Nespokojenost vědců s reformou SZP.

Každý vědec má svou pravdu. Od toho je vědec, aby ji prosadil a obhájil. Tři němečtí vědci se pustili do kritiky Společné zemědělské politiky.  Profesor Ulrich Koester z Kielu, profesor Dieter Kirsche z Berlína a doktorka Astrid Heagerová, rovněž z Berlína, kritizovali reformu Společné zemědělské politiky.

Nelíbí se jim uvolnění národních plateb na "první hektary". Má to podle nich být zadržení peněz v bruselské pokladně, do které země EU přispívají na podporu zemědělství, a přesunutí povinnosti podporovat zemědělce na státní pokladny jednotlivých zemí. Toto je z Německa argument nejobvyklejší, neboť Němci považují právo brát z bruselské pokladny za samozřejmost, protože do ní nejvíc přispívají.

Výše uvedení vědci nejsou přesvědčeni ani o způsobu ozelenění zemědělství. Jako by se nebraly v úvahu klimatické podmínky, které jsou jiné ve  Finsku a jiné ve Španělsku. Jiný je venkov ve Francii a jiný je v Polsku. Taková politika nemůže všude mít stejné výsledky.

Tito tři vědci se domnívají, že reforma nebude řešit základní problémy zemědělství. Chybí přesnější pravidla pro bezpečné a kvalitní potraviny. Je také potřeba jednat o zájmech veřejnosti.

Žebravý student a zprivatizovaný WC.

Bylo včera dopoledne na ulici dost lidí a aut, když se ozval z jakého reproduktoru silný chraplavý hlas. Žádné souvislé věty, jen "vím", udělám," pošlu" apod. Marně jsem hledal, kde ten amplion je. Když jsem se zastavil a otočil, bylo ticho. Sotva jsem udělal pár kroků zase ten hlas. Podobné útržky vět bývaly slyšet z vysílaček vojáků či policie. Snažil jsem se to ignorovat, ale nedalo mi to a otočil jsem se ve chvíli, kdy hlas promluvil. Nic jiného to nebylo, než muž asi 20 m za mnou, telefonující mobilem. Lidi s tímto hlasem ani mobil nepotřebují, na kratší vzdálenost určitě. Ještě představa, že člověk s takovýmto hlasem přijde do hospody a vypije pár piv. V takovém burácení se nedomluvíte, ani když budete sousedovi řvát přímo do ucha.

Na křižovatce zastavím a rozhlížím po lidech. Spousta jich za chůze také telefonuje. Takhle se za těch uplynulých 20 let změnil svět. Před 20 lety jsem ještě chodil prosit na tehdejší Ředitelství telekomunikací, aby mi zapojily pevnou telefonní linku. Po předcházejících pěti letech slibů se konečně stalo - a bylo to za velké peníze. Při přepočtu na současnou hodnotu koruny bych si za ty peníze dnes koupil například dvě elektrokola. A po dalších pěti letech byla pevná linka k ničemu, protože jsem dostal Nokii.

Když si představím, že by nedošlo k listopadovému převratu v roce 1989, jak by asi komunisti řešili používání mobilních telefonů? Určitě by jejich cena byla hodně vysoká, neboť by na trhu byly jen kvalitní přístroje koupené za devizy. Jejich provoz by byl určitě také mnohem dražší. O tom, že by všechny hovory byly pod kontrolou Státní bezpečnosti, nelze pochybovat. Ta by si zřejmě polepšila. Její čmuchalové už by nemuseli vysedávat v tajných kumbálech na poštovních telefonních ústřednách a měnit magnetofonové pásky, ale pracovat v moderních budovách poblíž antén.

Z přemýšlení mě vytrhl jakýsi hlásek za zády: "…pejsek má hlad, přispějte na konzervu pro pejska!" Asi dvacetiletý dobře vypadající muž, dobře oblečený, držel na šňůře pěkného psa, na kterém nebylo vidět, že by strádal hladem.

Tak žebrání na ulici za komunistů určitě trpěno nebylo. Během několika minut by mladíka i se psem sebrala hlídka VB a pár hodin by byl vyšetřován. Přitom tehdy stačilo domluvit se v některé restauraci a chodit tam psovi pro zbytky jídel. Dnes to prý nejde. Nevím. Všechny zbytky prý musí do spalovny.

 V místech, kde je dnes autobusová zastávka býval vždy veřejný záchod. Nejdříve jen takový plechový rondel s asi 30 cm větracím otvorem u podlahy, natřený zevnitř asfaltem a charakteristicky páchnoucí na menší vzdálenost. Podle síly větru. Zvenčí bylo vidět nohy, takže každý viděl, je-li tam volno a co se tam děje. Později tam město postavilo zděnou budku a posadilo paní zvanou hajzlbába, která za použití kabinky vybírala poplatek 1, 2, 3, 5 korun (jak šla doba) a přitom vydávala 1 ks nedostatkového toaletního papíru. Přišla Klausova privatizace a byl zprivatizován i náš městský záchodek.  Ze záchodu se stal stánek z občerstvením zvaný Pizzerie. Dobrou chuť. Někteří pánové, hlavně ti, co vedle čekají na autobus, neberou ani po 23 letech zrušení veřejného WC na vědomí a chodí veřejně vykonávat potřebu na zadní zeď Pizzerie. Zdraví je přednější i v době zprivatizovaných záchodů. 
Zahradníček Josef

Skrblíci a otužilci měli za teplo platit.

