Největší katastrofa v dějinách České republiky.

Ministr životního prostředí z let 1998 až 2002 a náš přední ekolog Miloš Kužvart zaslal začátkem srpna společně s dalšími občany otevřený dopis prezidentu Miloši Zemanovi. Žádá ho, aby se zasadil o vyšetření, kdo a proč nechal kůrovcem vědomě zničit šumavské lesy. Uvádí, že škody jsou nedozírné. Závěry soudního znalce Ing. Karla Simona hovoří o škodě ve výši asi 100 miliard korun. Sám Kužvart považuje kůrovce za největší ekologickou katastrofu v ČR. V parlamentu se před jeho rozpuštěním připravoval ke schválení nový zákon o NP Šumava. Pokud by byl přijat s chybami, znamenalo by to legalizaci vědomých chyb i v budoucnu, a to se podle Miloše Kužvarta nesmí stát.

Zničené šumavské lesy jsou výsledkem vědomého rozhodování politiků – ministrů životního prostředí z let 2003 až 2010 a jejich podřízených ve vedení NP Šumava. Vina ale padá i na všechny, kdo po roce 2002 začali prosazovat při správě šumavských lesů zhoubnou teorii „bezzásahovosti”. Dosud byly všechny pokusy o vyšetření toho, kdo a proč tuto ekologickou katastrofu způsobil, zameteny pod stůl. Prezident Miloš Zeman ještě jako důchodce z Vysočiny měl možnost si z vrtulníku Šumavu prohlédnout, pěšky vystoupal na Plešné jezero, vloni si prohlédl zdevastované lesy u pramene Vltavy i v části bavorského národního parku. Několikrát besedoval s místními lidmi, se starosty, lesníky i s vědci, takže je se situací dobře obeznámen. Věřím, že z titulu své funkce nedovolí, aby byl tento doslova zločin na naší přírodě zameten pod koberec.

Ministry životního prostředí po roce 2002, tedy Libora Ambrozka a zejména Martina Bursíka a Ladislava Mika. Svoji odpovědnost nese i ministr Jan Dusík. V důsledku jejich chybných politických rozhodnutí je přibližně 20 000 hektarů šumavských lesů zcela zničených a hrozí, že na části Šumavy budou místo zelených lesů pouze holiny. Hřbitov lesa nastojato! Politickou vinu nesou i tehdejší předsedové vlád Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek i Mirek Topolánek i bývalý předseda Sněmovny Miloslav Vlček. Všichni dostávali dopisy, petice a protesty, aby zastavili šílené experimenty s kůrovcem, které prosazovali jim podřízení ministři a ředitelé parku. Nejvíce pak v letech 2007 až 2010 ředitel František Krejčí, jmenovaný ministrem Bursíkem. Ten má jeden z největších podílů na této přírodní katastrofě, které se dalo bez problémů předejít. Existuje i řada důvodných podezření, že právě v tomto období docházelo na území parku k závažné hospodářské trestné činnosti. Věřím, že Policie ČR veškerá obvinění řádně vyšetří!

Ministr František Benda, v roce 1994 ředitele Krejčího odvolal a jmenoval ředitelem NP Šumava zkušeného lesního inženýra Ivana Žlábka, který začal napadené lesy asanovat. Do roku 2002 byl kůrovec v těchto lesích fakticky zlikvidován do normálního přirozeného stavu.

Po volbách v roce 2002 předseda tehdejší vlády Vladimír Špidla spolu s ministrem Ambrozkem bohužel podlehli tlaku zastánců teorie, že příroda si pomůže sama, a v roce 2003 odvolali zkušeného ředitele NP Šumava Ivana Žlábka. Do vedení parku přišel Alois Pavlíčko. Ten opět začal hospodařit v duchu této teorie. Toho bych však až tak nevinil. Hlavní viník je ministr Martin Bursík, který po větrném orkánu Kyrill 17. a 18. ledna 2007 nedovolil vichřicí polámané stromy v I. zóně parku vytěžit. A jím dosazený ředitel František Krejčí pak ponechal přibližně 140 tisíc metrů krychlových polomů a vývratů na celé ploše parku ležet ladem. Kůrovec se v těchto polomech výrazně rozmnožil a v dalších letech nekontrolovatelně vylétl do okolních lesů a napadl je. To je ta pravá příčina, proč mu k dnešnímu dni padlo za oběť okolo dvaceti tisíc hektarů šumavských lesů. To představuje přibližně osm až deset milionů kubíků dřevní hmoty!