Ceny pohonných hmot překročily 50 korun za litr a řada řidičů přemýšlí, jak za jízdu v autě co nejvíce ušetřit. Ty správné postupy redakci TN.cz popsal Igor Sirota z Ústředního automotoklubu České republiky (ÚAMK ČR).
Základem pro levnější jízdu je podle Siroty takzvaně lehká noha. „To znamená nejezdit na plný plyn, rychle, a pak prudce brzdit. Plynulá jízda je to nejlepší řešení pro snížení spotřeby,“ tvrdí mluvčí ÚAMK.
Mnozí starší řidiči jistě pamatují doby předlistopadové a vysoké ceny benzinu přesahující 8 korun za litr a jak se šetřilo. Cena nafty byla méně než poloviční, neboť byla určena jen pro nákladní auta, autobusy, traktory a různé stavební, zemědělské a lesnické stroje - tedy stroje, které soukromé osoby neměli vlastnit, aby s nimi nepodnikali a nebohatli. Za průměrnou měsíční mzdu se dalo koupit 300 litrů benzinu. Spotřeba tehdejších automobilů byla většinou velká - více než 7 litrů na 100 km. Osobním vozem se například do zaměstnání dalo denně jezdit na malé vzdálenosti. Auta se používala jen na nezbytně nutné jízdy k lékaři nebo v době, kdy doprava veřejnou dopravou nebyla možná. Kdo jezdil autem do zaměstnání denně 30+30 km zaplatil týdně jenom za benzin přibližně 180 korun, přičemž jízda na týdenní jízdenku vlakem ho stála pouhých 10 korun, autobus býval o něco dražší. Přesto mnoho lidí auto potřebovalo, takže jízdu "lehkou nohou" tehdy propagovala většina medií.
Zásluhou automotoklubu se začaly pořádat "Economy-rallye", v nichž se soutěžilo o co nejmenší spotřebu. Před startem komisaři ve voze odpojili přívod benzinu z nádrže a karburátor napojili na nádobu s odměřeným množstvím benzinu, kterou do auta umístili. Vše zaplombovali. Protože se soutěžilo většinou s vozy Škoda s motorem vzadu, byla náhradní nádrž přizpůsobena k jednoduchému upevnění v těchto vozech. Jedna soutěž ve spotřebě benzinu i nafty se pro vozy Škoda se dodnes udržela pod názvem Economy Run Škoda.
Bývalo dost řidičů, kteří se specializovali na tyto soutěže spotřeby. Ta se pohybovala okolo 4,5 litrů benzinu na 100 km, ovšem zkušené řidiče tyto soutěže nelákaly. Že se jezdilo na přefoukaných "železných" pneumatikách, nebolelo jako týrání motoru se zařazenou nejvyšší rychlostí a nejmenším možným sešlápnutím plynu. Byli však lidé, kteří kvůli chvilkovému úspěchu byli schopni zničit motor či převodovku.
Tedy rady současné odborníka nejsou ničím novým, i když se v současnosti najde dost řidičů, které nikdo nepřesvědčí o tom, že nejnižší spotřeba je při největší rychlosti. Je podle Siroty pro snížení spotřeby důležitější počínat si obezřetně i při zapínání topení nebo klimatizace. „Musíme brát v potaz, že elektřina se pro vozidlo vyrábí z pohonné hmoty. Čím více těch spotřebičů zapneme, tím více nám to auto žere,“ nechal se slyšet.
Žádné komentáře:
Okomentovat