Od Nového roku vstoupil v platnost nový zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

V tomto zákonu jsou poprvé popsány zásady a pravidla pro vyúčtování všech služeb a dodávek, které poskytuje vlastník domu uživatelům jednotlivých bytů. Dosud to bylo řešeno jen obecně v občanském zákoníku. Zákon bude platit stejně pro všechny druhy vlastnictví domů.

Především se rozšiřuje možnost dělení nákladů na základní a spotřební od poměru 50:50 až k poměru 30:70. U klasických otopných soustav se stoupačkami a s registrací spotřeby pomocí indikátorů vytápění na otopných tělesech zůstane i nadále dělení v poměru 50:50.

Druhou úpravou vyhlášky je změna limitů na vytápěný metr čtvereční započitatelné podlahové plochy jednotlivých jednotek (bytových i nebytových). Dosud platné limity 40 procent nahoru i dolů se mění tak, že nejnižší účtované náklady budou muset být nejméně ve výši 80 procent průměru domu na 1 m2 a nejvyšší mohou dosáhnout dvojnásobku průměru.

Takto upravené limity, tedy –20 % a +100 %, prý omezí možnosti, aby se uživatelé některých, zejména 'středových' bytů nechali vytápět od svých sousedů a platili výrazně méně, než pro dosažení určité teploty ve svých bytech skutečně spotřebovali. Na druhé straně podle něj postihne citelněji ty, kteří nadměrně větrají (obvykle chovatelé zvířat nebo silní kuřáci), a tím spotřebovávají více tepla.

Pokud nyní stálo roční vytápění metru čtverečního v domě v průměru 100 korun, šetrní obyvatelé bytu mohli dosud zaplatit až o 40 Kč méně, podle toho, jak topili (od 60 Kč do 140 Kč). Podle nových pravidel rozmezí bude 80 Kč až 200 Kč.

A všechno je jinak: (Aktualizováno: 7.1.2014 ve 14:20 )

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) stáhlo 7.1.2014  kontroverzní novelu vyhlášky, podle níž měli platit vyšší účty za teplo lidé, kteří jím plýtvají. Současně si měli připlatit i ti, kteří se v zimě nechávají vytápět přes zdi od sousedů nebo přehnaně šetří. Právo o tom, že žádná nová vyhláška zatím nebude, dnes bez bližších informací informoval mluvčí MMR Marek Ženkl.

Přeprava osob na traktorovém přívěsu v Německu.

Při slavnostech (1. máj), sezónních zemědělských pracech a o prázdninách jsou lidé často přepravováni na traktorových přívěsech. Policie s tím nemá dobré zkušenosti.

Při přepravě lidí na ložné ploše vozů, které slouží dopravě zemědělských hmot, většinou dochází k porušení předpisů, jak těch dopravních, tak živnostenských a daňových. Varovným příkladem je foto z 1. května v Taunusu, kde se po převrácení vleku zranilo 33 lidí, z toho 2 vážně.

Podle německých předpisů při dopravě lidí na traktorovém přívěsu nesmí rychlost přesáhnout 6 km/hod. Přívěs musí být označen tabulkou 6 km/hod a musí být speciálně pojištěn.

Sedlák musí na vojnu, kdo nakrmí dobytek?

Rakouský sedlák Robert Langegger (25) ze Schönau převzal v roce 2010 statek své matky, která ze zdravotních důvodů už nebyla schopna hospodařit „na plný úvazek". Od té doby je syn na hospodaření sám – jeho otec zemřel v roce 2004. Teď Langeggera dohnala všeobecná branná povinnost a zítra (7. ledna 2014) v 11 hodin se má hlásit štábní kumpanii v Mauternu k nástupu prezenční služby. A nemá komu provoz svěřit – zajistit na šest měsíců pracovní sílu by přesáhlo jeho finanční možnosti.

Situaci na statku prověřovalo i ministerstvo obrany, mladý sedlák pro ně v srpnu vyplnil patnáctistránkový katalog, ale bez odpovědi. „Rozehráli jsme už všechno a doufáme, že bude od služby osvobozen, nebyl by to první případ," říká Josef Mühlbachler z okresní agrární komory. „Případ znají úřady až po spolkového prezidenta. Nevíme, co víc bychom ještě mohli dělat…"

Ještě před novým rokem linecký list psal, že nezmění-li se do Tří králů nic, bude Langegger muset chtě nechtě nastoupit, jinak by šlo o dezertaci. A krávy? „Nemám tušení, ty by musely zřejmě se mnou," řekl branec. O případném jeho definitivním osvobození od vojenské služby se má rozhodnout v příštím týdnu.

