Květnou nedělí začíná křesťanským zemím nejvýznamnější liturgický týden v roce, nazývaný také svatý nebo pašijový týden. Vrcholí jím postní doba a blíží se hlavní svátky církevního roku Velikonoce. Květné neděli se na různých místech republiky říká také květnice nebo beránková či palmová neděle.
Palmové ratolesti mají připomínat vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V kostelích se světí jívové proutky a jiné zelené větvičky.
Svatý neboli pašijový týden vrcholí při centrálních svátcích církevního roku památkou na ukřižování na Velký pátek a končí svátečními bohoslužbami k Ježíšovu vzkříšení a zmrtvýchvstání.
V liturgickém roce začíná velikonoční okruh Popeleční středou, po níž následuje 40denní postní doba a pak svatý týden.
Slavnostním vzkříšením začíná 50 dnů doby velikonoční, nejprve je to 40 dnů do svátku Nanebevstoupení Páně a pak deset dnů, které završí svátek Letnic neboli Seslání Ducha Svatého či Boží hod svatodušní. Ten zakončuje velikonoční okruh.
Slavení Květné neděle je doloženo již od 7. století. Květná neděle je spojována také s různými lidovými pověrami. V tento den by se například nemělo nic péct, protože by se prý zapekl květ na stromech a neurodilo by se žádné ovoce.
Na Květnou neděli by se také měly oblékat nové šaty, aby v nich člověk kvetl. Dříve se také například domy vymetaly zelenými ratolestmi, aby se z nich odklidila všechna nemravnost a zhýralost.
Žádné komentáře:
Okomentovat