Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

středa 14. května 2014

Škola, základ života. Skladník vzpomíná.

Před týdnem jsem psal o ministru Chládkovi, který u dětí povinných navštěvovat II. stupeň základní školy odmítá domácí výuku. Vzpomněl jsem také na přednosti denní návštěvy školy. Nyní pan ministr Chládek dělá další opatření. Chce vyházet ze školních budov nezdravá jídla a nápoje.

Nevím, jak to v takové současné městské škole vypadá, osobně jsem ji už hodně dávno nenavštívil. Prý jsou tam automaty, ve kterých je možné koupit jídla, která jsou pro děti nevhodná. Téměř všude prý jsou balené cukrovinky. V polovině škol bagety a slané chuťovky (např. brambůrky). Podobné je to s nápoji. Mimo přeslazených col se prodává i káva. Jsou prý školy, kde je možné v automatu koupit cigarety.

Pokud se ministrovi podaří nějakou vyhláškou vyjmenovat nezdravé potraviny a vyhnat je ze škol, bude muset čelit tvrdým útokům liberálů. Jejich děti jsou totiž zvyklé vysedávat McDonaldech a cpát se smaženými hranolky s majonézou. Proč by nemohly ve škole?

Vrátím se ještě k docházce do školy za socializmu. Mám na mysli školu střední a vyšší. Někdy na počátku šedesátých let byl požadavek, aby předsedové JZD měli maturitní vysvědčení. Proto se museli přihlásit do internátní Střední zemědělské školy. Tam měli poctivě 24 hodin denně studovat. Za rok měli dělat maturitu. Funkci si mohli ponechat. Praxe byla taková, že někteří soudruzi předsedové vždy několik dní v měsíci školu navštěvovali. Jiní vůbec. Většinou neměli čas. Měli prý povinnosti v JZD.  A také věděli, že maturitu musí udělat. A také po roce udělali.

Osobně jsem zažil vedoucího, který si musel dělat vysokou školu. Ona to byla spíše vyšší škola, tzv. institut. Dělal ho dálkově tři roky. Příliš času mu neobětoval. Říkalo se mu pane inženýre. Jenom krátce. Jak to u výkupu chodilo, zapletl se do nějakých podvodů s krmnými směsi. Od té doby jsem ho neviděl.

Za socializmu tedy byl také dvojí typ studia. Jedni museli studovat každodenně, jiní jen někdy. Potom byla ještě možnost si diplom koupit. Měl jsem takovou možnost. Stačilo mít 10.000 Kčs a na orazítkovaný diplom Vysoké školy strojní (nepamatuji přesný název) z Košic dopsat jméno. Viděl jsem člověka, který ho koupil. Jestli ho použil v zaměstnání, nevím. Mně jako záložákovi chybělo těch 10.000 korun - a také odvaha.

Zahradníček Josef

Žádné komentáře:

Okomentovat