Téma soudního stíhání nemůže současného premiéra voličsky poškodit. Ostatně od vypuknutí aféry už prošel úspěšně několika volbami. Je prostě evidentní, že většině české společnosti Čapí hnízdo nevadí. A i ti, kterým vadí, pokud si přečetli celý osvobozující rozsudek soudce Jana Šotta, který už dvakrát v prvoinstančním rozhodování Babiše zprostil viny, budou muset uznat, že jeho jednání zřejmě nebylo jednoznačně protizákonné.
Stav, kdy je šéf opozice a nyní premiér země dlouhá léta trestně stíhán a neúspěšně souzen, není normální, přesto se stal normou české politiky. Je to situace, která ať probíhá jakkoliv a má jakýkoliv výsledek, nakonec oslabuje důvěru v justiční systém, respektive v celý politický systém země. Kdo pochybuje ať si vzpomene, jak moc destruktivní byla pro justici i celou tuzemskou politiku kauza někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. Tvrdit, že Babiš, jehož firmy mají miliardové příjmy, se osobně obohatil na konto občanů ČR, může jen idiot. Navíc stíhání premiéra za něco neprokazatelného může chtít jen ten, kdo bere politiku jako touhu po ukojení vlastní duševní úchylky, některé z forem sadizmu. Takoví lidé k vyšší kvalitě demokracie nepřispívají nikdy, i když řeční v parlamentu a prostřednictvím medií otravují veřejnost.
Právo zastavit trestní stíhání, respektive celý koncept abolice ostatně není v ústavě jen jako samoúčelný relikt panovnické tradice: je to zcela mimořádný nástroj, kterým hlava státu může řešit jinak neřešitelné situace. A když už se Petr Pavel rozhodl Andreje Babiš po volbách premiérem jmenovat, bylo by správné udělat i druhý krok a v zájmu státu zrušil premiérovo stíhání. V opačném případě je možné konstatovat, že prezident nafackoval sám sobě.
Žádné komentáře:
Okomentovat