohledu vyšší spravedlnosti by to jistě rovněž stálo za diskuzi z níž by musel Jurečka vyjít jako nenažraný politik, kterému je jedno v jaké vládě právě je.

20 bodů, které ukazují, proč padla Říše římská a proč padne současná společnost

 1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací

2. Množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců

3. Senioři jsou zanedbáváni. Lidé pečují o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.

4. Literatura a umění se stávají bezduchými. Vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.

5. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována, vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři

6. Lidé pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, spekulanti, populisté, pochybní umělci - takzvané celebrity.

7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará

8. Úroveň vzdělání rapidně klesá.

9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.

10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.

11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.

12. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.

13. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.

14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku. Udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.

15. Staletími předků prověřené hodnoty jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zájem pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.

16. Šíří se cynismus.

17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce.

18. Do země přichází velké množství cizinců.

19. Politikové nadbíhají i „lůze“, která si vynucuje zábavu a státní podpory (chléb a hry)

20. Občané stále na všechno nadávají.

Napsal britský historik Edward Gibbon, autor knihy „ Úpadek a pád římské říše“, která vyšla již v roce 1776!!!

Ekologické zemědělství s mnoha otazníky

 Vláda Dolního Saska dnes chce předložit plán ochrany rostlin. Slibuje si šetrné zacházení s životním prostředím. Ministryně zemědělství Miriam Staudte a ministr životního prostředí Christian Meyer (oba Bündnis90/Zelení) chtějí, aby se na dolnosaských polích používalo méně syntetických pesticidů. Konvenční prostředky sice chrání zemědělské plodiny před pleveli a škůdci, ale poškozují životní prostředí.

V současnosti už existují ekologické zemědělské závody, které se zbavily chemických přípravků na ochranu rostlin. Používají pouze látky, které se běžně vyskytují v přírodě, což jsou sulfáty mědi a zinku. Proti živočišným škůdcům polních plodin ekologové používají bakterie, houby a roztoče. S pleveli bojují mechanicky, orbou, kypřením, plečkováním.

Vzhledem k tomu, že výnosy jsou v ekologickém hospodaření nižší o 50 až 60 procent, po jeho zavedení v celém Německu, stačilo by domácí zemědělství zásobit potravinami jen 64 procent obyvatelstva, zbytek by musel být zajištěn dovozem ze zahraničí.

Dalším důvodem k odmítání ekologického zemědělství je otázka zemědělské půdy, které je nedostatek už  při současném intenzivním využívání. Při omezení chemických přípravků musí automaticky cena orné půdy stoupat, což by mělo vliv na zvýšenou cenu potravin. 

Konvenční zemědělci z venkova se vědátorům smějí, dokazují, že širokoplošně omezovat agrotechniku už nelze. Vyžadují nové technologie, například senzory, které zjišťují, kolik která rostlina potřebuje živin nebo na roboty, které s naprostou přesností vyhledají a zničí určené plevele. 

Konec papírových peněz je na obzoru

 V příštích letech můžeme začít platit digitálními penězi, které nahradí papírovou hotovost. Centrální banky už mají pilotní projekty. Mají být bezpečnější a rychlejší při platbách a také anonymní jako hotovost.

„Mladá generace nebude chtít používat papírovou hotovost. A digitální měna je zabezpečený systém, který bude chránit soukromí občanů. Digitální peníze by navíc mohly být pojištěné jako bankovní vklady,“ řekl pro SZ Byznys centrální bankéř, který se v České národní bance digitálními měnami zabýval, ale nepřál si zveřejnit jméno kvůli citlivosti tématu.

Je to stejná revoluce, jako když se na konci 19. století zaváděly jako doplněk ke zlatým a stříbrným mincím papírové bankovky, které tehdy lidé odmítali jako nebezpečnou novinku a byli přesvědčeni, že přivodí při platbách problémy.