Zrušení povinné vojenské služby je pro české zemědělce přínosem. Bývaly s tím problémy i u nás. Ve válce by za dezerci byl prach a olovo, jak říkal dobrý voják Švejk. Za první světové války strávili čeští dezertéři dlouhé měsíce v důmyslných úkrytech. Seno na půdě a sláma ve stohu nebyly vhodné, to byly první místa, kde vojenské nebo četnické hlídky hledaly. A tak se budovaly různé podzemní úkryty. Podobné to bylo za druhé světové války v sudetských vesnicích, kde se skrývali dezertéři z německé armády. Po poválečném vyhnání Němců osídlenci tyto úkryty nacházeli. Často se stalo, že ve stodole či hnojišti, když vyváželi hnůj, narazili na dřevěný strop důmyslné skrýše německého dezertéra. A to mu při dopadení hrozilo okamžité oběšení na návsi. 

To není případ  současného rakouského povolance. Ten dezertuje veřejně, za kibicování rakouských medií.

Klaus by si přál komunisty ve vládě.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve své reakci na novoroční rozhovor TV Prima s exprezidentem Václavem Klausem uvedl, že Klaus je největší polistopadové zlo: „Největší polistopadové zlo by mělo poprosit český národ o odpuštění za to zlo, co tady vykonalo za 24 let své politiky. Určitě na tom jsme lépe než před listopadem ´89, ale ne všichni a určitě ne díky němu, ale díky tradičním schopnostem občanů. Mohli jsme ovšem být mnohem dál a mít se podstatně lépe, kdyby v politice nebyli ti, kteří tam šli kvůli vlastnímu egu.“

Klaus řekl, jsme na tom lépe než před listopadem 1989 a nejsme na tom tak špatně, jak se tváříme. Vstupem ANO a Úsvitu do Parlamentu a úpadkem klasických politických stran podle Klause skončil polistopadový režim parlamentní demokracie.

Ozval se ještě bývalý premiér a předseda ODS Topolánek, jenž uvedl, že mety „největšího zla“ dosáhl Babiš: „O Babišovi platí, že této mety dosáhl již před listopadem. To, že lidi s charakterem a morálkou jako on jsou znovu u moci, neznamená, že mají jako staronoví vítězové nějaké právo hodnotit své předchůdce, kterým nesahají ani po kotníky. Pokud znovu nezavedou ono známé bolševické ´historii píší vítězové´,“ reagoval Topolánek.

 „Topolánek by měl radši udělat majetkové přiznání včetně vily v Monte Argentariu a sdělit lidem, kde jsou ty peníze na majetek, který má, zdanil. Klaus jen obhajuje dobu, kdy byl politicky aktivní. To, co kritizuje, je důsledek jeho politiky. Kdyby vše fungovalo, jak má, hnutí ANO by nikdy nevzniklo," reagoval Babiš.

Nedávno též Klaus uvedl, že by raději viděl vládu ČSSD a KSČM než nynější rýsující se vládu ANO, ČSSD a KDU-ČSL: „Očekával jsem, že volby budou obrovským zahnutím doleva. Všichni jsme mysleli, že vyhraje sociální demokracie a buď sama, nebo s veřejnou či tichou podporou komunistů bude vládnout v klasickém slova smyslu. To, co se stalo, je pro mě překvapivý výsledek. Byl bych raději, kdyby vládly levicové strany než Babišové s Okamury a Bělobrádky.“ 

Co vězí za včerejším dobře zahraným pláčem prezidenta AK?

Novým ministrem zemědělství by podle zatímních dohod měl být soukromý zemědělec Marian Jurečka (KDU-ČSL). To rozzuřilo komunisty, kteří tuší, že definitivně mohou přijít o možnost chlubit se tím, že jejich krádeže zemědělského a lesního majetku po roce 1948 byly správné. Rozmrzelost nad Jurečkou je i u šéfů postsocialistických podniků zemědělské velkovýroby, sdružených v Agrární komoře, a šéfů podniků zabývajícími se obchodem a zpracováním zemědělské produkce.

 Ani největší "zemědělský privatizátor" Babiš nejásá kvůli Jurečkovi, i když si je jistý tím, že v zemi není nikdo, kdo by ho byl schopen tvrdě požádat o vysvětlení, jak se dostal k bývalému ZNZ, masnám, výrobě hnojiv, tukovému průmyslu atd.   

„Chtěli jsme, aby do křesla ministra zemědělství usedl člověk, který byl u vyjednávání reformy společné zemědělské politiky,“ říká ve včerejším rozhlasovém rozhovoru prezident Agrární komory a senátor Jan Veleba.

U vyjednávání v Bruselu bylo v poslední době víc lidí. Konkrétně v posledních třech letech ministři Fuksa, Bendl a Toman. Veleba ví, že  žádný z prvních dvou kvůli stranické příslušnost ve vládě být nemůže, takže zůstává Toman, což mohl říci přímo.

Co tam Toman rozjednal, lze si představit, ale na Velebu zřejmě víc zapůsobilo něco jiného. V roce 2014 EK uvolnila národní dotace, jejichž strop stanovila 15.000 eur (405.000 Kč) na zemědělský závod. V Německu a dalších zemích např. jsou tyto podpory vypláceny na prvních 30 ha, resp. 46 ha. Veleba má jistě obavy, že něco podobného by se za Jurečky mohlo stát i v ČR, že by to u mnoha lidí mohlo vyvolat touhy soukromého hospodaření a žádat půdu na postsocialistické velkovýrobě, a bránit se je možné jen zvýšením doposud bezvýznamných pachtů.

