Zemědělské dotace jsou nebezpečný návyk jako drogy

Koho situace v chovech prasat nezarazila, ten asi neví, jaká vlastně je. Z hlediska stavů jsme na nejnižší úrovni v zaznamenávané historii, tedy od roku 1921.

Domácí produkce vepřového klesla především kvůli dovozům levného a kvalitního masa ze zahraničí (z Polska, Francie, Německa, Dánska…), i kvůli tomu, že chovatelům chybí přímá dotační podpora chovu prasat.

Hovoří se především o takzvané soběstačnosti nižší než 50 procent. Znamená to, že do České republiky se dnes každé druhé kilo vepřového masa dováží. Přitom jeho spotřeba neklesá a 80 procent našich chovatelů má výsledky shodné se západní Evropou, hlavní problém je asi v tom, že čeští zemědělci se stali závislými na dotacích.

Citelně v zemědělství chybí pracovní síly. Zkušení zaměstnanci odcházejí do důchodu a mladí lidé se shánějí těžko na jakoukoli manuální práci, což o zemědělství platí nejméně dvojnásobně.

Podle některých zemědělců by se Česká republika v podpoře živočišné výroby mohla inspirovat třeba v sousedním Německu, kde zemědělce přímo dotují  regiony a obce, které mají nejlepší přehled o tom, kde dotace jsou skutečně třeba.