Jménem těch, kteří v sedmdesátých a osmdesátých létech obdivovali svobodu na západ od Šumavy: My chceme být Západ, pane prezidente. Západ hrdý, chybující, pracovitý, kritický, líný, pokrytecký, dynamický, agresivní, defétistický...
Hranice mezi civilizačními okruhy se však mohou měnit. Civilizace je volba. Západ nebo Východ? Je to na nás. Samozřejmě, že je třeba vést dialog s Ruskem nebo Čínou. Jenže takový dialog je možné vést jen tehdy, pokud reflektujeme vlastní identitu – a ta česká, evropská, západní je samozřejmě z principu dialogická. Jen tehdy můžeme my, Česká republika i EU, být platným partnerem v tomto globálním dialogu. A někdy (nutně!) i tvrdým oponentem.
Postoj prezidenta Miloše Zemana je v tomto ohledu nečitelný... Na Albertově jej vypískala „běsnící pražská lumpenkavárna,“ která pohodlně žije z okrádání zbytku republiky. Zeman někde ťal do živého. Dějiny neskončily, stále se dějí, tady a teď. Ještě není vymalováno! Hic Rhodus, hic salta...
Žádné komentáře:
Okomentovat