V této revoluci je přitom i výrazná česká stopa. Britská ClearBank, ve které je velkým akcionářem tuzemská největší investiční skupina PPF, spolupracuje s anglickou centrální bankou na vývoji digitální měny CBDC a uvažuje také o vlastní digitální měně.

„Zaměřujeme se na vývoj nových forem plateb pomocí digitálních aktiv, protože máme veškerou platební infrastrukturu. Kromě stablecoinů jsou to digitální měny centrálních bank, které využívají digitální tokeny jako účinnější platební prostředek. Nemluvím tady o hazardu s bitcoiny, mluvím o řádném rozvoji platebního styku,“ 

Extrémním příkladem státu, kde se přestává používat hotovost, je Švédsko. Švédové jsou mistry světa ve využití elektronických peněz, což však s sebou nese i rizika.

Hotovost je totiž anonymní a znamená občanskou svobodu. Nikdo nezjistí, co si zákazník kupuje. Naproti tomu elektronické peníze drží na svých účtech obchodní banky a technologické společnosti, které chtějí vědět, za co zákazníci peníze utrácejí. Získaná soukromá data používají k tomu, aby zvýšily svůj zisk, ty otrlejší firmy s daty pak přímo obchodují.

Když hotovost zmizí, elektronické peníze už nepůjdou snadno vyměnit za zcela bezpečné a anonymní veřejné peníze, tedy hotovost. Zákazníci či občané se mohou dostat do pasti, kdy nad nimi budou mít emitenti peněz, obchodní banky i další soukromé firmy ještě větší moc než dosud.

Dalším problémem je stabilita samotného systému. Vytvořením účtů v centrální bance by mohly o vklady přicházet obchodní banky. Lidé by si jednoduše mohli říct, že centrální banka je bezpečnější než obchodní, a všechna svá depozita převést. „Z tohoto důvodu by se mohla úložka v centrální bance omezit například hranicí milionu korun,“ dodal centrální bankéř z ČNB.

Zdražování jaké jsme za 30 let nezažili

 • Na rekordním lednovém zdražení se podepsaly zejména ceny elektřiny, které vzrostly o 139 procent, zdražovaly ale i další energie a jídlo.

• Nyní by už podle statistiků měly být ceny na stropě a začít klesat. V létě by inflace místo nynějších 17,5 procenta měla činit 10 procent.

• Zadarmo to nebude. Lze čekat mírný růst nezaměstnanosti, bankroty podniků. Obchodníci navíc mohou šponovat ceny, dokud je zákazníci budou ochotní platit.

Od prosince do ledna vyrostly ceny o šest procent. Něco podobného samostatné Česko ještě nezažilo. Ve stejné době v Evropě už inflace brzdila, dokonce třetí měsíc po sobě. Eurostat uvedl, že vinou lednového skoku česká inflace vyrostla meziročně o 19 procent a byla nejvyšší po Maďarsku a Lotyšsku.

Úkolem statistiků a ekonomů je v této chvíli vysvětlit, že lednový nárůst cen byl výjimečným extrémem. Jistě už naplnil veškerá inflační očekávání, proto v dalších měsících ceny neporostou. Pod deset procent se meziroční inflace vrátí už v létě.

Na základním vysvětlení, proč je v Česku všechno jinak, panuje všeobecná shoda. „Na prudkém meziměsíčním zdražení se podepsaly zejména ceny elektřiny, které vzrostly o 139 procent,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Za takový skok může fakt, že skončil úsporný tarif, kterým vláda od října do prosince dotovala elektřinu pro domácnosti. Šestiprocentní meziměsíční nárůst cen se tím ovšem vysvětlí jen zčásti. Pokud by tarif neexistoval, vypočetl Český statistický úřad, tak by meziměsíční inflace v lednu dosáhla 3,4 procenta. I takový výsledek je ovšem v Evropě unikátní, blíží se mu pouze Slovensko a Maďarsko.