V neposlední řadě na Agrární komoru jistě zapůsobilo to, že Organizace spojených národů vyhlásila rok 2014 rokem soukromých zemědělců, jimž by měla být poskytovaná co největší podpora, neboť jen oni jsou schopni ve světě odstranit hlad.

Palästinas Botschafter in Prag nach Explosion gestorben.

Der palästinensische Botschafter in der Tschechischen Republik ist an den Folgen einer Explosion in seiner Wohnung gestorben. Unmittelbar zuvor hatte er einen Tresor geöffnet.

Der palästinensische Botschafter in der Tschechischen Republik, Dschamal al Dschamal, ist bei einer Explosion in seiner Wohnung in Prag tödlich verletzt worden. Der Diplomat starb wenig später im Prager Militärkrankenhaus, wie eine Polizeisprecherin am Mittwoch mitteilte. Eine Frau habe einen Schock und eine Rauchvergiftung erlitten. Nach palästinensischen Angaben ereignete sich die Explosion, unmittelbar nachdem Dschamal einen Tresor geöffnet hatte.

Die Umgebung der Botschafterresidenz in Prag-Suchdol wurde weiträumig abgesperrt. Die Polizei war mit Spürhunden, Sprengstoffexperten und einem Hubschrauber im Einsatz. Konkrete Hinweise auf einen terroristischen Hintergrund gebe es nicht. Polizeipräsident Martin Cervicek wollte sich am Nachmittag vor Ort ein Bild von der Lage machen.

Die Familie des Botschafters soll zum Unglückszeitpunkt im Haus gewesen sein. Die Erschütterung war kurz vor Mittag per Notruf gemeldet worden. Dschamal hatte den Botschafterposten in Prag erst im Oktober übernommen. Die neuerbaute Residenz bezog er mit seiner Familie erst vor wenigen Tagen. Die Tschechische Republik unterhält diplomatische Beziehungen zum Palästinenser-Staat.

Český komunizmus je unikát.

Projekt Člověk v tísni, určený středním školám, v němž se mladým lidem vysvětlovalo, jak byl život za komunismu strašný, je zřejmě hodně zkreslený. Nemají však pravdu ani ti rodiče a studenti, kteří si na tento projekt stěžují jako na propagandu.

Jedině demagog může říkat, že celkově byl život před rokem 1989 lepší než dnes. Při porovnání čísel o životní úrovni jasně vyhrává současnost. Čísla nejsou vždy rozhodující. Současnosti nepřispívá velká informovanost o majetkových nerovnostech a o činnostech politiků. Za vlády komunistů byla cenzura, která žádné skandály na veřejnost nepustila. Vše muselo být správné, plnil se plán - a lidi oficiálně byli spokojeni. Správné bylo všechno komunistické doma i za hranicemi, špatné bylo všechno kapitalistické včetně domácích deklasovaných, podvratných - a podobně pojmenovaných - živlů. A byla disciplina. Největší tresty byly za protisocialistickou činnost. Tyto paragrafy bylo možné použít na cokoli, od poznámky u piva v hospodě, až po únos letadla.

Proti snaze levice zrušit muzeum zločinů komunismu v Budapešti demonstrovalo 130 tisíc lidí. Naopak čeští komunisté za pomoci svých tradičních gottwaldovských lží získávají podporu mladší části veřejnosti, která začíná postupně věřit, že za vlády komunistů bylo všechno lepší.

Když se diskutuje o povaze totalitního režimu v Československu a Maďarsku od konce čtyřicátých let do pádu komunismu, pak jsou mezi oběma zeměmi určité rozdíly, ale hlavní příznaky zůstávaly stejné. Právo používat teror proti obyvatelstvu komunistům v rukách zůstalo, akorát se rozhodli využívat ho jen někdy. Ale ta možnost tady pro komunisty byla vždy. Český problém asi je v tom, že  při vysvětlování zločinnosti komunizmu se v ČR nepoužívá jazyk obyčejných lidí, ale vše se balí do samoúčelných akademických diskusí. 

Velice se mýlí ti, co jsou proti zákazu KSČ, tvrdíce už 24 let, že komunistická strana během krátké doby sama od sebe vyhnije a zmizí ze scény, tak jako zmizely silné komunistické strany v USA, Francii, Itálii a jinde.

Český komunizmus je odlišný od západního komunizmu i od východního, není založen jen na marxizmu, ale využívá všech tradic, které v minulosti vyvolávali u některých primitivních skupin obyvatelstva revoluční nadšení. Současní čeští komunisté se vznášejí nejen na protiamerických a protiimperialistických vlnách, ale našli si i Masarykovy vlny protihabsburské, protikatolické a protišlechtické a Benešovu vlnu protiněmeckou. Současní čeští komunisté se sice nevzdali a nikdy nevzdají myšlenky na revoluci-nový Únor 1948, ale navenek začali vyznávat Frankfurtskou školu marxizmu. Nikam nespěchají. Snaží se trpělivě přesvědčovat veřejnost. Gottwaldovi trvalo 30 let než se dostal k moci. Filip má tedy ještě hodně času. (Jiří Krž, 2.1.2014)

Konec roku s vůní punče.

