Jeden z nejstarších šlechtických rodů ve střední Evropě je původem z Rakouska. S našimi zeměmi jej ale váží hluboké vazby, ačkoli náš vztah je v současnosti spíš rezervovaný. Už v půli 13. století jeden ze zakladatelů rodu Jindřich I. obdržel od krále Přemysla Otakara II. panství v okolí jihomoravského Mikulova. Od té doby žil rod trvale na Moravě a vlastnil zde rozsáhlé pozemky.
 |
| Lednice |
V roce 1613 udělil král Matyáš lénem Opavské knížectví svému důvěrníkovi Karlovi I. z Lichtenštejna (1569–1627). Karel se tak stal zakladatelem knížecího rodu. Jeho pravnuk Jan Adam I. z Lichtenštejna získal panství Schellenberg a hrabství Vaduz a z nich se v roce 1719 stalo Lichtenštejnské knížectví v té podobě, jak je známe do současnosti. Slezská orlice, erb panství Krnov a erb Opavska jsou dodnes součástí lichtenštejnského státního znaku a erbu panovnického rodu.
Po Lichtenštejnech u nás zůstal Lednicko-valtický areál, Lichtenštejnský palác na Malostranském náměstí v Praze, v Rumburku zámek a nejsevernější loretánská kaple v Evropě, zámky v Lednici, Valticích, Plumlově či Bučovicích, jezuitská kolej v Opavě, černokostelecké panství a řada dalších památek, světských i duchovních. V roce 1946 Československo veškerý majetek Lichtenštejnů svévolně zkonfiskovalo. Česká republika, která se ráda označuje za právní stát, vytrvale odmítá lichtenštejnský majetek vydat okradeným majitelům.
Žádné komentáře:
Okomentovat