Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

středa 28. května 2014

Bouřky, volby a sekačky. Skladník vzpomíná.

Letos začaly letní bouřky hodně brzy. V květnu velké množství bouřek, dešťů, vichřic a povodní nebývalo. Snad opravdu dochází ke změně klimatu. Proto můžeme letos ještě bůhví co nepěkného z oblak očekávat. Teplé předjaří nás naladilo na trička, ale jaro si z nás dělá blázny. Můžeme tedy čekat leccos, včetně záplav. Vůbec bych se nedivil.

Dnes jsem potkal jednoho známého, který donedávna byl ještě soukromým zemědělcem. Ten je poblázněn Andrejem Babišem. "Babiš tady udělá pořádek," volá. Mne lehce ovšem nepřesvědčí. Já tyhle lidi posedlé obdivem k politikům nechápu. Začal Havlem, pokračoval Sládkem, Hromádkovou, Zemanem a Johnem. Teď horlí pro Babiše. Obdivuje Babiše - a nesnáší sekačky. V tom druhém se s ním shodnu.

Sobota a neděle na vesnici, i na malém městě, jsou nyní vyhrazeny sekačkám. Tráva roste, sekačky rámusí. Malé i velké. Jedna skončí, jiná začne. Koncert současného venkova. Ovládají je muži i ženy. Mladí, staří. Chalupáři i domkáři. Kvůli několika metrům čtverečním si kupují sekačky za několik tisíc.

Co mě jako člověka vyrostlého na vesnici a naučeného hospodařit s dary přírody hlavně trápí, je to, že tráva jako organická hmota se dostává pryč ze zemědělské půdy. Trávu jako domovní odpad odvážejí na různé povolené i nepovolené skládky. Současnou novou generaci snad jen velký hladomor přesvědčí, že doma je možné pěstovat zeleninu a hospodářská zvířata. Trávu je možné kompostovat a udělat dobré hnojivo.

Naši předkové se snažili zužitkovat každý kousek půdy. Co nejvíc jí orali a používali k pěstování polních plodin včetně zeleniny. Trávy, v čerstvém i sušeném stavu, a dalších objemných krmiv se jim často nedostávalo. Že se spotřebovala ke krmení i sláma byla samozřejmost. Proto muselo být co nekratší strniště. Na poli i na louce. Pole, louky, meze, příkopy byly vyholené kosami. Vše se důkladně hrabalo, každé stéblo muselo domů. Hospodářem se člověk nestal ve  škole, ale v praxi, v denním provozu.

Ještě v 80. létech minulého století, když tehdejší režim se snažil udržet zemědělský venkov tím, že lidem umožnil zakládat malá hospodářství s drobným zvířectvem, docházelo ke sporům o pozemky. Ti kteří po příchodu z práce nelenošili u televize nebo v hospodě, ale pronajali si kousek pozemku od obce nebo JZD, mívali možnost si vyrobit vlastní potraviny (brambory, maso, zeleninu) a ještě si přivydělat poměrně vysoké částky za prodej produkce (býci, jehňata, vlna, vejce aj.).  Bývalo na vesnicích nepředstavitelné, aby MNV platil vlastní technické služby, nebo si objednával nějakou firmu, na sečení a úklid trávy z návsi a z veřejných ploch. Bylo to obráceně. Drobní chovatelé tyto plochy sklidili a ještě MNV zaplatili z nich nájem. Tím bylo také bráněno planýrování vesnic, porážení stromů atd. O tom snad příště.

Zahradníček Josef

Žádné komentáře:

Okomentovat