Tak jsem se na konci roku upřímně zasmál, když jsem dostal oznámení, že od 1. ledna budu mít důchod vyšší o 45 korun. To je silvestr. Smích mě neopustil ani po přečtení zprávy, že všem politikům se zvyšují mzdy o 5 procent. Nezapomnělo se ani na ministry současné Rusnokovy vlády, kteří po půlroční práci budou při nuceném odchodu odškodněni částkou 180.000 korun. Každý z nich.  Po 150.000 Kč k vánocům také mj. dostali šéfové Českých drah. Zdražení jízdného a propuštění pár set zaměstnanců na konci roku se jim vyplatilo. Zisk si mohli rozdělit.

Kritizují nás cizinci, že se pořád mračíme, že nám chybí úsměv a dobrá nálada. Asi mají pravdu. Lidi jsou nějak moc nervosní, při každé maličkosti mají krev v očích. Všechno nějak zhrublo. Nezbývá pak než se smát tomu, jak je občan okrádán. Na prvním místě státem. Když se krade nahoře, proč by se nemohlo dole?

Bývaly doby, kdy jsem neměl rád uniformy. Bylo to asi tím, že jich všude bylo plno. Dnes mi ty uniformy nějak chybí. Hlavně čepice k uniformám. Železničáři už nemají čepice, policisté jen když se jim chce, vojáka člověk vidí jednou za rok.

 Uniforma to dřív bývala chlouba. Znal jsem železničáře, kterému nesměli tykat ani jeho spolužáci. "Když mám na sobě uniformu, tak mi netykejte!" říkával. Takový lesník nebo rybář z povolání se dřív neodvážil jít v civilu ani do nejobyčejnější hospody, natož na ples nebo jinou společenskou událost. Podle uniformy se poznalo, že přišel někdo, kdo má elitní povolání. Každé nádraží a nádražní restaurace se dřív jen modraly železničářskými uniformami. Kde byla vojenská posádka, tam nezbytnou barvou na ulicích a v hospodách byla barva khaki.

V dobách Rakouska-Uherska i za 1. čs. republiky si důstojníci, četníci a obecní strážníci museli  uniformy pořizovat na svůj náklad. Zato v době socializmu vojáci z povolání fasovali snad každý rok novou uniformu. Podobně další profese. Takže civilní obleky si důstojníci ani nemuseli pořizovat a plat, který sice nebyl mimořádný, mohli vesele propíjet. Najedli se téměř zdarma v kasárnách, bydlení měli za nějaký symbolický korunový nájem.

 Několik takových žíznivých vojáků z povolání jsem poznal v době  základní služby. Chlastali po službě, ve službě i před službou. Jak to právě vyšlo. Zpravidla už od deváté dopoledne se začínali scházet v hotelu Zlatá loď v Týně nad Vltavou. To byli, co měli po noční službě, kterou prospali. Málokdy tam chyběl proviantní náčelník. Ten jezdil každý den nakupovat potraviny. Dál se obyčejně nedostal než do Lodě. Proto bral sebou kuchaře, který vše obstaral a pak několik hodin s řidičem V3S čekali na svého velitele vozu, až uhasí žízeň. Objevil se v kasárnách až po obědě a zalezl do své kanceláře.  Jezdil do služby na motorce - ráno 40 km  tam a odpoledne 40 zpátky. K bráně, kde měl motorku, to bylo tak asi 50 m, se většinou odbatolil bez většího úrazu.

Dnes (30.12.) kolem poledne jsem se podíval na náměstí a ochutnal punč. Ani bych ho pít nemusel, protože v tom bezvětrném slunečném počasí byl vzduch nasáklý výpary alkoholu, až to bylo protivné. Stánek snad na každých 20 m. Člověk musí žasnout, jak nenápadně i ti nejzarytější čeští vlastenci přejímají germánské zvyky. Shodou okolností jsem tam potkal jednoho takového čichače - soukromého zemědělce. Ten mě tedy vytočil víc než ten punč. Sám v 73 letech hospodaří, krmí na stovku angusů (černý skot). Prý je to jeho hobby. A ještě stačí sledovat politiku.

 Zahradníček Josef

 

 

Senátor Veleba podceňuje nového ministra zemědělství Jurečku.

Veleba se chce s Jurečkou na začátku ledna sejít a zjistit, co vlastně chce na ministerstvu dělat. Veleba předpokládá, že Jurečkův věk bude na překážku celému zemědělství (Jurečka nepamatuje organizaci socialistického zemědělství). „Já, když jsem se stal ve 42 letech ředitelem jednoho státního statku, tak jsem si říkal, zda na to nejsem mladý."  říká Veleba.

Představitelé zemědělských organizací, které sdružují soukromé zemědělce, naopak s představami, že ministrem zemědělství bude Jurečka, jsou spokojeni. „Křesťanští demokraté nemají v programu vyvlastňování a věřím, že pan Jurečka bude garantem dodržování demokratických principů.“ řekl předseda Sdružení vlastníků půdy Michal Pospíšil.

Prezident Zeman by prý přivítal, kdyby jako první náměstek na ministerstvu byl jeho člověk, tj. současný ministr Rusnokovy vlády a bývalý prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Prý by ministra v jeho nepřítomnosti zastupoval. To Jurečka odmítá, nesouhlasil by s tím ani za cenu, že by to pomohlo k urovnání jeho vztahů s prezidentem. „Určitě pan Toman nebude náměstkem za KDU-ČSL,“ řekl Jurečka.

