Školní jídelny se měly dočkat nových pravidel pro zdravější a pestřejší obědy. Jejich základem byl takzvaný spotřební koš – soubor výživových norem, který určuje, kolik a jakých potravin mají jídelny v průměru spotřebovat.
Na jeho modernizaci pracovali odborníci ze Státního zdravotního ústavu a nutriční specialisté zhruba pět let. Nová pravidla měla posílit zastoupení ryb, luštěnin, ovoce a zeleniny, naopak omezit cukr, sůl a průmyslově zpracované potraviny. Kuchařkám nepředepisovala konkrétní recepty, ale určovala, jak často mají zařazovat jednotlivé druhy pokrmů a v jakém množství. Vyhlášku stát vydal v srpnu 2025. Jídelny již podle ní mohly začít pokrmy připravovat, povinně ale měly normy dodržovat od září 2027. Část jídelen a potravinářského průmyslu ale považovala nová pravidla za příliš přísná a obávala se náročného zavádění. Než se reforma stačila naplno rozběhnout, přišel obrat.
Samotná vyhláška o školním stravování se podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) rušit nebude. Změna se má týkat pouze části o spotřebním koši. Zachovat mají například finanční limity na nákup potravin, pravidla pro rozsah a organizaci stravování nebo možnost dětí přinést si do jídelny vlastní jídlo. Záležet bude hlavně na konkrétní jídelně a na tom, jak bude ke skládání jídelníčku přistupovat. Některé tak mohou vařit zdravější recepty, některé z polotovarů. Vládní rozvolnění podporuje také Potravinářská komora. Podle jejího mluvčího Marka Zemánka má být hlavním měřítkem, zda děti jídlo skutečně snědí. „Dětskou obezitu nevyřešíme tím, že děti nebudou v jídelnách jíst vůbec,“ uvedl.
Školní jídelny dnes jsou tedy problémem, který ještě v padesátých let byl na venkově neznámým pojmem. Od zavedení povinné školní docházky až do 50. let bylo stravování žáků mimo starosti školství. Ve velkých městských školách si školníci zařizovali malé bufety, kde prodávali dětem, které na to měly finance, svačiny. Na oběd chodily děti domů, neboť tehdy nepsanou povinností matek byla výchova dětí v domácnosti včetně zajištění stravy. Děti "přespolní" si nosily do školy svačiny, což býval zpravidla chléb namazaný sádlem nebo máslem. V některých vesnických i městských školách čas od času různé dobrovolnice, obyčejně manželky ředitelů a učitelů, vařily v zimě pro přespolní děti jednoduchá jídla, většinou polévky. "Polévkové ústavy", jak se této dobročinnosti říkalo, byly zřizovány, pokud škola na ně dostala sponzorský dar, který dlouho nevydržel, takže stravování zdarma bývala krátkodobá záležitost. Ve školních kronikách lze narazit na zmínky o tom, že žákyně vyšších ročníků byly pověřovány vařením čaje, mléka, kakaa i polévek, což samozřejmě také byla krátkodobá zábava jen na několik dní.
Dnešní povyk kvůli zrušení předpisů na jídlo ve školních kuchyních je jen jedním z pokusů podrazit vládu. ODS jako dodělávající kobyla bije na všechny strany, když nebude na vládu útočit kvůli školním jídelnám, najde si důvody jiné. Praha se prostě nemůže smířit s tím, že před rokem všechny ostatní kraje volily jinak než přežraní Pražáci.
Žádné komentáře:
Okomentovat