Ani najít druhý důvod pro extrémní růst cen není na první pohled složité. „Výrazněji, než jsme čekali, vzrostla cena tepla a řada regulovaných cen spojených s provozem domácnosti, například stočné a vodné,“ uvedl ekonom Bureš. V Česku je totiž na rozdíl od jiných zemí zvykem zavádět všechny nové ceníky v lednu. V dalších měsících bude logicky klidněji.

Novými ceníky se však nevysvětluje, proč ceny za služby pro domácnost právě v lednu 2023 vyrostly ještě víc, než bylo zvykem v předchozích letech.

Zvyšování cen za jídlo v západní Evropě však bylo proti Východu zhruba poloviční. Ještě nápadnější rozdíl byl u všeho ostatního, tedy u veškerého průmyslového zboží a služeb, které dramaticky zdražovaly pouze na Východě. Pokud bude v Pobaltí nebo na Balkáně levnější plyn a elektřina, pak to nutně neznamená, že inflace odchází.

Eurostat ukazuje i další souvislost. Inflace nejvíc zasáhla pobaltské státy, Česko a Maďarsko. Ve stejných zemích se během pandemie covidu, tedy v letech 2020 a 2021, nejvíc zvyšovaly platy ve státním sektoru, zároveň stát nejvíc doplácel zaměstnancům, jejichž podniky byly během pandemie uzavřeny, případně jako v českém případě snižoval daně.

Úroveň inflace ve zmíněných zemích na počátku roku 2023 odpovídá tomu, jak tam v letech 2020–2022 nominálně vyrostly mzdy. Také pro celou Evropu platí, že obchodníci svým zdražováním kopírují předchozí růst rodinných příjmů.

Syntetické drogy dnes zavraždily dvě dívky

Přítomnost několika policejních vozů a zpráva o smrti dvou dívek (14 a 17 let) vzrušily dnes ráno město Heidenreichstein ležící poblíž české hranice. Podle předběžné policejní zprávy příčinou smrti je požití syntetických drog. Třetí účastník drogové párty šestnáctiletý mladík zavolal záchranku, až když obě dívky nebylo možné probudit. Už bylo pozdě.

Kriminalisté se ujali vyšetřování, jak se mladí lidé k syntetickým drogám dostali. Mladík, který párty přežil, na radu právníka odmítá vypovídat. Uvedl jen, že se snažil obě dívky oživit a zavolal záchranku. Státní zastupitelství v Kremsu nařídilo pitvu obou těl.

Nechá Fiala padnout filozofy?

 V prosinci byli zdejší ekonomové překvapeni především tím, jak domácnosti omezily nákup potravin, meziročně o víc než deset procent. „To je zarážející reakce na vysokou inflaci, protože zpravidla nedochází ani při výrazných šocích k tak zřetelnému omezení útrat na zboží základní spotřeby,“ pozastavil se Jan Bureš z Patria Finance, podle kterého šetření na potravinách signalizuje nárůst chudoby. Útratu ve zdejších obchodech mohl snížit i fakt, že „zboží základní spotřeby“ lze laciněji nakoupit ve všech sousedních zemích.

"Učitelé v regionech jsou přepláceni, na pražské filozofy pak nezbývají peníze. Se mzdou 48-57 tisíc měsíčně nelze v Praze přežít," tvrdí zástupkyně vzbouřených filozofů. 

Slzy filozofů jsou zbytečné, premiér Fiala přece sliboval, že nikoho nenechá padnout. Fiala pak naznačil, že nenechá padnout lidi bohaté, otázkou je jestli se filozofové do této podle Fialy nejvíce ohrožené skupiny vejdou.  

940 ovcí zahynulo na přání ochránců přírody

 V roce 2022 bylo v Tyrolsku nalezeno 413 mrtvých ovcí a 527 ovcí zmizelo. Celkem 940 ovcí bylo zabito vlky, medvědy a šakaly. Je to o 50 procent víc než v roce 2021. Výše škody byla vyčíslena na 235.000 eur. 

