Pan ministr Jurečka
se usmívá, mluví, cestuje, mezi lidem prostým televizním sklízí uznání za
snahu. Podle Jurečky naši zemědělskou výrobu mohou zachránit jen soutěže,
loterie, nalepování nálepek atd. Každý občan, když si koupí českou potravinu,
může vyhrát hodnotné ceny a čeští zemědělci zaznamenají kýžený obrat k lepšímu.
Bohužel na
odběratele, zpracovatele a prodejce potravin Jurečkovo mediální snění působí
jako pohádka o Červené Karkulce. Těm je vcelku jedno od koho levně nakoupí a
komu draze prodají. Takže nakonec Jurečka propaguje a za státní peníze dělá
reklamu potravinovým řetězcům, které pak snáz prodají kdejaký odpad za kvalitní
české potraviny. Nu zákazník si musí za kvalitu připlatit, i kdy si ji musí
přimyslet. Vyšší ceny potravin jsou pak vzhledem k výběru DPH pro státní pokladnu
velmi výhodné.
Naše zemědělství už
25 let dostává ránu za ranou. Ta první a největší byla dána násilnou privatizací. Další ranou jsou těžkosti jak
dostat zemědělské produkty k zákazníkovi a hlavně jak zabezpečit, aby výrobci
dostali odměnu alespoň k jakési rozšířené reprodukci. Nemohoucnost státu věc
ovlivnit je dobře viditelná například v téměř zoufalém propagování farmářských
trhů. Jsou zpestřením trhu v několika velkých městech, ale tak malé procento, jakým se na trhu potravin podílejí, ani nelze napsat. Žádné problémy mimo zisku několika trhovců neřeší.
V závěsu za výrobci
a zpracovateli jsou prodejci. Výrobci jsou dnes drobní zemědělci a
přetransformovaná zemědělská družstva. Zpracovatelé jsou podniky, kterým vládne
převážně pan Babiš. Prodejci jsou až na drobné výjimky mezinárodní
řetězce, kterým nevládne nikdo. Tak se to alespoň bohužel jeví!
Hlavní problém
vznikl před lety kdy řetězce při vstupu na náš trh byly chváleny za odstranění
jednotvárné nabídky. Řetězce se vždy tvářily mírumilovně, ale když zcela
ovládly náš trh, začaly se chovat jako diktátoři. Diktují si od koho koupit, za
kolik koupit a za kolik prodat. Marže, které občas proniknou k veřejnosti jsou
neuvěřitelné. Zbytky drobných obchodníků nakupují podstatně dráž a jejich
marže, rabat nebo obchodní přirážka, jak jsou tyto násobky ceny matoucí
veřejnost nazývány, jsou zanedbatelné ve srovnání s tím, čeho dosahují
nadnárodní instituce. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činí i stovky
procent.
Žádné komentáře:
Okomentovat