Pokud máte právě v
plánu zajít si do restaurace na zvěřinové hody, měli byste vědět, že zdravotní
nezávadnost masa většiny ulovené divoké zvěře nezkoumal žádný odborník. Z
informací Státní veterinární správy totiž vyplývá, že veterinárním vyšetřením u
nás prochází pouze čtvrtina úlovků volně žijící zvěře. Pro ilustraci: v roce
2011, ze kdy jsou poslední údaje, bylo v České republice uloveno 285 249 kusů
zvěře, z toho však bylo odborně vyšetřeno pouze 63 611 kusů.
Problémem
zdravotně nevyšetřeného masa by mohli být jak paraziti, tak nákazy přenosné ze
zvířat na člověka. Z parazitů je to například možný výskyt hlístice rodu
Trichinella v masu divočáků. Larvy parazita přežívají v nedostatečně tepelně
upraveném mase, třeba v klobásách uzených studeným kouřem a po požití
napadeného masa se zavrtávají do střev a svalů konzumenta. To může vést k
poruchám vidění a ochrnutí částí těla. Z přenosných nemocí hrozí například
toxoplazmóza, která poškozuje nervový systém a zrak. Na člověka může přejít z
masa nakažené jelení a srnčí zvěře nebo divočáků a zajíců.
Nemalá
část úlovků se na trh dostane i nelegální cestou, jak si veterináři ověřili v
restauracích v létech 2009 až 2012 během společných kontrol s hygieniky. V
restauracích tak bylo používáno maso, které neprohlédl ani úřední veterinární
lékař, ani proškolená obsluha.
Připomeňme, že právo
kontrolovat zdravotní stav surovin a pokrmů ve veřejném stravování mají až
dosud jako jediní pouze hygienici. Podle vládního návrhu novely zákona o
potravinách by kontrolu nad zvěřinou v restauracích a jídelnách měli převzít
veterináři. Ti až dosud kontrolovali pouze maso divoké zvěře ve
specializovaných zvěřinových závodech a v maloobchodě. Loni, tedy v roce 2012,
veterináři zkontrolovali zvěřinu v 962 prodejnách z celkového počtu 5242.
Podle současné
legislativy je zvěřina z veterinárně nevyšetřených kusů určena výhradně pro
osobní spotřebu lovce. Lovci však mají současně právo takovou zvěřinu prodat
konečnému spotřebiteli nebo ji dodat do maloobchodu, a to v množství maximálně
30 procent ulovené zvěře z honitby. Stačí, když
bylo toto maso prohlédnuto tzv. proškolenou osobou, tedy nikoli vysokoškolsky
vzdělaným zvěrolékařem.
Na další úskalí
spojené s konzumací zvěřiny upozornil Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Tím
je nadlimitní obsah radioaktivního cesia v
divočácích ze Šumavy. Cesium je jedním z produktů rozpadu izotopů uranu
z paliva v jaderných elektrárnách.
Úřad
pozoruje jeho zvýšené hladiny v šumavské divoké zvěři, ale i houbách a
rostlinách od konce osmdesátých let minulého století a dává to do souvislosti s
havárií v jaderné elektrárně Černobyl. Když
tehdy radioaktivní mrak přecházel nad vrcholky Šumavy, dalo se do deště. Spolu
se srážkami se radioaktivní částice dostaly do půdy a odtud přes rostliny
potravním řetězcem postupně i do těl divokých zvířat. Protože je vrstva
půdy na mnoha místech Šumavy velmi slabá a spočívá na nepropustné žule,
nemigruje cesium do hloubky a drží se na povrchu.
Z loni zastřelených 44 divočáků v lokalitách
Srní a Prášil jich 33 mělo v sobě nadlimitní obsah cesia, a tak museli
být zlikvidováni v kafilerii. Státní úřad pro jadernou bezpečnost však v
tiskové zprávě vysvětlil, že náhodná konzumace takového masa nemůže poškodit
lidské zdraví. Ostatně sama spotřeba zvěřiny na obyvatele a rok je u nás velmi
nízká. Podle Českého statistického úřadu to v roce 2011 připadalo na každého
Čecha 0,7 kilogramů zvěřiny.
Vyšší hladina radioaktivních látek ve zvěřině se neomezuje
jen na českou stranu Šumavy. Zaznamenávají ji i v Německu v bavorské části šumavských hvozdů. Tamní úřady kvůli tomu
dokonce zakázaly konzumovat veškeré ulovené divočák
Žádné komentáře:
Okomentovat