Aby na jednání vlády chodil člen strany SPOZ, zemanovec, který neprošel ve volbách, byť ho prezident a agrární komora prosazují jako pokračovatele rodu odborníků na socialistickou velkovýrobu, by pro novou vládu bylo šokující. Takový odstrašující případ je například znám z dob 1. republiky, kdy Masaryk prosadil do vlády Beneše, jehož strana ČSNS ve volbách neuspěla.

Od Nového roku se zvyšují platy hejtmanů, starostů a zastupitelů.

Odměny zastupitelům se podle nařízení vlády od ledna 2014 zvýší o zhruba pět procent. Nárok na vyšší odměnu budou mít i starostové malých obcí, kteří se této funkci věnují vedle svého zaměstnání. Měli by brát měsíčně 60 procent odměny pro starosty na plný úvazek.

Platy politiků působících v zastupitelstvech obcí a krajů se dělí do dvou skupin. Do první skupiny spadají tzv. uvolnění členové zastupitelstev, kteří mají výkon své politické funkce jako řádné zaměstnání. Druhá skupina, neuvolnění, jsou ostatní politici, kteří vykonávají svou činnost při zaměstnání. Uvolnění starostové mají vyšší plat než jejich neuvolnění kolegové. Odměna se odvozuje od zákonem stanovené částky pro uvolněné starosty ve výši 27.425 korun měsíčně a je zvýšena podle počtu obyvatel obce.

Vládním nařízením se mění rovněž odměny krajským zastupitelům včetně hejtmanů a radních. Hejtmani budou dostávat podle počtu obyvatel regionu od 81.110 do 93.480 korun měsíčně, uvolnění členové rady od 59.190 do 78.660 korun měsíčně.

Zvýšení odměn v roce, kdy se budou konat komunální volby, si prosadili zástupci samospráv. Zdůvodnili to zvýšenými nároky na činnost zastupitelů s ohledem na administrativní náročnost úřadů včetně čerpání dotací. Snížení odměn před třemi lety provedla bývalá vláda Petra Nečase (ODS).

Ohlédnutí za rokem volebním.

Za 23 let  po listopadu 1989 Klausovo pojetí české transformace udělalo z většiny obyvatel českých zemí trpělivé čekatele na život v demokratickém a právního státě, který je rovnocenným partnerem starých zemí Evropské unie. Klausovo řádění ve vysokých státních funkcích bylo na začátku roku 2013 dokonáno amnestií-abolicí jako další tah ve hře „transformace“ této společnosti do mafiánského kapitalismu, který je vyjmutý z rovnosti před zákonem.

Dnes sedí na Hradě Miloš Zeman, který před volbami 1998  vyhlašoval proti Klausovu rabiáckému kapitalizmu nejostřejší hesla (akce „čisté ruce“, po privatizaci podle něj zůstala „spálená země“), ale po úspěchu ve volbách s Klausem uzavřel pakt o vzájemné toleranci a rozdělení moci. Na tyto hříchy za pouhých 15 let sociálně orientovaná veřejnost zapomněla a za masivní podpory komunistů zvolila Zemana do čela státu. Voliče přitom nezajímala Zemanova životospráva, jeho nemoci ani jeho chrapounská žvanivost, šlo hlavně o to, aby se prezidentem nestal Schwarzenberg, protože jeho jméno zvedá adrenalin komunistům a národovcům.

Pád Nečasovy vlády, která přitvrdila protisociální směry nasazené předchozí vládou Topolánkovou, přišel ve chvíli, kdy veřejnost začínala sympatizovat s komunisty. V tomto bohužel volby mnoho nevyřešily, neboť komunisté se začali chovat jako by byli u moci, v mnoha případech mají stejné zájmy jako sociální demokraté, tudíž předpokládají, že vláda bude skákat podle nich. Navíc Babiše bývalého komunisty a agenta komunistických organizací považují za svého člověka. Nejsou jistě daleko od skutečnosti, Babišův majetek není pro ně tím, čím by si je znepřátelil. Jejich podstatou je nenávist k západní demokracii. Vrána k vráně sedá.

Předčasný odchod premiéra Nečase, nebyl ničím tak  zvláštním. Zvláštní bylo a je dodnes nepochopitelné, jak Nečas se vůbec mohl dostat do čela ODS a do čela vlády. Kdo  v České národní radě a Poslanecké sněmovně od voleb roku 1992 do voleb roku 2010 nezaujatě vyslechl některá Nečasova vystoupení, připomínající agresivitu a inteligenci henleinovců, nemohl nikdy jeho jmenování do čela vlády strávit. 

Úspěch Andreje Babiše v letošních volbách a jeho hnutí ANO je způsoben únavou z chronického selhávání politiky a jistou nadějí, že schopný byznysmen-politik dá nepoliticky stát do pořádku. Jeho minulost nakonec nikoho nezajímá, protože podle představ velké části veřejnosti má Babiš být tím, kdo nemá žádnou spojitost s ekonomickým a politickým fungováním téhle země za posledních 24 let. Jako by miliardy vydělal poctivou prací na páse ve fabrice, za volantem traktoru či s krumpáčem na stavbě.

