Dříve jsem žil v domnění, že dny pracovního volna o svátcích jsou kvůli tomu, aby si lidé v klidu domova užili událost, kterou státní svátek připomíná. Za vlády komunistů moc svátků nebylo, myslím, celkem sedm, z toho státní svátky: Nový rok, 1.máj, 9. květen a 28. říjen. Přitom se víkendy přesouvaly tak, že byly spojené se svátky. Zdůvodňovalo se to tím, aby pracující nemuseli kvůli jednomu dni přerušovat pobyty na chatách a chalupách.
Obavy, že lidé využijí státní svátky jinak, než si přeje vláda, byly tenkrát velké. Chaty a chalupy musely být oporou režimu, proto měly jeho podporu. Nad tím, že kvůli rekreačnímu pobytu se v zaměstnání končilo v pátek v poledně, někdy ještě dřív, a začínalo v pondělí také nejdříve v poledne, zavírali šéfové podniků obě oči.
Dneska je to trochu jinak, státní svátky, především ty podzimní, jsou využíván k rámusu, k protestům proti čemukoli. Proti Babišovi, proti Fialovi, proti EU, NATO, Ukrajině, USA, islámu, uprchlíkům atd. Nyní přibyly demonstrace za plyn. Plyn nad zlato!
Organizátoři demonstrace 28. září načrtli plán nazvaný „Česká republika na 1. místě“, který prý čítá deset požadavků, mezi nimiž je zajištění plynu za nízké ceny z Ruské federace, vojenská neutralita a vyhnání Ukrajinců z ČR. Zbývajících sedm bodů: demise vlády a vystoupení Česka z NATO, EU, OSN a WHO.
Souzeno podle vyjádření účastníků, většina demonstrantů se shodla s organizátory a řečníky na tom, že „tato země je naše“, a dále že „Česká republika musí na světě být na 1. místě“. Panovala shoda, že současná vláda je špatná, ať již učiní ohledně cen energií cokoli. Ani zastropení cen nebylo oceněno, jelikož „na burze to šlo dolů a ta cena zůstává“. Je sblížení s Ruskem je pro demonstranty přijatelné. Většina se shodla na tom, že českým problémem není Rusko ani Ukrajina, ale Amerika. Ta je vina za všechny problémy světa.
Hlavními organizátory demonstrace byli podnikatelé Ladislav Vrabel a Jiří Havel, sami se označující za politicky nezařazené občany. Vrabel je skutečně dost nezakotven, protože původně kandidoval v místní politice za Stranu zelených, a dnes je odpůrcem Green Dealu (ledaže by nevěděl, že Green znamená Zelený). Havel chce podle svých slov pouze „lidi probudit a dovést je do ulic“. Vrabel se považuje za buddhistu, a i Havel tvrdí, že mu nejde o nic jiného než o soulad mezi lidmi, proto odstranění demokraticky zvolené vlády a „otočení politického směru v naší zemi o sto osmdesát stupňů“.
Ladislav Vrabel za proruskou propagandu žádá finanční příspěvky řka: „I sto korun je příspěvek, kterým se můžete podílet a být součástí uskutečňování plánu Česká republika na 1. místě!“. Peníze však nevěnuje na splácení svého dluhu ve výši tří milionů korun; nezaplatil ani pokuty za jízdu načerno českobudějovickou hromadnou dopravou.
Výběr řečníků také dobře ukazuje charakter demonstrace. Promluvili děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík, člen KSČ v letech 1985–1989; poslanec SPD Jaroslav Foldyna, kandidát KSČ v letech 1987-1989; Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM; poslanec SPD Jiří Kobza, člen KSČ v letech 1988-1989; Martin Koller, bývalý důstojník československé komunistické armády, od roku 1979 dokonce spolupracovník Vojenské kontrarozvědky, jež byla součástí StB. Koller ve svém projevu uvedl, že všichni jsou otroci Američanů, kteří „z nás dělají bílé negry“.
Středeční shromáždění na Václaváku se jednou bude řadit těm, kdy šlo též o zradu své země a vzdával se hold totalitním silám. Kolik nesmyslných shromáždění sv, Václav a jeho kůň už zde zažili? Takové demonstrace sotva učiní Česko větším. Ať je na vině Rusko nebo Green Deal. (stk)