Bylo zjištěno, že 86 procent zabitých ovcí mají na svědomí vlci, 10 procent medvědi a 4 procenta zlatí šakali.  Vzhledem k k tomu, že zabitých hospodářských zvířat každým rokem přibývá, je alpské zemědělství už ohrožováno jako celek. Situace vyžaduje rychlé řešení, nechala se slyšet tyrolská vláda. V minulém roce vydala tyrolská vláda povolení k odstřelu 5 vlků, kteří napáchali ve stádech ovcí nejvíc škod. Kvůli protestům a soudním tahanicím ze strany ochránců zvířat nebyl zlikvidován ani jeden z nejnebezpečnějších vlků. Nyní vláda vydala nařízení, podle něhož je odstřel vlků tajný, jména lovců nesmí být zveřejněna.

Země Tyrolsko podporuje výstavbu plotů a všechna opatření na ochranu ovcí. Bylo v loňském roce postaveno 115 km plotů, přesto je to málo. PLoty lze stavět v nížinách, nikoli ve vysokohorském prostředí. Podle dosavadních zkušeností k bezpečnému uhlídání stáda v noci je třeba nejen vysoký plot, ale také několik pasteveckých psů a dva lidé.

Na náhradách za škodu, nikdo nevydělá. Za jednu zabitou ovci dostávají majitelé 114 eur  (2.700 Kč), kdežto za prodaná jehňata dostává průměrně 130 eur (3.100 Kč). Za prodej chovné ovce dostane majitel 400 eur (9.500 Kč). V Tyrolsku je na pastvinách asi 70.000 ovcí. Náklady napastevní chovy prudce rostou, ubývají zkušení ovčáci. Na straně horských pastvin je větší část rakouské veřejnosti, takže státní orgány nemohou škody přehlížet.

Cesta k míru na Ukrajině vede skrz sílu

   Dovolit Rusku hladce obsadit celé ukrajinské území by bylo naprostou katastrofou. Vyvolalo by to stejný efekt jako křehký versaillský systém. I Henry Kissinger jako realista zdůraznil, že by lehkomyslné opuštění oněch čtyř anektovaných území bylo obrovskou chybou Západu. Vytvořilo by to precedent pro další hladové státy jako Čína, které by se bez zábran mohly pustit do uzurpace. Kissinger jako zkušený diplomat ví, že cesta k míru vede pouze skrze sílu. Bohužel lidi dneska čtou jenom titulky, a tak si všichni akorát přečetli Kissingerova slova o nutném návratu ke status quo ante. Co řekl dál, už nikoho nezajímalo. Nikoho nejímala jeho slova o nezbytné vojenské podpoře Ukrajiny. 

Válka na Ukrajině trvá téměř jeden rok. Nic nenasvědčuje tomu, že by měl konflikt skončit v brzké době. Bohužel ani predikce mnohých analytiků o zhroucení ruského vojska, které slýcháme již několik měsíců, se nezdají být nablízku. Situace se pro Ukrajinu může na bojišti zlepšit, samotná prohra Ruska dlouhodobý mír nepřinese. Porazit Rusko pro bezpečnou Evropu stačit nebude. Nutná je maximální podpora Ukrajiny, jak vojenská, tak finanční. Ovšem pro dlouhodobou stabilitu není dobré Rusko ponižovat. Ani velmi silné emoce  nedovolí ignorovat základní teorie mezinárodních vztahů a poučky z historie.   

Dnes na to zapomínáme, ale před 104 lety se po první světové válce sjely do Paříže vítězné mocnosti, aby po zpustošené Evropě nastolily nový mír. Výsledek mírové konference byl jasný. Versaillská smlouva shledala Německo jako hlavního viníka války. Potrestání viníka mělo přinést lekci všem, kteří by se kdy znovu pokusili rozpoutat krvelačnou válku. Prakticky stejné uvažování, jaké má dnes mnoho lidí na Západě. Potrestat Rusko a ukázat mu lekci, že civilizované národy spolu neválčí. 