Babišův vstup do politiky navazuje na volební úspěch Věcí veřejných, strany na jedno použití. Babiš jako typický pokrytec se navrch prezentuje jako originální moderní obraz, ve skutečnosti  je to ovšem Klausův výtvor, který usiluje o to aby "ekonomika předbíhala politiku," aby veřejnost byla podřízena zájmům oligarchů. Otázkou je tedy, za jak dlouho to čeští novináři, jimž se zdaleka nejedná o hlásání Babišových schopností, ale o peníze z reklamy, tedy o počty klientů-odběratelů, zjistí, že Babiš už není muž na správném místě, už nepřitahuje čtenáře, posluchače a diváky. Potom teprve začnou objevovat ty jeho  špatné stránky. (Jiří Krž, 28.12.2013)

Německé zemědělství je dobře nastavené, říká nový ministr Friedrich.

Nový německý ministr zemědělství Hans-Peter Friedrich (CDU) vidí německé zemědělství jako dobře nasměrované. Pro budoucnost je důležité , aby zemědělství bylo  silné, selské a udržitelné.

"O zavádění nových daní z nemovitostí se neuvažuje. Také zelená nafta bude bude pro zemědělce za stejných podmínek jako doposud," zdůraznil Friedrich ihned po svém jmenování do ministerské funkce. Ocenil, že koaliční smlouva nové spolkově vlády pro zemědělce vytvořila možnost pro plánování budoucnosti. Pro budoucnost je podle Friedricha důležité, že německé zemědělství zůstane udržitelné a silné. Nezastupitelnou roli v německém zemědělství nadále hraje Společná zemědělská politika Evropské unie a její reformy. Další důležitým tématem je rozvoj zemědělského venkova.

"Zemědělci mají velkou zodpovědnost v německé společnosti, protože zajišťují zaměstnanost na venkově a jsou základem venkovských obcí a venkovského společenského života. Na nich záleží jestli bude dostatek zdravých potravin, bude kulturní krajina a dobré životní podmínky pro všechno ob´yvatelstvo. Mimo toho zemědělci posilují energetický potenciál země. Němečtí zemědělci mají předpoklady nadále plnit svoji úlohu, čímž určitě ovlivní i dění za hranicemi." řekl ve svém nástupním projevu Hans-Peter Friedrich.

Zdražili nám polévku.

Je pondělí, dneska začíná období práce-nepráce. Sobota, neděle bylo volno, jeden den práce tři dny volna, jeden den práce, dva dny volna, jeden den práce atd. Je to, jak to má podle kalendáře být. Komunisti by soboty přehodili na pondělí, a pondělí na soboty. Zjistili, že takový jeden "lichý den" mezi svátky nemá pro podniky žádný význam.

Než se vytopí místnosti, rozběhnou stroje a stráví zbytky svátečního jídla a pití, je poledne a po obědě každý myslí na odchod domů a vybíralo se volno za přesčasy. Když se přehodily dny volna snad to trochu pomohlo. Zdůvodňovalo se to potřebami pracujících pobývat v kuse na chatách a chalupách. Nakonec právě chataři a chalupáři komunisty svrhli.

Nemilé vzpomínky u mne vyvolal článek o Ukrajinci, který by chtěl postřílet demonstranty v Kyjevě a ještě se chlubil, že v roce 1968 zastřelil Čecha, který po okupantech házel kameny. Na jednoho takového udatného sověta jsem v srpnu 1968 se dvěma parťáky také narazil při cestě z hospody. Slyšeli jsme z dálky hluk motorových vozidel. Ale to tenkrát bylo slyšet skoro pořád, protože Rusové pořád přejížděli sem a tam. Ulice nebyly osvětlené, ve tmě jsme viděli, že na křižovatce se cosi pohybuje. Najednou se před námi vynořila postava: "Nazad, ili ja budu strjelat!" hulákal ten blb a bylo slyšet, že rachotí závěrem. Kolega se lámanou ruštinou pokusil o domluvu. Bylo to ještě horší. Okupant jen řval: "Nazad, nazad." Rychle jsme couvli o několik kroků ke stěně, kde byl větší stín, a pak v předklonu prchali neuvěřitelnou rychlostí za nejbližší roh. Takoví jsme byli hrdinové. Později jsem si vzpomněl na jednoho staršího muže, co v debatě o první světové válce říkal: "Ti, co se nebáli, ti většinou jsou dnes napsaní na pomnících."

 Konečně se dostávám na ty slíbené ceny v restauracích. Mám z roku 1968 dva jídelní lístky. Oba jsou napsané psacími stroji na papírech s hlavičkou Restaurací a jídelen (RaJ).

Restaurace IV. cenová skupina někde ve středních Čechách (místo nečitelné) : Hovězí vývar 1,10 Kčs, Polévka zelná s klobásou 1,40, Vepřová pečeně knedlík 5,10, Vepřová kýta na paprice knedlík 6,20, Hovězí po zbojnicku 6,90, Vepřová krkovička 6,80.