Mírotvorci: Pařížská konference 1919“. Co však přinesla tato Versaillská smlouva? Bohužel téměř všechno, jenom ne mír. Takzvaní „mírotvorci“ vytvořili křehký bezpečnostní systém, který se po dvaceti letech rozsypal jako domeček z karet. Versaillský systém naprosto rozbil evropskou stabilitu a ponížené Německo akorát připravovalo pomstu. Tu provedlo s nástupem Adolfa Hitlera, kdy Hitler prakticky zhltnul Evropu a symbolicky nechal Francii podepsat ponižující mír ve vagonu Compiègne – v tom stejném vagonu, kde bylo Německo nuceno podepsat kapitulaci v první světové válce. Ponížený soupeř to mírotvorcům vrátil i s úroky. Evropa potom zápolila několik let s desítkami milionů obětí, než skončila druhá světová válka.

Odstranit Putina, ponížit Rusko a nejlépe ho znovu demokratizovat. Bylo by dobře, pokud by svět takhle fungoval. Jenomže mír na věky tímto opravdu nenastane. I když se podaří odstranit Putina a nastolit režim à la Jelcin II., bude otázkou času, než nastoupí k moci někdo, kdo Rusům slíbí pomstu za ponížení. Pokud je něco Rusům vnitřně cizí, tak je to právě liberálně-demokratická vláda. Pro Rusko znamená demokracie slabost. Gorbačova perestrojka, pád komunistů, ztráta diktátu ve střední a východní Evropě a rozpad SSSR jsou v Rusku vnímány jako nejvyšší ponížení.

Pokud Putinův režim přeci jen někdy padne, není velká pravděpodobnost, že by jeho následovník byl lepší. Ať se nám to na Západě líbí nebo ne, budeme se muset s Ruskem domluvit na uspořádání Ukrajiny. Samozřejmě budeme zcela legitimně požadovat dva klíčové body: 1. zachování celistvosti Ukrajiny a 2. úplné stažení ruských vojsk z ukrajinského území. Rusové budou chtít vyjednat především tyto dva body: 1. Ukrajina nesmí nikdy vstoupit do NATO a 2. nebude docházet k vyzbrojování ukrajinské armády Západem. Najít dohodu na těchto čtyřech bodech bude mimořádně složité. Proto tato válka se může táhnout dlouhé roky. Navíc nemáme jistotu, že by elita v Kremlu nesáhla k použití taktických jaderných zbraní, pokud by na Ukrajině hrozil fatální kolaps jejich vojsk.

Rusové nikdy neopustí Krym jakožto výsostně strategické místo. Už od pradávna se Rusové snažili zajistit si přístup k Černému moři. Mnoho jejich severních přístavů v zimě zamrzává a Krym s přístavem Sevastopol je pro ně svatý. Západ by možná přijal žádost Rusů na zastavení vyzbrojování Ukrajinců, ale jakou bude mít garanci, že ruský car nevytáhne na zcela bezbrannou Ukrajinu znovu? Jeden z největších znalců mezinárodní geopolitiky John Mearsheimer ihned po rozpadu Sovětského svazu tvrdil, že by se Ukrajina neměla vzdávat jaderných zbraní. 

Mysleme ovšem na skutečnost, že i dosažení dlouhodobého míru s sebou nese své omezení. Porazit Rusko pro bezpečnou Evropu stačit nebude. Mírotvorci ve Versailles taktéž nechtěli nic jiného než spravedlnost po krvavé válce a potrestat zločinecké císařské Německo. Jak jejich pokus dopadl, je nám již velmi dobře známé. Nejlépe by ho vystihnul slavný citát od Thomase Stearnse Eliota: „Většinu zla na tomto světě páchají lidé s dobrými úmysly.“