Restaurace II. cenové skupiny Masné krámy České Budějovice- hotová jídla: Hovězí vývar s nudlemi 1,40, Držková 1,70, Hovězí maso tatarská omáčka, brambor 7,60, Hovězí maso rajská omáčka knedlík 7,70, Svíčková na smetaně knedlík 7,20, Vepřová krkovička, brambor.knedlík, zelí 7,20, Vepřové srdce na slanině brambory 4,50, Vepřové plíčky na smetaně houskový knedlík 4,30, Ovarové koleno s křenem 4,10. Jídla na objednávku, ryby a drůbež byly přibližně v dvojnásobné ceně.

Ceny před 45 lety se zdají velmi nízké, ale v případě hotových jídel se poměr mezi průměrnou čistou měsíční mzdou a jídlem příliš neliší: Za měsíční mzdu letos se dá koupit podobný počet svíčkových jako v roce 1968. Současné ceny polévek jsou však při porovnání  mzdy a ceny  s rokem 1968 nepochopitelně vysoké. V roce 1968 se za měsíční mzdu dalo  v restauraci II.cenové skupiny sníst 1.060 talířů držkové polévky, letos se dá koupit jen 600 talířů držkové. Je to asi tím, že v roce 1968 byly ceny jídel stanoveny cenovým úřadem, kdežto nyní jsou tržní, takže každý restauratér zkouší, co hladový zákazník vydrží, hlavně kolik má v kapse.

Další rozdíl proti šedesátým létům je v oficiální morálce - nebo jak to nazvat.. Myslím, že to bylo špatné tenkrát i dnes, i když vždycky úplně jinak. Tehdy primátoři, starostové, (oficiálně předsedové národních výborů) a jiní funkcionáři masově neoznamovali dlouho před vánocemi, že budou o vánocích rozdávat polévku. Lidi tenkrát určitě neměli víc peněz než dnes. Naopak. Nesmělo však se nikde přiznat, že v zemi jsou lidé chudí a hladoví. Tvrdilo se, že všichni jsou nasycení, spokojení a veselí.

Zahradníček Josef.

Ve východním Německu roste cena zemědělské půdy.

Představitelé východoněmeckých družstev jsou v podivné situaci. 80 procent zemědělské půdy, kterou obhospodařují, je půda pronajatá od drobných vlastníků. Chtěli by půdu kupovat, ale je to obtížné. Bohužel konkurence  je neúprosná. "Mohli jsme zaplatit maximálně 15.000 eur (405.000 Kč) za hektar, ale ujel nám vlak, byla prodaná za 26.000 eur (702.000 Kč) za ha," říká jeden z majitelů zemědělského družstva.

Podle údajů Spolkového statistického úřadu za posledních deset let cena půdy vzrostla trojnásobně. S cenou půdy stoupá i nájem. V roce 2000 byl běžný nájem 94 eur (2.538 Kč) za ha, v současnosti už je 270 eur (7.300 Kč) a stále se zvyšuje.

Odborníci varují před růstem ceny půdy a nájmů, může to vést ke krachu zemědělských podniků. Státní půda byla v letošním roce prodávána až za 34.000 eur (914.000 Kč). Poptávka byla vysoká. Nabídnuto bylo 745.000 hektarů. To už je pro některé menší podniky cena nedostupná.

Ministr Jurečka jako černá můra Veleby a postkolchozních zemědělců.

"Já ho především obdivuji, že si na to při svém mládí troufá. O reformě Společné zemědělské politiky EU neví vůbec nic. A bere si na sebe obrovskou zodpovědnost. A mohu říci jen pouze to, že ta naše žádost, aby tam seděl kompetentní ministr, splněna nebude," řekl k nominaci Jurečky prezident Agrární komory Jan Veleba.  

  

Zároveň ale podotkl, že je nyní obrovská šance na obrat v českém zemědělství. "Budeme to monitorovat a budeme se k tomu vyjadřovat. Samozřejmě bych si velmi přál, abych se mýlil. Pokud se budu mýlit, tak budu první, kdo se mu (Jurečkovi) omluví," dodal Veleba.   

Veleba už dříve uvedl, že Jurečku nepovažuje za odborníka na zemědělství, protože nikdy nebyl na žádné agrární akci a nezná žádné jeho názory. Bělobrádek se dnes proti kritice ohradil. "Tak ono je to nejspíš tím, že pan prezident Veleba byl na akcích, kde byl i Marian Jurečka, jen ho neznal a nebo ho přehlížel," reagoval Bělobrádek. Podotkl, že komora lidovce na některé akce ani nezvala. "To, že pan prezident (Veleba) někoho nezná, neznamená, že to ještě není odborník," řekl šéf KDU-ČSL. 

   

Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík ČTK řekl, že nominace Jurečky na post zemědělství je nadějí na vyvážený vývoj v resortu.

    

"Jsem přesvědčen, že je to velká chyba ČSSD, že se vzdali resortu zemědělství. Velká část voličů z vesnic totiž volila ČSSD. Kvality navrhnutého ministra vyhodnotí čas," řekl ČTK předák zemědělských odborů Bohumír Dufek. Zároveň uvedl, že doufá v to, že do politiky vstoupí rozum. "A přál bych všem, aby se stát dostal z marasmu a zvedla se životní úroveň," dodal.